Štítek: spotřeba

Češi ročně spotřebují jeden a půl milionu tuny běžného papíru, v meziročním srovnání to je pokles o téměř šest procent. Podle některých odborníků je to signál, že se české firmy postupně vydávají na cestu digitální komunikace a cloudového uchovávání dat. Podle aktuálních statistik na jednoho českého obyvatele podle asociace spadá zhruba 150 kilogramů papíru, což je hodnota odpovídající přibližně průměru v Evropě. Celosvětově se roční spotřeba pohybuje lehce pod 70 kilogramy na osobu.

Spotřeba grafického papíru v České republice meziročně poklesla o čtyři procenta, lidé v roce 2022 použili o milion a půl tuny papíru méně než v předchozím roce. Vyplývá to z dat Asociace českého papírenského průmyslu. Čím dál víc tuzemských firem totiž hlásí odklon od tištěných dokumentů a kancelářských šanonů k tzv. virtuálním cloudům. Mezi tahouny v oboru digitalizace patří firmy z oblasti bankovnictví, informačních technologií či pojišťovnictví.

Paperless trend, tedy snaha o eliminaci papírových dokumentů, se stal celosvětovým fenoménem, jehož hlavní motivací je ochrana klimatu. Dopady výrobků z papíru na životní prostředí jsou spojeny s jejich výrobou a z části také s likvidací, pokud nejsou recyklovány. Při výrobě jedné tuny nového papíru se spotřebuje až čtyři a půl tuny surového dřeva, recyklací se pak eliminují skleníkové plyny.

Cloudové úložiště jako virtuální kancelář

K poklesu spotřeby kancelářského papíru výraznou měrou přispívá snaha firem o intenzivnější digitalizaci. „Papíru se snažíme vyhnout. Maximálně podporujeme jakoukoliv elektronickou komunikaci, standardem se už stalo, kromě samotného sjednání smlouvy i digitální hlášení škodních událostí. Moderní technologie využíváme například i u elektronického underwritingu, tedy oceňování zdravotního stavu na základě vyplněného zdravotního dotazníku. To vše ale stále zcela on-line, s maximální možnou eliminací papíru,“ vysvětluje Filip Bartoš, ředitel distribuce a marketingu pojišťovny YOUPLUS.

Zcela bez papíru, tedy ve virtuálním světě jedniček a nul, lze v 21. století vykonávat téměř jakoukoliv profesi. Dnes třeba i účetnictví, což se mohlo zdát ještě deset let zpátky jako nemyslitelné. „Náš software má auditní stopu, která sleduje každou změnu v systému a tím garantuje jasnou prokazatelnost případných změn a návazností. Je proto možné opustit papírové faktury a vše uchovávat pouze elektronicky. Díky zákaznickému portálu například není nutné vytvářet tiskové sestavy pro potřeby zákazníka – může se dívat na data v reálném čase, každou změnu vidí,“ popisuje Jan Štacha, zakladatel účetního softwaru Evala.

Umělá inteligence – dobrý sluha, nebo zlý pán?

V souvislosti s paperless trendem jde ruku v ruce technologie umělé inteligence, která společnostem zpracovávajícím objemné množství dat umožňuje ekologičtější řešení svých služeb. Využití pro tuto technologii našli například manažeři v bankovnictví či pojišťovnictví. Rozvoj digitálních služeb je součástí komplexního procesu zvyšování přidané hodnoty v rámci komunikace se zákazníky, sem patří například zkrácení času na poskytování služeb, zrychlení servisu nebo úspory finančních nákladů na straně firem.

„U cíleného rozvoje v segmentu IT lze vnímat tři základní oblasti – automatizaci a zlepšení existujících procesů, řízení obsahu a komunikace s využitím nástrojů umělé inteligence, a v neposlední řadě taky aplikace pokročilých metod umělé inteligence,“ potvrzuje Vlastimil Šmihula, Chief Information Officer holdingu Swiss InsurEvolution Partners a jeden z předních slovenských expertů na digitalizaci.

I přes neutuchající popularitu umělé inteligence ale odborníci varují i před jejími riziky, a to jak v byznysu, tak v osobním životě. „Při využívání nástrojů AI je skutečně na místě velká obezřetnost. Neměli bychom nechat tuto technologii, aby přebrala řídící úlohu s neomezenou rozhodovací kompetencí, a to v žádné oblasti lidského působení,” upozorňuje Šmihula s tím, že umělá inteligence by měla pouze zjednodušovat přístup lidí k službám. „Člověk by měl být pořád autoritou, která bude AI korigovat. Nesmíme zapomínat, že v některých oblastech bude lidský faktor navždy nenahraditelný. Například odhalování pojistných podvodů je oblast, kde umělá inteligence může významně pomoci, avšak konečné rozhodnutí by mělo zůstat vždy na lidech,“ dodává Bartoš.