Umělá inteligence zlepšuje dostupnost screeningu zraku pro diabetiky

Umělá inteligence sehrává stále důležitější roli v mnoha oblastech, včetně moderní medicíny. Ani oftalmologie není výjimkou. Český startup Aireen pomáhá odhalit diabetickou retinopatii u pacientů s diabetem a nyní také věkem podmíněnou makulární degeneraci. Včasná diagnostika očních onemocnění za pomoci AI významně přispívá ke kvalitnějšímu životu pacientů a zlepšuje také dostupnost lékařské péče.

Nové technologie a implementace umělé inteligence do moderní medicíny mění oblast zdravotnictví. „Aktuálně můžeme pozorovat větší adaptaci od lékařů a zdravotnického personálu právě na nové technologie, AI se tak začíná stávat pravidelným nástrojem pro jejich práci,“ uvádí Jiří Kuchyňa, CEO českého startupu Aireen. Tento projekt dokáže za pomoci umělé inteligence odhalit změny na sítnici.

Screening diabetické retinopatie prostřednictvím AI byl už před dvěma lety zahrnut do úhrad pojišťoven a výrazně přispěl k lepší diagnostice této oční choroby. Onemocnění diabetem celosvětově narůstá. Celkový počet diabetiků v ČR se každoročně zvyšuje o cca 20 tisíc, již v roce 2018 přesáhla četnost výskytu 1 milion. Ve věku nad 70 let se diabetes mellitus (DM) vyskytuje u více než 30 % populace, tedy v souvislosti se stárnutím populace lze očekávat pokračující nárůst počtu diabetiků. Pro rok 2030 je odhadován výskyt diabetu u 1,3 milionu osob.[1]

„Tyto lidi potřebujeme vyšetřit, a to poměrně často, ideálně jednou za rok nebo jednou za dva roky. Protože oční ambulance není nafukovací, technici a IT specialisté dokázali vyvinout přístroj, spojující v podstatě fotoaparát, který vyfotí sítnici, a výkonný počítač, který obrázky ze sítnice dokáže zpracovat a zhodnotit je,“ vysvětluje princip fungování Aireen oftalmoložka MUDr. Jana Mikšovská z Oční kliniky NeoVize Praha, kde jako první na světě začali Aireen využívat v praxi.

Díky Aireen je prošetřeno více než 92 % pacientů s diabetem

Díky Aireen mohou pacienti podstoupit vyšetření i přímo v diabetologické ambulanci. Je to efektivnější řešení jak pro zdravotní systém, tak i pro pacienta. Výrazně se tím proto zvyšuje procento těch, kteří oční vyšetření absolvují. Zatímco dříve jej podstupovala přibližně polovina pacientů, se zavedením Aireen se toto číslo výrazně zvýšilo. „Zavedení systému Aireen pro nás znamenalo doslova raketovou změnu. Předtím jsme prakticky neměli žádná relevantní data – pacienti sice chodili na oční vyšetření, ale výsledky nám často nedodávali, nebo na vyšetření vůbec nedošli. Celý proces byl zdlouhavý, nepřesný a náročný na koordinaci. Dnes máme díky Aireen prošetřeno více než 92 % pacientů, které máme v dispenzarizaci, a navíc se nám automaticky vytváří historická legenda výsledků pro každého pacienta. To nám umožňuje sledovat vývoj stavu v čase, rychle reagovat a výrazně zvýšit úroveň péče,“ informuje Ing. Mgr. Petra Králová, MHA, ředitelka diabetologické kliniky DIAvize Praha.

Včasný záchyt znamená větší šanci na kvalitnější život

Od července 2023 provedli v pražské DIAvizi vyšetření za pomoci Aireen u celkem 1571 pacientů. Z tohoto počtu mělo 268 osob pozitivní nález, zatímco 1303 vyšetření bylo negativních. Tento výsledek ukazuje, jak důležitou roli hraje včasné vyšetření a aktivní vyhledávání rizikových pacientů. „Díky těmto záchytům máme možnost u řady pacientů zahájit potřebná opatření včas a výrazně tak zpomalit nebo dokonce předejít rozvoji závažnějších komplikací. Každý včasný záchyt totiž znamená větší šanci na kvalitnější život, nižší zatížení zdravotního systému, a především naději pro samotné pacienty,“ dodává Petra Králová.

