Časté poruchy obnažují problémy starých tepláren. SVJ míří k ekologickým zdrojům

19.11. 2025, Praha – Porucha centrální dodávky tepla z minulého týdne v Praze vyřadila z topného provozu obrovskou část pražských městských částí Pankrác, Podolí, Krč a Nusle. Dodavatel uvedl, že při obnově se objevila další netěsnost, a proto se práce prodlužovaly. Lidé tak nemohli topit a ohřívat vodu, jen pár měsíců zpět obří výpadek postihl i středočeský Beroun. Stále častější poruchy dálkových teplovodů napojených na centrální zdroj vytápění plně poukazují na zastaralost systému a infrastruktury, města a bytová sdružení tak zkoumají možnosti přechodu na decentralizované zdroje ekologicky šetrného a úsporného zdroje tepla.

Na nevýhody dálkového tepla, které pochází ze zastaralých teplárenských systémů, dlouhodobě upozorňuje Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). Teplo je často vedeno potrubím dlouhým i několik kilometrů, většinou zakopaným hluboko v zemi. Během přenosu tak dochází ke značným ztrátám – část tepla se doslova „ztratí cestou“, protože se ohřívá okolní zemina a chodníky.

Tento způsob vytápění je proto nejen neefektivní, ale i finančně náročný. Ztráty se promítají do konečné ceny, kterou platí domácnosti, zatímco uživatelé nemají téměř žádnou možnost ovlivnit dodávku či spotřebu. Kromě toho je centrální teplo často závislé na spalování uhlí či plynu, což jej činí ekologicky i ekonomicky problematickým v době rostoucích cen emisních povolenek a paliv.

SVJ hledají cestu k energetické soběstačnosti

Stále více společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) začíná uvažovat o přechodu na vlastní zdroje tepla. Obavy z rostoucích cen i zranitelnosti centrální sítě, která je závislá na stárnoucí infrastruktuře, vedou k zájmu o alternativní řešení.

V některých městech, například v Praze a na Kladně, už první bytové domy přešly na moderní systémy vytápění – od malých plynových kotelen až po kombinaci fotovoltaických panelů a kaskádových tepelných čerpadel. Tato zařízení využívají energii ze vzduchu, a tím výrazně snižují náklady.

Zkušenosti pražských SVJ ukazují, že s tepelným čerpadlem umístěným přímo v objektu se dá ušetřit 50 – 70 % nákladů na vytápění. Navíc bez emisí a závislosti na teplárně.

Takové řešení znamená, že obyvatelé platí jen za teplo, které skutečně spotřebují, a mohou lépe regulovat své výdaje. Zároveň se zvyšuje ekologická odpovědnost domů i jejich nezávislost na centrální síti.

Investice, která se vyplatí

Přechod na nový systém vytápění přirozeně vyžaduje určité investice, ale v dlouhodobém horizontu se tato změna ekonomicky vyplatí. Díky nižší spotřebě energie a efektivnímu provozu se návratnost investice obvykle pohybuje v řádu několika let.

Na trhu navíc působí velcí a stabilní dodavatelé, kteří dokážou SVJ zajistit výhodné financování – například formou bezplatné instalace tepelného čerpadla, pronájmu nebo kombinace dotací a úvěru. Tyto modely umožňují přechod na nový zdroj i bez vysokých počátečních nákladů.

Příkladem přínosu decentralizovaného vytápění jsou i nedávné výpadky centrálního tepla v Praze, které ukázaly, jak zranitelný může být starý systém teplárenství. Bytové domy s vlastní kotelnou nebo se záložním zdrojem mohou podobným krizím předejít a zajistit si stabilní a kontrolovanou dodávku tepla po celý rok.

Výhody moderních tepelných čerpadel

Moderní tepelná čerpadla přinášejí oproti tradičnímu vytápění celou řadu výhod. Jsou tichá, spolehlivá a pracují s minimálními nároky na obsluhu. Navíc využívají obnovitelné zdroje energie, a tím snižují ekologickou stopu domu.

Významným přínosem je i pokročilá regulace provozu. Například systémy výrobce AC Heating využívají chytrou regulaci xCC, která automaticky přizpůsobuje výkon čerpadla aktuálním potřebám budovy. Sleduje teplotu venkovního vzduchu, spotřebu tepla a optimalizuje chod zařízení tak, aby pracovalo s maximální účinností a minimální spotřebou elektřiny.

Regulace xCC umožňuje i vzdálený dohled a správu systému přes internet. Servisní technik může na dálku upravit nastavení nebo provést diagnostiku bez nutnosti návštěvy objektu. To zvyšuje spolehlivost a komfort provozu.

V kombinaci s fotovoltaickými panely dokážou moderní tepelná čerpadla pokrýt velkou část spotřeby energie z vlastních zdrojů. Výsledkem je nejen nižší účet za teplo, ale i větší energetická soběstačnost domu.

Zastaralé centrální systémy tepla tak postupně ztrácí smysl. Budoucnost bytových domů patří chytrým, úsporným a ekologickým technologiím, které umožňují topit levněji, čistěji a s plnou kontrolou nad vlastní energií.

