Štítek: Agdata

Přibyslav, 11. 2. 2025: Agdata, největší poskytovatel služeb precizního zemědělství v Česku, spouští nezávislý marketplace pro zemědělce. Na své nové platformě AgDeals umožní zemědělcům prodat jejich úrodu a zároveň si na jednom místě nakoupit vše potřebné přímo od obchodníků. Celá platforma, která bude pro obchodníky i zemědělce zdarma, je díky možnostem, které nabízí, unikátní nejen v českém, ale i evropském měřítku a představuje další významný krok v nezbytné digitalizaci zemědělství.

Nová platforma AgDeals je určena jak pro zemědělce, kteří zde jednoduše nabídnou k prodeji svoji úrodu, tak pro obchodníky se základními vstupy pro podnikání v oblasti zemědělství: osivy, hnojivy, přípravky na ochranu rostlin, pohonnými hmotami a dalšími. Kromě snadného nákupu i prodeje se zároveň obě strany dostanou k násobně většímu množství nabídek než dříve, což otevře cestu i k lepším cenám či objemům uskutečněných obchodů. Pro české zemědělce se jedná o zásadní posun a výrazné zjednodušení dosavadního prodejního procesu, který ustrnul u tužky a papíru.

„Prodej vypěstované úrody i nákup osiv a dalších vstupů probíhá v Česku od 90. let prakticky stejně. Zemědělec má roky v telefonu pár kontaktů, které obvolá a porovná nabídky. My oproti tomu nabídneme několikanásobně více příležitostí, jak úrodu výhodně prodat, což zemědělcům může přinést uspoření nákladů až o 7 %. V závislosti na velikosti podniku může jít o statisícové až milionové částky. A na druhé straně platforma otevírá přístup k daleko většímu množství zakázek i pro obchodníky, takže na tom vydělají obě strany. Navíc registrace jsou aktuálně zdarma,“ přibližuje Jiří Musil, CEO a zakladatel Agdata.

Nabídka i poptávka od stovek subjektů na jednom místě

Platforma funguje nezávisle na principu propojování nabídky a poptávky. Znamená to, že zemědělec zadá nabídku na množství komodity, kterou prodává, dobu, od kdy je k dispozici, a základní kvalitativní parametry. Tyto informace se odešlou obchodníkům na druhé straně a na jejich základě obdrží zemědělec nabídky, z nichž může vybírat, se kterým z obchodníků začne intenzivnější jednání. Samozřejmostí je i jednoduché uzavírání budoucích kontraktů, které jsou v zemědělství běžné.

„Chtěli jsme zachovat to, na co jsou obě strany při vyjednávání zvyklé, tedy licitaci o podmínkách. AgDeals proto nejsou obyčejnou inzertní stránkou, ale digitálním tržištěm s funkcemi objednávkového systému. Celá platforma funguje nezávisle a veškerá komunikace mezi obchodníky a zemědělci probíhá v soukromém chatu, kde si můžou dohodnout konkrétní podmínky. Platforma samozřejmě umožní dohodnout a uzavřít obchody také mezi samotnými zemědělci, což se hodí například pro splnění podmínek i v případě špatné úrody při uzavření budoucích kontraktů,“ vysvětluje Jiří Musil z Agdata.

V první fázi mohou na platformě AgDeals zemědělci kromě prodeje plodin, jako jsou obiloviny v krmné i potravinářské kvalitě, řepka, vejce, nosnice, ale i masný, mléčný nebo zástavový skot a spousty dalších, nakupovat nejdůležitější vstupy pro své podnikání, jako jsou osiva, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, pesticidy, steliva, krmiva nebo pohonné hmoty. Agdata plánují postupem času tuto nabídku rozšiřovat o další kategorie. Zemědělci v AgDeals zároveň najdou přehledná aktuální i historická data z burzy komodit, která jim pomohou v lepší orientaci v aktuálních cenách.

Kompletní řízení farmy od zasetí po prodej, registrace pro zemědělce i obchodníky zdarma

Podle Agdata, kteří se zabývají komplexní digitalizací farmy a jejích procesů od toho co se děje na poli přes dění na samotné farmě až po kancelář, je AgDeals jen dalším logickým krokem ve vývoji precizního zemědělství. „Digitalizace zemědělství farmářům zjednodušuje jejich práci, šetří finance a zároveň zvyšuje výnosy. Stojí přitom na sběru dat a jejich kvalitním vyhodnocení. AgDeals jsou dalším dílem této skládačky a jejich propojením se systémem Agdata tak uzavíráme pomyslný kruh. Jako jediní poskytujeme opravdu kompletní řízení celého podniku v jednom systému. Do budoucna navíc plánujeme ještě užší propojení obou platforem, jako je prediktivní doporučení nákupů podle stavu skladových zásob, automatické naskladnění uzavřených kontraktů, ocenění skladových zásob na základě aktuálních i budoucích cen, automatické objednávky a spoustu dalšího,“ uzavírá Jiří Musil z Agdata.

AgDeals plánuje do pěti let zprostředkovat obchody v objemu jednoho milionu tun komodit a do budoucna by se měla stát platformou určenou pro několik evropských trhů, na kterých dává společné obchodování smysl – ať už kvůli jejich obchodnímu propojení, geografické blízkosti nebo dalším výhodám, které toto spojení nabídne – například dostupnost velkých obchodních přístavů. I z toho důvodu jsou už v tuto chvíli součástí obchodníci z Německa, díky kterým mohou čeští zemědělci už teď prodávat do zahraničí.

Do zemědělského marketplace AgDeals se může zaregistrovat každý zemědělec nebo obchodník na webu agdeals.ag. Po registraci uživatele dojde ještě k ověření, jestli se jedná opravdu o zemědělce nebo obchodníka. Veškeré funkce i samotná platforma jsou pro obě strany aktuálně zdarma.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016 a během čtyř let se jejich platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Agdata se specializují na precizní zemědělství, variabilní aplikace a zavádění automatizace v rámci zemědělství 4.0. Jejich platforma je určená pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Agdata, český lídr v oblasti řešení pro precizní zemědělství, nově nabídne přehled aktuálních i historických burzovních cen důležitých komodit. Data jsou dostupná přímo v systému Agdata a zahrnují nejen Česko, ale i okolní země. Informace zemědělcům pomůžou k zásadně lepší orientaci v cenách a změnách na trhu, vyjednávání s dodavateli a také optimalizaci procesů na farmě.

