Štítek: Pluxee

Ceny obědů v posledních měsících jsou poměrně stabilní, kolísají jen nepatrně, někde i směrem dolů. Přesto se stále drží vysoko – průměrná cena byla v listopadu zhruba 192 korun. Obědvat do restaurací s obsluhou tak chodí stále méně zaměstnanců, raději si nosí krabičky z domova. Takový trend má ale i své stinné stránky.

Na cenu přes 200 korun se ceny obědů poprvé vyšplhaly v listopadu 2022, a to v Praze. Hned v několika regionech pak tuto psychologickou hranici pokořily loni v prosinci, kdy byly průměrné ceny obědů vůbec historicky nejvyšší. „Ukázalo se však, že lidé přestávají stále vyšší ceny akceptovat. Letos už tak dál nerostly, oscilují v průměru kolem 190 korun, o něco více vyskočily jen v letních měsících, kdy lidé čerpají nejvíce dovolené a cestují,“ říká Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.

V září tak průměrná cena meníčka dosáhla 191,12 Kč, v říjnu 191,79 Kč a v listopadu 192,65 Kč. Nejdražší jsou, stejně jako v předchozích měsících, obědy v Jihočeském kraji, v listopadu zde průměrná cena byla 204,69 Kč. Druhá příčka patří opět Středočeskému kraji, kde průměrná cena oběda v listopadu byla 202,87 Kč. Hlavní město Praha, kterému roky patřilo prvenství, je tentokrát s průměrnou cenou 199,51 Kč třetí. Nejlevnější byly i v listopadu obědy na Vysočině, průměrně se tu dalo přes poledne najíst za 166,94 Kč.

Na oběd do restaurace jen občas. I kvůli krátkým pauzám

Že by šly ceny obědů výrazněji dolů, se očekávat nedá. „Provozovatelům restaurací vzrostly náklady na energie, významně stouply také ceny mnoha surovin, obrovský tlak je i v gastronomii na růst mezd a vysoká inflace, která zde byla, se dotkla všech,“ vysvětluje Michelfeit. „To s sebou nese změny ve stravovacích návycích. Naše data ukazují, že do restaurací s obsluhou míří na oběd stále méně zaměstnanců.“ Pravidelně se takhle stravuje jen malá část z nich, častěji vyrazí na meníčko jen v některé dny.

Nutno však přiznat, že na vině nejsou jen vysoké ceny, drahý je i čas. V mnoha firmách musí zaměstnanci striktně dodržet půlhodinovou pauzu, kterou pro obědovou přestávku vyhrazuje legislativa. Jinde se sice mohou bez problémů zdržet, samozřejmě si pak ale tento čas musí nadpracovat, a tedy jít domů z práce o to později.

Oběd z krabičky u pracovního stolu

Část zaměstnanců míří na obědy do samoobslužných restaurací a bufetů, zvláště ve velkých městech. Typicky totiž bývají ve food zónách v obchodních centrech. Jejich nabídka jídel je dnes už široká, od klasických „fast foodů“, přes českou kuchyni až k té asijské, oblíbené jsou i crêperie. Důvodem mnohdy není ani tak lepší cena, ale především časová úspora. „Pro provozovatele restaurací s obsluhou je to signál, že rychlý servis v době obědů je velmi důležitý,“ myslí si Michelfeit.

Pomyslným vítězem soutěže je ovšem oběd přímo v kanceláři, který část zaměstnanců objednává s donáškovou službou. Častěji si ho ale lidé přinesou v krabičce z domu, v horším případě se odbydou jen něčím studeným nebo oběd dokonce vynechají úplně.

Odvrácená strana současného trendu

Jenže tyto změněné návyky mají v mnohém na zaměstnance neblahý dopad. Společné obědy s kolegy v restauraci mají totiž i jiný přínos než jen to, že se člověk zasytí. V uvolněné atmosféře se totiž lépe sdílí nápady, často se tak pauza na jídlo může změnit v neplánovaný brainstorming. Společně stráveným časem se také prohlubují vztahy mezi kolegy. A důležitý je samozřejmě i samotný odpočinek v průběhu pracovního dne.

To rychlý oběd z krabičky u pracovního stolu nebo dokonce „zhltnutý“ ve stoje někde v kuchyňce lidem dát neumí. Takový člověk se může cítit izolovaný, od týmu tak trochu vzdálený. Kromě toho má odbytý oběd vliv na produktivitu zaměstnanců i jejich spokojenost a celkovou pohodu. Vůbec nejhorší ovšem mohou být zdravotní dopady. Přece jenom oběd představuje třetinu našeho denního příjmu a jeho pravidelné „ošizení“ či vynechávání se na zdraví může podepsat v podobě některé z civilizačních chorob. Lékaři proto apelují na správné stravování ve firmách. Kvalitní pravidelný oběd totiž může snížit třeba riziko kardiovaskulárních nemocí, obezity či rakoviny střev.

Co s tím mohou dělat zaměstnavatelé?

Zaměstnavatelé jsou si mnohého z toho vědomi. Potvrzuje to i fakt, že narůstá počet těch, kteří svým lidem nějakou formou na stravování přispívají. Podle průzkumu Ipsos pro Pluxee dostává 73 % zaměstnanců podporu stravování. Významný pokles, z 31 na 20 procent pak jen během posledního roku zaznamenalo závodní stravování.

Otázkou ovšem zůstává výše finančních příspěvků od zaměstnavatelů. Optimální hodnota stravenky pro rok 2024 totiž byla stanovena na 211 Kč. Do nákladů si firma může dát příspěvek v libovolné výši. Příspěvek přesahující částku 116,20 Kč ale musí být dodaněn a musí z něj být odvedeno pojistné na straně zaměstnance.

