solární energie Archivy

Kdo ovládne obecnou umělou inteligenci? V souboji o AGI rozhodnou watty, ne algoritmy

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla být dosažena už během letošního roku, tvrdí šéf OpenAI Sam Altman. V sázce je ale víc než jen vývoj samotných algoritmů. V globálním závodě o budoucnost AI začíná rozhodovat hlavně dostupnost energie, v níž má Čína aktuálně výrazný náskok před Západem. Podle predikce české AI firmy Everbot tak nakonec rozhodující nemusí být technologická vyspělost, ale schopnost zajistit dostatek výkonu pro náročný trénink nových modelů.

Boj o AGI má podobu geopolitického závodu

Čína možná nebude mít na stole ten „nejchytřejší“ model, ale díky obrovským investicím do energetiky a technologické infrastruktury může být v závodě o AGI paradoxně v čele. Protože AGI nedostane ten, kdo má nejchytřejší prompt, ale nejvíc wattů. A v této disciplíně Čína aktuálně přeskakuje řadu konkurentů.

„Budoucnost vývoje umělé inteligence dnes určují tři hlavní faktory: dostatek výkonných čipů, kapacita transformační infrastruktury, a především výroba energie,“ komentuje Roman Berglowiec, expert na AI a CEO společnosti Everbot. „Modely a algoritmy sice získávají největší pozornost veřejnosti, ale bez stabilního přísunu elektřiny se vývoj nehne z místa,“ dodává.

Jak upozornil investor David Friedberg v podcastu All-In, Čína nyní disponuje přibližně třemi terawatty energetické kapacity, zatímco Spojené státy mají zatím k dispozici přibližně jeden, možná dva, a to až v delším horizontu. Boj o vývoj umělé inteligence se tak stává nejen technologickým závodem, ale i geopolitickou soutěží o to, kdo dokáže zajistit dostatek energie. Americké laboratoře už varují, že v roce 2026 může nastat zásadní problém: bez dostatku energie nebude možné dále trénovat nové modely ani provozovat výpočetně náročné aplikace. Až dojdou watty, nebudou žádné nové modely. Žádné inference. Žádná AGI.

Zásadní roli energie v budoucnosti technologií si velmi dobře uvědomuje i Elon Musk, jehož dřívější mediální výstřelky typu Dogecoin ustoupily do pozadí a dnes sází především na vývoj humanoidních robotů. Důvod je jednoduchý: produktivita. V situaci, kdy americký státní dluh přesahuje 36 bilionů dolarů, existují v podstatě jen dvě cesty – buď dramatický růst výkonu ekonomiky, nebo hrozba platební neschopnosti. Jak trefně poznamenal bývalý vysoký představitel ministerstva financí USA Scott Bessent: „Musíme se z toho vybojovat růstem.“ Jenže bez dostatku energie není růst možný. Bez elektřiny nemohou fungovat ani roboti, ani umělá inteligence.

Slunce jako energetický megazdroj

Z hlediska fyziky skýtá obrovský energetický potenciál Slunce. Už pouhá hodina slunečního svitu by stačila k pokrytí roční energetické spotřeby celé planety. Pokud by se podařilo využít, byť jen 1 % vhodných ploch k solární výrobě, mluvili bychom o zásadní proměně globální ekonomiky, a v případě USA by pokrytí pouhého půl procenta tamního území znamenalo energetickou kapacitu přesahující 1 terawatt. Jenže zatímco technické možnosti existují, Západ je zatím nevyužívá. Čína naopak jedná rychle. Staví nové elektrárny, přepojuje síť a masivně škáluje svou kapacitu bez dlouhých debat či regulatorních překážek.

Otázka tedy nezní, kdo má GPT, ale kdo má dost wattů?

Roman Berglowiec, CEO Everbot

3D tiskem proti odpadu: studentská firma roku vydělává na použitých PETkách

PRAHA, 26. KVĚTNA 2025 – Potenciál 3D tisku je fascinoval odmalička. Nyní, v 17 letech, vymysleli dva studenti ekologie, jak svůj zájem proměnit v byznys a „odlehčit planetě“. Maximálně udržitelné podnikání jim vyneslo nejenom první zisky, ale také titul JA Studentská firma roku 2024/25 a účast na evropském veletrhu studentských firem v Athénách.

Ve firmě Prismatica se spolužáci Jaroslav a Michal věnují 3D tištěným produktům s vlastním designem, oproti konkurenci nabízí významný ekologický rozměr své práce. „Naším hlavním zdrojem materiálu jsou použité PET láhve, které přetváříme inovativní technologií na tiskovou strunu. Z filamentů pak vyrábíme dekorace a doplňky do domácnosti, jejichž návrh a modelace zabere zhruba od půl hodiny až po pět hodin kreativní práce, záleží na složitosti výrobku. Samotný 3D tisk u některých váz trvá až 22 hodin, ale to už zvládá tiskárna bez naší přítomnosti. K napájení 3D tiskárny, počítačů a dalších nástrojů využíváme solární energii a výrobky balíme do recyklovatelných materiálů. Naším cílem je snižovat znečištění přírody a podnikat s co nejmenší uhlíkovou stopou,“ shodli se mladí byznysmeni.