Lepší přehled o cenách komodit znamená lepší výkupní ceny

Klienti Agdata spravují dohromady 2,2 milionu ha půdy, což je více jak polovina celkového zemědělského půdního fondu v České republice. Společnost, která je lídrem na trhu precizního zemědělství, pomáhá zemědělcům zpracovat data pocházející ze samotné farmy, z pole, ale i satelitů a optimalizovat tak výrobu a procesy na farmě. Nyní přidává zásadní funkci zaměřenou na obchod se zemědělskými komoditami a svým uživatelům umožní sledovat historické i aktuální burzovní ceny komodit.

„Každý zemědělec, který Agdata využívá, má nyní v jednom systému nejen kompletní správu procesů celé farmy a skladových zásob, ale i přehled, jakým způsobem je může zhodnotit. Najít informace o aktuálních cenách konkrétních plodin totiž není vůbec jednoduché a většina zemědělců je nesleduje pravidelně, čehož využívají jejich odběratelé při uzavírání dohod,“ vysvětluje Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata.

Aktuální data každých 15 minut a ceny i z okolních zemí

Ceny komodit jsou dostupné nejen za Česko, ale i další okolní země, ze kterých nejčastěji pocházejí obchodní partneři českých zemědělců, tedy Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, a je možné si je zobrazit v českých korunách nebo eurech. Aktuální ceny uvádí Agdata podle burzy Euronext, která sídlí v Paříži a má několik poboček ve významných obchodních centrech Evropy. Tato data se aktualizují každých 15 minut a zemědělci mohou díky nim sledovat i tzv. futures, tedy budoucí kontrakty na určitou komoditu. Historická data jsou agregovaná od komise EU a jsou aktualizována jednou týdně.

Systém upozorní na výkyvy cen

Zemědělci v systému najdou 24 nejčastěji obchodovaných komodit, ke kterým v budoucnu přibydou další. Patří k nim krmné i potravinářské obiloviny, luskoviny, dobytek podle stáří i účelu, drůbež nebo vejce podle typu chovu. V systému může každý také sledovat pouze vybrané komodity i s upozorněním na výkyvy cen.

Čeští zemědělci tak mají mnohem lepší šanci dosáhnout výhodnějšího prodeje. „České zemědělce trápí zvyšující se náklady spojené se stagnací výkupních cen. Například pšenice je v současnosti na úrovni cen v roce 2021, přitom některé náklady narostly až o 100 %. Chceme nabídnout lepší, a především aktuální informace o cenách na trhu, aby zemědělci mohli lépe reagovat na vývoj cen. I proto je součástí systému upozornění na uživatelem nastavené hraniční ceny pomocí SMS nebo e-mailu. Pokud komodita výrazně zdraží, nebo naopak zlevní, každý může prakticky okamžitě změnit svou obchodní strategii, aby neuzavřel nevýhodnou smlouvu,“ vysvětluje Lukáš Musil z Agdata.

Uživatelé Agdata se mohou ke službě cen komodit registrovat přímo v systému nebo o přístup požádat podporu na e-mailu nebo telefonu.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

 

Letošní 4. kolo intervencí rozvoje venkova nabízí českým zemědělcům více jak 3,5 miliardy korun, které mohou být využity i na precizní zemědělství. To pomocí dat z moderních technologií pomáhá zemědělcům optimalizovat finance a zvýšit výnosy, ale zároveň přispívá k ochraně krajiny a půdy před erozí, zmírnění dopadů extrémů počasí a ostatních problémů, se kterými se čeští zemědělci potýkají. Dotace jsou ale vypsány tak, že podporují pouze nákup techniky a neřeší provoz samotných systémů, které data vyhodnocují a pracují s nimi.

Do 29. října mohou čeští zemědělci podávat žádosti o dotace ze strategického plánu společné zemědělské politiky v rámci 4. kola intervencí rozvoje venkova. Ministerstvo zemědělství rozdělí více než 6 miliard korun do různých oblastí zemědělství. Celé 3 miliardy jsou určeny na investice do zemědělských podniků a dalších 700 milionů do programu zahájení činnosti mladého zemědělce. Pod oba programy letos spadá podpora nákupu technologií precizního zemědělství, kterými jsou také drony, senzory hlídající mimo jiné sklizeň ve skladech, půdní senzory, aplikátory hnojiv a přípravků na ochranu rostlin umožňující variabilní dávkování, polní roboti nebo chytré meteostanice.

Dotace se vztahuje především pořízení techniky a technologií, jak s daty komplexně pracovat už neřeší

Precizní zemědělství přináší zlepšení finanční kondice zemědělců a zároveň pomáhá k šetrnějšímu přístupu ke krajině. Dokáže například výrazně snížit plošné použití herbicidů, pesticidů a hnojiv a zároveň je efektivně použít v konkrétních částech parcely. K tomu potřebuje pracovat s daty z různých zdrojů, jako jsou satelitní snímky dané parcely, půdní vzorky, snímky z dronů, výnosové mapy či informace z meteostanic a dalších senzorů. Tato data vyhodnocují systémy precizního zemědělství a vytváří mapy, na jejichž základě technika na poli automaticky aplikuje potřebné množství látek.

Precizní zemědělství však zasahuje do veškerých dalších procesů v zemědělství, jako je management pohonných hmot a optimalizace tras zemědělských strojů, hlídání skladových zásob nebo snižování administrativní zátěže a další. A právě tuto provázanost nebere 4. kolo intervencí v potaz, protože sice umožňuje zemědělcům nákup techniky, která dokáže sbírat ohromné množství cenných dat, ale chybí způsob, jak s daty dále pracovat.