Tisíce domů letos přichází o průkaz energetické náročnosti. Jeho obnova často vede k celkové rekonstrukci budovy

Desetiletá platnost průkazů energetické náročnosti budov (PENB) letos masově končí. Průkaz se přitom stává klíčovým dokumentem pro majitele nemovitostí. Je povinný při výstavbě nových budov, prodeji, pronájmu či rekonstrukcích, u nichž dojde k úpravě více než 25 procent obvodového pláště budovy. Neobejdou se bez nich ani společenství vlastníků jednotek, kterých se letos dotkly i změny při vyúčtování tepla. Majitelé bytových domů proto při obnově průkazu často volí rozsáhlé rekonstrukce, které snižují energetickou náročnost objektu.

Povinnost vlastnit průkaz energetické náročnosti budovy přišla už v roce 2013, úřady ji vlastníkům budovy udělují s platností deset let. Rozšíření nového nařízení ale bylo v Česku pozvolné, některým domům proto končí lhůta pro výměnu později než v původně stanoveném roce 2023. Přesný počet letos propadlých průkazů podle ministerstva průmyslu a obchodu nelze určit. Resort je totiž eviduje až od poloviny roku 2016.

Nejstarší průkazy v databázi mají stáří devět let, což se navíc netýká případů, kdy v budově byly provedeny velké změny či změny ve způsobu vytápění, chlazení nebo přípravě teplé vody,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva. Plnění povinnosti kontroluje Státní energetická inspekce, chybějící průkaz PENB může pro majitele bytových domů či společenství vlastníků jednotek (SVJ) znamenat pokutu až 200 tisíc korun.

Průkaz není pouze formalita, ale nástroj

Energetický štítek poskytuje přehled o tom, kolik energie spotřebuje budova při běžném provozu a jak efektivně s ní nakládá. Obsahuje také doporučení pro úsporné investice. Energetický poradce Jan Truxa ze společnosti EkoWatt připomíná, že jednotlivá opatření mají reálný dopad. „Příkladem může být starý dům bez zateplení, s původními okny a se starým zdrojem vytápění, který spadá do třídy G. Po komplexním zateplení, výměně oken a výměně zdroje tepla může být dům až ve třídě B. Zlepšení se ale dosahuje zejména instalací obnovitelného zdroje energie, například přechodem z fosilního zdroje tepla na tepelné čerpadlo, nebo doplněním fotovoltaické elektrárny,“ vysvětluje.

Majitelé i SVJ tak často při obnově průkazu zvažují rekonstrukce, které mohou energetickou náročnost výrazně snížit. „Například výměna oken u rodinného domu může znamenat úsporu cca 15 %, záleží ale na velikosti a stáří oken v domě. Správně zvolené prvky jako jsou dále dveře nebo stínicí technika mohou významně přispět ke snížení energetické náročnosti, zvýšení komfortu bydlení a splnění legislativních povinností,“ doplňuje Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti Lomax.

Státní podpora se navíc v současnosti zaměřuje primárně na podporu komplexních rekonstrukcí, všechny dotace jsou zájemcům vypláceny zálohově. „V takových případech je důležité zamyslet se nad celou domácností a řešit energetickou situaci domu komplexně. Fond starších domů, které vyžadují větší rekonstrukci, je v Česku skutečně obrovský. Ještě před rokem platilo, že rozsáhlé opravy potřebuje 75 procent rodinných domů, většina z nich navíc byla postavena ještě před rokem 1980,“ popisuje Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů společnosti Enbra.

Platný štítek navíc zvyšuje hodnotu nemovitostí, byť jeho vliv bývá v některých případech nadhodnocený. „U novějších rezidenčních projektů je průkaz běžnou součástí prodeje a kupující se o energetickou náročnost aktivně zajímají. U starších nemovitostí, zejména určených k rekonstrukci, nemá PENB na cenu či úspěšnost prodeje prakticky žádný vliv,“ uvádí Michaela Koudelová z realitní kanceláře Svoboda & Williams s tím, že štítek lze vždy dodatečně zajistit. Cena se pohybuje od 7 do 10 tisíc korun včetně DPH. „U větších a komplexnějších domů, například s bazénem, může cena vystoupat i k 15 tisícům korun,“ dodává Truxa.

Změny se netýkají jen aktualizace štítků

Společenství vlastníků jednotek při letošním lednovém vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu navíc pocítila i první dopady změn, které se týkají základní a spotřební složky nákladů v bytech. Ty vešly v platnost minulý rok, energetický štítek s nimi poměrně úzce souvisí nově závisí výše základní složky na tom, jak energeticky úsporný je dům podle průkazu. Zatímco základní složka se rozpočítává podle podlahové plochy bytů a pokrývá náklady spojené s tepelnými ztrátami budovy, spotřební část se určuje podle individuálně naměřené spotřeby tepla v bytě.

V rámci propagace renovací nyní ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s resortem životního prostředí pracuje také na zavedení takzvaného renovačního pasu budovy. Dokument nebude povinný, avšak může vlastníkovi nabídnout přehled možných kroků rekonstrukce, jejich pořadí, odhadované náklady a očekávané úspory. „Renovační pas nenahrazuje technický PENB, ale poskytne široce přístupnější informace o budově jejím uživatelům,“ říká Trefancová.

Exit mobile version