Štítek: Agdata

Pro české zemědělce bude letošní zima enormně náročná. Sklizeň obilí kvůli nepřízni počasí v období žní z větší části skončí jako krmná. Radost zemědělcům nedělá ani ta část úrody, kterou se podařilo zachránit. Ceny potravinářské pšenice se na komoditní burze pohybují na úrovni roku 2020, ale jejich vstupní náklady od té doby násobně vzrostly. Náklady zemědělcům porostou také kvůli zvýšené administrativní zátěži z důvodu častějšího reportingu výkazů. Velkým problémem je i špatné cashflow, které se dotkne velké části z nich především nyní na přelomu podzimu a zimy. Vzhledem ke změně způsobu vyplácení dotací dostanou část peněz později než v předcházejícím dotačním období, což může vést k opožděnému nákupu materiálu i uhrazování faktur.

Obilí drtí výkupní ceny a letošní nekvalitní úroda

Konec letošního roku se pro mnohé obory nese v duchu nejistoty a útlumu. Není tomu jinak ani v případě českých zemědělců, kteří zažili turbulentní rok. Ačkoli všudypřítomná inflace zdražila veškeré vstupy, tak zemědělce potkal opačný osud. Ceny komoditních surovin, zejména obilovin a olejnin, sice v loňském roce vystřelily vzhůru do rekordních výšin, ale to bylo způsobeno začátkem války na Ukrajině. Černé scénáře o neschopnosti vývozu se nenaplnily a cena komoditních surovin, jako je pšenice, řepka a další, letos jsou dokonce o 30 % nižší než ve stejném období v roce 2021 a dosáhly tak stejné cenové úrovně jako v roce 2020

„Vývoj výkupních cen neblaze ovlivnil zemědělce, kteří i přes zvýšené náklady prodávají za cenu jako před několika lety. Celá situace je ještě podivnější při pohledu na pulty obchodů. Logicky by měla cena některých potravin v meziročním srovnání klesnout spolu s cenami vstupních surovin, ale to se neděje. Prodejci/výrobci tak využili situace ke zvýšení svých marží, bez ohledu na vývoj trhu. Českým zemědělcům do karet navíc nehrají ani výsledky letošní sklizně. Červencová extrémní horka následovaná dešti v období sklizně zhoršila její kvalitu. Podle odhadů až 75 % českého obilí skončí jako obilí krmné, které se vykupuje za výrazně nižší cenu, než je to potravinářské,“ shrnuje Lukáš Musil, obchodní ředitel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.

Změna výše dotací i způsobu vyplácení může přivést některé farmáře do existenčních problémů

Letošní rok je tak pro zemědělce po příjmové stránce nejhorší za poslední roky a do celé situace neblaze promlouvá i změna způsobu vyplácení dotací na podporu v oblasti přímých plateb a neprojektových opatření, tzv. BISS. Ta bývala vyplácena ve formě podzimní zálohy v říjnu a následovalo doplacení zbytku dotace. Nicméně v letošním roce rozesílá SZIF Rozhodnutí teprve na přelomu listopadu a prosince, což mnohým zemědělcům přináší potíže v podobě špatného cashflow.

V letošním roce tak nedostanou finance v termínu, ve kterém s nimi byli zvyklí fungovat. Kvůli nízkým výkupním cenám a výsledkům sklizně bohužel situaci většina z nich nedokáže vylepšit. Špatná situace dopadá jak na menší, tak na střední a velké zemědělce, a to i kvůli loňské změně dotací na plochu. Střední a větší podniky pak vnímají ještě problém v redistributivní složce dotace, která jim výrazně snižuje celkovou výši dotace na plochu na každý hektar nad výměru 150 hektarů. „Následkem této situace může být nejen opožděné splácení faktur či nákupu materiálu, ale ve spojení s nižšími zisky i nutnost firemních půjček, které v současné situaci vysokých úrokových sazeb nejsou tolik výhodné. Část zemědělců se tak může dostat do velice špatné finanční kondice,“ varuje Lukáš Musil z Agdata.