„I nadále zůstává výhodnou variantou příspěvek zaměstnavatele ve výši 55 % hodnoty stravenky, tj. pro letošní 116,20 Kč. Zaměstnanec pak přispěje zbývajících 45 %,“ říká Michelfeit. Ve stejné výši, tedy 116,20 Kč, je pro rok 2024 stanovená také maximální optimální částka stravenkového paušálu. Zaměstnavatelů, kteří by svým zaměstnancům poskytovali tento benefit v optimální (maximální) výši však příliš není.

O značce Pluxee

Pluxee (dříve Sodexo Benefity) je přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti. Pomáhá firmám se změnami na pracovním trhu a také naplňovat očekávání zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění.

Pluxee umožňuje svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabízí inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Zastropování nefinančních volnočasových benefitů částkou ve výši poloviny průměrné mzdy udělalo mnoha firmám letos čáru přes rozpočet. Nejedna by totiž byla ráda štědřejší, ale nový limit je omezil. Od ledna 2025 se to ale nejspíše změní. Poslanecká sněmovna totiž schválila vyšší limit cílený na zdraví zaměstnanců.

Benefity jsou důležitým střípkem do celé mozaiky spokojenosti zaměstnanců. Mnoho firem proto účelně využívá možnosti přispět například na zdraví, sport nebo dovolenou. Konsolidační balíček ale od ledna 2024 nepeněžní volnočasové benefity zastropoval. „Limit je pro rok 2024 stanovený na polovinu průměrné mzdy. Je zde ale nastavený valorizační mechanismus,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). Pro letošní rok je tak limit na nepeněžní benefity 21 983 korun, od ledna 2025 se zvedne na 23 278 korun (průměrná mzda pro příští rok totiž podle parametrů vyhlášených v nařízení vlády (282/2024 Sb.) činí 46 557 korun). „Osvobození od daně se v tomto případě uplatní například na Cafeterii, benefitní karty, předplatné do divadla, permanentky na sport, či do zoo, ale rovněž na příspěvky na rekreaci zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků a na příspěvky na nadstandardní zdravotní péči,“ popisuje Čapek.

Pro zdravotní benefity vyšší limit

Praxe ovšem během necelého roku ukázala, že takové zastropování je pro zaměstnavatele příliš limitující. V reakci na to projednává Poslanecká sněmovna společně s novelou zákona o zaměstnanosti a dalšími změnami zákonů i ten o dani z příjmů fyzických osob. Zde padl pozměňovací návrh, který zavádí vyšší limit pro zdravotní benefity, a to až do výše průměrné mzdy. Poslanci tuto novinku schválili v pátek 22. 11. 2024, účinnost novely by měla být od 1. 1. 2025. Ještě ale musí projít Senátem a být podepsána prezidentem.

„Tento limit je nadstavbou toho stávajícího na volnočasové benefity. Pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 korun,“ zdůrazňuje Čapek. „Pro ostatní volnočasové benefity zůstane i nadále limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy pro příští rok 23 278 korun. A jelikož by se příspěvky zaměřené na zdraví přesunuly do nového limitu, mohli by zaměstnavatelé ten volnočasový směřovat na další oblasti.“

Zdravotní benefity totiž podle poslanci schváleného návrhu bude možné využít na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo na pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. „Například vitamíny na podporu imunity, očkování, rehabilitace či psychologické poradenství by tak od příštího roku mohly být hrazené z nového limitu,“ doplňuje Čapek.

Hlídat dva limity bude složitější

Pro zaměstnavatele tak nastává nutnost hlídat dva různé limity. Do limitů, tedy do částky 46 557 korun u zdravotních benefitů a do částky 23 278 korun u ostatních volnočasových benefitů, totiž plnění nepodléhá na straně zaměstnance zdanění. „Daně a odvody se platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od svého zaměstnavatele nadlimitní plnění,“ vysvětluje Čapek. Jinými slovy, nadlimitní částka se chová jako mzda. S tím souvisí i povinná administrativa, zaměstnavatel musí u každého zaměstnance pečlivě vést evidenci čerpání benefitů. Od nového roku už ve dvou kategoriích. „S touto zvýšenou administrativou si ale naši klienti nemusí lámat hlavu, jsme připraveni jim pomoci, případně překročení limitu vůbec neumožnit,“ zdůrazňuje Daniel Čapek.

O značce Pluxee

Pluxee (dříve Sodexo Benefity) je přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti. Pomáhá firmám se změnami na pracovním trhu a také naplňovat očekávání zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění.

Pluxee umožňuje svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabízí inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Nadační fond Czechitas nabízí ženám v těžké situaci jedinečnou příležitost vstoupit do světa IT a získat zdarma vzdělání v IT oborech, které jsou na trhu práce velmi žádané. Přihlášky do Czechitas akademií, ale také o stipendia mohou ženy podávat až do 20. 1. 2025. V rámci tříměsíčních kurzů se naučí datovou analýzu, testování nebo webový vývoj, vyzkouší si práci na vlastním projektu a získají kariérní poradenství, mentoring i přímé propojení s partnerskými firmami.

