Štítek: Umělou inteligenci

Praha, 11. února 2025: Po dlouhou dobu bylo praktické využití umělé inteligence v českých firmách tabu a ze strany zaměstnanců převažovaly velké obavy pramenící jak z obtížnosti adopce AI, tak i ze strachu o práci. Loňský rok znamenal pro mnoho firem a zaměstnanců zásadní změnu. Mnoho lidí se začalo o využití nástrojů AI intenzivněji zajímat a více než 80 % z nich je již pravidelně používá nebo platí za plné verze nástrojů. Mezi nimi převládají zaměstnanci z vedení firem, IT oddělení, marketingu, vzdělávání a ze sektoru obchodu a prodeje. Ukázal to průzkum AImpact 2024 realizovaný společností Aibility, která se dlouhodobě zaměřuje na osvětu využívání AI ve firemním prostředí a je součástí významné evropské skupiny Seyfor.

Průzkum AImpact 2024 byl realizován mezi 568 respondenty pracujícími především ve výše uvedených odděleních, kteří sledují aktivity Aibility a o možnosti využívání umělé inteligence se zajímají. Většinu respondentů tvořilo 37 % pracovníků z malých a středních firem, 33 % zaměstnanců velkých firem a korporací a 15 % živnostníků.

Plné verze nástrojů umělé inteligence si platilo a na denní bázi využívalo v loňském roce již 37,5 % dotázaných a dalších 43 % respondentů využívalo pravidelně běžně dostupné bezplatné varianty. 17 % uvedlo, že průběžně zkouší různé možnosti a nástroje AI, bez jakékoli zkušenosti zůstává již jen 2,5 procenta účastníků průzkumu. Uvedená data ukazují rychlý rozvoj a adaptaci AI technologií v oblasti businessu, což znamená, že firmy stále častěji zefektivňují pomocí umělé inteligence interní procesy, zlepšují zákaznické zkušenosti a využívají ji i pro tvorbu inovativních produktů a služeb.

Dotázaní, kteří AI ve firemních procesech využívají, ji vnímají nejčastěji jako osobní asistentku či pomocnici, kterou mají k dispozici v režimu 24/7, nebo také jako nástroj pro úsporu času a automatizaci rutinních činností. V individuálních odpovědích na to, co by doporučili začátečníkům, uvádějí zkušení uživatelé AI nejčastěji tři body: Nebát se začít, investovat čas do učení práce s AI a přistupovat k AI jako k nástroji, ne náhradě člověka.

Průzkum také ukázal, že více než 12 % uživatelů AI si uvědomuje, že výsledky generované umělou inteligencí nejsou vždy bezchybné. S tím souvisí mimo jiné další tři doporučení respondentů průzkumu: Učit se s AI správně pracovat, pamatovat, že kvalita výstupu závisí na kvalitě zadání, a také kontrolovat a ověřovat výstupy.

Nejčastěji využívané AI nástroje v roce 2024

V oblastech aktuálního využití možností umělé inteligence vede jednoznačně práce s textem, ať už jde o vytváření, úpravu nebo překlady –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyto možnosti používá 87 % dotázaných. Pomyslné druhé místo s 61 % obsadila analýza a práce s daty a třetí pozice s 51 % patří pomoci s kreativními nápady. V těsném závěsu pak následují další činnosti, na které uživatelé AI využívají, jako je tvorba multimediálního obsahu, porady s chatboty a virtuálními asistenty nebo pomoc při vytváření nových projektů, produktů a služeb.

Největší část uživatelů (88,6 %) využívá podle průzkumu AImpact 2024 nejčastěji jednu nebo dvě oblíbené AI aplikace, přičemž prvních pět míst zaujímá ChatGPT, Microsoft Copilot, Claude, DeepL a Midjourney. 46,5 % dotázaných pracuje s více aplikacemi bez jejich vzájemného propojení a 11 % respondentů používá některé z možností automatizace, které propojují aplikace mezi sebou. Zajímavá je také informace, že pouze 14 % účastníků pracuje ve firemním prostředí se speciálními, často individuálně vytvořenými AI nástroji.

„Průzkum AImpact jsme realizovali již druhým rokem a přinesl tak zajímavé srovnání. Výsledky ukazují, že zaměstnanci postupně odbourávají obavy z toho, že jim umělá inteligence vezme práci, a učí se využívat jejích možností. Bohužel největší bariérou ve využívání AI je nadále především neznalost. I proto zůstává naším cílem otevřít dveře do světa AI milionu Čechů a pomoci jim poznat možnosti AI, a to od výběru správných nástrojů až po jejich hladké začlenění do firemních procesů,“ komentuje výsledky průzkumu Filip Dřímalka, zakladatel společnosti Aibility.

„Prvky umělé inteligence pronikají do všech oblastí firemních procesů. Využití AI se již zdaleka netýká pouze individuálních činností jednotlivých zaměstnanců, ale rozšiřuje možnosti téměř všech firemních nástrojů, které v Seyforu vyvíjíme – od komplexních ERP, CRM nebo HR systémů pro velké firmy až po účetní a fakturační nástroje pro živnostníky. Do všech zmíněných nástrojů proto ve spolupráci s Aibility i našimi dalšími vysoce profesionálními týmy prvky AI postupně implementujeme,“ uzavírá Daniel Šturm, ředitel marketingu společnosti Seyfor.

Rok 2024 potvrdil, že AI představuje pro moderní české firmy klíčovou technologii, která může přinést nejen zjednodušení práce a pomoc s rutinními úkony, ale také významně přispívá ke zlepšení inovací a k růstu společností na domácích i zahraničních trzích.

O společnosti SEYFOR

Seyfor, a. s. je jedním z velkých evropských dodavatelů ICT řešení. Společnost má přes 1 700 zaměstnanců a obsluhuje zákazníky ve 38 zemích. Dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím IT společnostem v regionu. S obratem přesahujícím 4 miliardy Kč je největším výrobcem účetních, ERP, mzdových a personálních systémů v České republice. Je významným dodavatelem na míru připravovaných IT řešení z oblasti ERP a jejich implementace, CRM, cybersecurity, datové analytiky či podpory adopce cloudových technologií pro velké společnosti a státní správu. Hlavním technologickým partnerem je společnost Microsoft. Některé produkty Seyforu využívají Češi pravidelně, příkladem je služba eRecept nebo nejrozšířenější fakturační systém pro živnostníky a podnikatele iDoklad.. V posledních letech uskutečnil Seyfor desítky významných akvizic IT firem v České republice, na Slovensku a na Balkáně. Ovládajícími vlastníky společnosti jsou private equity fond Sandberg Capital a český podnikatel Martin Cígler. Firma byla původně založena v roce 1990 jako Cígler Software, v letech 2017–2022 působila pod značkou Solitea.

O společnosti Aibility

Aibility (dříve Digitask) je česká startupová společnost specializující se na digitální transformaci firem s využitím prvků umělé inteligence (AI), automatizace a low-code platforem. Firmu založil v roce 2022 Filip Dřímalka, známý propagátor digitálních inovací, který stojí za řadou projektů na podporu digitálních dovedností a je autorem několika knih z oblasti digitální transformace. V roce 2024 koupil třetinový podíl Seyfor, jeden z největších evropských poskytovatelů IT řešení a následně proběhl rebranding, během kterého se změnil Digitask svůj název na Aibility. Cílem Aibility je uvést firmy a jejich zaměstnance do “světa nepráce“, kde rutinní úkoly zastávají technologie a lidé se mohou věnovat kreativnější a smysluplnější práci. Aibility pomáhá firmám s výběrem a zaváděním nástrojů umělé inteligence, organizuje AI hackathony a další akce na podporu hledání nejefektivnějších cest využití AI ve firmách. V roce 2024 společnost uvedla Aimee, první AI konzultatntku, která pomáhá pracovníkům, kteří chtějí využít AI pro zjednodušení, zlepšení či škálování své práce. Mezi klienty Aibility patří desítky významných českých organizací, bank, advokátních kanceláří i technologických firem.

„AI v bezpečnosti není hype, ale každodenní realita. Kde instalujeme kameru, tam je funkční umělá inteligence,“ řekl dnes Daniel Turnovský na setkání bezpečnostních manažerů v Praze. SECURITAS ČR vzdáleně střeží přes 10 000 objektů v České republice a v posledních dvou letech instalovala přibližně 2 000 bezpečnostních kamer, z toho víc než 1 200 přímo monitoruje.

