Firemní kultura zvyšuje konkurenceschopnost. Zásadní je pro generaci Z a „ajťáky“

PRAHA, 11. BŘEZNA 2025 – Trendem současného pracovního trhu je rostoucí význam firemní kultury. Dobré vztahy na pracovišti ovlivňují úspěch firmy a snižují fluktuaci pracovníků. Podle mezinárodních odhadů může zdravá firemní kultura zvýšit výkonnost společnosti až o 30 procent.

S příchodem generace Z na pracovní trh nabývá firemní kultura na významu. V průzkumech uvádí přes 70 procent zástupců mladé generace, že firemní kultura je pro ně důležitější než výše platu. 60 procent zaměstnanců z mladé generace je ochotno odejít, pokud kultura firmy neodpovídá jejich očekáváním. „Protože v práci trávím nemalé množství času, chci přijít do prostředí, ve kterém se budu cítit dobře. Generace Z obecně nechce trávit pracovní život v toxickém a monotónním prostředí, kde je člověk náchylnější k vyhoření, byť třeba s vidinou větší mzdy. Většina mladých chce pracovat pro společnost, která se shoduje s jejich hodnotami. Úroveň firemní kultury lze zjistit už během pohovoru. Hodně napoví samotný přístup personalisty. Snažím se ptát na akce po pracovní době, fungování týmů a všímat si způsobu komunikace ze strany firmy během pohovoru. Osobně se vyhýbám sterilnímu korporátnímu prostředí, ve kterém je zaměstnanec pouze číslo a nástroj pro uspokojení finančních potřeb,“ popsal Daniel Pechanec, Test Engineer společnosti Tesena a zástupce generace Z.

V odvětvích, kde je klíčová stabilita a přesná pravidla, nemusí být firemní kultura tak výrazným faktorem. Naopak čím víc je práce závislá na kreativitě, vzájemné spolupráci nebo zákaznickém kontaktu, tím větší roli firemní kultura hraje. Specifickou kategorii představují firmy ze sektoru informačních technologií, kde je osobní kontakt zaměstnanců méně častý a společnosti tak mohou firemní kulturu podcenit. „IT firmy musí častěji brát v potaz práci z domova, která je mezi IT zaměstnanci vysoce oblíbená, v domácím prostředí se většina z nich lépe soustředí a benefitem je možnost vlastní organizace práce. Pokud chtějí firmy udržet zdravý osobní kontakt mezi zaměstnanci, musí častěji sahat k akcím, které z online prostředí přilákají i introvertní jedince, kteří osobnímu styku v práci příliš neholdují. Právě stereotypní introvertní povahu některých IT specialistů musí firmy při budování zdravé firemní kultury brát v potaz a pracovat s ní,“ upozornil Daniel Pechanec. Studie společnosti Stack Overflow ukazuje, že 60 procent IT profesionálů si vybírá zaměstnavatele právě podle firemní kultury. To potvrzuje i Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena. „Z mojí zkušenosti záleží „ajťákům“ na firemní kultuře víc, než je tomu v jiných odvětvích. Firmu si často vybírají právě podle kultury, nálady a podmínek, ve kterých mají pracovat. Zároveň jsou často velmi přátelští a společenští, často využívají možnosti s kolegy trávit i mimopracovní čas třeba u her nebo sportu,“ uvedla.

Navzdory tomu, že firemní kultura je pro zaměstnance zásadní, české firmy ji stále podceňují. Přes 70 procent zaměstnanců v průzkumech uvádí, že vztahy na pracovišti a atmosféra ve firmě jsou pro ně klíčové při výběru zaměstnavatele. Z průzkumu institutu Gallup Research – State of Global Workplace 2024 ale vyplývá, že do dění ve firmě je aktivně zapojeno jen 15 procent českých zaměstnanců. „Firemní kultura hraje u uchazečů velkou roli. Dnes už se běžně dělají neformální kola pohovorů, kdy se jde kandidát seznámit s budoucím týmem a nasát atmosféru firmy. Dojem, který z takového setkání získá, hraje při rozhodování o přijetí pracovní nabídky velkou roli. Často je firemní kultura jedním z nejzásadnějších aspektů, proč lidé setrvávají v zaměstnání, nebo naopak důvodem, proč místo mění. V poslední době se hodně mluví o quiet quitting, tedy tichém odcházení, kdy člověk postupně ztratí k firmě jakýkoli vztah, a nakonec odejde jinam,“ popsala Lucie Paulíčková.

Firemní kultura hraje klíčovou roli v situacích, kdy ve firmě nastane problém. Podle údajů společnosti TeamStage považuje 88 procent zaměstnanců zdravou firemní kulturu za zásadní pro úspěch organizace. „Silná firemní kultura pomáhá udržovat soudržnost týmu, podporuje vzájemnou pomoc mezi zaměstnanci a dodává jim jistotu, že firma sdílí jejich obavy a obtížné období se snaží překonat společně s nimi. Celkově posiluje loajalitu zaměstnanců ke společnosti, a pokud nastane problém, jsou zpravidla zaměstnanci ochotní řešit ho nad rámec svých pracovních povinností. Naopak špatně nastavená firemní kultura může způsobit nespokojenost, demotivaci a zvýšenou fluktuaci právě v okamžiku, kdy se firma dostane do problémů,“ uzavřela Lucie Paulíčková.

