PressMob

Trh s chytrými domácnostmi je jeden z nejrychleji rostoucích. Podle analýzy GlobalData se dokonce do roku 2025 hodnota chytrých domácností zdvojnásobí na 75 miliard dolarů oproti roku 2020. Kromě toho, že by se investice do chytrých technologií měla uživatelům vrátit v podobě větších úspor za energie, má umělá inteligence významný potenciál pomoci lidem s handicapem. Ti si již nyní mohou díky hlasovým příkazům otevřít okno nebo pustit televizi. 

Podle společnosti GlobalData se ještě v roce 2020 celosvětová hodnota trhu se smart technologiemi pohybovala kolem 36 miliard dolarů. Při současném růstu by se ale v roce 2025 měla zvednout už na 75 miliardy dolarů. Podle predikcí by přitom zájem měl růst zejména o přístroje, které se dají ovládat hlasovými příkazy. „Ovládání hlasem je v současnosti velký trend. Lidé si mohou naprogramovat konkrétní pokyny například pro otevření garáže či roztažení žaluzií v konkrétní místnosti. Samotné ovládání jim šetří čas a je jednoduché. Stačí k němu například smartphone s chytrým rozhraním, například Siri,“ potvrzuje Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se zabývá výrobou garážových vrat a stínění.

Hlas a chytré prvky mohou nahradit ruce

Rostoucí poptávku po hlasovém ovládání potvrzuje také organizace Inovura. Ta před několika lety začala na vývoji chytrých systémů spolupracovat se spolkem Silou hlasu. „S žádostí o zařízení chytré domácnosti se na nás obrací stále více lidí. Většinu jsme však kvůli kapacitě nuceni odmítat a věnujeme se primárně instalaci technologií v domácnostech našich klientů, kterými jsou lidé s handicapem. Ale i v tomto segmentu zaznamenáváme mírně rostoucí trend,“ nastiňuje Ondřej Žilka ze společnosti Inovura.

Chytré systémy na míru umožňují ovládat pomocí hlasu běžné vybavení v domácnosti. Největší poptávka je po systémech na telefonování, ovládání televize, otevírání dveří a oken. „Snažíme se přicházet s ovládáním komponentů, které jsou bezpečné, funkční a zároveň cenově přijatelné. Klienti si můžou pořídit ovládání pouze určitých zařízení, takže není potřeba pořizovat systémy v celé domácnosti najednou,“ říká Dita Horochovská, zakladatelka projektu Silou hlasu.

Moderní technologie tak handicapovaným lidem otevírají zcela nové možnosti, jak aspoň částečně fungovat bez asistence a být více soběstační. „Ukazuje se, že pro handicapované lidi jsou chytré systémy spíše věcí nezbytnou. Je to úplně jiný svět, s jinými nároky a požadavky, které si zdravý člověk ani neuvědomí,“ dodává Žilka. Popularitu ovládání domácnosti hlasem u handicapovaných osob potvrzuje i Přichystal. „Toto řešení preferují zejména lidé s pohybovým handicapem, rok od roku se setkáváme s více případy. Chytrý telefon napojený například na stínicí techniku jim v mnohém provoz domácnosti ulehčí,“ říká představitel společnosti Lomax.

Většina lidí si od chytrých řešení slibuje snížení výdajů za energii

Pro většinu Čechů, kteří investici do chytré domácnosti zvažují, jsou přitom největší motivací úspory energie. V průzkumu agentury IPSOS se společností ABB tuto variantu potvrdilo 73 procent respondentů. Hned za tím lidi motivuje pohodlí a větší bezpečnost. „Zájem o chytrá řešení urychlilo především období pandemie, kdy lidé trávili více času doma. Kromě koronaviru ale růst popohnala také situace na trhu s energiemi. Kombinace chytrých řešení totiž dokáže jejich spotřebu výrazně snížit. Podle našich odhadů například stínící technika propojená se systémem vytápění totiž dokáže ušetřit až 30 procent nákladů na teplo,“ vysvětluje Přichystal.

Jednotlivé prvky systému jsou totiž schopny automaticky reagovat na změnu počasí. V takovém případě je však nutné mít k chytré domácnosti připojený i systém vytápění, který zaznamená, že se například venkovní žaluzie díky slunečnímu svitu vytáhly. Vytápění tak zastaví nebo alespoň výrazněji omezí.

Některé prvky chytrých technologií budou muset být v dohledné době implementovány ze zákona. Do pěti let by u všech odběrových míst se spotřebou nad šest tisíc megawatthodin za rok měly být instalovány chytré elektroměry. Podle aktuálně platné novely zákona o hospodaření energií pak musí být od začátku letošního roku všechny nově instalované vodoměry na teplou vodu, měřiče tepla či indikátory topných nákladů na radiátorech dálkově odečitatelné. Od začátku roku 2027 pak již budou muset být všechny tyto přístroje dálkově odečitatelné. Podle připravené a zatím neodsouhlasené novely zákona č. 67/2013 Sb. pak vznikne povinnost pravidelného informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody.

„Měřidla s měsíčním odečtem jsou určitým předstupněm smart přístrojů, jež lze ovšem spolu s aplikacemi, se kterými jsou spárované, pořídit již nyní. Takový systém pak hlídá spotřebu tepla nebo studené a teplé vody s větší četností. Může tak zabránit zbytečnému plýtvání“ vysvětluje Josef Haumer ze společnosti Enbra, jež se zabývá rozúčtováním a technologií dálkových odečtů. „Na zvýšený odběr vody totiž uživatele včas upozorní. Zda by mohli šetřit více, jim napoví i srovnání vlastní denní spotřeby s průměrem domu,“ uzavírá Josef Haumer.