Nezaměstnanost mírně roste, přesto stále „nejsou lidi“

Praha, 4. března 2025 – Český trh práce se po dlouhých letech strnulosti začal rozhýbávat. I přes to, že mírně roste míra nezaměstnanosti, však firmám stále chybí lidé. Dostupní kandidáti totiž poměrně často postrádají kvalifikaci a dovednosti potřebné pro dlouhodobě silně poptávané, nedostatkové pozice. Nejvíce se to projevuje u technických profesí – od vysoce specializovaných vývojových inženýrů a konstruktérů až po elektrikáře či strojní zámečníky. Evergreenem kritického nedostatku pak jsou profese jako zdravotní sestry nebo sociální pracovníci. Ukazují to aktuální data společnosti Alma Career, vyplývající z jejích portálů Jobs.cz, Prace.cz, Atmoskop.cz, mobilní aplikace Práce za rohem a kariérních stránek firem.

Za celý rok 2024 bylo na českém trhu nově obsazováno 337 423 unikátních pracovních míst, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o 2,5 % méně. Oproti tomu alespoň 1x reagovalo na některou z nabízených pozic 777 661 unikátních zájemců o práci – to je meziročně naopak o 8,6 % více. Zároveň o 15 % na více než 7 milionů vzrostl celkový počet zaslaných reakcí na všechny pracovní inzeráty. Fakt, že lidé posílají více životopisů, znamená, že práci hledají usilovněji.

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že zaměstnavatelé jsou v lepší situaci a mohou si více vybírat. Bohužel se však v řadě případů nepotkává poptávka s nabídkou v jednotlivých profesích a lokalitách. Zatímco například na inzerované pozice recepční přišlo v lednu tohoto roku v průměru 36 životopisů, nebo na místo prodavače/prodavačky 23 zájemců, firma poptávající například elektrikáře dostane v průměru pouze 4 životopisy, na místo projektanta přijdou zhruba 3. Extrémem jsou vývojoví inženýři s číslem 2,2 zaslaných reakcí na vystavenou nabídku práce, elektroinženýři (2,5) nebo stavbyvedoucí (2,7).

Pozice s nejvíce zaslanými CV

Profese Průměrný počet zaslaných CV na 1 pozici
Recepční 35,9
Číšník/servírka 27,3
Pracovník back office 25,0
Personalista 23,7
Prodavač 22,8

Pozice s nejméně zaslanými CV

Profese Průměrný počet zaslaných CV na 1 pozici
Elektrotechnik 3,2
Projektant 3,1
Stavbyvedoucí 2,7
Elektroinženýr 2,5
Vývojový inženýr 2,2

Minimální „zdravý“ počet životopisů, aby si firma mohla vybrat kvalitního kandidáta, je deset. Při počtech mezi deseti a pěti je již velký problém najít vhodné kandidáty, kategorie s méně než pěti zájemci představují krizový stav. Jestliže například číslo 2 je průměr, ve skutečnosti to znamená, že řada inzerátů v takových kategoriích má vzhledem k požadavkům, nabízeným podmínkám či místu, kde působí, čistou nulu zájemců o práci.

„Obecně je dobře, že se český trh práce postupně alespoň trochu rozhýbává. Velmi nízká míra nezaměstnanosti, která se u nás dlouhé roky pohybovala kolem dvou až tří procent, nemusí být v každém případě jen pozitivní. Podstatná část lidí, kteří by si změnou práce mohli leckdy i výrazně polepšit a dosáhnout na perspektivnější práci za lepších podmínek jinde – obzvláště v době turbulentnějších změn v ekonomice – se drží zpátky a raději sázejí na jistotu současného zaměstnání. A to navzdory faktu, že většina z nich již ve stávající práci spíše stagnuje, než že by se profesně či kariérně posouvali dále. A právě lidé z této stále ‚čekající většiny‘ zaměstnavatelům velmi citelně scházejí v náboru na pozicích, které by jim umožnily další rozvoj a růst. Nízká ochota především k dobrovolným změnám práce tak podmiňuje i celkově nízkou flexibilitu a adaptabilitu české ekonomiky,” komentuje současnou situaci Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ve společnosti Alma Career.

