Praha, 18. prosince 2025 – Regionální rozdíly v Česku jsou pro řadu podnikatelů kritické. Zatímco v Praze na 1 000 obyvatel připadá 263 podnikatelů a nejvyšší kupní síla, Moravskoslezský kraj vykazuje nejnižší hustotu podnikatelů a trápí ho i odliv sídel podnikatelů. O úspěchu nebo neúspěchu nového byznysu přitom často rozhoduje vhodná lokalita. Dnes již existují technologie, které mohou s výběrem lokality pomoci. Vyplývá to z analýzy Evropy v datech pro portál Silnější regiony.
Ne všechny regiony v Česku jsou si rovny, pokud jde o jejich přitažlivost z pohledu podnikání. Socioekonomické rozdíly napoví, kde se může vyplatit otevřít nový kadeřnický salon, kde má šanci uspět stavební firma, ale i kde je naopak trh přesycený. Výběr lokality tak může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu podnikatelského záměru.
Interaktivní verzi infografiky „Vznik a zánik subjektů“ najdete na tomto odkazu
Čtvrtina obyvatel Prahy podniká, Moravskoslezský kraj je na tom nejhůře
Surovým ukazatelem podnikavosti je počet podnikatelů na 1 000 obyvatel. Do této skupiny spadají fyzické podnikající osoby včetně živnostníků. Nejvíce jich eviduje Praha (262,6), na opačném konci se nachází Moravskoslezský kraj (152,9).
Stejný trend se odráží i u počtu živnostníků. Podle dat ČSÚ narazíme na člověka s živností nejčastěji v Praze, kde jich na 1 000 obyvatel připadá 225. V Moravskoslezském kraji, kde je jich nejméně, je to necelých 139. Přesto lze i v Moravskoslezském kraji sledovat pozitivní vývoj. „Dle statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu od roku 2024 narůstá v Moravskoslezském kraji jak počet živností, tak počet podnikatelů,“ říká mluvčí kraje Nikola Birklenová. Nejčastěji zakládanými živnostmi v roce 2024 byly v regionu realitní zprostředkování, silniční motorová doprava či montáže a opravy. Naopak nejčastěji ukončovanými živnostmi byla hostinská činnost a prodej lihu a lihovin.
„Jako specifický problém tohoto regionu vnímáme konkurenci z Polska v poskytování služeb v oblastech, jako jsou stavebnictví, kosmetika nebo kadeřnictví,“ doplňuje Birklenová. Moravskoslezský kraj navíc z pohledu živnostenského podnikání trápí odliv právnických osob pryč – zejména přesun sídel do Prahy.
Kupní síla: Středočeský kraj těží z dojíždění do Prahy, zaostává Sokolovsko
Vedle podnikatelské hustoty hraje důležitou roli i kupní síla obyvatel – tedy to, kolik zboží a služeb si mohou lidé za své peníze skutečně pořídit. Podle studie NIQ Purchasing Power Europe 2025 compendium jako jediná v Česku dosáhla hodnoty indexu 120 a více Praha. Naopak okres Sokolov jako jediný v republice klesl pod hranici 88.
„Skóre 100 se rovná průměru za celé Česko a převyšují jej obyvatelé všech okresů ve Středočeském kraji, kteří se na škále dostali do rozmezí hodnot 104 až 112. Kolem průměru pak oscilují okresy, které mají na dosah dálnice z Prahy do Brna, Plzně a Hradce Králové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
„Vysoký index kupní síly v okresech Středočeského kraje je do velké míry daný efektem suburbanizace, kdy obyvatelé dojíždějí za lépe placenou prací do Prahy. Středočeský kraj vyniká v rámci dat o vyjížďce za prací mimo kraj. Za prací do jiného kraje odtud jezdí 37 % všech vyjíždějících, republikový průměr přitom činí 12 %,“ dokresluje kontext analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Location Intelligence jako nástroj současných podnikatelů
I když lokalita hraje v úspěchu podnikání klíčovou roli, mnozí podnikatelé se stále rozhodují spíše pocitově. Pomoci jim však může moderní technologie, konkrétně tzv. Location Intelligence, která pracuje se strukturovanými daty a mapuje potenciál konkrétní oblasti, ve které chtějí rozvinout své podnikání – od proběhlých plateb přes konkurenci až po dopravní dostupnost.
V Česku na takovém principu funguje například nástroj MarketSpot, vyvíjený společnostmi CleverMaps, T-Mobile a Mastercard. „MarketSpot funguje tak, že na ověřených a aktuálních datech o obyvatelstvu, jeho pohybu, dopravě, bodech zájmu nebo platebních transakcích zkoumáme atraktivitu testované lokality. Výsledkem je hodnocení kvality lokality z pohledu několika parametrů,“ popisuje mechanismus MarketSpotu Ondřej Tomas, CEO společnosti CleverMaps.
Interaktivní verzi infografiky „MarketSpot” najdete na tomto odkazu
Jedním z klíčových ukazatelů je tzv. obchodní atraktivita. Ta se odvíjí od tzv. bodů zájmu, například obchodů, bankomatů, škol, ordinací či restaurací. Každý bod spadá do jedné z deseti kategorií (nakupování, stravování, volný čas, vzdělávání, zdravotnictví, ubytování, finance, doprava, služby, úřady) a má určitou váhu. Z jejich součtu vzniká specifický profil dané lokality.
„Momentálně mají o nástroj zájem zejména retailové řetězce z oblasti potravinářství či rychlého občerstvení, zároveň ale také banky nebo různé platformy jako benefit pro své zákazníky,“ říká Ondřej Tomas a dodává: „Drobní podnikatelé zatím ještě netuší, že taková data existují a můžou jim pomoci snížit riziko neúspěchu provozovny.“
Data MarketSpotu týkající se bodů zájmu ukazují, jak vysokého podílu každá z deseti kategorií v jednotlivých krajích Česka dosahuje. Pokud v určitém kraji dosahují procenta v porovnání s ostatními regiony nejvyšší hodnoty, podnikatelům to může sloužit jako nápověda, že je v dané části Česka daná oblast podnikání nasycená více než jinde. Například Finance dosáhly nejvyššího podílu s hodnotou 3,9 % v Ústeckém kraji, u oblasti Nakupování dosahuje nejvyššího podílu s 22,4 % kraj Pardubický. U Služeb (3,5 %) a Stravování (14,1 %) vede jednoznačně Praha.
Více informací o Silnějších regionech na www.silnejsiregiony.cz