„Největší síla precizního zemědělství je v dlouhodobém sběru a vyhodnocování dat, které provádí chytré systémy. V případě variabilních aplikací ze získaných dat vytvoří mapu, na jejímž základě s přesností na metry stroje aplikují hnojiva. To je ohromný posun od doby, kdy s nimi zemědělci poseli celá pole a pak velkou část odnesly deště do nejbližšího potoka. Má to nejen enviromentální, ale i ekonomický dopad. Máme zkušenosti se zemědělci, kteří takto dokázali zvednout své výnosy na některých polích o 17 % nebo snížit množství používaných hnojiv až o 25 %, při zachování stejných výnosů, což nejsou zanedbatelné částky. Aktuálně je bohužel nastavení dotací takové, že analýza a zpracování dat, včetně převedení do aplikačních map, je na zemědělcích samotných,“ říká Lukáš Musil, spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zabývajícího se precizním zemědělstvím.

Precizní zemědělství jako šance na přežití pro české zemědělství

Čeští zemědělci se v posledních letech potýkají s řadou problémů. Vysoké provozní náklady neustále snižují množství živočišné výroby, výkupní ceny obilí jsou na úrovni těch před čtyřmi lety a stále častěji na zemědělce dopadají i extrémy počasí způsobené klimatickou změnou. Jen v letošním roce to byla mírná zima, která přála škůdcům, dubnové mrazy, které zlikvidovaly sadařům a vinařům úrodu, a zářijové vydatné deště a povodně komplikující sklizeň brambor a cukrové řepy. Právě precizní zemědělství je nástrojem, který může zemědělcům pomoci mírnit tyto vlivy a zachovat si konkurenceschopnost k zahraničnímu dovozu.

Precizní zemědělství je proto jednou z priorit ministerstva zemědělství už několik let. V roce 2022 mělo být zavedení precizního zemědělství dotováno, ale bohužel se od tohoto titulu nakonec upustilo. Letošní polovičaté řešení znamená i tak posun k lepšímu.

„Využití plného potenciálu precizního zemědělství a digitalizace může být pro české zemědělství důležitou výhodou oproti zemím, kde k němu budou přistupovat pomaleji. To může pomoci českým zemědělcům být více konkurenceschopní nejen na domácím trhu, ale i při vývozu do zahraničí. Rozvoj precizního zemědělství je prioritou už několikáté vlády a v posledních dvou letech se v tomto ohledu skutečně hýbou ledy. Sice se už nenacházíme v bodě nula, ale stále je před námi kus cesty, kterou musíme urazit. Například Francie, která podobně jako Česká republika velkou část ekonomiky opírá o zemědělství, podporuje zavádění precizního zemědělství z dotací v celém rozsahu,“ uzavírá Lukáš Musil z Agdata.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Povodně, které se nedáváno přehnaly Českem, dopadly katastrofálně nejen na množství českých domácností, ale i firem. Mezi ně patří i zemědělci. Ti, jejichž parcely byly přímo zasaženy, se budou muset popasovat s následky v podobě ztracené úrody, opětovného zasetí ozimových plodin a také možné kontaminace polí a záhonů. Vydatné deště nadělaly vrásky pěstitelům brambor a cukrové řepy i v těch částech Česka, kde řeky zůstaly ve svých korytech. Extrémů počasí bude pravděpodobně pouze přibývat, a proto by se čeští zemědělci měli na podobné situace lépe připravit.

Na to, jaké jsou dopady letošních povodní a extrémních srážek na české zemědělce, ale i na možná řešení se zaměřil Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský poradce a spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, Agdata.

České brambory, cukrová řepa a kukuřice v ohrožení

Počasí posledních týdnů mělo dopad hlavně na pěstitele brambor a cukrové řepy, a to celorepublikově. Po extrémně horkém létu, které nezvykle pokračovalo ještě začátkem září, přišlo rychlé ochlazení a deště doprovázené velkou oblačností a srážkami s chladnějším počasím, které má na tyto plodiny v období sklizně negativní vliv. V této době totiž získávají hlavně průmyslové brambory vysoký obsah škrobu, stejně tak jako řepa svou cukernatost. U kukuřice představuje hlavní problém přezrávání a velký obsah sušiny, což ovlivňuje sklizeň a konzervaci objemového krmiva.

V mnoha oblastech byli zemědělci kvůli podmáčené půdě nuceni přerušit sklizeň konzumních brambor. Tu navíc často odkládali právě z důvodu velkých veder, která nejsou pro sklizeň brambor ideální a mohou způsobit plísně a znehodnocení sklizených brambor. Rozhodující bude počasí v následujících dnech a týdnech, které rozhodne nejen o kvalitě plodin, ale i o tom, jestli je zemědělcům stav půdy dovolí sklidit dříve, než se na nich podepíšou první mrazy.

Pole a skleníky pod vodou jsou problém, často jsou nezbytné rozbory půdy

Téměř na celém území České republiky napadlo za od 12. do 15. 9. minimálně 150 mm srážek, bohužel někde i 300 či dokonce 500 mm. Přímé následky ponesou všichni pěstitelé, kterým povodně zaplavily samotná pole nebo skleníky, a to bez ohledu na to, jestli na nich měli nesklizenou úrodu, nebo bylo už sklizni. Každá velká voda s sebou totiž nese riziko zamoření dané oblasti. Stejně jako je mnohdy nutné si nechat udělat rozbor vody v zaplavené studni, je nutné prozkoumat i půdu na přítomnost těžkých kovů a dalších polutantů. Jejich výskyt je nežádoucí hlavně v případě plodin rostoucích v zemi, jako jsou brambory nebo kořenová zelenina. Naopak plodiny zrající na povrchu jich do sebe nedokážou vstřebat zdraví nebezpečné množství. Na pozoru by tak měli být pěstitelé brambor, zelináři, ale i drobní pěstitelé a zahrádkáři, kteří často o možnostech půdního vzorkování polutantů nemají ani potuchy.

V tomto ohledu jsou neocenitelné znalosti lokálního prostředí agronomů a zaměstnanců díky možnosti vyhodnocení míry rizika kontaminace půdy. Tedy jestli rozlitá řeka zaplavila domy, průmyslové závody nebo třeba sklad hnojiv v zemědělském podniku předtím, než přitekla na danou parcelu, nebo naopak mohla přinést i živiny z luk a lesů v okolí.