„Rekvalifikace do IT umožňuje ženám finanční stabilitu a časovou flexibilitu, kterou ocení například při sladění práce s péčí o rodinu,“ říká Tereza Knířová, tisková mluvčí společnosti Pluxee, která na stipendia přispívá. Nadační fond Czechitas ve spolupráci s Pluxee a nadací Stop Hunger každý rok umožňuje deseti ženám absolvovat akademii zcela zdarma. Podpora zahrnuje nejen pokrytí školného, ale také stravenkové karty, mentoring a další pomoc. „Chceme ženám nabídnout skutečnou šanci na změnu. A to nejen díky IT znalostem, ale i komplexní podpoře během studia,“ dodává Knířová.

Hlásit se na akademie mohou ženy na www.czechitas.cz a požádat o stipendium na webu nadacnifondczechitas.cz až do 20. 1. 2025. Nepromeškejte šanci na lepší budoucnost!

Pro koho je stipendium určené a jak ho získat?

Czechitas stipendium se zaměřuje na podporu znevýhodněných žen. Může se tedy jednat o matky samoživitelky, ženy z dětských domovů, ženy s handicapem či jinak znevýhodněné ženy, které na sobě chtějí pracovat. Potenciální zájemkyně by také měly mít zájem o IT a chuť se v tomto oboru dále realizovat. Pokud výše zmíněné splňují, mohou zažádat o stipendium přes Nadační fond Czechitas (www.nadacnifondczechitas.cz), kde následně projdou výběrovým řízením a v případě úspěchu je čeká několik měsíců vzdělávání a seberozvoje, které jim mohou změnit život.

O značce Pluxee

Pluxee (dříve Sodexo Benefity) je přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti. Pomáhá firmám se změnami na pracovním trhu a také naplňovat očekávání zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění.

Pluxee umožňuje svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabízí inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Benefity jsou jedním ze střípků do celé mozaiky spokojenosti zaměstnanců. Ovšem jedním z těch důležitých, zvláště pokud je řeč o volnočasových benefitech. Nová legislativa je od ledna 2024 zastropovala, limit se ale bude valorizovat. Jeho nová výše pro rok 2025 je už známá, bude o téměř 1300 korun vyšší.

Zaměstnanecké benefity pomáhají posilovat firemní kulturu a s tím spojenou loajalitu. A zvláště v posledních letech pomáhají touto cestou firmy svým lidem i ekonomicky, ti pak nemusí tolik omezovat své volnočasové aktivity. Nejedna firma tak byla velmi štědrá, legislativa je příliš nelimitovala. Jediným omezením byl limit na rekreaci ve výši 20 tisíc korun ročně, ostatní benefity mohli zaměstnavatelé přidělovat v libovolné výši. Vláda chtěla v rámci konsolidačního balíčku, který připravovala v roce 2023, nepeněžní benefity od ledna 2024 zrušit, ale nakonec je nová legislativa zastropovala. „Volnočasové benefity jsou tak nově zastropované, je zde ale nastavený valorizační mechanismus,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). „Limit je stanovený na polovinu průměrné mzdy.“ Ta pro rok 2024 činí 43 967 korun a limit pro nepeněžní benefity je tak letos 21 983 korun. A nyní je již jasné, že pro příští rok bude limit vyšší. Průměrná mzda pro rok 2025 totiž podle parametrů vyhlášených v nařízení vlády (282/2024 Sb.) činí 46 557 korun. Díky tomu limit pro volnočasové benefity od ledna 2025 stoupne na 23 278 korun.

Jak je to s daněmi a odvody

Do této částky nepodléhá na straně zaměstnance zdanění. „Daně a odvody se platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od svého zaměstnavatele nadlimitní plnění,“ vysvětluje Machová. Jinými slovy, nadlimitní částka se chová jako mzda. „S tím souvisí i nová povinná administrativa, vše se musí pečlivě hlídat, firma musí u každého zaměstnance vést evidence čerpání benefitů,“ doplňuje Machová. Plnění je třeba načítat průběžně na mzdovém listu a zaměstnance na něj upozorňovat. Danění má být totiž také průběžné. Pokud by tedy konkrétní pracovník překročil limit například teď v říjnu, v listopadu by mu jej firma měla dodanit.

Co do limitu patří a co ne

Rovněž musí zaměstnavatelé více přemýšlet o tom, jak benefitní baliček nastavit, aby byl pro jejich pracovníky zajímavý. „To pro změnu komplikuje fakt, že není úplně snadné rozlišit, co se do limitu pro nepeněžní benefity počítá a co nikoliv,“ zdůrazňuje Machová. „Například Cafeterie se do limitu započítává, ale až v okamžiku čerpání. Naproti tomu u předplacených benefitních karet se do limitu započítává připsaný, nikoliv vyčerpaný limit.“ Do limitu volnočasových benefitů jsou zahrnuty také příspěvky na nadstandardní zdravotní péči, příspěvky na rekreaci, předplatné do divadla či permanentky na fotbal, hokej či do zoo. A spadá sem také firemní školka.

Pokud by ale firma uspořádala autobusový výlet do divadla či na sportovní akci (včetně vstupenek), pořádala teambuilding nebo vánoční večírek, do limitu to spadat nebude. Stejně tak třeba finanční dary k výročí, které se zdaní v rámci mzdy.

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenovalo na Pluxee. Sodexo Benefity, přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací: https://www.pluxee.cz/

Pracovní trh je stále vyčerpaný, volní lidé zkrátka nejsou. Udržet si stávající zaměstnance, aby je nepřetáhla konkurence, a ještě v případě potřeby sami získat „novou krev“ je tak pro firmy stále těžší. Jak ale ukazuje průzkum společnosti Pluxee, v tomto boji zaměstnavatelům dobře slouží zaměstnanecké benefity. Co všechno využívají?