Na postupné rozhýbání trhu práce působí řada faktorů – od celkového stavu evropské, a tedy i naší ekonomiky až po některé změny regulace trhu práce. Tyto změny jdou ruku v ruce se zaváděním digitálních technologií, které snižuje potřebu některých pracovních pozic, ale zároveň vytváří nové požadavky na kvalifikaci pracovní síly. Trend se zřejmě v dalších měsících ještě posílí, například i ve spojení s chystaným schválením novely zákoníku práce.

Tomáš Ervín Dombrovský k tomu dodává: „Je důležité již probíhající změny na pracovním trhu využít jako příležitost a eliminovat hrozby, které přináší. Lidé, kteří budou v některých profesích a zaměřeních pravděpodobně přicházet o práci, potřebují najít uplatnění jinde. To znamená mít kvalitní systém rekvalifikací či doplňování kvalifikace, a to jak pro nezaměstnané, tak i coby prevenci v podobě vzdělávání při stávající práci. Zároveň by měli zaměstnavatelé maximálně využívat potenciál svých lidí – v řadě případů je o dost jednodušší profesně posunout či zcela rekvalifikovat stávajícího zaměstnance než hledat někoho úplně nového z trhu. Dlouhodobě je pak třeba systematicky měnit české školství, aby z něj vycházeli lidé v zaměřeních a s klíčovými dovednostmi, které jsou v české společnosti dlouhodobě nejvíce zapotřebí.“

Rekvalifikacím by mimochodem měla významným způsobem pomoci chystaná novela Zákoníku práce. Rozšiřuje okruh dostupných rekvalifikačních kurzů a zároveň posiluje finanční podporu pro ty, kteří se rozhodnou v rámci krátkodobé nezaměstnanosti rekvalifikovat. Co se týče vzdělávání a rekvalifikace současných zaměstnanců, i zde je vidět pozitivní trend. Roste totiž procento firem, které hodlají do kvality lidí investovat stále víc peněz. Vyplývá to ze závěrů nejnovějšího výzkumu v této oblasti, který Alma Career brzy představí podrobněji.

V oblasti vzdělávání pak neleží odpovědnost jen na státu – klíčovou úlohu zde mají i rodiče a studenti. Všichni by si měli uvědomit, že požadavky pracovního trhu se neustále vyvíjejí – firmy budou například stále více poptávat odborníky v oblastech STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics), tedy ve vědě, technologiích, inženýrství a matematice. Podobně v méně kvalifikovaných pozicích je a bude přetrvávat nedostatek absolventů technických středních škol či učňovských oborů, například v segmentech energetiky či obranného průmyslu, které budou s největší pravděpodobností rychle posilovat. V horizontu následující dekády navíc vzhledem k intenzivnímu stárnutí české populace výrazně posílí také poptávka po lidech napříč lékařskými i nelékařskými povoláními ve zdravotnictví či v sociálních službách.

O SPOLEČNOSTI ALMA CAREER

Alma Career, lídr na trhu náborových služeb v 11 zemích Evropy, provozuje služby pracovní inzerce s nabídkou více než 1,5 milionu pracovních příležitostí, databází více než 4,3 milionů životopisů, téměř 2 miliony aktivních upozornění na pracovní nabídky a více než 5 miliony návštěvníky měsíčně. Alma Career nabízí náborové služby založené na datech a technologických inovacích. Dosah sítě Alma Career je asi 80 milionů lidí v Evropě. Tým téměř 800 profesionálů v oblasti náboru ve střední Evropě, na Balkáně a v Pobaltí generuje tržby v objemu téměř 110 mil. eur (2023). Alma Career je globální společnost s lokálním srdcem. Její mezinárodní tým má dlouholeté odborné zkušenosti, které dokáže citlivě přizpůsobit specifikům jednotlivých trhů. Alma Career působí v České republice, Slovensku, Bosně a Hercegovině, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Severní Makedonii a Slovinsku.

 

Alma Career – Lepší svět práce pro každého

Alma Career je součástí Alma Media Group: www.almamedia.fi

 

Fluktuace, flexibilita a benefity: Jak vypadá současný trh práce?

