Povodně, které se nedáváno přehnaly Českem, dopadly katastrofálně nejen na množství českých domácností, ale i firem. Mezi ně patří i zemědělci. Ti, jejichž parcely byly přímo zasaženy, se budou muset popasovat s následky v podobě ztracené úrody, opětovného zasetí ozimových plodin a také možné kontaminace polí a záhonů. Vydatné deště nadělaly vrásky pěstitelům brambor a cukrové řepy i v těch částech Česka, kde řeky zůstaly ve svých korytech. Extrémů počasí bude pravděpodobně pouze přibývat, a proto by se čeští zemědělci měli na podobné situace lépe připravit.
Na to, jaké jsou dopady letošních povodní a extrémních srážek na české zemědělce, ale i na možná řešení se zaměřil Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský poradce a spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, Agdata.
České brambory, cukrová řepa a kukuřice v ohrožení
Počasí posledních týdnů mělo dopad hlavně na pěstitele brambor a cukrové řepy, a to celorepublikově. Po extrémně horkém létu, které nezvykle pokračovalo ještě začátkem září, přišlo rychlé ochlazení a deště doprovázené velkou oblačností a srážkami s chladnějším počasím, které má na tyto plodiny v období sklizně negativní vliv. V této době totiž získávají hlavně průmyslové brambory vysoký obsah škrobu, stejně tak jako řepa svou cukernatost. U kukuřice představuje hlavní problém přezrávání a velký obsah sušiny, což ovlivňuje sklizeň a konzervaci objemového krmiva.
V mnoha oblastech byli zemědělci kvůli podmáčené půdě nuceni přerušit sklizeň konzumních brambor. Tu navíc často odkládali právě z důvodu velkých veder, která nejsou pro sklizeň brambor ideální a mohou způsobit plísně a znehodnocení sklizených brambor. Rozhodující bude počasí v následujících dnech a týdnech, které rozhodne nejen o kvalitě plodin, ale i o tom, jestli je zemědělcům stav půdy dovolí sklidit dříve, než se na nich podepíšou první mrazy.
Pole a skleníky pod vodou jsou problém, často jsou nezbytné rozbory půdy
Téměř na celém území České republiky napadlo za od 12. do 15. 9. minimálně 150 mm srážek, bohužel někde i 300 či dokonce 500 mm. Přímé následky ponesou všichni pěstitelé, kterým povodně zaplavily samotná pole nebo skleníky, a to bez ohledu na to, jestli na nich měli nesklizenou úrodu, nebo bylo už sklizni. Každá velká voda s sebou totiž nese riziko zamoření dané oblasti. Stejně jako je mnohdy nutné si nechat udělat rozbor vody v zaplavené studni, je nutné prozkoumat i půdu na přítomnost těžkých kovů a dalších polutantů. Jejich výskyt je nežádoucí hlavně v případě plodin rostoucích v zemi, jako jsou brambory nebo kořenová zelenina. Naopak plodiny zrající na povrchu jich do sebe nedokážou vstřebat zdraví nebezpečné množství. Na pozoru by tak měli být pěstitelé brambor, zelináři, ale i drobní pěstitelé a zahrádkáři, kteří často o možnostech půdního vzorkování polutantů nemají ani potuchy.
V tomto ohledu jsou neocenitelné znalosti lokálního prostředí agronomů a zaměstnanců díky možnosti vyhodnocení míry rizika kontaminace půdy. Tedy jestli rozlitá řeka zaplavila domy, průmyslové závody nebo třeba sklad hnojiv v zemědělském podniku předtím, než přitekla na danou parcelu, nebo naopak mohla přinést i živiny z luk a lesů v okolí.
Voda spláchla osiva, obilí se může zemědělcům prodražit až o třetinu
Velká voda a vydatné deště mohly způsobit komplikace i těm, kteří už zaseli ozimé plodiny, jako je pšenice, ječmen nebo žito. Problémem není jejich zatopení, ale fakt, že na mnohých místech mohl proud vody tato zrna vyplavit, což pěstitelům rapidně zvyšuje náklady. Nejenže je nutné počkat, až nebude parcela podmáčená, ale musí ji připravit na nové osetí, což s sebou nese spoustu agrotechnických zásahů. V konečném důsledku spotřebu pohonných hmot, čas zaměstnanců a nové osivo.
Celkové náklady na pěstování ozimových plodin se tak některým zemědělcům mohou zvýšit o třetinu až pětinu podle množství zasažených parcel a celkové situace. Ceny těchto plodin jsou na komoditních burzách dlouhodobě nízké a jejich vývoj nereflektuje zdražení celkové výroby posledních let v Česku. Ti, které takto povodně zasáhly, ale i zbytek českých zemědělců se tak budou hodně upínat k burze v příštím roce.
Extrémní počasí bude častější. Jak zmírnit jeho dopady?
Bohužel se dá předpokládat, že klimatických extrémů budeme v našich končinách zažívat daleko více, než jsme byli zvyklí. Zářným příkladem je letošní rok, který zní jako soupis katastrof za poslední dekádu, a ne přehled za letošních 9 měsíců: Jaro nastoupilo víc jak o měsíc dříve, příroda se probudila a dubnový mráz zničil sadařům a vinařům úrodu. Léto se neslo v období sucha a extrémního horka, které nakonec vystřídaly extrémní srážky a povodně.
Jak se proti těmto extrémům bránit? Důležité je kvalitní pojištění, které bude pro mnoho z nás hrát zásadní roli při vypořádávání se s povodní. Bohužel jak budou extrémy v průběhu let stále častější, dá se očekávat, že poroste i cena samotného pojištění z důvodu častějšího krytí pojišťoven. Zemědělci proto budou muset v následujících letech na každou sezónu dopředu počítat s tím nejhorším scénářem v podobě ztráty části úrody. Jedním ze zaručených způsobů, jak tyto dopady co nejvíce mírnit, je podle mého názoru adaptace precizního zemědělství a moderních technologií. Ty pomáhají snižovat náklady, zvyšovat výnosy a celkově zefektivnit provoz a řízení farem.
Autor komentáře je Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant, spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství Agdata, soukromý zemědělec a včelař.
O Agdata
Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.