Podzim je na pracovním trhu tradičně top sezonou. „Právě v podzimních měsících totiž obvykle firmy nabírají nejvíce nových zaměstnanců,“ vysvětluje Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity), která je největším poskytovatelem benefitních systémů u nás.

Potvrzuje to i aktuální průzkum společnosti ManpowerGroup, který ukazuje, že by měl ke konci letošního roku pracovní trh mírně růst. Zvýšit počet zaměstnanců podle průzkumu plánuje 31 % zaměstnavatelů, 46 % nepředpokládá žádné změny a pokles očekává 21 % zaměstnavatelů. Nejoptimističtější jsou v oblasti náboru firmy z oblasti IT a z odvětví financí, pojištění a nemovitosti. „Přilákat nové zaměstnance na přehřátém pracovním trhu ale není vůbec snadné,“ říká Machová. „Zásadní je proto rovněž udržet si stávající kvalitní zaměstnance, k čemuž firmy využívají i zaměstnanecké benefity.“

Potvrzuje to i průzkum, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos. 51 % zaměstnavatelů v něm jako nejčastější důvod pro poskytování benefitů uvedlo retenci a loajalitu zaměstnanců, zásadní je i podpora zaměstnanců v aktivitách a službách v souladu s HR strategií firmy, 20 % je také využívá jako konkurenční výhodu oproti ostatním firmám při náboru zaměstnanců.

O jaké benefity zaměstnanci stojí?

Mezi zaměstnanci přitom mají podle průzkumu Ipsos největší úspěch benefity, které jim přilepší finančně a ty, které jim umožňují lépe sladit soukromý a pracovní život. Populární je tak dovolená nad rámec zákonných nároků, pružná pracovní doba a možnost práce z domova (home office), pochopitelně mzdové bonusy, a také využívání pracovní technologie nejen pro práci. Průzkum také ukázal mezi zaměstnanci zvýšený zájem o předplacené karty na volný čas a cafeteria systémy. „Je zřejmé, že zaměstnavatelé již začínají chápat, že právě nabídka benefitů, jejich rozmanitost a flexibilita jim může poskytnout konkurenční výhodu na trhu práce,“ konstatuje Machová. Podporu stravování pak už zaměstnanci i zaměstnavatelé považují spíše za standard, dostává ji 73 % zaměstnanců. Zaměstnavatelé si uvědomují, jak důležitý tento benefit pro zaměstnance je, a zároveň jim pomáhá se odlišit na trhu práce. Průzkum ale ukázal, že i tady dochází ke změnám, zejména k technologickým. „Papírové stravenky jsou na ústupu a mnoho firem přechází na stravenkové karty. Časem bychom ale chtěli dosáhnout úplného přechodu do digitální podoby, abychom tak mimo jiné šetřili uhlíkovou stopu,“ doplňuje Tereza Knířová, šéfka komunikace v Pluxee.

Udržení mladých talentů z generace Z

V rámci HR strategií ale musí zaměstnavatelé obecnou „náborovou linku“ doplnit dalšími specifickými kroky. A to podle generačního zastoupení zaměstnanců ve firmě. U starších generací, tedy těch „z minulého století“, kteří na pracovním trhu už nějaký ten čas působí, je to snadnější. U generace Z, tedy lidí narozených v novém tisíciletí, se to firmy teprve učí. „Životní postoje této generace, která na pracovní trh teprve vstupuje, se totiž proti předchozím generacím v mnohém liší. Neznamená to, ale že by je firmy neuznávaly. Naopak. Z pohledu náboráře vnímám, že mladší generace ve věku 18–27 let má potřebné schopnosti pro efektivní výkon práce, ačkoli jejich přístup k pracovnímu prostředí se může značně lišit. Důležité je také to, že mladí zaměstnanci mají k dispozici správné technologie a nástroje, které jim umožňují dosahovat dobrých výsledků. Největší roli pak hraje rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, což je pro jejich spokojenost klíčové,“ vysvětluje Machová.

Generace Z má jiné priority

Právě work-life balance je totiž pro nastupující generace zcela zásadní. „Oproti starším generacím tak upřednostňují mnohem častěji pružnou pracovní dobu. A očekávají, že pokud to výkon práce umožňuje, budou mít možnost pracovat z domova, čímž ušetří čas nutný k dojíždění, který raději věnují sobě, svým koníčkům nebo rodině,“ říká Machová. Pro představu, možnost home office podle průzkumu Pluxee aktuálně využívá zhruba 17 % zaměstnanců, přičemž nejvyšší zastoupení (35 %) má právě ve věkové kategorii 18–25 let. Oblíbený je u generace Z i Cafeteria systém. Ukazuje se, že tato generace více kvituje svobodu výběru a možnosti volby oproti mileniálům a boomerům. Oproti starším generacím také mladí lidé z generace Z žádají finanční benefity. Tedy nejen ideálně nadstandardní mzdu, ale také 13. a 14. plat, bonusy a prémie společně s příspěvky na dovolenou.

„Protože zaměstnavatelé v mladší generace věří, může to být i jeden z důvodů, proč firmy na jejich vysoké nároky přistupují. Někdy i u absolventů,“ doplňuje Machová. A to přesto, že kariéra pro mnohé mladé lidi není na prvním místě. Oproti předchozím generacím, které měly velký drive a chtěly se co nejdříve dostat do vedoucích pozic, se ty mladší do šplhání po kariérním žebříčku příliš neženou. „Mladší ročníky si častěji, než tomu bylo dříve, vyhodnotí, že jim více zodpovědnosti a stresu za větší peníze nestojí. Je to určitě zajímavá výzva pro vedoucí pracovníky, kteří nyní hledají pro své podřízené i jiné způsoby motivace,“ zdůrazňuje Machová.