Voda spláchla osiva, obilí se může zemědělcům prodražit až o třetinu

Velká voda a vydatné deště mohly způsobit komplikace i těm, kteří už zaseli ozimé plodiny, jako je pšenice, ječmen nebo žito. Problémem není jejich zatopení, ale fakt, že na mnohých místech mohl proud vody tato zrna vyplavit, což pěstitelům rapidně zvyšuje náklady. Nejenže je nutné počkat, až nebude parcela podmáčená, ale musí ji připravit na nové osetí, což s sebou nese spoustu agrotechnických zásahů. V konečném důsledku spotřebu pohonných hmot, čas zaměstnanců a nové osivo.

Celkové náklady na pěstování ozimových plodin se tak některým zemědělcům mohou zvýšit o třetinu až pětinu podle množství zasažených parcel a celkové situace. Ceny těchto plodin jsou na komoditních burzách dlouhodobě nízké a jejich vývoj nereflektuje zdražení celkové výroby posledních let v Česku. Ti, které takto povodně zasáhly, ale i zbytek českých zemědělců se tak budou hodně upínat k burze v příštím roce.

Extrémní počasí bude častější. Jak zmírnit jeho dopady?

Bohužel se dá předpokládat, že klimatických extrémů budeme v našich končinách zažívat daleko více, než jsme byli zvyklí. Zářným příkladem je letošní rok, který zní jako soupis katastrof za poslední dekádu, a ne přehled za letošních 9 měsíců: Jaro nastoupilo víc jak o měsíc dříve, příroda se probudila a dubnový mráz zničil sadařům a vinařům úrodu. Léto se neslo v období sucha a extrémního horka, které nakonec vystřídaly extrémní srážky a povodně.

Jak se proti těmto extrémům bránit? Důležité je kvalitní pojištění, které bude pro mnoho z nás hrát zásadní roli při vypořádávání se s povodní. Bohužel jak budou extrémy v průběhu let stále častější, dá se očekávat, že poroste i cena samotného pojištění z důvodu častějšího krytí pojišťoven. Zemědělci proto budou muset v následujících letech na každou sezónu dopředu počítat s tím nejhorším scénářem v podobě ztráty části úrody. Jedním ze zaručených způsobů, jak tyto dopady co nejvíce mírnit, je podle mého názoru adaptace precizního zemědělství a moderních technologií. Ty pomáhají snižovat náklady, zvyšovat výnosy a celkově zefektivnit provoz a řízení farem.

Autor komentáře je Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant, spoluzakladatel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství Agdata, soukromý zemědělec a včelař.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

V unikátním projektu sleduje Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) místní klima hlavního hřebene Hrubého Jeseníku pomocí chytrých meteostanic. Získaná data pomáhají vyhodnotit dopady klimatické změny na místní přírodu. Výsledky měření meteorologických podmínek jsou zároveň dostupné pro širokou veřejnost online a mohou je využít turisté ke zjištění aktuálního počasí na hřebenech Jeseníků.

Meteostanice od českého startupu Agdata Smart jsou nainstalovány na třech místech hlavního hřebene Hrubého Jeseníku v lokalitách mezi vrcholy Pecný a Vysoká hole. Jejich výškový rozdíl nabízí ideální podmínky pro měření a vyhodnocení získaných dat. Ta budou společně s dalšími údaji sloužit k modelování mikroklimatu celého horského hřebene. Důvody měření vysvětluje Jakub Houška z odboru ekologie krajiny Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví:

„V této oblasti došlo v posledních letech již třikrát k odumírání rozsáhlých ploch subalpínských trávníků. Svůj podíl na tom má změna globálního klimatu a pravděpodobně situace, kdy po dlouhodobém suchu přichází vlny extrémního horka. Důvodů je ale více, a k těm dalším patří i změna chování přemnožené spárkaté zvěře a dlouhodobá absence tradičního obhospodařování těchto luk pomocí pastvy a sečení. Ty tu nepřetržité probíhaly minimálně od 16. století až do konce 2. světové války. V současnosti tyto metody zkoušíme v zachovalejších porostech a na pokusných plochách, které jsme na několika místech hřebene založili. Data získaná měřením nám pomohou nejen odhalit přesné důvody těchto odumírání a dalších změn ve vysokohorské krajině, ale i vytvořit retrospektivní a predikční model vývoje, který usnadní nalezení vhodných protiopatření, jež pomohou ke zmírnění dopadů globální klimatické změny a v prioritizaci ochrany přírody.“

Samotný sběr bude probíhat až do února roku 2028. Výzkumníci tak získají potřebné množství dat k vyhodnocení. S výsledky a doporučeními pak bude pracovat také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která o území pečuje, ale budou samozřejmě využitelné i pro další vědce a výzkumníky zkoumající dopady globální klimatické změny v oblastech s obdobným horským reliéfem a mikroklimatickými podmínkami. Instalace meteostanic se v rámci terénního cvičení účastnili studenti Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně a s výslednými daty budou následně pracovat i studenti doktorských programů. Chytré meteostanice do projektu dodal český startup Agdata Smart, který se specializuje na hyperlokální měření mikroklimatu a kvality ovzduší pomocí vlastních chytrých senzorů.

„Meteostanice měří na hřebenech Hrubého Jeseníku meteorologické podmínky, jako je rychlost, náraz a směr větru, teplota, tlak, vlhkost vzduchu a samozřejmě srážky. Jejich výhodou vzhledem k umístění v hůře dostupném terénu je, že jsou prakticky bezúdržbové a stačí v nich jednou za čtyři roky vyměnit baterii. Naměřená data jsou odesílána v reálném čase a aktualizují se každých 10 minut,“ vysvětluje Jiří Jirásko, technický ředitel Agdata Smart.

Meteostanice bude sloužit i turistům

V rámci úspěšného vyhodnocení projektu je nutný dlouhodobý sběr dat a jejich srovnávání. Meteostanice ale odesílají data v reálném čase. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny se tak VÚKOZ společně s Agdata rozhodl aktuální meteorologické podmínky poskytnout i široké veřejnosti. Konkrétně jde o měření z vrcholu Velký Máj, který se nachází na severní části Stezky Českem a zároveň na turisticky oblíbeném úseku trasy mezi Jelení studánkou a Petrovými kameny.