Současný trh práce se vůbec nepodobá situaci před dvěma lety. V počátečních fázích pandemie nejprve došlo k uzavření pracovních míst a kancelářských prostor. Poté, když se ekonomika začala zotavovat, pracovníci hromadně odcházeli a hledali uspokojivější vyhlídky. Nyní, když růst pracovních míst prudce stoupá, roste i inflace. Pro lídry firem, kteří chtějí najít vždy toho nejlepšího kandidáta, nebylo snadné se v této změně zorientovat. S každou výzvou však přichází i příležitost. Šéfů firem působících v Česku jsme se zeptali, s jakými překážkami se na dnešním trhu práce potýkají a co dělají pro to, aby je vyřešili.

Výzvy současného trhu práce

S klesající mírou nezaměstnanosti a rostoucí důvěrou v trh práce se zvyšuje pravděpodobnost fluktuace zaměstnanců. To vede mnoho lídrů společností k hledání optimálně náležitých strategií, jak si zaměstnance udržet, neboť konkurence čím dál zintenzivňuje.

„Na současném trhu práce je dlouhodobě nedostatek kvalitní pracovní síly. U nás naštěstí nemusíme řešit počet programátorů, protože si je sami zaškolujeme už od úplných juniorů a pracujeme s nimi dlouhodobě. Kde ale vidíme velký problém, je u netechnických pozic, kde na trhu dochází k obrovské fluktuaci. Bohužel tato situace jde i proti zaměstnancům, protože firmám se nechce příliš investovat do lidí, jejichž horizont toho, jak dlouho chtějí působit na nové pozici, je často kratší než jeden rok,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha, intenzivních kurzů programování, www.codingbootcamp.cz.

Hledání zaměstnanců

Existuje nesoulad mezi dostupnými potenciálními zaměstnanci a zkušenostmi v oboru, které firmy potřebují. Podobný nesoulad nastává i mezi požadavky uchazečů a tím, co jsou české firmy schopny nabídnout, ať už jde o výši platu nebo flexibilitu pracoviště.

„Na trhu práce je všeobecný nedostatek pracovníků, kteří by chtěli fyzicky pracovat. Přitom při nabídce práce požadujeme hlavně základní kritéria a to pozitivní postoj k práci a chtít se učit. Pokud někdo čerstvě nastoupí, má přehnané požadavky na mzdu, i když nemá praxi, zkušenosti nebo odbornost a nemá nic jiného co nabídnout. Školní systém už minimálně generuje starodávná řemesla jako je čalouník. Tyto řemesla jsou absolutně bez nabídky na trhu práce,“ odpovídá Vlastimil Bucňák, výrobní ředitel RIM CZ, www.rim.cz.

Očekávané požadavky

Za současných podmínek vysoké inflace se mění i požadavky budoucích zaměstnanců. Jedním z nejlepších způsobů, jak mohou zaměstnavatelé pomoci zmírnit inflační zátěž, je nabídnout větší samostatnost a flexibilitu. Mnozí zaměstnavatelé zavádějí flexibilní modely hybridních pracovišť nebo dokonce autonomněji upořádané prostředí, které zaměstnancům umožňuje pracovat kdekoli a kdykoli se rozhodnou. Větší autonomie může zaměstnancům pomoci v případě, kdyby zvyšování platů, které by drželo krok s inflací, nebylo dostatečné. Zaměstnanci mohou tuto autonomii uplatňovat různými způsoby, aby se pokusili potlačit stres z inflace ve svém životě. Tím, že mohou flexibilně pracovat z domova, ušetří peníze za dojíždění a náklady spojené s příchodem do práce. Kromě toho autonomie vrací zaměstnancům čas, který mohou využít k aktivitám, jako je například snížení potřeby denní péče o děti.

„Myslím, že zaměstnanci stále více vyžadují flexibilitu. Flexibilitu pracovat, kdy chtějí a odkud chtějí,“ říká Ricardo Figueiredo, spoluzakladatel a CEO společnosti LUGGit., luggit.app.

Plat a další proměnné

Je zřejmé, že platové ohodnocení ovlivňuje motivaci. Zaměstnavatelé by se proto měli snažit vytvářet účinné strategie odměňování. Pokud však zaměstnavatelé chtějí úroveň motivace svých zaměstnanců optimalizovat, je třeba věnovat pozornost i vnitřním odměnám neboli „měkkým“ faktorům.