Jak přilákat nové lidi?

A je zde ještě další důvod, proč si mladé lidi musí zaměstnavatelé hýčkat. Češi totiž nejsou příliš ochotni práci měnit. V průzkumu Pluxee uvedlo 64 % zaměstnanců, že je v práci spokojeno, loni bylo číslo podobné. Třemi nejdůležitějšími atributy je pro ně dobré finanční ohodnocení, dobrý kolektiv a bonusy a prémie. Pro lidi starší generace ve věku 55–65 let je pak poměrně zásadní také jistota práce. „Právě z toho nejspíš pramení i jejich menší ochota práci změnit, než je tomu u mladších ročníků,“ domnívá se Machová. Ti zaměstnanci, napříč všemi generacemi, kteří o změně zaměstnání uvažují, by k rozhodnému kroku „rozhoupala“ nabídka vyšší mzdy. Motivátorem, který nabývá na síle, a který by zaměstnance přiměl ke změně, jsou pak také špatné mezilidské vztahy na pracovišti.

Zdroj Ipsos, zadavatel Pluxee

„Dobré vztahy a příjemná firemní kultura se dá přece jen vybudovat. Na stále vyšší mzdy, které by lidi ke změně přesvědčily, ale mnoha podnikům začíná docházet rozpočet. Jednou z věcí, kterou se mohou společnosti odlišit, a získat tak konkurenční výhodu, jsou tedy již zmíněné benefitní balíčky,“ doplňuje Machová. Jenže ty musí být správně nastavené. A zde je obrovský rozkol mezi pohledem zaměstnanců a zaměstnavatelů. Pouze 47 % zaměstnanců v průzkumu Pluxee uvedlo, že je s benefity spokojeno, ovšem 75 % zaměstnavatelů se domnívá, že jejich zaměstnanci jsou s benefity spokojeni. Na straně firem je tedy ještě co zlepšovat.

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenovalo na Pluxee. Sodexo Benefity, přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Již čtvrtým rokem motivuje k recyklaci benefitních karet. Třikrát jako Sodexo, letos ale poprvé jako Pluxee. Největší poskytovatel zaměstnaneckých benefitů vyzval opět držitele plastových benefitních karet, aby je vrátili. Výsledkem je rekordních 11 072 vrácených karet, které tak najdou další využití. Navíc z každé vybrané karty Pluxee věnuje 10 Kč Nadaci Partnerství, která v rámci programu Sázíme budoucnost vysazuje stromy po celé republice.

 „Těší nás, že se v letošním roce podařilo vybrat skoro dvakrát více karet než loni a my můžeme podpořit výsadbu stromů částkou 110 720 Kč,“ říká Tereza Knířová, tisková mluvčí Pluxee. „Celkově jsme za 4 roky trvání projektu vybrali více než 30 tisíc plastových karet a přispěli tak k ochraně přírody částkou bezmála 320 tisíc korun. Vybrané prostředky budou použity na podporu komunitních výsadeb pořádaných na podzim po celé České republice. „Novinkou je rozšíření grantové výzvy Sázíme budoucnost o další adaptační opatření. Aktivní starostové, školy a spolky si letos mohou požádat o příspěvek nejen na výsadbu, ale také na tvorbu travních pásů a mezí, úpravu drobných vodních toků, studánek a pramenů či obnovu polních cest. Věříme, že širší škála opatření pozitivně přispěje k našemu cíli, kterým je zvýšit odolnost krajiny a umožnit půdě zadržovat více vody a také podpořit biodiverzitu. Výzva je otevřená do konce července, podrobnosti najdete na webu Nadace Partnerství,“ upřesňuje Alena Poledňáková, vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost.

Inspirace pro další firmy

Projekt za roky trvání získal velké pozitivní ohlasy u firem i jejich zaměstnanců. Letos se zapojily přední české firmy, jako jsou Komerční banka nebo Škoda Auto společně s Odbory KOVO. „Jsme rádi, že jsme našim zaměstnancům pomohli podpořit životní prostředí. Během pár měsíců se nám podařilo vybrat zpět 4 504 karet s propadlou platností. Díky našim kartám tak Pluxee daruje na výsadbu stromů po celé republice 45 040 Kč,“ říká Jaroslav Povšík, předseda podnikové rady.

Co se s vrácenými plastovými kartami stane dál?

„V Pluxee klademe na udržitelnost velký důraz, jeden z našich hlavních závazků je být do roku 2035 uhlíkově neutrální. Proto jsme i u vrácených karet hledali řešení, které by přineslo další využití,“ vysvětluje Tereza Knířová. V předchozích dvou letech spojili své síly se společností Plastmakers, která z použitého plastu vyrábí například obroučky slunečních brýlí, stojánky na mobily, obaly na květináče a také nábytek s originálním designem. „Předloni jsme se rozhodli vyrobit z karet lavičku, o kterou projevilo zájem dopravní hřiště Technopark v Liberci,“ doplňuje Knířová. A co z karet vznikne letos? Pluxee chce dát příležitost mladým umělcům, a tak oslovilo studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. „Do konce léta nám mohou zasílat své návrhy, jak karty 100% ekologicky zrecyklovat v uměleckém díle. My jim za to nabízíme finanční podporu a odměnu ve formě našich benefitů. Těšíme se na zaslané nápady a samozřejmě budeme veřejnost informovat, jaký projekt jsme vybrali a kde bude třeba k vidění,“ uzavírá Tereza Knířová.