„Aktuální výsledky měření a stav počasí na Velkém Máji jsou dostupné přes QR kód, který zájemci naleznou na našem webu nebo v našem informačním středisku CHKO Jeseníky v Karlově Studánce. Tam si turisté mohou okamžitě zjistit, jaké je nahoře aktuální počasí, a sami si vyhodnotit, jestli do této lokality vůbec vyrazit nebo přehodnotit výstup při zhoršujícím se počasí,“ uzavírá Vít Slezák, vedoucí správy CHKO Jeseníky z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Odkaz na aktuálně naměřená data:

https://moje.agdata.cz/widget/naQxo3N2Qj7XpeWM9

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata Smart pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Agdata, český lídr v oblasti precizního zemědělství, rozšířil své pole působnosti mimo hranice Evropské unie. Na Zakarpatské Ukrajině pomáhá řídit provoz a monitorovat stav plantáže rychle rostoucích topolů české investiční skupiny RSJ. Ta do pěti let plánuje rozšíření současného pilotního projektu až na 5 000 ha, a to hned v několika lokalitách.

Agdata je největším poskytovatelem komplexních služeb a technologií precizního zemědělství v Česku. Klienti startupu dohromady spravují 2,2 milionu ha půdy, což je více jak polovina celkového zemědělského půdního fondu v Česku. Firma nyní své aktivity v oblasti zemědělství rozšířila i mimo hranice EU. V rámci využívání komplexního zemědělského systému Agdata pomáhá i s řízením plantáží rychle rostoucích topolů na Zakarpatské Ukrajině pro projekt investiční skupiny RSJ. Na vzdálenost stovek kilometrů tak přináší data o stavu porostu, jeho vývoji i řízení samotného provozu plantáže.

Vzdálený monitoring růstu topolů i pohybu techniky

Monitoring porostu probíhá v několika rovinách. Přímo na místě je instalovaná meteostanice, která monitoruje vlhkost, teplotu v ovzduší, úhrn srážek či směr a rychlost větru. Data o stavu samotného porostu poskytují satelitní snímky z družic, které nad územím přelétají v pravidelných intervalech. Z nich je možné zjistit informace o zdraví porostu, napadení škůdci, růstu nebo vláze v samotných rostlinách. Díky dlouhodobému vyhodnocování a aktuálnímu stavu je pak možné zjistit i slabá a silná místa plantáže či vytipovat další vhodné lokality.

„Součástí spolupráce s RSJ na Ukrajině je i hardware. Díky němu je možné nejen efektivně využívat zemědělské stroje a sledovat jejich pohyb, ale především plánovat a kontrolovat samotnou práci. Celá platforma funguje v cloudu a data sbíráme jak pomocí vlastních senzorů, jako jsou GPS nebo meteostanice, tak i přes API třetích stran. A právě díky jednoduché instalaci a obslužnosti zařízení vidíme v zahraničí velký potenciál. Už dlouho spolupracujeme se zemědělci v Česku i na Slovensku a vzdálenost pro nás tak není překážkou, protože model fungování je stejný ve většině zemí na světě,“ vysvětluje Lukáš Musil, obchodní ředitel a spoluzakladatel Agdata.

Investiční skupina RSJ plánuje na Ukrajině do pěti let vysázet až 5 000 ha topolů

Topolové plantáže začala investiční skupina RSJ na Ukrajině vysazovat v roce 2021 u Melitopolu, který je od začátku válečného konfliktu okupovaný ruskou armádou. Skupina je proto v tuto chvíli pěstuje v lokalitě na Zakarpatí. Tam od roku 2022 na ploše 41 ha roste školka rychle rostoucích topolů, která do budoucna poslouží jako zdroj pro osázení dalších plantáží. V letošním roce chce investiční skupina RSJ její plochu více než zdvojnásobit na téměř 100 ha. Do budoucna plánuje ještě masivnější rozšiřování výsadby.

„Přibližně do pěti let chceme osázet celkovou plochu 3 až 5 tisíc ha, a to hned v několika lokalitách na Ukrajině. S rostoucí plochou porostou i nároky na provoz, ať už se to týká počtu zaměstnanců nebo strojů. Provoz takto velkého podniku není nic jednoduchého v Česku, natož pak stovky kilometrů daleko. V současné době se sice jedná o pilotní projekt, ale s každým novým hektarem pro nás význam systému precizního zemědělství od Agdata poroste,“ říká Jakub Kučera, asset manažer investiční skupiny RSJ.

Topolové plantáže nejsou jediným projektem investiční skupiny RSJ na Ukrajině. Na podzim minulého roku skupina spolu se svými partnery ze společnosti Ukrayinske teplo koupila síť tepláren na biomasu. Nacházejí se v Kyjevě a Kyjevské oblasti a vytápějí hlavně instituce jako například školy nebo nemocnice. Navzdory válce je v tomto roce plánováno další rozšíření této sítě. Investiční skupina RSJ ostatně financovala výstavbu dvou nových kotelen na střední Ukrajině ani ne půl roku po začátku konfliktu. A právě štěpka z topolových plantáží by pro ně do budoucna mohla být jedním ze zdrojů paliva pro tyto provozy.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

O investiční skupině RSJ

Investiční skupina RSJ, v jejíž čele stojí Libor Winkler, spravuje široké portfolio investic v České republice a zahraničí. Věnuje se investicím do výstavby bytových i kancelářských budov a akvizicím výnosových nemovitostí. Zároveň se v posledních letech zaměřuje na segment výstavby logistických a průmyslových areálů. Vysoký podíl na spravovaném majetku představují investice do klíčových odvětví budoucnosti, tedy do společností či fondů v perspektivních oborech jako je technologie, IT, zdravotnictví, biotechnologie a půda a zemědělství.

Základní školy Filosofská a Školní se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Díky němu mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí a zároveň se získanými daty pracují přímo ve výuce. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.