Několik desítek bezpečnostních manažerů se dnes sešlo na pozvání největšího poskytovatele komerční bezpečnosti v Česku, společnosti SECURITAS ČR, v rámci semináře Jak AI analýzy zlepšují bezpečnost objektů. Díky prezentaci reálných příkladů bylo setkání zároveň jakýmsi ukazatelem, kde a v jakém rozsahu se AI v zabezpečovacích systémech v roce 2024 nasazuje.

Umělou inteligenci využívá přibližně 95 % instalovaných kamer

Analytický software na bázi umělé inteligence lze dnes nahrát přímo do kamery, mnohem většího výkonu však stále dosahují systémy provozované na lokálním serveru klienta nebo ve vzdáleném dohledovém centru. Technický ředitel SECURITAS ČR Daniel Turnovský dnes uvedl, že v rámci instalací této bezpečnostní agentury je AI nějak integrovaná přibližně u 95 % kamer. SECURITAS ČR při tom vzdáleně střeží přes 10 000 objektů v České republice a v posledních dvou letech instalovala přibližně 2 000 bezpečnostních kamer, z toho víc než 1 000 přímo monitoruje. Zkušenosti totiž ukazují, že reálný rozdíl proti používání standardního „hloupého“ kamerového systému je značný, hlavní tři oblasti jsou:

1. Přesná videodetekce nestandardního chování

Zatímco v posledních letech byla běžná tzv. pixelová analýza, která zvládne v záběru kamery provést jednoduchou detekci pohybu nebo překročení perimetru, AI se dnes používá k detekci mnohem přesněji definovaných typů nestandardního chování – například člověk přelézající plot (byť částečně krytý překážkou) nebo podezřele se pohybující osoba.

Výrazným příkladem poslední doby jsou kamerové systémy v automatických prodejnách COOP, kde funguje specifická AI analytika. Systém například rozpozná vrávorání osoby pod vlivem alkoholu, konzumaci potravin před zaplacením nebo vložení zboží kamkoli jinam než do nákupního košíku. AI také často pomáhá rozpoznat nestandardní situaci, kdy zákazník potřebuje nějakou asistenci, a operátor mu pak může pomoct vzdáleně s pomocí reproduktoru v prodejně. „Co se týče krádeží, naše více než roční zkušenost ukazuje, že v automatické prodejně se ztrácí daleko víc zboží v době, kdy je personál přítomen, než v době, kdy ji střeží kamery s AI a vzdáleným operátorem,“ říká Jiří Šintál, manažer obchodního rozvoje SECURITAS ČR.

2. Minimalizace falešných poplachů

Zatímco dříve bylo běžné, že např. stromy ve větru, ptáci, nebo pavouci na objektivu kamery způsobily poplach, AI zpřesnila analýzu tak, že operátor se zabývá už jen skutečnými incidenty. „Při správném nastavení systému falešné poplachy v podstatě neexistují. U jednoho klienta se nám stalo, že se na zdi střežené budovy po dešti objevila mokrá skvrna v podobě člověka. Kamera spustila poplach a nahlásila 65% shodu s člověkem. Když se nad tím zamyslíte, tak to sice falešný poplach byl, ale na druhou stranu šlo o důležitou informaci pro správce objektu,“ usmívá se Daniel Turnovský.

3. Přesné a rychlé vyhledávání v záznamu

Díky tomu, že AI dokáže už při nahrávání kamerového záznamu detekovat například typ objektu, barvu oblečení osob, barvu a typ aut nebo jejich SPZ, mnohem snazší a rychlejší je i následné zpracování těchto dat a také vyhledávání v záznamu. „Experimentujeme s naprosto fascinující funkcí, kdy libovolné video zachycující hledanou osobu, pořízené například na mobilní telefon strážného, můžeme nahrát do systému a AI nám vyhledá záznamy z kamer, kde se tato osoba nacházela,“ doplňuje Daniel Turnovský. Fulltextové AI vyhledávání v obraze je ale podle SECURITAS ČR zatím spíše věci budoucnosti.

Nařízení AI Act užitečné aplikace neohrozí

Tzv. AI Act Evropské unie, který vstoupil v platnost 1. srpna 2024, definuje některé zakázané funkce v souvislosti s používáním umělé inteligence, které by se ve lhůtě 6 měsíců měly přestat využívat. „Ačkoli víme, že například systém v prodejnách by mohl využívat biometrická data, měřit emoce nebo vytvářet seznamy potenciálně podezřelých osob, tyto nástroje z etických důvodů nasazené nemáme, a ani se k tomu nechystáme. Nic podstatného se tedy s únorem 2025 a zákazy AI Actu nemusí měnit,“ uzavřel Jiří Šintál.

Čeští manažeři a manažerky se práci s umělou inteligencí (AI) rozhodně nevyhýbají. Obecně sice platí, že přes 40 % lidí vnímá AI jako ohrožení jejich pracovních pozic, její postupné začleňování do firemních procesů se ale stává nevyhnutelným – a to mimo jiné z hlediska konkurence na trhu. Více než 70 % pracovníků by navíc na AI nástroje rádo přehodilo část svých úkolů. Technologie tak přirozeně proniká do všech profesí a usnadňuje celou řadu postupů.

Umělá inteligence dnes pomáhá například s rychlým překladem textů, rozšiřuje už tak širokou lidskou kreativitu, zvládá administraci firemních dat, umí vytvářet marketingové materiály všeho druhu, a dokonce se podílí i na vysoce odborných úkonech, jako je předvídání rizika v oblasti umělého oplodnění. Pohled na AI ale není černobílý – její integrace do pracovních rutin s sebou kromě zefektivnění práce nese i mnoho výzev, které zástupci a zástupkyně českého byznysu nejčastěji spojují s nedostatečnou originalitou či bezpečností digitálních technologií. Stále však převažuje snaha začlenit AI do práce tak, ať je její využití zodpovědné a prospěšné.

Přináší výhody i nové výzvy

Jedním z oborů, do kterých AI velmi rychle a již dlouho prorůstá, je překladatelství. Bohaté zkušenosti s tím má i ředitelka jazykové agentury Skřivánek Bronislava Chudobová. „V naší branži nejde o žádnou novinku. I proto je pro nás přirozené přecházet na nové AI technologie nejrůznějšího rázu. Vnímám je především jako prostředek nabízející nové možnosti a urychlující práci,” popisuje ředitelka. Strojový překlad se umí sám učit z předešlých textů a jeho největším přínosem je rychlost. „Blíží se k 1 200 slovům za sekundu, zatímco překladatelé zpracují zhruba 320 slov za hodinu,” vysvětluje Chudobová. Dodává však, že lidská posteditace textů je nadále nezbytná pro zajištění té nejvyšší kvality, jazykové správnosti a odborné přesnosti. „AI je i v našem oboru dobrý sluha, ale je třeba k němu přistupovat obezřetně – nejen při kontrole přesnosti. Například při využívání překladačů s otevřeným zdrojovým kódem roste riziko úniku či zneužití překládaných dat, takže by se neměly používat pro překlad citlivých informací. Zprostředkovatelé jazykových služeb by měli garantovat, že poskytnutá data jsou v naprostém bezpečí,” upozorňuje na závěr ředitelka.

Rozšířená, nikoliv umělá inteligence

AI je klíčový prvek pro rozšíření lidské schopnosti a kreativity, nikoliv její nahrazení, myslí si Lukáš Pilka, zakladatel a kreativní ředitel softwarové společnosti BlueGhost a vysvětluje „AI generátory a automatizace v navrhování uvolnily designérům ruce. Teď se můžeme odpovědněji ptát: Pro koho design vzniká? Jaký řeší problém? Může mu to pomoct? Funguje to? Alespoň v tomto ohledu, tak očekávám vyšší kvalitu výstupů – například aplikací, které opravdu budou uživatelům pomáhat.” Toto vnímání AI odráží přístup společnosti k technologii, kde člověk a jeho kreativita zůstávají v centru pozornosti. „Když budeme umělou inteligenci chápat jako rozšířenou inteligenci, směřuje nás to k její smysluplnější adaptaci. Já osobně se ji snažím maximálně využívat, jak v pracovním, tak osobním životě,“ vysvětluje Pilka.