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenovalo na Pluxee. Sodexo Benefity, přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: https://blog.sodexo.cz/sodexo-benefity-se-stane-pluxee

Ještě do 24. 7. se mohou ženy hlásit na Digitální akademie Czechitas a také o stipendia z Nadačního fondu této organizace. Na stipendia daruje jeden milion korun každý rok také společnost Pluxee, největší poskytovatel zaměstnaneckých benefitů v ČR, ve spolupráci s nadací Stop Hunger. Deset znevýhodněných žen tak může každý rok studovat IT akademie zcela zdarma a otevřít si dveře do světa IT a nových pracovních příležitostí.

Zájemkyně o Digitální akademii od Czechitas se mohou na podzimní tříměsíční kurzy hlásit do 24. července na webu www.czechitas.cz a do stejného data mohou žádat i o stipendia na webu: nadacnifondczechitas.cz.

Během absolvování Digitální akademie získají ženy znalosti z oblasti datové analýzy, testování nebo webového vývoje, které hned aplikují na vlastním projektu. V rámci akademie dostanou i kariérní poradenství, trénink soft-skills, propojení na partnerské firmy a šanci nahlédnout do jejich práce a firemní kultury.

Právě o kandidáty v oboru informačních technologií je v současné době na trhu práce velký zájem. Jedná se přitom o nadstandardně ohodnocený obor, kde lze většinu pracovních pozic vykonávat na dálku z domova. „Práce v IT ženám umožňuje nejen finanční stabilitu, ale i časovou flexibilitu, kdy pak mohou dobře skloubit volný čas s péčí o rodinu. Během rekvalifikačních kurzů od Czechitas získají vědomosti a zkušenosti, které mohou ihned uplatnit na pracovním trhu,“ říká Tereza Knířová, tisková mluvčí Pluxee. „Ženám kromě IT kurzu poskytneme i stravenkové karty, technické vybavení, mentoring a další pomoc, kterou aktuálně potřebují,“ doplňuje.

Pro koho je stipendium určené a jak ho získat?

Czechitas stipendium se zaměřuje na podporu znevýhodněných žen. Může se tedy jednat o matky samoživitelky, ženy z dětských domovů, ženy s handicapem či jinak znevýhodněné ženy, které na sobě chtějí pracovat. Potenciální zájemkyně by také měly mít zájem o IT a chuť se v tomto oboru dále realizovat. Pokud výše zmíněné splňují, mohou zažádat o stipendium přes Nadační fond Czechitas (www.nadacnifondczechitas.cz), kde následně projdou výběrovým řízením a v případě úspěchu je čeká několik měsíců vzdělávání a seberozvoje, které jim mohou změnit život.

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenovalo na Pluxee. Sodexo Benefity, přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Jak vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí změnil benefity? Pokud bychom chtěli odpověď shrnout do jediné věty, zněla by zhruba takto: Proměnil je zcela, protože kompletně otočil základní náhled.

Ke změně náhledu dochází po téměř 30 letech a nese se hlavně v duchu omezení pro zaměstnavatele. „Firmy musejí o nastavení svého benefitního mixu více přemýšlet, protože se například zavedl limit pro osvobození benefitů pro volný čas. Ve všech firmách se tak musí zavádět evidence těchto benefitů a část firem právě kvůli limitu benefity omezila. Společnosti tak musejí vynaložit větší úsilí, aby našly zajímavý benefitní balíček, který jim pomůže udržet stávající a přilákat nové zaměstnance,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity).

Zmiňovaná změna náhledu se týká danění benefitů. Daňové břemeno a spolu s ním také odvody na zdravotní, sociální a nově i nemocenské pojištění se totiž od 1. ledna 2024 přenesly na zaměstnance (za které ale zadministruje a odvede příslušné částky zaměstnavatel v rámci mzdové agendy). „Daně a odvody se ale platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od firmy nadlimitní plnění,“ zdůrazňuje Machová.

Zatímco výše prvních dvou se bude každoročně měnit, protože se odvíjí od inflace (stravování) a výše průměrné mzdy (volnočasové benefity), poslední zůstává neměnný. „Pokud se firma bude v letošním roce držet těchto limitů, zaměstnanci nebudou z těchto částek odvádět žádné daně ani pojištění,“ připomíná Machová a přidává výpočet, jak vysokou částku nepodléhající žádným odvodům může každý zaměstnanec v benefitech za rok dostat.

Finanční produkty

V této oblasti se nově zavádí pojem daňově podporované produkty spoření na stáří. Souhrnný limit, do kterého je toto plnění na straně zaměstnance osvobozené od daní a odvodů, zůstává stejný, a to 50 000 Kč za rok. Pro firmy je zároveň tato částka daňově uznatelným nákladem.

„Z příspěvků přesahujících limit 50 000 Kč musí zaměstnavatel odvést zdravotní a sociální pojištění. A na straně zaměstnance se pak nadlimitní příspěvek chová jako mzda a podléhá stejnému zdanění i odvodům,“ dodává Machová

Stravování

Zaměstnavatel má tři možnosti, jak svým zaměstnancům přispívat na stravování – závodní jídelna, stravenka (papírová i digitální v podobě stravenkové karty) a stravovací paušál. „Od 1. ledna se podmínky při poskytování příspěvku na stravování sjednotily pod jednotným označením příspěvek na stravování,“ říká Martina Machová.