Zemědělcům roste administrativní zátěž

K tomu všemu vzrostly zemědělcům i náklady na administrativu kvůli zvýšení byrokratické zátěže. Farmy nad 200 hektarů totiž musí od listopadu odesílat výkazy aplikací přípravků na ochranu rostlin každý měsíc po měsíci, ve kterém aplikují. Do konce listopadu 2023 tak musely odevzdat celý rok 2022. K tomu se přidávají i další výkazy včetně souhrnného, který vyžaduje Český statistický úřad. „V nelehké době tak českým zemědělcům přibyla další zátěž, která se promítne i do jejich nákladů. Určitou úlevu v tomto přináší systémy precizního zemědělství, které umožňují automatický sběr dat přímo ze strojů, které aplikují. Výkazy se tak odesílají automaticky, i když je stále potřeba pověřená osoba, která validuje správnost dat. Ti, kteří těmito systémy nedisponují, pak musí počítat s tím, že budou muset platit přesčasy nebo najímat nové či externí pracovníky. To však není jednoduchý úkol, protože v českém zemědělství dlouhodobě chybí lidé, a to se týká i administrativních pracovníků. Agdata se snaží zemědělcům pomoci rovněž prostřednictvím našeho poradenského centra,“ uzavírá Lukáš Musil z Agdata.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Variabilní aplikaci hnojiv využívají dle nedávného průzkumu Agrární komory ČR již celé dvě třetiny českých zemědělců. Proč jde o stále příliš nízký podíl a proč by mělo být precizní zemědělství jedním z hlavních zemědělských témat veřejné diskuze? A jakou roli by při tom měl hrát stát? Nad tím se zamýšlí Lukáš Musil, spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství Agdata a akreditovaný zemědělský poradce.

Čeští zemědělci se během posledních dvou letech museli vyrovnat s celou řadou nepříznivých faktorů spojených s energetickou krizí i rostoucí inflací. Rapidní nárůst energií a paliv zvýšil náklady na sklizeň i skladování úrody a hnojiva v posledních dvou letech zdražila o stovky procent. K jistotě nepřidává ani situace na komoditní burze. Cenu obilí zřejmě mj. tlačí dolů to ukrajinské, které míří přes Evropu do třetích zemí. Navíc letošní úrodu obilí ovlivnily v době sklizně deště, kvůli kterým klesla výrazně jeho kvalita a podle odhadů bude až 75 % použito jako krmné. Pozitivní není ani oznámení vlády, která se chystá snížit rozpočet ministerstva zemědělství až o 10,4 miliardy korun – uvidíme, jak toto nakonec dopadne.

Variabilní aplikace hnojiv využívají v nějaké míře 2/3 českých zemědělců, to ovšem nestačí

Na zemědělce působí nedobrý vývoj cen komodit a zdražování v jiných odvětvích, komoditní trhy a politicko-ekonomická situace ve světě, rozpočtová politika aktuálních vlád, ale i počasí. Jedná se o faktory, které běžný zemědělec neovlivní, ale naštěstí jsou další cesty, kterými si můžou zemědělci vylepšit svoji ekonomickou situaci.

Tou nejzásadnější je variabilní hnojení. Podle průzkumu Agrární komory ČR mezi jejími členy ho využívají celé 2/3 českých zemědělců. Variabilní aplikace hnojiv a postřiků na ochranu rostlin totiž přinášejí výhody nejen samotným zemědělcům, ale i krajině. Na základě kombinovaných vstupů v podobě satelitních snímků (a to i historických), dat o výnosech a samozřejmě i osobní zkušenosti agronoma lze podle zkušeností klientů Agdata pomocí variabilních aplikací hnojiv zvýšit výnosy až o 17 % nebo při zachování dlouhodobých průměrných výnosů ušetřit náklady až o 25 %, u dusíku dokonce o 30 %. To představuje statisíce až miliony korun úspor v každoročních rozpočtech zemědělských podniků.

I když se 2/3 mohou zdát hodně, tak opak je pravdou. Podle Veřejného registru půdy LPIS je v Česku cca 38 000 subjektů vlastnících nebo si pronajímajících půdu pro zemědělské účely. Z toho plyne, že je v Česku stále více jak 12 000 zemědělců, kteří variabilní aplikace nepoužívají, i když by mohli. To je ovšem škoda, protože minimálně třetina českých zemědělců nemá prostor, kapacity, možnosti se precizním zemědělstvím zabývat, a tak není schopná na vyšší výnosy či možné úspory, které jsou klíčové pro zachování konkurenceschopnosti a samotné existence zemědělských podniků, dosáhnout.