Umělá inteligence odhalí i věkem podmíněnou makulární degeneraci

V loňském roce získal český startup Aireen také certifikaci pro diagnostiku věkem podmíněné makulární degenerace (VPDM). Aktuálně na klinice DIAvize Praha probíhá pilotní studie zaměřená právě na toto onemocnění, která by měla přinést konkrétní data. Už nyní lze ale s jistotou konstatovat, že k záchytům VPDM dochází, a technologie má v této oblasti velký potenciál pro časnou diagnostiku. „Věkem podmíněnou makulární degeneraci jsme zpřístupnili našim klientům, z nichž většina je aktuálně v oblasti diabetologie. Nicméně cílové skupiny pacientů se poměrně překrývají, tudíž lze říci, že VPMD je nasazeno v praxi. Zároveň Aireen předvádí svůj produkt na mnoha eventech, kde vidíme reálný záchyt tohoto onemocnění a výskyt v populaci. Toto zcela jasně ukazuje, že vydat se cestou diagnostiky VPMD byla správná volba,“ upozorňuje Jiří Kuchyňa. Projekt skýtá velký potenciál i pro odhalení dalších chorob. Aireen by mohla v budoucnu napomáhat také s diagnostikou onemocnění spojených s kardiovaskulárním systémem. Jako první se tým zaměřil na hypertenzní změny na sítnici. I z diskuzí s kardiology a praktickými lékaři vnímají tvůrci tento produkt jako velmi přínosný pro celý zdravotnický systém.

AI sehrává roli v prevenci, diagnostice, léčbě i výzkumu

Umělá inteligence může do budoucna změnit obor oční medicíny. Mnoho pacientů si dnes stěžuje na dlouhé objednací lhůty, lékaři a zdravotnický personál naopak na své přetížení. AI je tím správným nástrojem, který může celý zdravotnický systém výrazně zefektivnit a skokově posunout kupředu. „Již dnes čelíme nedostatku v oblasti dostupnosti zdravotní péče. Demografický vývoj, ale i vývoj civilizačních onemocnění toto ještě zhorší. Celý systém zdravotnictví se musí více zaměřit na efektivitu. Samozřejmě, vždy když vzniká nový produkt, je potřeba se dívat, jak bude cílový trh vypadat za tři až pět let. Tím je v podstatě zaručena i reakce na blížící se demografické změny,“ podotýká Kuchyňa. Podle něj AI pravděpodobně nenahradí přímo lékaře, s veškerými dalšími činnostmi však může pomoci. Jako příklad zmiňuje model robota v pokročilé fázi vývoje, se kterým měl možnost se setkat v Německu. Na základě AI tento robot odhaduje další postup při operaci a může asistovat lékaři při podávání nástrojů. Tato cesta může napomoci řešit problém nedostatku sálových sester. Vzniká také mnoho projektů v oblasti radiologie, stejně tak v oblasti prevence. Ukazuje se, že AI začíná procházet celým životním cyklem pacienta. Od prevence, přes diagnostiku až po samotnou léčbu. Posun se projevuje i v oblasti výzkumu. AI se stala pro zdravotnictví stejnou součástí běžného života, jako je tomu i v jiných oborech.

Není jen technologií, ale i nástrojem pro zlidštění zdravotnictví

Také Petra Králová vnímá využívání umělé inteligence ve zdravotnictví jako velmi přínosné a perspektivní. AI může podle ředitelky DIAvize Praha pomoci lékařům rychleji a přesněji stanovovat diagnózy, navrhovat individuálně cílenou léčbu a zároveň šetřit čas i náklady. „Do budoucna vidím obrovský potenciál zejména v oblasti prevence, analýzy velkých zdravotních dat a zajištění dostupnější péče i v odlehlých oblastech. Pokud bude využívána eticky a s důrazem na lidský přístup, může významně zlepšit kvalitu zdravotnictví. Umělá inteligence také již nyní výrazně pomáhá snižovat administrativní zátěž zdravotnického personálu – například automatizací záznamů, vyplňováním dokumentace nebo plánováním péče. Díky tomu mohou lékaři a sestry věnovat více času přímé péči o pacienty, což zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb i spokojenost pacientů. AI tak není jen technologií, ale i nástrojem pro zlidštění zdravotnictví,“ uzavírá Králová.

  1. Zdroj dat: Analytická studie MZČR ZDRAVÍ 2030: https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-analyticka-studie-stav-obyvatelsva.pdf

Budoucnost výroby patří 3D tisku. Technologie může snížit náklady i zkrátit dodací lhůty

Trojrozměrný tisk se neustále vyvíjí a díky novým materiálům se prosazuje i v průmyslové výrobě. Používají ho automobilky, strojní podniky, farmaceutické firmy nebo designéři. Odborníci přitom očekávají rozmach 3D tisku z kovových materiálů, kterému se předpovídá velká budoucnost.

