Umělá inteligence může představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí, podobně jako bitcoin a jiné kryptoměny. Systémy AI, jako ChatGPT, spotřebovávají značné množství energie a vody, což vede ke zvýšeným emisím skleníkových plynů a tlaku na vodní zdroje. Například dotaz do AI systému může spotřebovat až desetkrát více energie než běžné vyhledávání na Google. Tento rostoucí trend vyžaduje zavedení přísných regulací k minimalizaci ekologických dopadů těchto technologií.
- Může být AI vážnou hrozbou pro životní prostředí?
Ano, umělá inteligence může představovat významnou hrozbu pro životní prostředí, podobně jako je tomu u bitcoinu a dalších kryptoměn. Systémy AI, jako je například populární ChatGPT, spotřebovávají značné množství elektrické energie a vody při svém provozu a trénování. Například každý jednotlivý dotaz do AI systému může spotřebovat až desetkrát více energie ve srovnání s běžným vyhledáváním na Google. S rostoucím využíváním a popularitou AI tak bude dále narůstat i spotřeba energie a vody v datových centrech, která tyto systémy provozují. To může mít velmi negativní vliv na životní prostředí, včetně zvýšených emisí skleníkových plynů a většího tlaku na vodní zdroje.
Pro ilustraci rozsahu problému se můžeme podívat na energetickou spotřebu bitcoinové sítě. V roce 2023 se odhaduje, že bitcoin spotřeboval mezi 67 až 240 terawatthodinami (TWh) elektrické energie, což představuje zhruba 0,2 % až 0,9 % celosvětové spotřeby elektřiny. Jediná bitcoinová transakce může spotřebovat neuvěřitelných 1 719,51 kWh energie, což odpovídá téměř 100 000 transakcím provedených na platformě VISA. Velká část energie pro těžbu bitcoinu navíc pochází z fosilních paliv, především uhlí, což dále zvyšuje negativní environmentální dopady v podobě uhlíkové stopy.
Toto srovnání bitcoinu a umělé inteligence ukazuje, že obě tyto technologie mají velmi významný dopad na životní prostředí kvůli své extrémně vysoké energetické náročnosti. Je proto nezbytné co nejdříve zavést přísné regulace a další opatření, která by pomohla snížit ekologickou stopu AI i kryptoměn a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost. Jinak hrozí, že se tyto technologie stanou vážnou environmentální hrozbou v celosvětovém měřítku.
- Proč se o tomto nevědělo dříve?
Problém vysoké energetické náročnosti a negativních environmentálních dopadů umělé inteligence nebyl dříve plně zřejmý z několika klíčových důvodů:
Za prvé, masivní nasazení generativní AI, jako je např. GPT, je relativně novým fenoménem posledních let. Ačkoli se AI systémy vyvíjí již několik desetiletí, teprve nedávno došlo k výraznému růstu jejich využití v široké škále aplikací, včetně generativních modelů vyžadujících obrovské výpočetní výkony a zdroje. Podobně i bitcoin a další kryptoměny zaznamenaly prudký nárůst popularity a rozsahu těžby až v posledních letech.
Dalším faktorem byla nedostatečná transparentnost a dostupnost dat o reálných energetických nárocích a environmentálních dopadech AI technologií. Tyto informace buď nebyly vůbec veřejně dostupné nebo byly výrazně podhodnocovány. Obecně v celém odvětví AI chybí transparentnost ohledně skutečné spotřeby energie datových center.
Svou roli hraje i velmi rychlý pokrok a vývoj samotných technologií AI a kryptoměn, který znesnadňuje sledování jejich dopadů v reálném čase. AI modely a algoritmy se neustále zdokonalují, ale zároveň s tím rostou i požadavky na výpočetní výkon a spotřebu energie.
V minulosti také chyběla adekvátní regulace a cílený výzkum zaměřený specificky na environmentální stránku těchto nových technologií. AI i těžba bitcoinu a jiných kryptoměn dlouho probíhaly ve velké míře bez dostatečně přísných pravidel a kontrol, které by efektivně monitorovaly a regulovaly jejich energetické nároky.
Všechny tyto faktory vedly k tomu, že až nyní začínáme plně chápat a kvantifikovat skutečný rozsah environmentálních dopadů umělé inteligence a dalších digitálních technologií. Stejně jako v případě kryptoměn je i zde zapotřebí zavést transparentní sledování spotřeby energie, přísné regulace a další opatření, aby bylo možné efektivně řídit a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí. Bez toho se tyto technologie mohou stát vážnou environmentální hrozbou.
- Měla by umělá inteligence podléhat nějaké regulaci, případně jaké?
Jednoznačně ano, umělá inteligence by rozhodně měla podléhat přísné regulaci, aby se minimalizovala rizika a negativní dopady spojené s jejím rychlým rozvojem a implementací v různých oblastech lidské činnosti.
Jedním z klíčových prvků by měla být povinná transparentnost, kde by společnosti vyvíjející a nasazující AI systémy musely veřejně vykazovat údaje o spotřebě energie a produkci emisí svých produktů. Také by měly prokazatelně dokládat bezpečnost AI řešení jak pro koncové uživatele, tak i z hlediska vlivu na životní prostředí.
Další oblastí regulace by mělo být nastavení přísných standardů a pravidel pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti AI systémů. To zahrnuje mimo jiné povinnost důkladného testování, dodržování etických principů, ochranu soukromí a osobních údajů, zabránění diskriminaci a dalším nežádoucím jevům. Poskytovatelé AI řešení by také měli nést jasně vymezenou odpovědnost za případné negativní dopady a selhání jejich systémů.
Nedílnou součástí regulatorního rámce by měly být i účinné sankce a postihy za nedodržování stanovených pravidel. Pouze s vynutitelnými a přísnými sankcemi bude možné zajistit, že se firmy budou regulacemi skutečně řídit a nebudou je obcházet.
Celkově by regulace AI měla sledovat několik hlavních cílů: minimalizaci rizik a negativních dopadů, zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a odpovědnosti systémů AI, ochranu práv a zájmů jednotlivců i společnosti jako celku, podporu etického a transparentního vývoje AI technologií. Klíčové je najít rozumnou rovnováhu mezi umožněním inovací a přínosů umělé inteligence na jedné straně a účinnou kontrolou a omezením rizik na straně druhé. Vzhledem k obrovskému potenciálnímu vlivu AI na téměř všechny oblasti lidského života je adekvátní regulace naprosto nezbytná.