TESENA, tesena.com

Společnost Tesena | Smart Testing byla založena v roce 2013 s mírně ambiciózním, ale velmi vážně zamýšleným cílem změnit svět testování softwaru. Zaměřuje se na testování a quality engineering pro firmy, které si nemohou dovolit chyby. Čím dřív je odhalí, tím víc firmy ušetří. Pokud zapojíte Tesenu už od začátku projektu, náklady vzniklé kvůli chybám snížíte až 30x, o úspoře času nemluvě. Expertní vzdělávání v testingu a quality engineeringu nabízí společnost formou školení na míru ve firmách, na kurzech i specializovaných meet-upech a na unikátní české testingové konferenci. Tesena nabízí profesionální testování softwaru, Quality Engineering služby a testingové kurzy, včetně certifikovaných kurzů ISTQB pro zlepšení dovedností testerů.

 

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Stravování ve fastfoodech je běžnou součástí českého jídelníčku. Podle dat z průzkumu Barometr FOOD 2024[1] si pokrmy rychlého občerstvení dopřává většina Čechů zhruba jednou za měsíc (65 %). Alespoň jednou týdně si na nich pochutná 18 % strávníků a zhruba 14 % je nejí nikdy. Fastfood přitom pro Čechy nezastřešuje pouze klasické řetězce rychlého občerstvení, ale i tzv. „street food“, kam řadíme pokrmy jako kebab, falafel nebo párek v rohlíku. Pouze 15 % respondentů vnímalo v průzkumu tento segment pokrmů jako samostatnou kategorii.

A nejoblíbenější rychlé pokrmy? Největšími favority mezi strávníky jsou hranolky (85 % oblíbenosti), kebab (82 %) a burgery (75 %). O poznání rozporuplnější hodnocení si od Čechů vysloužily falafel, quesadilla nebo kuřecí křidýlka, přičemž první dva z těchto pokrmů zhruba třetina respondentů zatím nikdy neochutnala. „Češi nám v průzkumech stále více uvádějí, že se snaží jíst zdravěji. Blokátorem je ale často nedostatek času, nebo zvýšené náklady na stravování. Celkem 55 % z dotazovaných například loni uvedlo, že jsou přesvědčeni, že se zdravě dokáží najíst právě i v řetězcích rychlého občerstvení,“ komentuje výsledky Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která Barometr FOOD v Česku i v jiných zemích koordinuje. „Stále u nás také přetrvává dojem, že zdravé stravování je nutně drahé. Informovanost o tom, jak naši rostoucí motivaci jíst lépe přenést do praxe, v Česku zkrátka chybí,“ dodává.

Může být fastfood zdravý?

Přestože se také fastfoody snaží zařazovat „zdravější“ varianty, jako například saláty nebo rostlinné burgery, jejich nutriční hodnota nemusí vždy odpovídat očekáváním spotřebitelů. „Například veggie burger může obsahovat více tuku a soli než klasický hovězí burger. Člověk si takovým jídlem vyčerpá polovinu doporučené denní dávky tuku a téměř dvě třetiny soli s mylným domněním, že prospěl svému zdraví,“ upozorňuje Hana Málková z organizace STOB (Stop Obezitě) a dodává, že dokonce i některé saláty mohou být k obědu energeticky zcela nedostatečné a nemusí dodat všechny potřebné živiny.

Podle odborníků bychom navíc denně měli přijmout maximálně 5-6 gramů soli. „Není výjimkou, že takové množství obsahuje jedno fastfoodové menu nebo dokonce jeden samotný burger. I u variant, jako sendvič nebo bageta s grilovaným masem nebo rybou, je bohužel množství soli většinou hodně vysoké,“ vysvětluje Hana Málková. „Vyvážený oběd by měl vždy obsahovat dostatečné množství bílkovin, přiměřené množství kvalitních tuků a dostatek kvalitních sacharidů,“ doplňuje. Podle jejích slov je vždy třeba se zajímat o nutriční hodnoty celého jídla, aby žádná ze tří základních složek nechyběla.

Proč chceme jíst rychle a sami?

Barometr FOOD se každoročně zaměřuje na nejnovější stravovací trendy. Již loni na podzim představila Martišková na základě jeho dat „pět hříchů na českém talíři“. Patřil mezi ně i nedostatek času a nevhodné prostředí během oběda. Téměř 24 % Čechů si totiž hlavní jídlo dne dopřává o samotě, což je trend, který v posledních letech posiluje. Zhruba polovina strávníků se také obvykle naobědvá za 20 minut nebo méně.

„Mnozí zaměstnanci volí místo plnohodnotného oběda rychlé občerstvení nebo jídlo o samotě u počítače. Často za tím stojí třeba krátká pauza v práci, nebo jednoduše potřeba na chvíli během dne zpomalit a vytěsnit jiné podněty. Na druhou stranu ale stále platí, že 65 % Čechů obědvá se svými kolegy, což ukazuje, že společné stolování zůstává důležitou součástí pracovního dne a firemního prostředí. Společný oběd je nejen časem na jídlo, ale i skvělou příležitostí k budování týmové dynamiky a posilování firemní kultury,“ říká Aneta Martišková.