„Já jsem dlouhodobě zastáncem toho, že výše mzdy není jediný a nejklíčovější motivátor. Mzda je samozřejmě důležitým parametrem, ale pokud odpovídá benchmarku trhu pro danou pozici, pak vím z vlastní zkušenosti, že daleko důležitější jsou „měkké“ faktory jako: firemní kultura, férové prostředí, možnost pracovat na zajímavých projektech, schopnost ocenit lidi nejen penězi, ale i pochvalou (toto ze zkušenosti mnoho manažerů podceňuje), možnost se učit a rozvíjet a další. Pokud jsou zaměstnanci v těchto měkkých spokojeni, pak ze zkušenosti vím, že jejich citlivost na výši mzdy není zdaleka tak vysoká,“ říká Tomáš Vacek, partner v reklamní agentuře Contexto, www.contexto.cz.

Benefity jsou klíčové

Mnoho společností se domnívá, že odměňování je nejlepším nástrojem k udržení a přilákání zaměstnanců na současném trhu práce. Zvyšování platů však může být pro mnoho společností neudržitelné, zatímco pestrá nabídka zaměstnaneckých výhod se může ukázat jako nákladově efektivnější a účinnější. Nabídka pestrého souboru benefitů zaměřených na zlepšení profesního i osobního života se stává stále hodnotnější cestou. Atraktivní benefity nejenže poskytují zaměstnancům úlevu v různých směrech, ale jsou také určeny k řešení finančních, fyzických a psychických problémů, kterým mohou zaměstnanci čelit.

„Myslím, že v poslední době lidé hodně slyší právě na benefity a další výhody. Oblíbené jsou příspěvky na sport a volný čas, ale i příspěvky na pojištění. Od covidu se samozřejmostí stal homeoffice, určitě už není vnímán jako benefit, ale standard, který je zaměstnancovi umožněn,“ říká Alexandr Řeháček zakladatel AYETO Eco, ayetoeco.cz.

Spokojenost a loajalita

Vzhledem k tomu, že mnoho českých zaměstnanců opouští své současné zaměstnání a přehodnocuje své budoucí kariérní cíle, hledají firmy způsoby, jak si své zaměstnance dlouhodobě udržet. Určování jasné strategie pro budování loajality a udržování svých zaměstnanců by pro lídry společností mělo být alfou i omegou.

„Domnívám se, že bez spokojenosti zaměstnanců nemůže firma na dnešním trhu dlouhodobě uspět. Spokojenost lidí ve firmě je u nás jeden z klíčových cílů všech zaměstnanců, na kterých průběžně pracujeme. U nás klademe důraz na smysluplnou práci, zodpovědnost a osobní rozvoj. Pečujeme o zaměstnance a rozdělujeme si část zisku,“ říká Lukáš Cirkva, Partner & CEO, BCV solutions s.r.o., www.bcvsolutions.eu.

Nejcennější aktivum

Je tak nějak nevyhnutelné, že se firmy a jejich lídři v různých fázích svého růstu a rozvoje potýkají s pestrou paletou výzev. Svět se mění rychleji než kdy jindy a všichni se snaží udržet krok s dobou. Prozíravý lídři si uvědomují, že řešení spočívá ve smysluplné práci a v rozvoji a využití jejich nejcennějšího aktiva: jejich lidí.

„Dnes nám vůbec nejde o benefity nebo platy, myslím, že výzvou agentur a jejich šéfů je v dnešní době v odkomunikování motivační vize nejlepším lidem v oboru. Po dvou náročných letech a nyní nešťastné agresi na Ukrajině, která má velmi silný dopad na pocit bezpečnosti a stability, jsme nuceni pracovat „krátkodobě“. Hlavní pozornost a tah našich kapacit směřuje do „každodenní“ činnosti a my jsme z neustálé krize jednoduše unaveni. A lidé to pociťují. Proto je mou největší výzvou vrátit do pracovní sféry radost a vyšší smysl. Naši nejlepší lidé vůbec nepracují na principu peněz. Chtějí vidět, že jejich profesní život jim nejen zajišťuje slušné živobytí, ale aby byli schopni a ochotni vynaložit onu pověstnou „míli navíc“, musí mít jejich práce smysl a dlouhodobá vize je nutností. To je nyní osobní výzva číslo 1,“ říká majitel reklamní agentury EFFE Prague, www.effead.com, Daniel Abrahám.

Exit mobile version