Dotaci na precizní zemědělství, resp. techniku potřebnou pro precizní zemědělství získají pouze někteří

6. června ministerstvo zemědělství vyhlásilo 1. kolo příjmu žádostí o projektové dotace na rozvoj venkova podle Strategického plánu nové Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Necelých 5 miliard z tohoto titulu je určeno na investice do zemědělských podniků živočišné i rostlinné výroby a je za ně možné pořídit právě potřebnou techniku a systémy v aplikační technice pro precizní zemědělství, a ním úzce spjatou variabilní aplikaci hnojiv či přípravků na ochranu rostlin. O to více je překvapující, že podle průzkumu Agrární komory ČR plánuje dotace na techniku pro precizní zemědělství využít jen necelých 42 % oslovených zemědělců.

Ať už jsou jejich důvody jakékoli, je zde dle mého názoru prostor pro aktivní pomoc státu. Ten by se měl kromě finanční podpory na potřebnou techniku rovněž zaměřit i na technologie potřebné pro precizní zemědělství a edukaci a informovanost, a to ve dvou směrech. V první řadě jsou to především samotní zemědělci. Ze zmíněného průzkumu Agrární komory ČR totiž plyne, že 23 % dotázaných o dotačním titulu neuvažuje jen z toho důvodu, že o něm nemá prakticky žádné informace. Je tedy zásadní více tuto oblast zemědělcům nastínit a podpořit zájem o ni. Druhá rovina je veřejnost. Je na místě pochválit mnohé české zemědělce, kteří se u tuto oblast zajímají a popularizují ji. Precizní zemědělství přináší, kromě zlepšení finanční kondice podniků v podobě vyšších zisků díky lepším výnosům, také úsporu. A to nejen finanční, ale hlavně materiálovou. Díky aplikačním mapám a plánování tras nespotřebují zemědělské stroje tolik paliva jako dříve, na pole se aplikuje méně hnojiv, která jsou cíleně dávkována pouze tam, kde to má význam. V neposlední řadě je to používání menšího a cíleného množství hnojiv a postřiků na ochranu rostlin, u kterých může být úspora až 90 %. Společným jmenovatelem těchto úspor je pak šetrnější dopad na životní prostředí.

Precizní zemědělství může zlepšit veřejný obraz českého zemědělství a zároveň ho více popularizovat, ministerstvo s tímto může výrazně pomoci

V dnešní době klimatické změny a oteplování planety jsou právě environmentalistika a udržitelnost velkým tématem veřejné diskuze. Mám ale pocit, že v českém zemědělství se akcentuje pouze z určitého pohledu. Nejedná se o bio a podobné certifikace, ale o to, jak se zemědělství v posledních letech posunulo. Často se totiž setkávám s představou nehospodárného zemědělce, který na poli rozlévá litry zbytečné a nezdravé chemie, a to díky spoustě dotací, které mu „dává stát. Přitom opak je pravdou a české zemědělství se nezaseklo v době socialismu, jak si někteří myslí. Ve využívání principů precizního zemědělství patří Češi mezi evropskou i světovou špičku, hospodárnost a ochrana krajiny leží velké části z nás na srdci a snažíme se ji aplikovat v praxi, jak nejlépe to jde, protože bez úrodné půdy bychom nebyli ani my.

A právě tady podle mě může ještě více pomoci ministerstvo zemědělství. I když se spousta z nás snaží edukovat nejen své okolí, ale i širokou veřejnost, tak nikdo nemá takové možnosti a prostředky jako stát, respektive ministerstvo – nejen k informování samotných zemědělců ohledně podpůrných programů a možností precizního zemědělství, ale i ke zlepšení celkového veřejného mínění ohledně našeho oboru.

Autorem textu je Lukáš Musil, obchodní ředitel a spoluzakladatel Agdata a akreditovaný poradce Ministerstva zemědělství České republiky.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Nebývalá horka během července zasáhla Česko. V polovině měsíce padaly na mnoha místech ČR teplotní rekordy a několik stanic naměřilo dokonce teplotu přes 38 stupňů Celsia. Vysoké teploty mají dopad nejen na naše zdraví, ale i na přírodu a ovlivňují průběh letošní zemědělské sezóny. Jak se pozitivně i negativně odrazí na letošní sklizni, co to bude znamenat pro české zemědělce i spotřebitele a jak do celé situace promluví počasí v Evropě? Na to se ve svém komentáři podíval Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant a spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.

