Dovolenou si letos Češi chtějí užít. Stále více si jich ale vše zařizuje po vlastní ose

Dovolená v Česku, nebo v zahraničí? Síly jsou poměrně vyrovnané, část lidí dokonce zvládne obojí. Většina si přitom cestu plánuje sama. Hradí ji z pravidelného příjmu a úspor, stále více s ní ale pomáhají i zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos.

Statistiky a průzkumy hovoří jasně. Dovolená je pro Čechy „svatý grál“, tu si zkrátka neodpustí. Průzkum Pluxee, který zpracovala výzkumná agentura Ipsos, to jen dokládá. Ukázal, že letos na dovolenou vyrazí zhruba 80 procent Čechů. Menší část (6,6 %) už na ní byla, 72 procent se na ni teprve chystá. Mezi generacemi přitom v tomto směru není žádný rozdíl, na dovolenou chtějí jet lidé v každém věku. Přesto zde ale zůstává pořád pětina lidí, která žádnou dovolenou neplánuje (11,2 %) nebo zatím vůbec neví, zda na nějakou vyrazí (10,1 %).

Všechnu dovolenou si moc lidí nevybere

Více než polovina respondentů průzkumu přitom uvedla, že plánuje v průběhu roku dvě až čtyři kratší dovolené, maximálně v délce jednoho týdne. „Zajímavé ale je, že celá čtvrtina lidí se chystá na jednu delší dovolenou, a to minimálně na dva týdny v kuse. Naproti tomu je tu ale více než 18 procent těch, kteří si dovolenou čerpají průběžně, nejčastěji jen v podobě prodloužených víkendů nebo jednotlivých dní. A to není úplně optimální. Je známo, že důkladný odpočinek je nutný jak pro zdraví člověka, tak i pro jeho pracovní výkon,“ říká Tereza Knířová ze společnosti Pluxee.

O to víc alarmující je další skutečnost, na kterou průzkum poukázal – jen polovina respondentů totiž na dotaz, zda si vždy vyberou všechnu dovolenou, na kterou mají v zaměstnání nárok, odpověděla kladně. Pro zbytek je to už problematické, pětina z nich si dokonce převádí část dovolené do dalšího roku. „To je zajímavý poznatek vzhledem k tomu, jak se dnes často zaměstnavatelé předhání s nabídkou benefitů ve formě dovolené navíc,“ konstatuje Tereza Knířová. Může to ale být dáno i tím, na co často upozorňují odborníci z oblasti personalistiky – zástupnost jednotlivých zaměstnanců je často složitá, zvláště v menších firmách někdy v podstatě nemožná. V praxi si tak nejeden zaměstnanec musí svou dovolenou v podstatě dopředu z velké části napracovat, udělat vše, co jde, dopředu. A po návratu musí počítat s tím, že bude muset ke standardní práci dotáhnout zbytek, co neudělal před dovolenou. To může dost často od dovolené prostě odradit.

Dovolená: tuzemsko versus zahraničí

Ti, kteří dovolenou plánují, ale v nejednom případě museli oproti minulým rokům své plány pozměnit. Kratší dovolenou než obvykle bude muset zvolit 12 procent respondentů. Zhruba 21 procent Čechů za ni pak bude moct vydat méně než v minulých letech. Naopak bezmála 12 procent počítá s tím, že za dovolenou vydají více než dříve. Najít vhodný kompromis ale nemusí být někdy až tak náročné. Pobyty se totiž dají sehnat i levně, a to nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. „Týdenní dovolená u moře totiž může vyjít i levněji než v Česku. Pro představu, týdenní pobyt u moře s all inclusive se dá pořídit za méně než osm tisíc korun na osobu,“ uvedla Lenka Pátek, obchodní ředitelka CK Blue Style.

Není proto zřejmě překvapující, že na dovolenou do zahraničí se letos chystá 61,4 procenta respondentů, přičemž 28,6 procent z nich plánuje ještě další dovolenou v tuzemsku. Výhradně v ČR pak stráví dovolenou 38,6 Čechů. Stejně jako v minulých letech zůstávají nejčastěji v České republice lidé ve věkové kategorii 34-42 let (44,3 %). „Dá se předpokládat, že jde především o rodiny s menšími dětmi, kteří nechtějí cestovat nikam daleko,“ říká Tereza Knířová. Mladší i starší ročníky častěji směřují do zahraničí.