Ženou nás do fastfoodů ceny?

Podle Edenred Restaurant Indexu dosáhla průměrná cena oběda v lednu 192,50 Kč, což představuje meziroční nárůst o 4 %. Oproti roku 2019 vzrostly ceny obědů dokonce o 62,3 %. V Praze se ceny vyšplhaly k 216 korunám, zatímco v nejlevnějších krajských městech se pohybují kolem 168 korun. S rostoucími náklady se tak mění i návyky strávníků. Mnozí hledají efektivnější řešení, která jim umožní ušetřit zdroje peněžní, ale i časové.

„Díky rychlé obsluze a možnosti vzít si jídlo s sebou představují rychlá občerstvení snadnou volbu pro ty, kteří nemají čas na delší pauzu. V případě ‚generace Z‘ pozorujeme také sílící snahu minimalizovat sociální interakce během oběda. Tyto trendy ale přispívají ke kultuře samostatného stolování, kdy lidé s jídlem spěchají, nebo si ho odnášejí mimo restaurační prostory a konzumují ve stresovém prostředí,“ upozorňuje Martišková. „Nejde přitom pouze o pracovní dny – rychlé stravování se stává běžnou součástí životního stylu i ve volném čase.“

Průměrná útrata strávníků v době oběda (v Kč)
Město červenec 2024 srpen
2024
září
2024
říjen
2024
listopad 2024 prosinec 2024 leden

2025

Praha 215,3 216,2 214,8 215,2 214,7 217,8 216,3
České Budějovice 200,6 202,6 200,9 202,4 202,3 204,8 201,6
Plzeň 200,8 199,8 197,2 197,5 199,6 199,3 197,2
Karlovy Vary 185,9 184,6 185,7 184,4 184,2 184,5 185,2
Ústí nad Labem 173,9 173,3 172,1 174,4 173,2 177,2 174,3
Liberec 201,8 198 197 197,7 197,8 196,5 196,4
Hradec Králové 185,8 185,3 183,7 185,6 183,8 186,8 185,1
Pardubice 187,6 188,5 187,2 188,4 190,5 191,4 189
Jihlava 176,2 178,6 178,9 177,8 177,5 180,2 176,1
Brno 203,4 203,9 202,3 202,6 203,3 205,5 204,8
Zlín 172,7 170,6 168,9 169,1 170 170,9 168,4
Olomouc 167,2 168,8 167,8 168,3 169,9 171,9 168,7
Ostrava 189 187,5 188,6 188,4 187,1 190,1 189,3
Česká republika 192,1 192,4 191,3 191,7 191,5 193,9 192,5

O společnosti Edenred CZ

Edenred je přední digitální platformou pro služby a platby a také každodenním společníkem zaměstnanců spojujícím přes 60 milionů uživatelů a více než 2 miliony partnerských provozoven ve 45 zemích prostřednictvím 1 milionu firemních klientů.

Edenred nabízí specifická platební řešení pro konkrétní použití zaměřená na stravování (příspěvek na stravování), engagement (dárkové karty, platformy pro zapojení zaměstnanců), mobilitu (multienergetická řešení, včetně nabíjení EV, údržba, mýtné či parkovné) a firemní platby (virtuální karty).

V souladu se záměrem skupiny „Enrich connections. For good“ umožňují tato řešení zlepšovat pohodu a kupní sílu uživatelů. Zlepšují i atraktivitu a efektivitu společností, oživují trh práce a místní ekonomiku. Rovněž podporují přístup ke zdravější stravě, produktům šetrnějším k životnímu prostředí a udržitelnější mobilitě.

12 000 zaměstnanců společnosti Edenred usiluje o to, aby se svět práce stal propojeným ekosystémem, který je každým dnem bezpečnější, efektivnější a zodpovědnější.

V roce 2024 skupina díky svým globálním technologickým aktivům spravovala obchodní objem téměř 45 miliard EUR, a to především prostřednictvím mobilních aplikací, online platforem a karet.

Edenred je zapsán na burze cenných papírů Euronext v Paříži a je součástí indexů CAC 40, CAC 40 ESG, CAC Large 60, Euronext 100, Euronext Tech Leaders, FTSE4Good, DJSI Europe Index, DJSI World Index a MSCI Europe.

Značky a loga uvedená a použitá v této tiskové zprávě jsou ochrannými známkami registrovanými společností EDENRED S.E., jejími dceřinými společnostmi nebo třetími stranami. Bez písemného souhlasu svého vlastníka je nelze použít ke komerčním účelům.

  1. Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 15. srpna 2024 do 19. září 2024. V České republice se jej zúčastnilo celkem 2807 respondentů z řad držitelů karet Edenred a 101 respondentů z řad restaurací. Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 49990 respondentů napříč vybranými zeměmi Evropy včetně Rakouska, Francie, Slovenska, Německa a dalších.

 

Exit mobile version