„Na straně zaměstnavatele je příspěvek na stravování v jakékoli výši účtován na vrub daňových nákladů. To znamená, že firmy si mohou odečíst z daní plnou hodnotu stravování, ať mají firemní jídelnu, využívají stravovací paušál nebo stravenky,“ vysvětluje Machová a přidává příklad:

Volnočasové benefity

„Právě tato oblast budí největší vášně a je pravda, že vnáší do systému komplikace. Jednak se zavedl souhrnný limit, do kterého toto plnění nepodléhá zdanění, a za druhé je problém rozlišit, co se do něj počítá a co nikoli,“ říká Machová.

„Všechno plnění je potřeba načítat průběžně na mzdovém listu a upozorňovat na něj zaměstnance na výplatnici, abyste v prosinci nezjistili, že konkrétní zaměstnanec už v červenci překročil limit, a tudíž jste mu jej už v srpnu měli dodanit. Danění totiž má být průběžné,“ upozorňuje Machová.

„Pokud jde o zaměstnavatele a třeba výše uváděný sportovní a relaxační koutek, tak náklady na jeho jsou daňově uznatelné, naopak náklady na pořádané hromadné akce jsou z pohledu firmy nedaňové,“ připomíná.

Foto: Pluxee

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenuje na Pluxee. Sodexo Benefity, přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: https://blog.sodexo.cz/sodexo-benefity-se-stane-pluxee

Prestižní ocenění Pluxee Zaměstnavatel roku právě přijímá přihlášky pro rok 2024. Firmy se mohou nezávazně registrovat na webu soutěže, ale kompletně vyplněnou přihlášku musejí odeslat nejpozději do 10. dubna 2024. Letošní ročník slibuje řadu novinek.

„Zaměstnavatel roku je v ČR jediná soutěž, která firmy hodnotí z pohledu lidských zdrojů pomocí odborné a měřitelné metodiky. Smyslem soutěže je ocenit a vyzdvihnout společnosti, které se o své zaměstnance nejlépe starají,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). Nová značka Pluxee zůstává nadále titulárním partnerem Zaměstnavatele roku, jehož historie se datuje již od roku 2003. Zároveň doplňuje, že: „Vzhledem k tomu, že je český trh práce stále velmi rigidní, mohou firmy využít péči o zaměstnance jako svoji konkurenční výhodu.“

Daniel Čapek, generální ředitel Pluxee (dříve Sodexo Benefity), foto: Pluxee

„I v letošním ročníku se budou tituly udělovat v kategoriích do 500, do 5000 a nad 5000 zaměstnanců, a to na celostátní úrovni i v jednotlivých krajích. Chybět nebudou ani vedlejší ceny jako je Cena personalistů za nejlepší HR projekt či Cena za ochranu zdraví. Opět vyhlásíme také Kantýnu roku, která ocení kvalitní zaměstnanecké stravování,“ přibližuje za organizátora soutěže Pavel Hulák, ředitel Klubu zaměstnavatelů a dodává: „Těší nás, že díky transparentnímu a mezinárodně uznávanému způsobu hodnocení každoročně roste počet zapojených firem ve všech velikostních kategoriích v čele s giganty jako Škoda Auto, ČEZ, ORLEN, Plzeňský Prazdroj, Vodafone a desítky dalších, ale také středních a menších firem. Naše soutěž není žádnou anketou, ale opravdu náročnou prověrkou konkrétních číselných ukazatelů jednotlivých účastníků.“

Pavel Hulák, ředitel Klubu zaměstnavatelů, foto: Klub zaměstnavatelů

Už několik let má v soutěži své pevné místo ocenění Férový zaměstnavatel, které vychází z hodnocení samotných zaměstnanců na webu atmoskop.cz. Letos ale dochází ke změně v kategorizaci a nově se bude vyhlašovat v kategoriích do 100, do 1000 a nad 1000 zaměstnanců. A po loňské úspěšné premiéře se podruhé bude udělovat cena Zaměstnavatel roku v kategorii státní správa, veřejný sektor a státní podniky. „Pozorujeme rostoucí zájem o účast z tohoto segmentu. Hlásí se nám nemocnice, státní podniky a další organizace z veřejné sféry,“ říká Pavel Hulák.

Loňští ocenění v celostátním kole, foto: Klub zaměstnavatelů

Metodika Saratoga

Zaměstnavatel roku využívá k hodnocení firem metodiku Saratoga. Jde o celosvětově využívaný kontrolingový nástroj sledující desítky ukazatelů firem z řady různých pohledů. „Pro soutěž Zaměstnavatel roku jsme zvolili 14 základních indikátorů, od fluktuace zaměstnanců přes jejich absenci až po investice firem do vzdělávání,“ říká Hana Farská, která se ve společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC) touto metodikou zabývá.

Některé z indikátorů se hodnotí podle oboru podnikání u jiných toto dělení není potřeba. „Dělení podle oboru není potřeba například u CSR aktivit, míry interního povyšování nebo míry dobrovolných odchodů,“ uvádí Hana Farská a jako příklad přibližuje poslední zmiňovaný: „Ten měří počet zaměstnanců, kteří odešli ze společnosti ze své vůle. Spektrum důvodů může být široké, lze sem zahrnout například nespokojenost s odměňováním, pracovními podmínkami, perspektivami kariérního postupu, možnostmi rozvoje či nadřízeným. Dlouhodobě platí, že za rok průměrně dobrovolně opustí svoji společnost 9 % zaměstnanců. U nejlépe hodnocených společností se hodnota tohoto ukazatele pohybuje pod úrovní 3 %, naopak hodnotu kolem 20 % zaznamenáváme u společností na druhém konci hodnotící škály.“