3D tisk byl zpočátku spíše „hračkou“ pro nadšence do inovací. Vlastnosti 3D tiskáren byly ideální pro individuální potřeby či pro výrobu v malém měřítku. Postupně se osvědčily i v byznysovém prostředí, zejména při výrobě prototypů, kdy bylo třeba vyrobit menší počet produktů rychle a snadno změnit jejich parametry.

Podle společnosti Mordor Intelligence, která se specializuje na analýzy trhů a poradenství, činí velikost evropského trhu 3D tisku 136 miliard korun. V následujících letech se očekává jeho významný růst a do roku 2029 by se měl téměř zdvojnásobit.[1]

Pro 3D tisk mluví rychlost a nízké náklady

Díky postupujícímu vývoji technologie 3D tiskárny nacházejí své místo i v průmyslové výrobě. „V současné době je 3D tisk považován za velmi rychlý a levný nástroj pro výrobu prototypů, u vhodných dílů i pro výrobu prvních ověřovacích sérií a čím dál častěji zvládne nahradit i klasické výrobní technologie. Při správném navržení dílu lze rychle a levně vyrábět součástky do produkce,“ vysvětluje Jakub Olbert, ředitel společnosti Bert Solutions, která se specializuje na výrobu dekorací a výzdoby pro interiéry i exteriéry.

„Výrobní cena vhodně navržené krabičky vyrobené 3D tiskem může být kolem padesáti korun za kus, přičemž s výrobou lze začít během několika dnů. Pokud by se stejná krabička dělala klasickým vstřikolisováním, musíme počítat se začátkem produkční výroby za několik měsíců, a to s náklady v řádech stovek tisíc,“ přibližuje Jakub Olbert.

Nejrychleji rostoucí technologie v Evropě

Růst odvětví se projevuje i v počtu patentů v oblasti 3D tisku. Evropský patentový úřad (EPO) hlásí, že jich každoročně přibývá osmkrát více než patentů všech ostatních technologií dohromady. V inovacích 3D tisku je přitom Evropská unie spolu se Spojenými státy v globálním měřítku na špici.[2]

Díky tomu si technologie hledá cestu i do odvětví, kde se o její nasazení spíše pochybovalo. Podle Jana Homoly, pořadatele konference Fórum aditivní výroby, se například těžký průmysl začíná na možnosti této technologie dívat odlišně. Souvisí to s rozmachem robotického 3D tisku včetně tisku z kovových materiálů.

„Tomuto vývoji hodně nahrává to, že jsou konečně k dispozici normy a předpisy, které podnikům umožňují se na tuto technologii spolehnout. Dokud normy neexistovaly, neměly velké průmyslové podniky k 3D tisku jako nástroji velkoobjemové výroby důvěru,“ míní Jan Homola.[3]

Rozmach 3D tisku kovů v českém průmyslu očekává i Jakub Olbert. „U složitých dílů šetří výrobní náklady a čas. Klasický FDM tisk zažívá rozmach už nějakou dobu především kvůli své dostupnosti a postupně nahrazuje konvenční výrobu u malosériové výroby,“ říká Jakub Olbert z Bert Solutions.

Běžná součást modernizace výroby

Představa o 3D tisku byla řadu let spojena s malými stolními tiskárnami, které se vešly na stůl a nehodily se pro výrobu ve větším měřítku. Díky vývoji tiskáren a nových materiálů mají o technologii v posledních letech zájem velké průmyslové firmy od automobilek přes strojaře až po biomedicínu. „Na tom je nejvíc vidět, že technologie už není jen inovačním výstřelkem, ale že v dobrém slova smyslu zevšedněla, stala se z ní seriózní možnost, kterou při modernizaci výroby zvažujete,“ podotýká Jan Homola.

3D tisk mimo jiné dovoluje personalizovanou výrobu. Například v medicíně lze tímto způsobem vyrobit tablety s určitým množstvím účinné látky na míru konkrétnímu pacientovi. Další výhodou trojrozměrného tisku je pružnost výroby. Například během pandemie covid-19 česká průkopnická firma Prusa Research dokázala v řádu dnů vyrábět tehdy nedostatkové ochranné štíty pro zdravotníky.