Klíčová je eliminace rizika bezpečnosti dat

AI zasahuje v některých oblastech i do práce Veroniky Brázdilové, viceprezidentky Vodafonu pro firemní zákazníky. „Ve Vodafonu nyní testujeme a zvažujeme integraci do některých pracovních procesů. Jsme uprostřed řešení některých složitých otázek, které s sebou využívání AI nese. Pro nás je klíčové zabezpečení. A to jak v případě interního použití AI, tak jejího včlenění do nabídky řešení a služeb,“ říká Brázdilová. Podle ní AI pracuje s obrovským množstvím dat, což s sebou nese riziko. „A je na nás, abychom si nejdřív byli jistí, že dokážeme toto riziko eliminovat a veškerá data tak budou v bezpečí. Proto vymýšlíme, zkoušíme, testujeme,“ přibližuje Brázdilová, podle které bude hrát umělá inteligence důležitou roli do budoucna – perfektně zvládne administrativní věci, rutinní procesy a opakující se neměnné aktivity, které v současné době často velmi zatěžují zaměstnance. Dokáže si ty procesy i zoptimalizovat. „Díky tomu se budeme moci všichni soustředit na opravdu strategické věci. Záleží jen na nás, jestli dokážeme její výhody dobře uchopit a využít,” zakončuje viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky.

(Zatím) bez vtipu a osobitosti

AI prostupuje jak pracovní, tak i osobní životy. Jak to má Petra Šebo, která působí jako mentor a pomáhá firmám s řízením lidí a budováním strategií? „Mne zatím nijak zásadně neovlivňuje, obecně do marketingu už zasahuje ale dost silně. Ať už jde o texty nebo vytváření fotografií, obrázků nebo vizuálů v podstatě na jakékoliv téma,” přibližuje. O sobě ale říká, že je člověkem, který potřebuje za vším cítit duši. „Pokud jde o texty, z těch jsem zklamaná. Umělá inteligence podle mého úsudku není ani vtipná, ani osobitá. Nebo jsem takový text zatím nečetla. Co ale zvládá bravurně, tak je korporátní komunikace,” říká Šebo. Překvapením pro ni byly obrázky, za které by jí jedničku také nedala. Zároveň ale dodává, že v marketingu bude umělá inteligence hrát do budoucna důležitou roli. „Texty, grafiky, vizuály a další návrhy zvládne s dobrým zadáním podle mne dost snadno. Stále jsem ale na pochybách, jak daleko se dokáže dostat s originalitou a osobitostí,” zakončuje Šebo.

Nové možnosti léčby nejen neplodnosti

Marketingová manažerka IVF centra Clayo Clinic Zuzana Hlinková se s umělou inteligencí ve své práci setkává denně. „Využívání moderních metod je v oblasti umělého oplodnění naprosto klíčové. Jen díky tomu můžeme pacientkám přinášet stále nové možnosti léčby neplodnosti a plnit jejich sny o mateřství a rodině. Proto je pro nás klíčový i rozvoj umělé inteligence,” říká Zuzana Hlinková. IVF centrum Clayo vyvíjí vlastní AI systém CATI, který s léčbou pomáhá. „Na základě jeho předpovědi můžeme při IVF k transferu vybrat embrya s nízkým rizikem genetických abnormalit. Neinvazivní systém CATI totiž dokáže spojit znalosti a zkušenosti předního českého a slovenského embryologa Daniela Hlinky s daty, která pochází z neustálého monitorování embryí. Systém k predikci využívá analýzu z více než 20 tisíc embryí,“ přibližuje Hlinková využití AI při umělém oplodnění.

Ochota pro zavádění nástrojů Průmyslu 4.0 u tuzemských podniků roste, často ji vnímají jako nutnost pro udržení konkurenceschopnosti. V uplynulých měsících přitom průmyslové firmy spojovaly zavádění automatizace a digitalizace častěji s efektivnějším energetickým managementem. Do průmyslových podniků se zároveň dostává i umělá inteligence, využívá ji aktuálně čtvrtina firem a další přibývají. Oceňují přitom nízké náklady na implementaci, komplikaci však představuje často přísná legislativa.

Automatizace, robotizace, digitalizace a nově i využívání umělé inteligence. Paleta nástrojů pro rozvoj takzvaného Průmyslu 4.0 se pro tuzemské průmyslové podniky zvyšuje. Reaguje na to přitom i většina firem. Podle letošní analýzy českého průmyslu lze v tomto roce u 65 procent tuzemských průmyslových podniků očekávat růst investicí do inovací. V průměru by přitom mělo jít o nárůst o minimálně 14 procent.

„Strojírenské firmy v současné době nejvíce investují do digitalizace, robotizace a do vzdělávání svých zaměstnanců. Dlouhodobým úkolem pro mnoho firem jsou energetické úspory od zateplování až po nové úsporné průmyslové technologie,“ uvedl místopředseda Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Právě energie byly pro podniky v letošním roce podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR jedním z hlavních faktorů, které firmám ztěžovaly podnikání.

Automatizace a digitalizace se proto podle odborníků v posledních měsících často prolínala právě se snahou o energetické úspory. „Průmyslové firmy se vlivem krize začaly otázkami energetického managementu zabývat mnohem více. Řada z nich se tak více zaměřila na automatizaci a vzájemné propojení jednotlivých systémů chlazení, větrání či vytápění. Toto řešení jim proto nyní i doporučujeme, celkové úspory se z hlediska nákladů mohou pohybovat v desítkách procent,“ uvedl Aleš Fukar, jednatel společnosti Schwank CZ, která působí v odvětví průmyslového chlazení a vytápění.

Nástupu AI pomáhají nízké náklady, komplikací je legislativa

Často skloňovaným fenoménem posledních měsíců, který se dostává i do modernizace průmyslu, je umělá inteligence. „V případě společností zaměřujících se na služby sledujeme postupný trend využívání technologií s prvky umělé inteligence a customizaci těchto technologií založených na AI pro individuální potřeby. Ruku v ruce s tímto trendem je nutné dbát pozornost na ochranu dat a kybernetickou bezpečnost,“ řekl Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners. Průmyslové podniky, které jsou těmto technologiím nakloněny, je využívají především pro analýzu velkého množství dat získaného od zákazníků.

Zavádění umělé inteligence do průmyslového odvětví je v řadě případů jednodušší než u složitějších systémů digitalizace či robotizace. „Na rozdíl od nich se totiž s umělou inteligencí často nespojují tak výrazné náklady. Klíčem je spíše to, aby firma dokázala pro AI najít vhodné využití. Data ukazují, že tyto technologie používají spíše více digitalizované průmyslové podniky. Z hlediska podílu jde zhruba o čtvrtinu a další přibývají,“ řekl vedoucí komunikace Mezinárodního strojírenského veletrhu Michal Svoboda s tím, že některé firmy na veletrhu i úspěšnou implementaci AI do svých procesů prezentují.

Zatímco v případě digitalizace a automatizace bývají nejčastější překážkou vysoké náklady, v případě umělé inteligence a jejího využití v průmyslu je to podle Michala Svobody spíše složitě uchopitelná legislativa, která je v řadě případů přísnější než například v USA. Tuzemské podniky jsou proto i z tohoto důvodu v implementací AI opatrnější. Obtížnou orientaci v právních předpisech při zavádění AI potvrzuje i letošní analýza českého průmyslu, kde ji jako překážku uvedly tři čtvrtiny dotazovaných průmyslových firem.

Digitalizace jako nástroj pro udržení konkurenceschopnosti

Aktuální statistiky zároveň ukazují, že u tuzemských průmyslových podniků roste i ochota po větší digitalizaci. Podle dat Svazu průmyslu a dopravy ČR totiž mezi roky 2019 a 2022 stoupl podíl firem, které mají definovanou strategii pro digitální transformaci ze 37 na 54 procent.

Podniky vnímají digitalizaci a automatizaci jako nutnost pro udržení globální konkurenceschopnosti. Příkladem je v tomto směru brněnský strojírenský koncern ZKL. „Máme již plně digitalizovaný vývoj a nyní pracujeme na nástrojích pro výrobu – její plánování, řízení a monitoring výrobních strojů. Nově pořizované technologie v podobě výrobních hnízd, nebo linek mají již integrovány roboty. Tímto cílíme na vyšší produktivitu a náhradu nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což vnímám v České republice, mimo ceny energií, jako největší a dlouhodobý problém,“ řekl technický ředitel koncernu ZKL Libor Nohál.

Průmyslové podniky přitom z hlediska digitalizace nejčastěji limitují dva důvody – vlastní obavy z kybernetické bezpečnosti a také nedostatek kvalifikovaných a digitálně gramotných pracovníků. „I proto roste podíl podniků, které se snaží investovat do digitálního vzdělávání zaměstnanců. Je však třeba si uvědomit, že firma nepotřebuje spoustu překvalifikovaných datových analytiků. Musí si správně definovat požadované digitální dovednosti pro jednotlivé pracovní pozice a pak pracovníky patřičně proškolit,“ uzavřel prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek.