Moderní dům dnes na vytápění spotřebuje až o polovinu méně energie než před dvaceti lety. Jeho interiér se přitom udržuje ve stejné teplotě – jen s výrazně nižší spotřebou, přesnějším řízením a chytřejší technikou. Moderní technologie, nová legislativa i zvýšený důraz na energetickou efektivitu přináší v posledních dvou dekádách jeden z největších technologických posunů v oblasti technických zařízení budov (TZB). Kde se bere stále vyšší účinnost vytápění? V čem odborníci spatřují největší rozdíly? A co konkrétně ji umožňuje? Nejen na tyto otázky odpovídá následující článek.
Segment TZB prošel za poslední dvě dekády razantní proměnou, která se výrazně promítla do praxe a drtivé většiny domácností. A potvrzují to i statistiky: v roce 2005 činila průměrná měrná potřeba tepla na vytápění u novostaveb zhruba 90 kWh/m² ročně.[1] Dnes se u nových rodinných domů pohybuje mezi 40–50 kWh/m², u nízkoenergetických a pasivních domů dokonce pod 20 kWh/m². Tento pokles je výsledkem několika paralelních trendů, zejména zvyšující se kvality stavebních materiálů, přísnější legislativy i rostoucí obliby zelené energie.
Změnila se ale také očekávání uživatelů, pohodlí se stalo samozřejmostí, a ne luxusem. „Díky pokroku v regulaci, kvalitnější izolaci a novým technologiím dnes vytopíme objekt s poloviční spotřebou energie oproti začátku tisíciletí. Změnily se i standardy v otázkách komfortu, zatímco dříve bylo běžné ztrácet teplo netěsnými okny nebo neregulovaným topením, dnes je běžným prvkem domácnosti přesná regulace teploty v každé místnosti,“ tvrdí Roman Švantner ze společnosti Enbra, která se věnuje službám v oblasti technického zařízení budov od roku 1991.
Svou roli hraje i obálka budovy
V roce 2005 byly ve většině českých domácností rozšířené plynové nebo uhelné kotle, mnohdy bez jakékoli sofistikované regulace. V roce 2024 se situace změnila – více než 200 tisíc domácností v ČR využívá tepelná čerpadla a další desítky tisíc kondenzační plynové kotle s účinností přes 100 % (při započtení kondenzačního tepla).[2] „Zásadní vliv mělo i rozšíření ekvitermní regulace a inteligentních termostatů. Vytápění dnes reaguje na počasí v reálném čase, nikoliv jen na pokles teploty v místnosti,“ dodává Švantner. Přesun od centrálního řízení ke zónové regulaci umožňuje topit méně, ale zato efektivněji.
Změna nenastala jen ve zdrojích tepla, ale i v samotných budovách. Nové standardy výstavby a rekonstrukcí výrazně snížily tepelné ztráty. Zateplení, výměna oken, utěsnění tepelných mostů a vědomý přístup ke konstrukčním detailům zásadně zlepšily parametry domů. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se zateplení v letech 2010–2023 týkalo více než 300 tisíc bytových jednotek.[3] „Zateplená obálka není jen o úspoře, ale i o tom, že topný systém nemusí pracovat v takových výkonech. To výrazně prodlužuje jeho životnost a zvyšuje celkovou efektivitu,“ upozorňuje expert. Díky lepší obálce se tak vytápění stalo cílenějším a méně energeticky náročným.
Legislativa jako hnací motor změn
Klíčovou roli v transformaci vytápění hraje legislativa. Evropská unie od roku 2010 zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov, což vyústilo v zavedení směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive). V Česku a na Slovensku byly tyto požadavky implementovány do vyhlášek o energetické náročnosti budov. Od roku 2022 musí novostavby v ČR spadat do kategorie budov s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB).
S tím souvisí i dotační programy jako Nová zelená úsporám, které přispívají na zateplení, výměnu zdrojů tepla či instalaci řízeného větrání. „Bez kombinace legislativy a dotací by současný pokrok nebyl tak rychlý. Stát vytvořil poměrně silný tlak na implementaci zelené energetiky do praxe, dotační programy zafungovaly jako motivační prvek a nízkopříjmovým domácnostem navíc mohly podat pomocnou ruku,“ konstatuje Švantner.
Směr budoucích let? Inteligentní řízení i decentralizace
Vývoj vytápění bude i nadále směřovat ke zvyšující se inteligenci systémů, důrazu na decentralizaci a integraci s obnovitelnými zdroji. Rostoucí význam mají hybridní systémy (např. tepelné čerpadlo v kombinaci se solárními panely), prediktivní algoritmy a energetické komunity. Podle strategie EU Fit for 55 a plánu REPowerEU by měla být většina budov v Evropě do roku 2050 bezemisní. Asociace pro využití tepelných čerpadel navíc v následující letech očekává dvacetiprocentní nárůst produkce těchto zařízení.[4] „Budeme svědky většího propojení mezi vytápěním, spotřebou elektřiny a výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Řízení bude ještě přesnější, více automatizované a méně závislé na lidském zásahu,“ uzavírá odborník.
O společnosti ENBRA
Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.
www.lesensky.cz|Facebook|Linkedin
- https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/uspory-energie/strategicke-dokumenty/2024/4/Zprava-o-prubezne-evidenci-prukazu-energeticke-narocnosti-budov-v-CR-za-rok-2023.pdf ↑
- https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2024/4/Tepelna-cerpadla-2010-2023-ROK_uprava-na-web.pdf ↑
- https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/uspory-energie/strategicke-dokumenty/2024/4/Zprava-o-prubezne-evidenci-prukazu-energeticke-narocnosti-budov-v-CR-za-rok-2023.pdf ↑
- https://www.avtc.cz/tz-prodeje-tepelnych-cerpadel-se-vratily-na-predkrizovou-uroven-firmy-dohnaly-tisice-predlonskych-objednavek/ ↑