Nejvíce lidí míří na dovolené v době letních prázdnin, a to 63 procent. V tomto období nejvíce cestují rodiny. Stále oblíbenější je ale rovněž začátek a konec letní sezony. V září si tak volno užívá přes 33 procent Čechů. Nejvíce zastoupená je zde přitom věková kategorie 25-33 let (46,2 %). V červnu se na dovolenou chystá 28 procent lidí. V kurzu je i květen, kdy se na dovolenou vydává 16,3 procenta Čechů. Tento ještě jarní čas je oblíbený zejména mezi těmi, kteří nemají moc rádi příliš horké počasí a u moře pláže, kde je „hlava na hlavě“.

To potvrzují i data cestovních kanceláří. „Během letních prázdnin jednoznačně dominují rodiny s dětmi školního věku. Naopak mimo sezonu a mimo prázdniny jezdí na dovolenou více dvojic – ať už mladších párů nebo takzvaných empty nesters, tedy rodičů odrostlejších dětí, kteří jedou sami,“ přibližuje statistiky Lenka Pátek z Blue Style.

Vede moře a pobyt v přírodě

Relax u moře si letos chystá dopřát 41,8 procent Čechů. Přitom ještě před dvěma roky to bylo 46,5 procent. Vysvětlení průzkum ukazuje poměrně jasně. Lidé chtějí stále častěji trávit dovolenou aktivně. Více než 60 procent si ve dnech volna plánuje výlety a pobyt v přírodě, dalších 18 procent se chystá na wellness pobyt a 14,2 procenta se připravuje na sportovní dovolenou. Stále „in“ jsou rovněž návštěvy historických památek. Na některou z nich se podle průzkumu chystá letos v létě 39 % respondentů. To se od předchozích let příliš neliší. Nutno ale dodat, že někteří v rámci dovolené spojí více aktivit.

Kolik dovolená bude stát

Nejčastěji se Češi podle průzkumu Pluxee chystají za dovolenou vydat 5 až 20 tisíc korun na osobu. Početná je ale i skupina těch, kteří za ni chtějí utratit 20 a více tisíc na osobu. Vzhledem k rostoucím cenám to není až tak překvapující.

S úhradou rostoucích nákladů na cestování mohou významně pomoct volnočasové benefity (například Pluxee Flexi nebo kredity z Cafeterie). „V současné době je lze využít třeba i na nákup zájezdu od cestovní kanceláře nebo ubytování kdekoliv na světě, například přes Booking.com. V tuzemsku pak třeba na ubytování v hotelu, penzionu, apartmánu, chalupě nebo v lázních,“ popisuje Tereza Knířová. „Uhradit lze ale z benefitů i různé aktivity na dovolené, třeba pronájem sportovního vybavení nebo vstup na sportoviště, do bazénu a podobně.“

Přes cestovní kancelář, nebo po vlastní ose?

Využít benefity tak mohou všichni zaměstnanci, ať už si dovolenou zařídí „po vlastní ose“ nebo koupí přes cestovní kancelář. Těch prvních je více, přes 63 procent. Zhruba třetina si pak koupí hotový zájezd, aby se o nic nemuseli starat. „Prodejům letních dovolených i letos dominují řecké ostrovy, Turecko, Bulharsko, Tunisko a Egypt,“ říká Lenka Pátek z Blue Style. „Hodně si slibujeme i od Albánie, která je skrytým klenotem Jadranu. Navíc jde o cenově dostupnou lokalitu s výborným poměrem ceny a kvality. A příjemná je také krátká doba letu.“

Po vlastní ose nejvíce cestuje nejmladší věková kategorie 25-33 let. S přibývajícím věkem těchto cestovatelů sice ubývá, ale jen nepatrně. „Vypadá to, že moderní technologie a nutnost znalosti cizích jazyků už není až tak velkou překážkou ani u starších,“ konstatuje Tereza Knířová.

Komfort je žádaný

Jednoznačně přitom dominují týdenní dovolené. To potvrzují jak zkušenosti cestovních kanceláří, tak i průzkum společnosti Pluxee. Nejčastěji jsou tráveny komfortně – pokud jde o ubytování, vedou hotely. „Přičemž roste podíl hotelů nejvyšší kategorie s all inclusive,“ doplňuje Lenka Pátek z Blue Style. „Každým rokem také roste podíl takzvaných multigeneračních dovolených, kdy na dovolenou míří spolu s dětmi a jejich rodiči také alespoň jeden z prarodičů.“

Silně zastoupené ale zůstává ubytování v pronajatých chatách a apartmánech. Ti, kteří preferují nezávislost, pak vyráží do kempů či s karavany a obytnými vozy (17,1 %).

Češi a cestovní pojištění: Čtvrtina stále riskuje

Přestože si většina Čechů cestovní pojištění na dovolenou do zahraničí sjednává, stále se najde nezanedbatelných 23,7 % těch, kteří se bez něj vydávají za hranice. Podle odborníků ale tento podíl v čase postupně klesá. „Ačkoli se stále najde poměrně velké množství Čechů, kteří se na své zahraniční cesty nepojišťují, je zde naštěstí dlouhodobý trend, kdy jejich podíl postupně ubývá. Kategorie, které se naopak pojišťují nejpoctivěji, jsou lidé 60+, nastávající maminky a logicky rodiče, kteří chtějí mít ochráněny své děti. Protože jsme z České republiky zvyklí na v podstatě bezplatné zdravotnictví, které má navíc vysokou úroveň, podléhají někteří z nás mylnému dojmu, že to stejně funguje i v ostatních zemích. Realita je však velmi odlišná a často bychom se hodně divili, na kolik peněz v zahraničí vyjdou i poměrně jednoduché lékařské zákroky,“ říká Vlastimil Divoký z ERV Evropské pojišťovny.

Průzkum realizovala agentura Ipsos v dubnu 2025 na vzorku 1040 respondentů.

Foto: Unsplash

O značce Pluxee

Pluxee je globálním lídrem v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, působícím ve 29 zemích světa. Firmám pomáhá přitahovat, motivovat a udržet talentované zaměstnance prostřednictvím široké škály řešení zaměřených na stravování, zdraví a pohodu, životní styl, odměny i veřejné benefity.

V České republice je Pluxee dlouhodobým partnerem více než 12 000 firem, které jeho služby využívají k posílení firemní kultury a zlepšení pracovního prostředí. Nabízí inovativní řešení šitá na míru místním potřebám a přispívá ke spokojenosti zaměstnanců napříč obory.

Díky špičkovým technologiím a týmu více než 5 400 zaměstnanců je Pluxee důvěryhodným hráčem v propojeném B2B2C ekosystému, který zahrnuje přes 500 000 klientů, více než 37 milionů uživatelů a přes 1,7 milionu partnerů (akceptačních míst) po celém světě.

S více než 45 lety zkušeností se Pluxee zavazuje vytvářet pozitivní dopad na místní komunity, podporovat pracovní pohodu zaměstnanců a přispívat k ochraně planety.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Propadlé stravenky opět pomohou potřebným: Pluxee vybralo přes 100 tisíc pro potravinové banky

Iniciativa společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity) na sběr propadlých papírových stravenek s cílem podpořit Českou federaci potravinových bank se letos uskutečnila již popáté. Navzdory postupnému úbytku papírových stravenek, kdy firmy přecházejí na moderní digitální karty, se podařilo vybrat stravenky s prošlou platností v hodnotě 104 572 Kč. Celá částka poputuje na pomoc lidem v nouzi prostřednictvím potravinových bank.

„I když se uživatelů papírových stravenek rok od roku snižuje, letošní vybraná částka ukázala, že iniciativa stále dává smysl. Potravinové banky čelí rostoucí poptávce kvůli zvyšujícím se životním nákladům a prohlubujícím se sociálním rozdílům. Jsme rádi, že se i letos podařilo vybrat částku, která pomůže těm, kteří to nejvíce potřebují,“ uvedla Tereza Knířová, tisková mluvčí společnosti Pluxee.

Projekt, který se během pěti let stal tradicí, dosud vynesl více než 890 tisíc korun. V roce 2022 byl výtěžek věnován na obědy pro seniory ve spolupráci se společností Seniorem s radostí. V ostatních letech, včetně letošního, směřovala podpora České federaci potravinových bank.

Aleš Slavíček, předseda České federace potravinových bank, při přebírání šeku z rukou generálního ředitele Pluxee, Daniela Čapka, ocenil dlouhodobou spolupráci: „Stále více lidí, včetně samoživitelek a seniorů, se ocitá v tísni. Denně se setkáváme se silnými příběhy a zároveň přichází přírodní katastrofy, při kterých potravinové banky zajišťují prvotní humanitární pomoc. Jen v roce 2024 jsme pomohli více než 430 000 lidem. Tuto pomoc bychom nemohli zajišťovat bez podpory firem a jednotlivců. Velmi si vážíme dlouhodobé spolupráce se společností Pluxee, která naši činnost dlouhodobě podporuje.“

Foto: Pluxee

O značce Pluxee

Pluxee je globálním lídrem v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, působícím ve 29 zemích světa. Firmám pomáhá přitahovat, motivovat a udržet talentované zaměstnance prostřednictvím široké škály řešení zaměřených na stravování, zdraví a pohodu, životní styl, odměny i veřejné benefity.

V České republice je Pluxee dlouhodobým partnerem více než 12 000 firem, které jeho služby využívají k posílení firemní kultury a zlepšení pracovního prostředí. Nabízí inovativní řešení šitá na míru místním potřebám a přispívá ke spokojenosti zaměstnanců napříč obory.

Díky špičkovým technologiím a týmu více než 5 400 zaměstnanců je Pluxee důvěryhodným hráčem v propojeném B2B2C ekosystému, který zahrnuje přes 500 000 klientů, více než 37 milionů uživatelů a přes 1,7 milionu partnerů (akceptačních míst) po celém světě.

S více než 45 lety zkušeností se Pluxee zavazuje vytvářet pozitivní dopad na místní komunity, podporovat pracovní pohodu zaměstnanců a přispívat k ochraně planety.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Finanční prostředky z FKSP lze nově použít výrazně flexibilněji

Fond kulturních a sociálních potřeb měl ještě loni striktně dané, že polovina prostředků musí směřovat na produkty na stáří. Nyní je ale vše jinak, tato povinnost padla. A státní organizace tak s přídělem na FKSP mohou zacházet mnohem volněji.

Zatímco v soukromém sektoru mají firmy benefitní systémy, kterými si hýčkají své zaměstnance, ty státní a také příspěvkové organizace mají Fond kulturních a sociálních potřeb, tzv. FKSP. Benefity zaměstnancům se platí právě z něj. Základní příděl do FKSP pro rok 2025 zůstává ve stejné výši jako v loňském roce, tedy ve výši 1 % z ročního objemu platů (dříve to byla 2 %).

Na jaké benefity mohou být tyto prostředky konkrétně využity, vždy stanovuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis. V loňském roce stát určil, že polovina prostředků z FKSP (0,5 % z ročního objemu platů) musí být využita jako příspěvky zaměstnavatele na spoření na stáří.

„Cíl byl jasný, motivovat zaměstnance, aby se na důchod připravovali včas a průběžně.

Příspěvek bylo možné uplatnit i na životní pojištění a tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP),“ popisuje Martina Machová ze společnosti Pluxee, největšího poskytovatele benefitních systémů na českém pracovním trhu. „Druhou polovinu bylo možno využít na další benefity, jako jsou například volnočasové aktivity nebo příspěvek na stravování.“

Povinný příspěvek na produkty na stáří „padá“

Tento povinný příspěvek na penzijní produkty se ovšem u zaměstnanců ani odborových svazů, které vyjednávají kolektivní smlouvy, nesetkal s úspěchem. A zákonodárci toto volání vyslyšeli. Na konci ledna tak byla schválená očekávaná novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, které toto pravidlo po roce opět ruší. Státní a příspěvkové organizace tak opět s prostředky mohou zacházet flexibilněji, směřovat je na benefity, o které je mezi zaměstnanci zájem. Novela nabyla účinnosti od 19. února 2025.

Na co mohou státní organizace FKSP využít

„V rámci volnočasových benefitů přitom platí stejná pravidla jako u komerčního sektoru. U nich pro letošní rok vzrostl limit pro daňové osvobození na 23 278,50 korun na jednoho zaměstnance. A navíc byl zaveden dodatečný limit na položky související se zdravím v hodnotě 46 557 korun ročně na zaměstnance,“ popisuje Martina Machová z Pluxee. I státní organizace tak mohou přispívat svým zaměstnancům například na kulturní a sportovní akce, na sportovní aktivity, rekreaci, odpočinek nebo knihy. Ze zdravotních benefitů se může jednat o úhradu očkování, fyzioterapie, brýlí, kontaktních čoček nebo psychoterapie a podobně. „Zaměstnavatelé hrají klíčovou roli v podpoře zdraví svých zaměstnanců a měli by aktivně iniciovat péči o jejich fyzickou i duševní pohodu. Benefity zaměřené na zdraví jsou efektivním nástrojem, jak zaměstnance motivovat k zdravějšímu životnímu stylu a zároveň přispět k jejich spokojenosti a produktivitě,“ uzavírá Martina Machová.

O značce Pluxee

Pluxee (dříve Sodexo Benefity) je přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti. Pomáhá firmám se změnami na pracovním trhu a také naplňovat očekávání zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění.