Jinde už ale obor podnikání či počet zaměstnanců roli hrají

„Samozřejmě není možné porovnávat v absolutních číslech mzdy v mlékárně a v IT společnosti. Proto se firmy rozdělují do sektorů, například mlékárny se řadí do sektoru firem s rychloobrátkovým zbožím, a porovnávají se nejprve v rámci své skupiny a teprve poté mezi sebou. To znamená, že pokud je mlékárna o 20 procent lepší než ostatní mlékárny a IT společnost o 10 procent lepší než ostatní firmy v jejím oboru, vyhraje mlékárna,“ popisuje Farská a doplňuje: „Pokud IT firma investuje do vzdělávání a rozvoje v průměru 33 000 korun na jednoho zaměstnance ročně a medián IT sektoru je 30 000 korun, dosáhne daná společnost v tomto ukazateli skóre 1,1. Pokud mlékárna investuje 12 000 korun a medián sektoru je 10 000 korun, tak je její skóre 1,2, a ze vzájemného srovnání vychází lépe.“

Podle Daniela Čapka by firmy neměly s přihlašováním váhat. „Umístěním na předních příčkách se vzhledem prestiži soutěže jednotliví zaměstnavatelé vymezují na trhu práce. Ve vysoce konkurenčním tuzemském prostředí, kdy je těžké najít adekvátní a vhodné kandidáty na pracovní pozice, to pro ně je při náborech nezanedbatelné plus,“ uzavírá Čapek.

O nové značce Pluxee

Od ledna 2024 se Sodexo Benefity v České republice přejmenovalo na Pluxee. Tento přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, dostává nové jméno Pluxee proto, aby lépe pomohl firmám se změnami na pracovním trhu a s očekáváním jednotlivých zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění a aby podpořil svou strategii růstu prostřednictvím vytvoření větší hodnoty pro všechny cílové skupiny. Přijetím nové identity se chce Sodexo Benefity výrazněji odlišit od konkurence na mimořádně dynamickém trhu.

Pluxee umožní svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabídne inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: https://blog.sodexo.cz/sodexo-benefity-se-stane-pluxee

Největší poskytovatel zaměstnaneckých benefitů u nás, společnost Pluxee (dříve Sodexo Benefity), pokračuje ve svém závazku zlepšovat životní prostředí. Držitele benefitních karet, kterým skončila platnost, již čtvrtým rokem vyzývá, aby je vrátili. Pluxee zařídí jejich ekologickou recyklaci a za každou kartu navíc daruje peníze na výsadbu stromů po celé republice. Díky projektu v posledních letech tak již zajistilo výsadbu stromů za skoro čtvrt milionu.

„Jako Sodexo Benefity jsme karty vybírali třikrát, jako Pluxee poprvé. Věříme, že akce bude alespoň stejně úspěšná jako v loňském roce, kdy nám jich naši klienti vrátili 6254 kusů,“ říká Tereza Knířová, mluvčí společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity), a připomíná, že recyklace karet vyvolala mimořádný zájem už když se v roce 2021 konala poprvé. Od té doby si projekt získal oblibu u českých TOP firem, jako je například Komerční banka.

„Znovuzpracování plastového odpadu je z hlediska udržitelnosti jednou z nejzásadnějších věcí. Plasty se totiž rozkládají několik století a náš dnešní životní styl bude mít dopad na mnoho generací po nás. Právě proto jsme se do tohoto projektu – zatím jako jediní v České republice – pustili,“ uvádí Tereza Knířová a připomíná, že tento CSR projekt ocenila například porota prestižních cen SDGs (Sustainable Development Goals neboli cíle udržitelného rozvoje) od OSN v Česku zařadila do TOP 20 nejlepších projektů v kategorii Cirkulární ekonomika.

Recyklace a pomoc lesům

„Za uplynulé tři roky jsme vybrali celkem 20 691 benefitních karet, kterým vypršela platnost. Díky tomu tento plast neskončil ve směsném odpadu, ale našel další uplatnění. Staly se z nich originální lavičky, které slouží třeba na dopravním hřišti Technoparku v Liberci,“ uvádí Tereza Knířová, která věří, že letos by vrácených karet mohlo být ještě více. Držitelé propadlých karet Sodexo letos historicky poprvé obdrží novou kartu v Pluxee kabátu.

Co se stane s kartami?

„Co se týče recyklace a dalšího využití, chceme letos jít jinou cestou. Rádi bychom navázali spolupráci výtvarnými umělci. Věříme, že právě oni je dokážou přetvořit ve výjimečné a originální umělecké dílo,“ dodává Tereza Knířová.

Výběr a recyklací ale projekt nekončí. Stejně jako v předchozích letech věnuje Pluxee za každou vybranou kartu 10 korun Nadaci Partnerství, která v rámci programu Sázíme budoucnost podporuje po celé republice výsadbu stromů. „Peníze, které díky sběru karet získáme, putují na výsadby a péči o stromy. Nové stromy vysazují dobrovolníci z řad obcí, neziskovek, škol a farností ve spolupráci s místními partnery, kteří jsou i budoucími garanty následné péče. Jen loni se díky partnerům jako je Sodexo podařilo podpořit 65 výsadeb. Po celé České republice vznikají nové aleje, remízky a větrolamy, které zkrášlují své okolí, ale také zadržují vodu a zmírňují dopady eroze a horka,“ vysvětluje Anna Poledňáková, vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost.

Jak vrátit karty

Do projektu se mohou zapojit jednotlivci i firmy, stačí stravenkové nebo volnočasové karty, kterým skončila platnost, do konce dubna donést nebo poslat do sídla Pluxee na adresu: