umělá inteligence v bankovnictví Archivy

Spořitelna otevírá první nonstop pobočku, klientům v ní bude radit AI avatar. Future Lab, laboratoř bankovní budoucnosti, otevírá banka v Praze na Národní třídě

Česká spořitelna pokračuje v propojování lidského a digitálního finančního poradenství. Nová pobočka Future Lab je první ze tří set dvaceti stávajících poboček Spořitelny, kde společně s bankéři bude klientům radit AI avatar. Ten jim bude schopen pomoci nejen se servisními operacemi, ale i s péčí o finanční zdraví – a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Součástí týmu pobočky budou vedle bankovních poradců také tzv. Future Lab experti, kteří se specializují na využití umělé inteligence a pro svou práci propojují digitální a AI systémy banky, aby klientům zprostředkovali jedinečný zážitek z návštěvy pobočky a pomáhali jim při správě osobních financí.

„V roce 2016 jsme představili nový koncept naší pobočkové sítě, zaměřený na personalizované poradenství, ať už přímo na pobočce nebo skrze videohovor. Dnes v tomto konceptu funguje již většina našich poboček. Pobočka přestala být místem, kam si lidé chodí pro peníze, ale stala se místem, kam naprostá většina klientů přichází kvůli poradenství. Future Lab náš poradenský koncept posouvá na novou úroveň a posiluje kvalitu poradenství díky využití AI a zároveň vůbec poprvé umožňuje klientům využívat osobní poradenství na pobočce nonstop,” říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny zodpovědná za retailové bankovnictví a pokračuje: „Naším cílem je poskytovat maximálně personalizované finanční poradenství všem klientům bez rozdílu. Experimentální charakter Future Labu, který se opírá o tým expertů na využití AI v poradenství, nám zároveň umožňuje společně s klienty testovat nové technologie a vyhodnocovat jejich reálný přínos.”

„Ve Future Labu budeme experimentovat – zkoušet zcela nové způsoby obsluhy klientů. Naši experti nebudou sedět za přepážkou, ale budou se volně pohybovat mezi návštěvníky pobočky a společně s nimi testovat technologické novinky. Pokud se některá z nich osvědčí, zavedeme je do praxe. A to nejen v naší pobočce Future Lab, která se nachází v budově Albatros na rohu ulic Národní a Na Perštýně, ale postupně i v dalších pobočkách po celé České republice a v zemích, kde Skupina Erste působí,” doplňuje Petr Ropický, šéf distribuce v České spořitelně.

Ve Future Labu budou kromě bankovních poradců pracovat i tzv. Future Lab experti. Jedná se o odborníky, kteří se specializují na využití umělé inteligence a pro svou práci propojují digitální a AI systémy banky, aby klientům zprostředkovali jedinečný zážitek z návštěvy pobočky a pomáhali jim při správě osobních financí.

„Řada našich zaměstnanců i klientů už zcela běžně experimentují s ChatGPT nebo s Copilotem při správě svých osobních financí. Future Lab se stane přirozeným místem setkávání AI nadšenců z řad našich poradců i klientů. Věříme, že z jejich interakce může vzejít řada zajímavých inovací a nápadů, které využijeme v našem poradenství,” pokračuje Petr Ropický s tím, že poradenství ve Future Labu budou poskytovat bankéři s využitím AI technologií. „Způsob jejich vzájemné interakce zde chceme testovat, a proto říkáme, že tato pobočka je pro nás laboratoř. Stále věříme, že největší síla je v kombinaci lidského a digitálního poradenství, což nám potvrzuje i nedávný průzkum, který jsme si nechali zpracovat mezi klienty jednotlivých bank,“ poznamenává Petr Ropický.

Interiér Future Labu odráží jeho experimentální charakter – od rostlin na stropě až po zelený sloup z živých rostlin umístěný u vstupu. V prostoru byl také využit černý barisol, který mění barvu podle obsazenosti jednotlivých místností nebo sklo, které po vstupu do místnosti změní barvu, aby měl klient dostatek soukromí pro schůzku nebo videohovor s bankéřem.