„Stále se jedná o pilotní projekt, ale spolupráce s Agdata City probíhá skvěle a praktické využití ve školní výuce je významným přínosem, a tak není vyloučeno, že meteostanice rozšíříme i do dalších škol. Profitovali by z toho nejen jejich žáci, ale i obyvatelé naší městské části. Umím si totiž představit, že na základě sběru dat z hustější sítě senzorů můžeme analyzovat důvody znečištění ovzduší v našem sousedství a lépe s nimi bojovat,“ uvedl Tomáš Hrdinka, radní pro životní prostředí a Agendu 21, který je iniciátorem využití meteostanic v Praze 4.

Údaje z meteostanic pomáhají při výuce

Na střechách obou škol jsou instalovány meteostanice, které přinášejí aktuální informace o meteorologických podmínkách a stavu ovzduší v blízkém okolí. Výsledky měření jsou dostupné v mobilní aplikaci a na webových stránkách obou škol. Žáci i učitelé je tak mohou sledovat prakticky odkudkoli a ráno před cestou do školy se podívat, jaké je v místě počasí nebo jestli je čisté ovzduší. Tím však využití meteostanic nekončí – slouží totiž i přímo ve výuce. Dětem získaná data umožňují pracovat s reálnými údaji a pomáhají jim na konkrétních příkladech porozumět nejen tématu ochrany životního prostředí, ale i základním přírodním a fyzikálním jevům.

„Data z meteostanice nám slouží nejen k tomu, abychom věděli, jaké je venku počasí, ale můžeme je využít i jako praktickou ukázku, jak funguje příroda. Výsledky měření využijeme v hodinách prvouky, matematiky, fyziky nebo informačních technologií. Líbí se nám, že nepracujeme s vymyšlenými čísly nebo příklady, pod kterými si člověk jen těžko představí reálnou situaci, ale s hodnotami, které si může každý ověřit tím, že vyjde ven,“ uvedl Marek Franc, učitel informatiky ze ZŠ Školní.

První meteostanice byla nainstalována již v roce 2021 na ZŠ Filosofská. Díky zájmu dalších škol došlo k rozšíření a meteostanice je nově nainstalovaná i na ZŠ Školní. Stanice jsou od sebe vzdálené pouze necelé dva kilometry, nicméně výškový rozdíl mezi nimi činí 70 metrů a kromě měření mikroklimatu a kvality ovzduší v okolí školy nabízí jedinečnou možnost porovnávat výsledky měření mezi sebou a hledat i příčiny v nerovnoměrnostech konkrétních výstupů. Takto získaná data by pak mohla sloužit nejen školám, ale i samotné městské části Praha 4.

Meteostanice dodává česká firma

Meteostanice i výsledky jejich měření zajišťuje česká společnost Agdata City, která se specializuje na hyperlokální měření kvality ovzduší pro města a obce. Toho dosahuje pomocí vlastních chytrých senzorů a získaných dat, která odesílá v reálném čase.

„Na obou základních školách jsou instalovány naše meteostanice doplněné o Air senzor.  Tato kombinace umožňuje zjišťovat nejen aktuální stav počasí, jako je teplota, tlak, srážky nebo směr a intenzita větru, ale i kvalitu ovzduší a jeho znečištění. Konkrétně měříme množství přízemního ozónu, oxidů dusíku a míru částic polétavého prachu v ovzduší ve třech velikostech. Výsledky pak slouží nejen k výuce, ale také pomáhají třeba při plánování venkovních aktivit v závislosti na kvalitě ovzduší a předpovědi počasí nebo ke správnému odvětrávání tříd,“ vysvětlil Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata City. 

Více na portálu PinCity (https://praha4.pincity.cz/projekty/124-imisni-a-meteorologicka-stanice-pro-zs-skolni)

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Český startup Agdata, který pod značkou City zajišťuje monitoring mikroklimatu a ovzduší ve městech a obcích, přichází s novinkou v podobě nejpokročilejšího a zároveň nejdostupnějšího senzoru pro měření prachových částic. Ten začal testovat i Slovenský hydrometeorologický ústav, se kterým Agdata plánují společný projekt měření kvality ovzduší.

Nové senzory Agdata představují pokročilou technologii pro měření prachových částic, která nemá ve svojí cenové hladině v přesnosti naměřených výsledků konkurenci. Novinku testuje i Slovenský hydrometeorologický ústav, který společně s Agdata chystá společný projekt. Společně již nyní testují i další elektrochemické senzory. Ambicí obou stran je nabídnout samosprávám, ale i soukromým subjektům finančně dostupné a co možná nejkvalitnější lokální měření kvality ovzduší.

„V rámci naší spolupráce s SHMÚ chceme na Slovensku nabídnout validní, a hlavně cenově dostupné měření kvality ovzduší. Momentálně se náklady na instalaci a roční provoz jedné standardně používané certifikované stanice, která mimochodem velikostí odpovídá stavební buňce, pohybují ve statisících korun za rok. Pro co nejpřesnější měření je ale potřeba mít ve městě s více jak 15 tisíci obyvateli takovýchto stanic několik. Naše senzory, které jsou velké jako diář formátu A5, by měly sloužit jako rozšířené měření v dalších lokalitách k těmto velkým stanicím. Tím budeme schopni poskytnout lepší obrázek o stavu ovzduší, a to za desetinu ceny,“ vysvětluje Jiří Jirásko, technický ředitel a spoluzakladatel Agdata.

Celý projekt by měl kombinovat obě technologie. Tedy jednu stanici s referenčními přístroji, která bude v lokalitě doplněna několika technologiemi od Agdata. Právě tato kombinace dat přinese co nejpřesnější výsledky, které budou zároveň dostupné pro městské a obecní rozpočty. Cílem tohoto společného projektu je umožnit co největší dostupnost lokálního měření kvality ovzduší pro všechny obyvatele Slovenska. V současné době mají obě strany podepsanou smlouvu o spolupráci a probíhají kontrolní testovací měření ze strany SHMÚ. Společný projekt by se měl naplno rozběhnout ve druhé polovině tohoto roku.

Nový senzor Agdata je nejpřesnější a zároveň nejdostupnější technologií na trhu

Nový prachový senzor od Agdata není určen jen pro použití v projektu s SHMÚ, ale společnost ho už nyní instaluje v lokalitách po celém Česku i Slovensku jako nový standard svých služeb. V reálném čase dokáže detekovat míru prachových částic PM1, PM 2,5 a PM 10 v ovzduší. Jeho největším rozdílem a vylepšením oproti ostatním srovnatelným technologiím je větší eliminace chybovosti. Ta je dosažena snížením vlhkosti vzduchu při vstupu do senzoru a měřením jeho teploty a míry vlhkosti při výstupu. Spolu s dvěma detektory a měřícím laserem umístěnými v různých úhlech tak tyto senzory dosahují velice přesných a konzistentních měření a naměřené výsledky není nutné korigovat pomocí dalších výpočtů.

Naměřená data ze senzorů odchází do systému Agdata City, skrze který je možné zjištěné hodnoty v reálném čase publikovat na webových stránkách nebo v případě nebezpečně vysoké koncentrace škodlivin nechat zaslat upozornění na mobilní telefon.

Měření kvality ovzduší přispívá ke zdraví občanů, usnadňuje městské plánování i řešení sporů

K lokálním měřením se nejčastěji uchylují samosprávy, kterým výsledky pomáhají v informování obyvatel o kvalitě ovzduší v místě jejich bydliště. Senzory se tak často umisťují v místech velké zástavby nebo pohybu rizikových skupin obyvatel, tedy u škol, školek, domovů pro seniory nebo parků, do kterých vyráží rodiče s kočárky na procházku. Samosprávy díky aktuálním výsledkům měření mohou okamžitě informovat občany o případném riziku v podobě zvýšeného výskytu zdraví nebezpečných látek v ovzduší.

Při dlouhodobém měření, které dokáže zohlednit i další faktory, jako je smogová situace, směr větru a další pak obce sbírají data, která jim pomáhají při územním a městském plánování. Nejedná se jen o stavbu obchvatů a omezení silniční dopravy, která patří k největším zdrojům prachových částic. Podle dat Agdata roste počet obcí, které výsledky měření používají jako důkaz kvality ovzduší v dané lokalitě. Jedná se převážně o lázeňská města a další místa, která se zaměřují na tzv. zdravotnický turismus a díky pravidelným měřením chtějí využívat titul klimatické lázně.

Pomocí hyperlokálního měření nejen prachových částic, ale i dalších škodlivin v kombinaci s meteostanicemi se dá samozřejmě také odhalit zdroj znečistění. Mezi objednatele těchto technologií patří kromě samospráv často i soukromé firmy, které chtějí své okolí uklidnit a ukázat bezpečnost svých provozů. „Pro soukromé firmy jsou transparentní a průběžná měření s jasně danými výsledky často jednou z mála možností, jak uklidnit veřejné mínění. V praxi jsme se setkali například s tím, že v jedné obci se za nelibosti místních obyvatel rozšiřovala průmyslová výroba v místní továrně. Po instalaci několik našich senzorů v různých lokalitách obce se ukázalo, že vzduch odcházející z továrny nepřesahuje žádné nebezpečné hodnoty, ale naopak velkým zdrojem znečištění je místní frekventovaná silnice,“ vysvětluje Jiří Jirásko z Agdata.

O kvalitě ovzduší v Evropě:

I když se může zdát, že se s pokročilejšími technologiemi a větším důrazem EU na udržitelnost ve vztahu k životnímu prostředí se kvalita ovzduší zlepšuje, tak situace není vůbec tak růžová. Podle loňského zjištění britského deníku The Guardian dýchá 98 % evropské populace velice znečištěný a zdraví nebezpečný vzduch. Konkrétně jde o prachové částice PM 2,5, které mohou kvůli své velikosti proniknout až do plic a způsobují respirační a srdeční onemocnění. Právě znečištěné ovzduší je podle The Guardian spojeno až se 400 tisíci úmrtími ročně. Největším znečišťovatelem ovzduší je přitom sám člověk. Velká část zplodin pochází ze spalování fosilních paliv – ať už ropy ve spalovacích motorech aut nebo tuhá paliva v průmyslových provozech nebo domácnostech.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Loňský rok nepatřil z pohledu českých zemědělců k těm nejradostnějším. Řešili vysoké ceny vstupů, nízké výkupní ceny komodit, i nevyzpytatelné počasí v podobě větších dešťů v období sklizně, která degradovala kvalitu sklízeného obilí. K tomu přidejme také neustálé vysvětlování, že zemědělci nemohou za vysoké ceny potravin v obchodech. To jsou jen střípky toho, s čím se museli čeští zemědělci potýkat. Jak si v loňském turbulentním roce stálo české precizní zemědělství, jak se na něj dařilo přecházet českým farmářům a na jaké překážky naráželi, se ve svém komentáři podíval Lukáš Musil, obchodní ředitel a spoluzakladatel Agdata, největší české firmy poskytující komplexní řešení pro precizní zemědělství, a akreditovaný poradce Ministerstva zemědělství.

Zájem o precizní zemědělství v Česku loňském roce rostl. Pozoruji to nejen ze stále se zvyšujícího počtu našich klientů, ale i z jednání se zemědělci samotnými. Každodenně se s nimi setkávám na konferencích, veletrzích či pracovních schůzkách. Nejenže se o precizním zemědělství více mluvilo ve veřejném prostoru, ale spousta českých zemědělců začala vnímat jeho přínosy a sami se zajímali o to, jak jim může pomoci k efektivnějšímu provozu zemědělského podniku. Roste i počet těch, kteří mají technologie a potřebnou techniku, s níž aktivně pracují a snaží se z ní vytěžit maximální přínos. Aby se ale české zemědělství mohlo opravdu digitalizovat, čeká nás ještě velký kus cesty.

Precizní není pouze moderní technika, ale především práce s velkým množstvím dat a jejich provázání

Často se setkávám s tím, že podniky využívají jen malou výseč precizního zemědělství, a musím vysvětlovat, že stroje osazené GPS nebo aplikátor pro variabilní aplikace sám o sobě ještě preciznost nedělá. Precizní zemědělství totiž není jen otázkou techniky, jejíž nákup je poslední roky mohutně podporován v programových obdobích a která je samozřejmě zásadní, nýbrž rovněž sběru dat a charakteru polí, jejich analýzy a tvorby aplikačních map.

Preciznost se tak (ve zjednodušeném pojetí) skládá ze tří kroků. Prvním je sběr dat ze vzorkování půd, ze satelitních snímků, ale i třeba o počasí a vlhkosti půdy, přejezdech atd. Zároveň práce s výnosovými mapami či mapami z N senzorů či dronů. Za druhé je nutné se na data nejen dívat, ale vyhodnocovat je a na jejich základě přijímat vhodná opatření k optimalizaci provozu a výroby. Vznikají tak mapy zonací a již konkrétní aplikační mapy. Za třetí je to práce s těmito informacemi – výsledky je nutné dostat do strojů a k jejich obsluze v takové podobě, aby je bylo možné přenést do praxe a maximálně vytěžit jejich potenciál.

Precizní zemědělství opravdu využívá jen pětina českých farmářů

Jaká část českých zemědělců precizní zemědělství opravdu využívá? Podle průzkumu Agrární komory z poloviny minulého roku precizní zemědělství využívá téměř polovina jejích členů a některé jeho prvky ještě více. Například rozbory půdy provádí přes 72 % dotázaných, variabilní aplikace 66 % a se satelitními daty pracuje téměř 64 % dotázaných. Realita je však bohužel jinde. Z mojí zkušenosti precizní zemědělství ve všech třech zmíněných krocích využívá pouze pětina českých zemědělců. Tato data tak krásně ilustrují současnou situaci a to, s čím se v Agdata setkáváme velmi často: Zemědělci nevyužívají potenciál, který precizní zemědělství nabízí.

Precizní zemědělství přitom nabízí prokazatelné výhody. S našimi klienty máme ověřeno, že díky variabilním aplikacím hnojiv je možné zvýšit výnosy až o 17 % nebo snížit náklady na hnojiva až o 25 %. U dusíku dokonce o 30 %. A to není vůbec málo.

Jaké byly v roce 2023 největší bariéry českých zemědělců při přechodu k preciznímu zemědělství?

Odpověď je celkem jednoduchá: Největší bariérou je čas, kterého se zemědělcům nedostává. Stejně jako celý český pracovní trh je trápí nedostatek kvalifikovaných a kvalitních pracovníků. Precizní zemědělství s sebou přináší částečnou automatizaci, úsporu času i zdrojů. Znatelných výsledků ovšem nelze dosáhnout bez vhledu agronoma či jiného pracovníka, který zná místní pole, protože zkušenosti z terénu jsou mnohdy nezastupitelné. Nalezení člověka, který si v daném podniku vyhradí čas na zavádění technologických „novinek“, je často komplikované.

Precizní zemědělství není sprint, ale běh na dlouhou trať

V loňském roce jsme se v Agdata setkávali s tím, že noví klienti precizní zemědělství využívají pro malé výměry. Na jedné strany z nejistoty a částečné důvěry k novinkám, na straně druhé právě z nedostatku času se mu naplno věnovat. Preciznost funguje lépe s každou novou sezónou, a to díky datům, která se nashromáždí, jejich korelaci a samozřejmě aplikování. Jak jinak zjistit nejlepší přístup k dané zemědělské parcele než porovnáním dat z teplých, studených, vlhkých i suchých let? Problém s podzásobeností živinami nebo s nevyrovnaným pH nelze bohužel vyřešit přes jednu sezónu.

Precizní zemědělství je běh na dlouhou trať a většina klientů po první sezóně přechází k rozšiřování této plochy. Jednoduše proto, že vidí reálné pozitivní dopady i úspory nebo vyšší zisky v podniku. Mimochodem cca 30 % našich klientů využívá precizní zemědělství tak, aby z jeho potenciálu dostali pokud možno maximum. Každoročně toto číslo roste o 100 %.

Brzda v podobě neuskutečněné dotace a outsourcing jako možné řešení

Druhou nezanedbatelnou bariérou, která se v loňském roce objevila v cestě k digitalizaci českého zemědělství, byla dotace na precizní zemědělství. Tu po letech plánování a vyjednávání MZe na poslední chvíli stáhlo zpět k přepracování. Tento krok bohužel vedl k tomu, že velká část zemědělců se rozhodla odložit další kroky k preciznosti.

Využívání systémů precizního zemědělství tudíž zřejmě bude i nadále postavené ve větší míře na outsourcovaní služeb. Patřičný dotační titul precizní zemědělství by s nedostatkem pracovní síly a rychlejším zavádění těchto postupů pomohl, ulehčilo by to přechod na precizní zemědělství i těm, kteří mají problém se adaptovat na nové technologie. Anabáze s dotací ovšem přinesla i pozitiva. V loňském roce se totiž začalo ve veřejném i oborovém prostoru o precizním zemědělství a jeho přínosech více mluvit.

Precizní zemědělství se stává nutností

Precizní zemědělství už není jednou z variant přístupu. Jedná se o absolutní nutnost. Prokazatelně pomáhá k úsporám v provozu a zvyšování výnosů, ale zároveň dokáže díky optimalizaci procesů nahradit část pracovní síly. Jeho využíváním se dá pouze získat. Do budoucna určitě půjde o rozdílový faktor konkurenceschopnosti nejen mezi českými zemědělci, ale také ve srovnání se zahraničím.

Startovní čára je pro všechny stejná a je na každém, zda vyrazí teď nebo bude čekat na dotační podporu státu. Bohužel ta je ovšem pro mnohé velmi důležitá a kvůli tomu se celý proces digitalizace u nás zpozdí. V končeném důsledku se tak ještě více rozevřou nůžky mezi těmi, kteří k preciznímu zemědělství přistoupili a sbírají data už teď, a těmi, kteří budou čekat na stát. Čas ukáže, že bez precizního zemědělství nemůže zemědělství 4.0 fungovat. Pro některé bude ale bohužel už pozdě.

Autorem textu je Lukáš Musil, obchodní ředitel a spoluzakladatel Agdata, akreditovaný poradce Ministerstva zemědělství České republiky a soukromý zemědělec.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016. Během čtyř let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata City pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.