Uplatnění ve výrobě na míru i údržbě

Trojrozměrný tisk se tak dnes používá ve velkém například pro výrobu podrážek sportovní obuvi, ve zdravotnictví zase našel uplatnění při výrobě kompenzačních pomůcek na míru. Osvědčuje se také při údržbě výrobních linek a strojů, protože lze díky němu operativně vyrobit potřebnou součástku a zabránit tak drahému přerušení výroby.

„3D tisk se rozhodně vyplatí. Jak z hlediska nákladů na samotný vytištěný díl, tak z hlediska úspory strojních hodin. V případě poruchy výrobní linky jsme schopni vyrobit náhradní díly, takže prostoje jsou mnohem kratší a náklady nižší,“ uvedl Martin Stričko z farmaceutické společnosti Zentiva.

Nižší ekologický dopad výroby

Technologie je navíc v souladu se současnými trendy šetření materiálů a omezování emisí. 3D tisk je totiž aditivní proces, během něhož se materiál postupně přidává a na základě digitální předlohy vzniká fyzický model. Je tedy potřeba méně materiálu, na rozdíl od klasických obráběcích technik, u nichž se materiál odebírá, dokud nevznikne požadovaný tvar či produkt. Zároveň 3D tisk umožňuje lokální výrobu a tím do určité míry odstraňuje požadavky na dopravu a s ní spojené emise.

  1. https://www.mordorintelligence.com/industry-reports/europe-3d-printing-market
  2. https://www.epo.org/en/news-events/news/patent-filings-3d-printing-grew-eight-times-faster-average-all-technologies-last
  3. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2425066

Abc3D přináší novou generaci 3D skeneru – Revopoint POP2

Elvira, přední dodavatel 3D technologií a provozovatel portálu Abc3D, oznámila dostupnost Revopoint POP2, další generace všestranného kompaktního 3D skeneru. Produkt, který ve všech oblastech navazuje na svého předchůdce, poskytuje ve své kategorii mimořádnou přesnost (0,1 mm), rozsah (skenování krychle 20 cm až 2 m) a bezkonkurenční výkon.

„POP2 je vybaven vylepšeným projektorem a infračervenými kamerami s vyšším rozlišením a zdokonalenou metodou přesné a rychlé kalibrace,“ řekl Jan Šmejcký, ředitel společnosti Elvira „Mimořádná úroveň přesnosti dosahuje 0,05 – 0,15 mm 3D dat mračna bodů. Díky tomu může POP2 snímat 3D modely s více detaily a lepší rozměrovou přesností.“

Hardwarové vylepšení systému POP2 umožňuje skenování frekvencí až 10 snímků za sekundu. Pomocí patentovaného mikroprojekčního čipu skener POP2 zajišťuje, že rychle získaná data 3D mračna bodů mají opravdu vysokou přesnost.  Současně je tento skener vybaven vestavěným gyroskopem 6 Dof, který rychleji a přesněji určuje prostorovou polohu. Snižuje tak chyby při spojování, zlepšuje a urychluje plynulost skenování.

Z hlediska způsobu použití se jedná o 2-in-1 skener. POP2 je navržen tak, aby fungoval jako ruční skener a zároveň jako skener stolní s použitím rotačního stolku. Skener POP2 je kompaktní a přenosný, váží pouhých 195 g a je tak vhodný na cesty. Součástí standardního balení je uživatelsky přívětivý SW Revo Scan / Studio / Calibration (skenování, proces a kalibrace). Skener POP2 je vybaven mnoha optimalizačními funkcemi, které jsou vysoce efektivní a nevyžadují vysoký výkon připojeného média. K napájení vyžaduje jen jeden kabel USB a lze jej přímo připojit k notebooku, tabletu a pro zjednodušené 3D skenování také k mobilu.

Více o novince lze získat na této webové stránce.

O společnosti Elvira

Elvira je od roku 1991 dodavatelem kancelářské techniky a služeb na českém a slovenském trhu. V současné době se prostřednictvím svého portálu Abc3D věnuje zejména dodávkám a servisu 3D technologií včetně stolních, profi a produkčních 3D tiskáren, 3D skenerů, softwaru, materiálu a dalších pomůcek. Je poskytovatelem technologií vedoucích 3D výrobců včetně 3D Systems, BCN3D a Omni3D a služeb Služby 3D. K zákazníkům společnosti patří zejména průmyslové výrobní společnosti z odvětví automotive, strojírenství, robotiky a letectví, dále pak organizace ve školství a zdravotnictví. Společnost Elvira si zakládá na komplexním a individuálním přístupu k zákazníkům a umožňuje využít všech prezentovaných 3D technologií ve formě služby na míru.

Více na www.abc3d.cz

Exit mobile version