Průzkum: Češi preferují nové technologie. Jednodušší potřeby chtějí řešit digitálně, složitější osobně

Právě z průzkumu agentury Ipsos pro Českou spořitelnu a Evropu v datech mezi více než tisíci respondenty vyplynulo, že 80 % Čechů má pozitivní postoj k novým technologiím. Nejvíce Čechy na používání nových technologií láká jejich snadná dostupnost, zvědavost, co umí a šíře jejich znalostí. Na druhou stranu více než polovina (56 %) dotázaných zmiňuje, že stále preferují osobní kontakt a technologie jako AI avataři nebo asistenti umožňují řešit pouze jednoduché potřeby. „Češi nicméně očekávají, že se nové technologie pro zlepšení služeb klientům nejvíce uplatní v telekomunikacích či v bankovnictví. Například AI bankéř by podle průzkumu mohl být vhodnější než živý bankéř pro provádění jednoduchých úkonů nebo transakcí, naopak pro sjednávání produktů nebo rušení zadaných plateb či hlášení podvodů jednoznačně preferují komunikaci s živým člověkem,“ dodává Petr Ropický.

Future Lab má své zóny finančního zdraví

Future Lab není jen místem, kde klienti mohou komplexně řešit své finanční potřeby, ale zároveň zde mohou i zážitkovou formou v jednotlivých zónách otestovat své finanční zdraví v podobě interaktivních miniher. Návštěvníci moderní pobočky si zde mohou například nastavit své vysněné cíle, zjistit, jak pracují se svým finančním rozpočtem, co obnáší bydlení v nájmu a ve vlastním, na co nezapomínat při pořizování bydlení, stejně tak si zde mohou projít, na jaké životní situace je dobré se pojistit. U každé zóny finančního zdraví si návštěvník může domluvit schůzku s bankéřem nebo se ho rovnou ujme Future Lab expert, aby s ním prošel, jak lze “vysněné” budoucnosti dosáhnout. V prostoru pobočky je i místo pro pořádání přednášek, diskusí a komunitních aktivit s pravidelnou frekvencí.

Součástí pobočky je i velká imerzivní LED obrazovka, na které návštěvníci uvidí zajímavé informace založené na datech České spořitelny a Českého statistického úřadu. Ať už jde o části jednotlivých zón, které návštěvníky nejvíce zajímají, jak se vyvíjí ceny nemovitostí v posledních letech, jaká je návštěvnost digitálního bankovnictví George nebo jak se zvyšuje počet investorů banky. Nebude chybět ani program akcí na nejbližší období a možnost se na ně snadno zaregistrovat přes QR kód.

Služby „za hranicí bankovnictví“

Návštěvníci Future Labu si na pobočce mohou vyzkoušet i služby, které jsou „za hranicí bankovnictví“. Nachází se zde Zóna fyzického zdraví, kterou Spořitelna zajistila návštěvníkům Future Labu u smluvního partnera. Ten dokáže s využitím moderních AI technologií například změřit klientům tep, tlak, tělesnou teplotu či okysličení krve a poté pomocí AI avatara zprostředkuje výsledky měření a popíše potenciální zdravotní komplikace, na které je dobré se preventivně zaměřit. Také zde bude virtuální instruktorka cvičení, která návštěvníky naučí, jak se správně protáhnout, pokud mají sedavé zaměstnání, aby se cítili fit. „Vycházíme z předpokladu, že pokud je člověk dlouhodobě nemocný, má horší kontrolu nad svým finančním rozpočtem,“ dodává Petr Ropický s tím, že vůbec poprvé si banka ve Future Labu vyzkouší i prodej vlastního merche.

Více o Future Labu na: https://www.csas.cz/futurelab

Pro další informace prosím kontaktujte Tiskové centrum Finanční skupiny České spořitelny:

Profil České spořitelny

Jsme nejstarší českou bankou. Od roku 1825 je naší misí podporovat finanční zdraví a prosperitu klientů, komunit a celé společnosti. Jsme největší bankou v České republice s více než 4,5 miliony klientů a zároveň bankou nejdostupnější – disponujeme největší sítí poboček a bankomatů a naše digitální bankovnictví George je nejvyužívanější bankovní aplikací na českém trhu. Máme relevantní nabídku pro všechny typy zákazníků, ať jde o individuální klientelu, drobné podnikatele, malé a střední firmy nebo velké korporace a klienty z veřejného sektoru. Od roku 2000 jsme součástí evropské bankovní skupiny Erste. Naše postavení nám dovoluje udávat trend v technologických a digitálních inovacích a zavádění nových služeb a produktů.

Jsme první bankou, která se stará o finanční zdraví klientů. Veřejně jsme se zavázali:
- Pomáhat všem našim klientům vytvářet finanční rezervu na nenadálé výdaje
- Zpřístupnit kvalitní finanční vzdělávání všem dětem v České republice
- Pomoci všem našim klientům vytvářet dlouhodobou finanční rezervu
- Financovat transformaci českých firem směrem k jejich větší konkurenceschopnosti na globálních trzích
Zaujímáme vedoucí tržní pozici v oblasti retailových i firemních úvěrů, hypoték i v celkových vkladech. Našich služeb využívá každá druhá municipalita v České republice.
Naše internetové a mobilní bankovnictví George má takřka 3 miliony uživatelů a je nejvyužívanější bankovní digitální službou na trhu.
Nadace České spořitelny je největší bankovní nadací v ČR. Zaměřuje se především na podporu systémových změn ve vzdělávání a rozvoj finanční gramotnosti u dětí a mladých lidí. Nadace do podpory vzdělávacích projektů investuje každý rok desítky milionů korun.

Podvodných telefonátů přibývá. Falešní bankéři způsobili meziročně o 41 % vyšší škody, operátoři blokují miliony pokusů o zneužití čísel

Praha, 18. června 2025 – Podvodné telefonáty jsou čím dál častější formou kyberútoku. Česká bankovní asociace zaznamenala výrazný nárůst počtu napadených, přičemž podle České spořitelny přibývá zejména podvodů zahrnujících tzv. falešného bankéře, způsobené škody meziročně vzrostly o 41 %. Podvody založené na zneužití telefonního čísla přitom čelí stále účinnějším technologickým opatřením ze strany mobilních operátorů. Trendem mezi útočníky je však také manipulace obětí k osobnímu předání hotovosti, například kurýrovi nebo na parkovišti. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Napadených při kyberpodvodu každoročně přibývá, ukazují to data České bankovní asociace (ČBA). Podle té mělo v roce 2023 zkušenost s kyberpodvodem 69,7 tisíc lidí, loni se jejich počet zvedl na 87,4 tisíc. Zvýšila se také celková škoda, a to z 1,35 miliardy Kč v roce 2023 na 1,39 miliardy Kč loni. Pozitivní zprávou je podle ČBA pokles průměrné škody – z více než 19 tisíc Kč na necelých 16 tisíc Kč. Za zlepšením stojí zejména investice bank do pokročilých technologií, včetně využití AI pro detekci podezřelých transakcí, a také do vzdělávání veřejnosti.

Na tomto odkazu naleznete infografiku: Vývoj kyberkriminality v Česku

Podle zprávy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) patřil vishing mezi nejrozšířenější formy kyberútoků v Česku v roce 2023. S tímto typem podvodu se setkalo 15 % respondentů z řad regulovaných i neregulovaných organizací. Vishing představuje novější podobu phishingu, při níž útočník pod falešnou identitou manipuluje oběť během hlasového hovoru s cílem získat citlivé údaje nebo ji přimět k určitému jednání.

Vedle rostoucího počtu útoků se zvyšuje i jejich propracovanost. Jak upozorňuje Policie ČR, útočníci často kombinují více kanálů – telefonní hovory, SMS a e-maily. Důvěru si získávají například prostřednictvím spoofingu, kdy se při kontaktu pomocí falešně zobrazeného telefonního čísla vydávají za existující instituci.

Vishingu v bankovním sektoru přibývá

Vishing s falešnou identitou považuje za výrazný trend také Česká spořitelna (ČS). „Počet podvodných telefonátů se podle našich indicií výrazně zvyšuje, zejména podvody typu falešný bankéř, který jen za tři týdny v březnu představuje už 61 % objemu podvodů na transakcích klientů v České spořitelně. Ještě koncem roku 2024 byl podíl těchto podvodů 15 %,“ popisuje expert na klientskou bezpečnost ČS Teo Filip a zdůrazňuje, že spoofing čísel pro případy úspěšných útoků v poslední době není zásadní.

Identita pracovníků bank není jedinou, kterou na sebe útočníci berou. „Falešní bankéři aktuálně figurují ve zhruba 40 % kyberpodvodů na klienty, v dalších 40 % se vydávají za investiční makléře a ve 20 % na sebe berou roli bohatých vdovců, dědiců nebo válečných veteránů,” dodává tiskový mluvčí ČS Filip Hrubý.

Zatímco škody způsobené investičními podvody meziročně klesly o třetinu, u falešných bankéřů naopak vzrostly o 41 %. Pozitivní je však trend v průměrné výši škod. „U různých typů kyberpodvodů jsme snížili průměrnou částku a podařilo se eliminovat hlavně větší případy. V roce 2023 šlo v průměru o 14 000 Kč, v roce 2024 pak o 10 000 Kč,“ uvádí Teo Filip z České spořitelny.