Pluxee umožňuje svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabízí inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Péče o zdraví se stává čím dál důležitějším aspektem života napříč generacemi. Podle průzkumu STEM/MARK jsou například benefity v lékárnách atraktivní až pro 89 % zaměstnanců v generaci X a Y – tedy u zaměstnanců narozených před rokem 1996. Význam wellbeingu potvrzuje i HR průzkum společnosti Edenred, podle kterého generace Z (narozeni po roce 1996) klade větší důraz na duševní a fyzickou pohodu než starší generace.

Co se mění?

Oblast zdraví spadala do roku 2024 do volnočasových benefitů. Od letoška je tento limit rozdělený na dvě samostatné kategorie – volnočasové a zdravotní benefity. Zákonodárci při schválení nové kategorie zaměstnaneckých benefitů tak reflektovali rostoucí důraz na prevenci a péči o zdraví zaměstnanců a dlouhodobé snížení výdajů státu na zdravotní a sociální systém. Volnočasové benefity jsou osvobozeny od daně do výše poloviny průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 23 278,50 Kč, a zahrnují následující položky:

  • Použití vzdělávacích a rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace a zájezdu,
  • Použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona,
  • Použití knihovny zaměstnavatele,
  • Příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
  • Příspěvek na knihy (mimo knih s reklamou přesahující 50 % obsahu).

Tuto změnu vítají jak zaměstnavatelé, tak odborové svazy. „Podle našich dat zaměstnanci v roce 2024 využili více než polovinu volnočasových benefitů právě na zdraví. Zavedení zcela nového limitu pro zdravotní benefity vnímají zaměstnavatelé jako krok správným směrem, který reaguje na současné trendy a nabízí jim efektivní způsob, jak se starat o wellbeing svých zaměstnanců,“ uvedla Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, a dodává, že mezi další oblíbené kategorie patří především cestování (14,24 %), knihy (6,21 %), optika (8,84 %) a sportovní aktivity (4,66 %). Tento trend ukazuje, že zaměstnanci stále častěji využívají benefity nejen k relaxaci a vzdělávání, ale i k podpoře svého zdraví a aktivního životního stylu.

Nový limit zdravotních benefitů ve výši průměrné mzdy

Zdravotní benefity mají také nově stanovený limit, který v roce 2025 činí 46 557 Kč. Tento limit zahrnuje pořízení zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Jde například o tyto položky:

  • Zajišťování pravidelných preventivních lékařských prohlídek (které nově nejsou ze zákona povinné),
  • Očkování zaměstnanců proti chřipce nebo žloutence,
  • Poskytování léčivých přípravků a přípravků na podporu imunity v době epidemií,
  • Doplatky léků na recept a léky ve volném prodeji,
  • Vitamíny a další prostředky pro podporu imunity s cílem minimalizovat pracovní neschopnost,
  • Poskytování speciální zdravotní péče – jak pro zaměstnance pracující v náročných průmyslových provozech, tak pro ostatní profese,
  • Různé formy další lékařské péče,
  • Lázeňské pobyty a rehabilitace,
  • Psychologické poradenství pro zaměstnance v tíživých životních situacích (po pandemii a v době ekonomické krize často využívané),
  • Zajišťování zdravotnických prostředků.

Zaměstnavatelé si důležitost podpory zdraví uvědomují, což potvrzuje průzkum společnosti Edenred, podle kterého 69 % firem v roce 2024 realizovalo konkrétní kroky na podporu fyzického a duševního zdraví svých zaměstnanců. „Firmy si uvědomují, že kvalitní benefity jsou klíčovým nástrojem pro udržení spokojených a motivovaných zaměstnanců. Se stabilizací ekonomiky a růstem reálných mezd se zaměstnanci více zajímají o benefity, které jim pomohou zlepšit kvalitu života, ať už jde o péči o zdraví, vzdělávání nebo volnočasové aktivity. Navýšení limitu pro zdravotní benefity, které se nám spolu s dalšími zaměstnavatelskými organizacemi a odbory podařilo prosadit, dává zaměstnavatelům nový prostor pro motivaci zaměstnanců a vetší důraz na zlepšování zdravotního stavu,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Vyšší příspěvek na stravování