České brambory v ohrožení

Po vlně veder přišlo v Česku ochlazení na průměrné letní teploty, to ale neznamená, že se zemědělci nemusí bát o svou úrodu. Nejvíce ohrožené jsou brambory, cukrová řepa či zelenina, které se sklízí až na podzim a stále potřebují dobré podmínky pro svůj růst, především však srážky. Právě brambory přitom sucha zasáhla nejvíce. Z dat, která sbíráme i přímo od našich klientů, víme, že brambory začaly usychat, a hlavně nerostou tak rychle, jak by měly. A to natolik, že v nížinných oblastech už je jejich osud více méně zpečetěn a nedá se očekávat, že by stihly narůst do požadovaných hodnot. Vše se tak bude rozhodovat ve středních a vyšších polohách, což jsou typicky bramborářské oblasti, kde se této plodiny pěstuje nejvíce. Hrozí, že na podzim zemědělci sklidí až o 30 % méně brambor, než tomu bylo v loňském roce, a bude třeba intenzivnější dovoz. Vzhledem k tomu, že nadprůměrně horké počasí a především málo srážek zasáhlo i další země Evropy, se tak můžeme dočkat skokového zdražení brambor na pultech obchodů.

Zásadní budou další dny a týdny a množství srážek, které velmi silně promluví do velikosti úrody těchto plodin, kdy žádoucí není ani přílišné množství deštivých dnů. Při velkém vlhku jsou plodiny ohroženy plísněmi, které by mohly zatlouct poslední pomyslný hřebíček do rakve letošní úrody brambor. Nemluvě o tom, že podmáčená půda velice komplikuje samotný proces sklizně: Buď ji odkládá do doby, kdy ji začínají ohrožovat první mrazíky, nebo v půdě zůstává větší množství úrody, než je obvyklé při průměrných srážkách.

Spalující vedra nadělala vrásky zelinářům po celé Evropě

Osud českých brambor a řepy je stále otevřený, ale část českých zemědělců dopad sucha už pocítila. Zelináři museli část úrody odepsat nebo investovat větší množství času a prostředků na jejich záchranu. Některé rychleji rostoucí plodiny, jako jsou saláty, ředkvičky, špenát a další, se pěstují, resp. sklízejí ve více cyklech. A právě kvůli intenzivnímu suchu a spalujícímu horku museli v mnohých případech zelináři jeden z těchto cyklů odepsat a ztratili tak až 25 % úrody některých plodin.

I když se rozhodně nejedná o ideální situaci pro české pěstitele zeleniny, určitě není tak kritická jako na jihu Evropy, kde je počasí ještě teplejší a anticyklonu Kerberos vystřídala anticyklona Cháron. Teploty tak běžně přesahují 35 stupňů a na některých místech vystupovaly i vysoko nad 40 stupňů Celsia. V kombinaci se silným krupobitím, které se před několik dny prohnalo Itálií a Balkánem, požáry sužujícími Řecko a výhledem, že tato horka nepovolí ani v srpnu, je ohrožena kvalita úrody v jižních státech. To může mít zásadní vliv i na české spotřebitele, protože velké množství zeleniny v českých supermarketech pochází právě z těchto zemí. Její nedostatek by mohl zvýšit cenu na pultech obchodů a mohli bychom se dočkat dalšího zdražování, jako tomu bylo začátkem tohoto roku.

Obilniny v dobré kondici, avšak zemědělce drtí jejich výkupní ceny

Nebývalá horka, která v červenci zachvátila Česko i zbytek Evropy, nemají na české zemědělce jen negativní dopady. Naopak se stala skvělou vzpruhou pro obilniny. Ty byly v době jejich příchodu již narostlé a na jejich vývoj neměla horka žádný vliv, naopak pozitivně ovlivnila dozrání. Dá se tak říct, že díky tomu na českých polích vyrostlo jedno z nejkvalitnějších obilí za poslední roky. Samozřejmě je nutné, aby se slunečné počasí a relativní sucho udrželo i během sklizně a nedocházelo k uskladňování mokrých zrn, což by úrodu degradovalo a ohrožovalo plísněmi.

I přes vysokou kvalitu obilí a očekávané průměrné až lehce nadprůměrné výnosy nemají jeho pěstitelé v letošním roce na růžích ustláno. Ačkoliv došlo ke snížení cen vstupů, a to hlavně hnojiv díky snížení cen energií, stále se jejich ceny ani nepřiblížily předválečným hodnotám. Co ale na předválečnou cenu kleslo, jsou výkupní ceny obilnin, nad jejichž cenovým vývojem zůstává rozum stát. Například potravinářská pšenice se loni podle ČSÚ prodávala průměrně za 8268 korun za tunu, letos v červenci to je ale okolo 4400 Kč. Do cen promluvila samozřejmě situace na Ukrajině, neprodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny po moři a obava z ještě vyššího dovozu obilí z Ukrajiny do EU přes Polsko a jiné státy.

Díky aktuálním cenám a dalším zmíněným vlivům je tak prakticky jisté, že české zemědělce čekají v letošním roce nižší příjmy než v roce předešlém. Což je ohromná škoda nejen pro samotné zemědělce, ale i pro státní rozpočet a českou ekonomiku. Většině se tak bohužel ani letos nepodaří plnohodnotně zotavit z enormního cenového růst vstupů, který v posledních letech na české farmáře dopadl.

Autorem textu je Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata a akreditovaný poradce ministerstva zemědělství.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Precizní práce s daty je dnes klíčová prakticky ve všech odvětvích, a to platí i pro zemědělství. Nejde přitom jen o samotný sběr dat, ale i jejich vyhodnocení, sdílení a využití v rámci automatizace co největšího množství procesů. V době vysokých cen pohonných hmot, energií, hnojiv, ale i pracovní síly tak hraje optimalizace zemědělské výroby klíčovou roli. Potvrzuje to i Lukáš Musil, spoluzakladatel Agdata, největší české platformy pro precizní zemědělství a akreditovaný zemědělský konzultant. Jak si stojí Česko ve využití dat ve srovnání se světem, jak se chytré systémy využívají v moderním zemědělství a k čemu všemu složí?

Jak využít data na farmě

Využití dat v zemědělství by se dalo rozdělit do tří základních pilířů. Tím prvním je velmi zjednodušeně všechno, co se děje na poli. Zemědělské meteostanice, půdní sondy, senzory měřící ovlhčení listů, ale i GPS ve strojích a další moderní technologie dnes dokáží sbírat velké množství užitečných dat. Tato data jsou důležitá nejen kvůli aktuální situaci v terénu, ale i k porovnání historických údajů – třeba ve formě přehledu o průměrných srážkách na dané parcele, jejím výnosovému potenciálu nebo o živinách v půdě a její kvalitě.

Data ovšem neposkytují jen senzory na poli nebo strojích, ale zemědělství pracuje také se satelitním snímkováním. V Agdata využíváme družice Sentinel 2, které jsou součástí evropského programu pro dálkový průzkum země Copernicus. Družice poskytují data s rozlišením 10 metrů a pořizují je multispektrální senzory ve 13 pásmech viditelného spektra. Data se zpracovávají strojově a k dispozici jsou prakticky ihned po přeletu družice. Dá se pomocí nich zjistit nejen heterogenita půdy (tedy složení rozmanitost jejich vlastností), ale i indexy vody, vegetace, její vlhkosti, plochy listů nebo poměr záření zachyceného fotosyntézou a další velice důležité informace.

Mix těchto komplexních dat umožňuje agronomům lepší plánování výsadby plodin ve vztahu ke kvalitě půdy, obsahu živin a vlivům počasí, které na parcele působí. V případě porovnání historických dat pak mohou zemědělci získat získává kompletní přehled nejen toho, jak v jaké kondici jsou aktuálně pěstované plodiny, ale i jak se jim dařilo v minulosti. Mohou si také určit očekávaný budoucí výnos v závislosti na podmínkách a podle toho na dané parcele hospodařit méně nebo naopak více podle vodního profilu půdy. A také vybrat nejlepší strategii aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a optimalizovat jejich použité množství. Díky tomu mohou nejen ulehčit přírodě, ale zároveň získat i co nejlepší výsledky. Z praxe máme vyzkoušeno, že při využití precizních map parcel a půdních bloků z výše uvedených podkladů je možné zvýšit výnosy plodin až o 17 % nebo snížit náklady na jejich pěstování až o 25 %.

Vyšší produktivita práce

Druhý významný pilíř využití dat v zemědělství se vztahuje na veškeré procesy, které se odehrávají primárně na farmě, resp. v zemědělském podniku. Díky informacím z GPS na zemědělských strojích není problémem například plánování optimálních tras nebo kontrola využití pohonných hmot. Díky optimalizaci je možné snížit jejich spotřebu až o 5 % ročně, což při současných cenách znamená úsporu v řádech statisíců korun ročně. Kombinace GPS sledování tras strojů s používáním RFID čipů u komplexního docházkového systému pak v rámci digitalizace usnadňuje tvorbu výkazů práce, její plánování, ale i nastavování odměn.

Díky sledování procesů na farmě získá zemědělec data o stavu pohonných hmot, strojového parku, délce a četnosti oprav, stavu skladových zásob nebo jejich jakosti a díky optimalizaci procesů může jednoho pracovního místa může ušetřit až 50 % času.

Základem je otevřenost třetím stranám

Z našich zkušeností víme, že nejzásadnějším faktorem je otevřenost technologických platforem, které s daty ze zemědělství pracují a umí komunikovat a spolupracovat především přes API i s ostatními systémy jiných výrobců. Nejedná se jen o řídící jednotky a terminály výrobců zemědělských strojů, ale třeba i o zmíněné účetní nebo vážní systémy. To vše proto, aby zemědělci získali co možná nejkomplexnější a zároveň nejpraktičtější systém, který jim zajistí co nejlepší možný výnos s ušetřením nákladů na údržbu a sklizeň a umožní sledovat efektivitu práce i následné kroky.

Díky integraci principů precizního zemědělství lze pak jednoduše mapovat celý proces – od toho kde, kým a za jak dlouho byla která plodina sklizena přes spotřebu lidských i hmotných zdrojů, jaká je váha přijíždějících souprav, jejich rozdělení do jednotlivých skladů i skladových softwarů, po přiřazení k parcelám a pečlivé vyhodnocování výnosů. A to bez ohledu na to, jestli do celého procesu vstupují data a hardware několika různých výrobců nebo jen jednoho.

Třetím pilířem systému je pak napojení dat na státní registry, jako je LPIS Portálu farmáře, UKZUZ apod. Jedná se o nutnost ve vztahu k zákonným a dotačním evidencím. Data lze přitom jak přijímat, tak i posílat.

Češi patří k evropským průkopníkům precizního zemědělství

Využívání principů precizního zemědělství, a to nejen chytrého a moderního hardwaru, ale hlavně pečlivého a podrobného zpracování a vyhodnocování dat je již mnoho let standardem například v USA. V zemi, která je známá svou volnou tržní ekonomikou s co nejmenšími zásahy státu, funguje jednoduchá rovnice: Kdo tyto systémy používá, je konkurenceschopnější, daří se mu totiž zvyšovat výnosy a zároveň snižovat náklady. Česko navíc patří v Evropě k pionýrům precizního zemědělství především z pohledu dostupnosti technologií a jejich využívání. Téměř každý má v traktoru nebo kombajnu GPS, ale je potřeba si uvědomit, že precizní zemědělství neznamená jen sledování stroje a hledání optimálních tras, ale také co největší provázanost veškerých činností na farmě do jednoho uceleného systému.

Důvodů, proč využívat principy precizního zemědělství a intenzivně pracovat s daty, je spousta. Třeba i ten, že 6. června ministerstvo zemědělství vyhlásilo 1. kolo příjmu žádostí o projektové dotace na rozvoj venkova podle Strategického plánu nové Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Rozděleno bude celkově 8,28 miliardy korun a největší část, necelých 5 miliard, je určena na investice do zemědělských podniků živočišné i rostlinné výroby. Pořídit si za ně bude možné rovněž potřebnou techniku a systémy pro precizní zemědělství a variabilní aplikaci hnojiv, osiv, chemických přípravků či polní a stájové roboty.

Autorem textu je Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata a akreditovaný poradce ministerstva zemědělství. 

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Efektivnější výsadba stromů, snadnější údržba obecní zeleně i snížení celkových nákladů. Český startup Agdata, který nabízí řešení na monitoring klimatu ve městech a obcích, do své nabídky nově zařazuje dendrometry. Ty dokáží měřit přírůstky stromů a jejich celkovou kondici. Pomáhají tak samosprávám šetřit finance a usnadňují jim správu zeleně i městské plánování.

Obecní zeleň a péče o ni tvoří v městských rozpočtech významné položky. V případě krajských měst se jedná až o milionové částky, ale hraje také zásadní roli v ochlazování letního horkého ovzduší a v neposlední řadě zlepšuje celkovou kvalitu života. A to natolik, že právě dostatek městské zeleně je pro mnoho lidí klíčovým faktorem při výběru nové lokality k bydlení – a v případě nedostatku k odstěhování se ze staré. Aby měly obce přesný přehled o vitalitě a kondici městské zeleně, přichází Agdata s novinkou v podobě dendrometrů.

Dendrometr dokáže neinvazivní metodou sledovat kontinuální přírůstek nebo naopak úbytek stromů. Na jeho základě se tak dá vyhodnotit nejen jejich zdraví, ale i vhodnost místa k výsadbě zeleně a zefektivnit tak celkové městské plánování i reálný rozvoj měst a obcí. Právě to je podle Lukáše Musila, obchodního ředitele startupu Agdata City, který se specializuje na hyperlokální měření počasí a ovzduší pro města a obce, nejčastějším problémem: „V současné době je ze strany samospráv, ale i samotných občanů velká poptávka po výsadbě stromů v ulicích. Ne všude jsou ale vhodné podmínky, a i výsadbu stromů je potřeba dělat s rozumem a na základě dat. V naší praxi jsme se totiž setkali se stromy, které za 40 let prakticky nevyrostly. Jejich přínos pro zlepšení ovzduší je minimální a samosprávy do jejich údržby zbytečně investují nemalé prostředky.“

Lepší údržbu zeleně usnadní právě dendrometry, které zasílají data o přírůstku do systému Agdata City. Data lze kombinovat s údaji ze senzorů závlahy, srážkoměrů, meteostanic, živinových senzorů a dalších a získat tak komplexní představu o klimatických podmínkách, růstovém potenciálu v dané lokalitě, ale i o obrazu stresu suchem a reakci stromů na něj. Tato kombinovaná data nabídnou nejen užitečné informace o tom, jestli je oblast pro další výsadbu stromů vhodná, ale zároveň i možnosti toho, jak stávající podmínky vylepšit. Obec tak může na jejich základě zjistit třeba i to, že bude efektivnější vysadit neprosperující stromy jinde a ušetřit tak za hnojení a zalévání, které nepřináší výsledky.

Výhodou dendrometrů je jejich snadná a neinvazivní instalace a přístroje jsou i nenáročné na údržbu. Výměna baterie probíhá totiž cca jednou za 3 roky. Se systémem Agdata City komunikují dendrometry přes síť LoRa 1, která umožňuje přenos dat i v odlehlých oblastech a není závislá na pokrytí mobilním signálem. Data z dendrometrů, stejně jako měření kvality ovzduší a informace o aktuálních meteorologických podmínkách se v systému objevují a vyhodnocují v reálném čase a je možné i procházet jejich historii.

Výsadba stromů je tématem posledních let, a to hlavně kvůli jejich ochlazovacímu potenciálu. Důležitá je hlavně ve velkých městech, kde se horký vzduch kumuluje celý den a při nedostatku se nedokáže ochladit ani v noci. Stromy totiž dokážou ochránit zemský povrch proti dopadu slunečních paprsků a část jich odfiltrovat. Jeden vzrostlý strom totiž dokáže za den odpařit až 400 litrů vody jeho koruna dokáže ulici ochladit až o 5,5˚C.

„Stromy a městská zeleň patří k jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality života a jejich přínos nejen v boji proti horku ve městech je neodmyslitelný, ale pouze v případě že rostou správně. Je to běh na dlouho trať – strom roste dlouho a jeho přínos roste s jeho věkem. Proto je důležité je monitorovat, protože dendrometr za strom relativně krátkou dobu cca 2 let dokáže získat veškerá důležitá data tak, aby vyhodnotil jeho přínos pro okolí a jeho zdravý vývoj,“ doplňuje Lukáš Musil z Agdata City.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.