Parkoviště jako místo činu, osudové transakce zadané samotnými oběťmi

Jedním z novějších trendů je přesun vishingu z virtuálního prostředí do reálného světa. Útočníci místo převodu peněz na účet navádějí oběti k osobnímu předání hotovosti, například kurýrovi nebo na parkovišti. Podle expertů výrazně klesá počet vishingových podvodů, při kterých transakci provedl sám podvodník. Zároveň ve stále větší míře platí, že pokud dojde ze strany banky k ověřování podezřelé transakce, klienti o skutečném účelu platby lžou. „K výraznému posunu došlo i v chování obětí – ve většině případů transakce zadávají samy, byť pod vlivem manipulace. V roce 2024 tvořily tyto případy zhruba 80 % objemu škod,“ upozorňuje Teo Filip z České spořitelny.

K podvodům jsou náchylnější lidé středního věku

Vishingové útoky nejčastěji cílí na mladší ročníky, nikoli na seniory, jak by se mohlo očekávat. Podle dat společnosti Keepnet Labs jsou k tomuto typu podvodu náchylnější lidé ve věku 18 až 44 let. Zároveň ale jiná zjištění Keepnet Labs ukazují, že útočníci v posledních dvou letech zvýšili počet útoků na seniory – u této skupiny vzrostl podíl vishingu o 40 %.

Podle dat České bankovní asociace (ČBA) si útočníci jako cíl bankovních kyberpodvodů volí nejčastěji Čechy ve věku 36 až 44 let. „Jde o lidi ekonomicky aktivní, kteří mají teoreticky nejvíce peněz,“ uvádí do kontextu Radek Šalša, který stojí v čele komunikace ČBA. Z pohledu genderu se vishingové útoky častěji zaměřují na ženy. „Jsou důvěřivější a častěji se stávají oběťmi tzv. romantických podvodů,“ vysvětluje Radek Šalša z ČBA. Přesto však muži v uplynulém roce přišli v průměru o více peněz. Podle Šalši je to dáno tím, že čelí častěji investičním podvodům, u nichž bývají škody výrazně vyšší.

AI jako pokročilá zbraň i štít

Umělá inteligence a další pokročilé technologie hrají zásadní roli na obou stranách v případě kybernetických útoků. Banky, mobilní operátoři i další instituce ve spolupráci s Policií ČR, NÚKIB a ČBA využívají AI k vývoji ochranných systémů proti podvodům. Zároveň se ale AI stále častěji objevuje i v rukou útočníků. Podle případové studie společnosti Mandiant lze s využitím trénovaných AI hlasů napodobit reálného člověka natolik přesvědčivě, že oběť nepozná, že nekomunikuje se svým nadřízeným, ale plní instrukce generované umělou inteligencí navádějící ke spuštění škodlivého kódu.

Umělá inteligence je klíčovou součástí tzv. telefonního firewallu společnosti T-Mobile, který vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou a Policií ČR. Firewall využívá modely strojového učení, například logistickou regresi či algoritmy typu random forest, k detekci pokusů o spoofing, tedy podvodné skrývání se za důvěryhodné telefonní číslo. V rámci pevných i mobilních sítí se díky tomuto řešení daří měsíčně blokovat zhruba milion podezřelých aktivit zneužívajících čísla operátora. Od spuštění firewallu před dvěma lety došlo k výraznému poklesu spoofingu přes síť T-Mobile.

„Logicky i ze strany útočníků dochází k mapování trhu, takže své praktiky velmi rychle adaptují na nová opatření. Po zavedení firewallu jsme zaznamenali, že se snížil počet volání využívajících síť T-Mobile. Útočníci pak používají SIM karty poskytovatelů bez, nebo jen s minimálními ochrannými opatřeními,“ uvádí manažer fraudu v T-Mobile Adam Falus a dodává, že zatímco dříve bylo takové řešení možné využít jen mezi čísly v síti T-Mobile, momentální spolupráce s ostatními hráči v oblasti znamená efektivnější ochranu: „Věříme, že díky spolupráci dojde k ještě většímu poklesu těchto případů.“

Podobný ochranný mechanismus nasadil v roce 2024 také operátor O2. Od dubna 2025 pak T-Mobile, O2 a Vodafone spustili jednotné ochranné řešení, které chrání zákazníky napříč všemi hlavními mobilními sítěmi v Česku. „Kyberšmejdi by se teď lidem vůbec neměli dovolat, což představuje ten nejlepší možný scénář. Potenciální oběti o tom ani nebudou vědět. Pokud budou chtít podvodníci pokračovat, nezbude jim než použít skutečné telefonní číslo, které nelze spojit s žádnou institucí,“ komentuje Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí. Zároveň však upozorňuje, že i přes pokročilá technická opatření a osvětu veřejnosti zůstává nejslabším článkem stále člověk – konkrétní uživatel na druhém konci linky.

Účinnost zaváděných opatření potvrzuje i Český telekomunikační úřad. Podle něj se již v listopadu 2024 dařilo blokovat jednotky milionů pokusů o spoofing měsíčně a celkový počet těchto podvodů klesal.

Analýza Fortinet: Kybernetická kriminalita je pro evropské banky stále největším rizikem, navíc čelí výzvám okamžitých plateb

Podle nejnovější analýzy společnosti Fortinet stojí evropské banky před zásadními změnami v oblasti platebních systémů a využití umělé inteligence (AI). Kybernetické útoky na finanční instituce totiž nadále rostou a tvoří asi pětinu všech kybernetických incidentů. S příchodem nových technologií se navíc objevují i nové bezpečnostní hrozby. Banky musí zajistit, aby jejich systémy byly nejen rychlé a efektivní, ale také kyberneticky odolné. To vyžaduje neustálé monitorování, aktualizace softwaru a implementaci nejlepších bezpečnostních praktik.

„Nové předpisy a rostoucí zavádění digitálních platebních metod nutí banky a poskytovatele finančních služeb v celé Evropě aktualizovat své obchodní systémy – a zejména IT infrastrukturu. Od ledna musí být banky schopny přijímat okamžité platby do 10 sekund a od října 2025 je budou muset i odesílat. Banky, které tak neučiní, riskují nejen sankce ze strany regulačních orgánů, ale i ztrátu klientů,“ říká Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.

Banky musí zvládat rostoucí objem plateb a transakcí

Poptávka po okamžitých platbách vzrostla v posledních pěti letech díky rozvoji platebního styku a moderní globální infrastruktury. Mezi lety 2023 až 2028 vzroste podíl okamžitých plateb na celém světě z 16 % všech transakcí na 22 %. Napříč EU tento objem vzroste o 50 % ročně, z přibližně 3 miliard ročně na téměř 30 miliard. Banky tedy musí nasadit škálovatelná řešení umělé inteligence (AI), aby zvládly nápory bez ohrožení bezpečnosti. Banky také mají příležitost odlišit se od konkurence a poskytovat zákazníkům cílenější a přizpůsobenější platební řešení díky flexibilitě a rychlé inovaci.

„Ať už se banky rozhodnou postavit své platební systémy na jakémkoli typu infrastruktury, musí zajistit, aby tyto systémy byly nejen rychlé a efektivní, ale také kyberneticky odolné. Počet kybernetických útoků po celém světě totiž neustále roste a finanční instituce patří trvale mezi hlavní cíle, což představuje přibližně pětinu všech kybernetických incidentů. Útokům dominují útoky typu DoS a ransomware, které představují přibližně 74 % napadení. To znamená, že při budování IT infrastruktury musí být kybernetická bezpečnost na prvním místě. 82 % evropských ředitelů pro řízení rizik v bankách sdělilo, že je pro ně kybernetická kriminalita největším rizikem,“ pokračuje Ondřej Šťáhlavský.

Generativní umělá inteligence (GenAI) ovlivní bankovnictví více než kterékoli jiné odvětví

Většina úkolů v bankovnictví má vysoký potenciál těžit z automatizace – rozšiřující se nasazení AI v bankovním sektoru může posílit schopnost bojovat proti podvodům a dalším hrozbám pro platby. Zároveň však mohou útočníci využívat AI k rozsáhlejším druhům kybernetických útoků, jako je například kompromitace firemních e-mailů.

„Poskytovatelé platebních služeb musí neustále pracovat na zlepšování svých schopností detekce i prevence a v mnoha případech využívat k podpoře těchto úkolů právě umělou inteligenci. Řízení a omezování rizik vyžaduje, aby organizace poskytující finanční služby neustále monitorovaly své systémy, udržovaly software v aktuálním stavu, udržovaly silné firewally a používaly osvědčené postupy v oblasti zabezpečení,“ uzavírá Ondřej Šťáhlavský.