Další změnou je zvýšení maximální výše osvobozeného příspěvku na stravování na 123,90 Kč za směnu, což představuje navýšení o 7 Kč oproti roku 2024. Tento daňově zvýhodněný příspěvek platí pro všechny tři formy stravování zaměstnanců – papírové či elektronické stravenky, stravenkový paušál a příspěvky na stravování ve firemní kantýně. Pokud firma zachová používaný poměr mnoha zaměstnavateli, příspěvek zaměstnavatele (55 %) a zaměstnance (45 %), vychází pro obě strany nejvýhodnější hodnota stravenky na 225 Kč. Tato částka pokrývá podle dat z prosince 2025 průměrnou útratu za oběd v Česku, která činí 194 Kč. Zaměstnanci tak v průměru doplácejí 70 Kč, což odpovídá 36 % ceny oběda. Průzkum Barometr FOOD koordinovaný společností Edenred ostatně potvrdil, že pokud zaměstnavatel podporuje stravování, téměř polovina zaměstnanců si díky tomu dopřává kvalitnější a vyváženější jídlo.[1]

Změny ve využívání FKSP

Ve veřejném sektoru by mělo dojít rovněž ke změnám ve využívání prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Jedná se o zrušení dosavadní povinnosti alokovat polovinu prostředků na produkty spoření na stáří.

Tato povinnost byla v roce 2024 zavedena spolu se snížením základního přídělu do FKSP z původních 2 % mzdových prostředků na 1 %. Alespoň 50 % prostředků fondu bylo nutné vyčlenit na produkty spoření na stáří, přičemž nevyčerpané částky bylo možné převést do dalších let, ale opět je bylo možné využít pouze pro tento účel. Nově mohou být prostředky FKSP využity na příspěvek na stravování, zdravotní a volnočasové benefity, dary a další formy podpory zaměstnanců.

Zároveň je možné využít nevyčerpané prostředky z předešlých let, původně vyčleněné na spoření na stáří, na jiné účely. Tato změna přináší veřejným organizacím větší flexibilitu při plánování benefitů a umožňuje lépe se přizpůsobit aktuálním trendům v oblasti benefitů.

O společnosti Edenred CZ

Edenred ČR pečuje o 700 000 každodenních uživatelů z řad zaměstnanců, kterým poskytuje služby v síti 57 000 partnerských provozoven. V oblasti digitalizace patří k lídrům na českém trhu. Stravenky a volnočasové benefity jsou k dispozici na jedné platební kartě Edenred Card. Karta umožňuje platbu mobilními aplikacemi Apple Pay a Google Pay. Čerpání benefitů je možné online díky platformě Edenred Benefity Premium.

Edenred, každodenní společník zaměstnanců, poskytovatel přední digitální platformy pro služby a platby spojující přes 52 milionů uživatelů a 2 miliony partnerských provozoven ve 45 zemích prostřednictvím přibližně 950 000 firemních klientů.

Edenred nabízí specifická platební řešení pro konkrétní použití zaměřená na stravování (stravenky), motivaci (dárkové karty, platformy pro zapojení zaměstnanců), mobilitu (čerpací stanice, údržba, mýtné či parkovné) a firemní platby (virtuální karty).

V souladu se záměrem skupiny „Enrich connections. For good“ umožňují tato řešení zlepšovat pohodu a kupní sílu uživatelů. Zlepšují i atraktivitu a efektivitu společností, oživují trh práce a místní ekonomiku. Rovněž podporují přístup ke zdravějším potravinám, produktům šetrnějším k životnímu prostředí a ekologičtější dopravě.

10 000 zaměstnanců společnosti Edenred usiluje o to, aby se propojený svět práce stal propojeným ekosystémem, který je bezpečnější, efektivnější a zodpovědnější.

V roce 2022 skupina díky svým globálním technologickým aktivům spravovala obchodní objem téměř 38 miliard EUR, a to především prostřednictvím mobilních aplikací, online platforem a karet.

Edenred je zapsán na burze cenných papírů Euronext v Paříži a je součástí indexů CAC Next 20, CAC Large 60, Euronext 100, FTSE4Good a MSCI Europe.

Značky a loga uvedená a použitá v této tiskové zprávě jsou ochrannými známkami registrovanými společností EDENRED S.E., jejími dceřinými společnostmi nebo třetími stranami. Bez písemného souhlasu svého vlastníka je nelze použít ke komerčním účelům.

  1. Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 15. srpna 2024 do 19. září 2024. V České republice se jej zúčastnilo celkem 2807 respondentů z řad držitelů karet Edenred a 101 respondentů z řad restaurací. Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 49990 respondentů napříč vybranými zeměmi Evropy včetně Rakouska, Francie, Slovenska, Německa a dalších.
Exit mobile version