Prismaticu založili začátkem školního roku na své domovské střední škole Prague British International School – v rámci výukového programu JA Studentská firma. V začátcích podnikání kluci trochu tápali, ale na jaře už ve výroční zprávě odhadovali zisk kolem 23,5 tisíce korun. „Nevzdali se ani po prvotních nezdarech a rostoucích nákladech. To, co podle mého názoru odlišuje Prismaticu od ostatních studentských společností, je schopnost obou jejích členů pracovat pod tlakem. Na projekt měli studenti ve škole vyhrazeno pouhých 30 minut vyučovacího času týdně. Kluci byli ale odhodlaní pokračovat v samostatné práci ve volném čase – hledat nápady a uvádět je v život. Rychle si vytvořili kompletní prezentaci na sociálních sítích a svou značku posilovali nejprve v rámci školy a programu JA, nyní už mají zákazníky i mimo své okolí,“ vyzdvihla učitelka vítězného týmu Eliška Mwingira.

Jaroslav i Michal hodlají v rozjeté firmě pokračovat navzdory skončení školního programu. Ostatně krátkodobý výhled do budoucna byl součástí i jejich výroční zprávy. V roce 2027 se vidí už s automatizovanou výrobou a rozsáhlou distribuční sítí. „Úspěch v soutěži a dosažení finálového kola bývá silný motivační impulz k dalšímu podnikání pro většinu úspěšných středoškoláků. Během sedmi měsíců v programu nabírají zkušenosti a kontakty, což je neocenitelný kapitál do budoucna. Obecně mají mladí podnikavci elán a technologickou gramotnost, ale logicky zatím postrádají hlubší praktické znalosti o řízení a každodenním provozu firmy. Kdy jindy si to bez rizika vyzkoušet než právě v rámci školní výuky? Počáteční chyby a naivitu studentů v programu regulují sami učitelé a především mentoři, kteří je programem provázejí a propojují se světem reálného byznysu. To vše je podpora, která mladým talentům otevírá nové možnosti a dává konkurenční náskok při vstupu na pracovní trh,“ míní Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která program JA Studentská firma na českých školách realizuje.

V letošním školním roce program JA Studentská firma oslavil 30. výročí. Účastnilo se ho 378 studentských týmů ze všech krajů Česka. To jsou rekordní čísla, přesto sahají ambice JA Czech ještě výš. „Výuka v podnikavosti a finanční gramotnosti je důležitá na všech typech škol. Nejde o to vychovat z dětí podnikatele, jak si někteří mylně odvozují, jde o moderní výuku, která v dětech podněcuje chuť přijímat výzvy a nebát se projevit vlastní nápady. Rozvíjí měkké dovednosti studentů, jako umění prezentace, komunikace, týmové spolupráce, organizace a plánování, které jsou v dnešním světě zásadní pro úspěch v práci i osobním životě. A potěšující je, že stále víc škol si toto uvědomuje nehledě na své zaměření – ze škol, které se letos do programu JA Studentská firma zapojily, bylo 30 procent gymnázií, 26 procent obchodních akademií a 44 procent zaujímaly různé střední odborné školy např. automobilní, IT, strojní, stavební nebo hotelové,“ vyjmenoval Martin Smrž.

V národním finále soutěže v polovině května porazila Prismatica osm dalších studentských týmů. Všichni finalisté prezentovali porotě své podnikání v anglickém jazyce. Vítěz bude totiž zastupovat Česko na 36. ročníku slavnostní přehlídky evropských JA Studentských firem Gen-E 2025, který proběhne v první půli července v Athénách.

Výsledky národního finále soutěže JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU 2024/2025:

1. místo: studentská firma Prismatica (3D tištěné produkty s procesem proměny PET láhve na tiskovou strunu), Prague British International School, pod vedením učitelky Elišky Mwingira

2. místo: studentská firma Eiva (zážitkové lety pomocí FPV technologie), Střední škola technická Vysoké Mýto, pod vedením Martina Štěpánka

3. místo: studentská firma Auxi (výroba unikátních šátků s pomůckou při poskytování první pomoci), Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové, pod vedením učitele Zdeňka Pospíšila

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.

Solární ohřev vody nabízí cestu k nižším účtům za energie

Využívání solární energie má většina lidí spjaté s fotovoltaickými panely a výrobou elektřiny. Stejně dobře ji lze ale použít i na termický ohřev vody, přičemž i tohoto řešení se týkají dotace Nová zelená úsporám. Díky nim lze dosáhnout až na 60 tisíc korun a výrazně tak urychlit návratnost investice. Ač systém celoročně nenahradí bojler, jde o úsporné a ekologické řešení, které přispěje ke snížení výdajů na elektřinu.

Jak funguje termický ohřev vody?

Představte si, že slunce je „přírodní kotel“, který vám každý den svítí přímo na střechu. Solární ohřev vody tenhle kotel chytře využívá – jen k tomu potřebuje pár pomocníků. Základem jsou solární kolektory, nejčastěji umístěné na střeše, ve kterých cirkuluje nemrznoucí kapalina. Ta se na slunci ohřívá podobně, jako když necháte hadici s vodou ležet celé odpoledne na trávníku.

Tahle horká kapalina pak proudí do zásobníku, kde ohřívá vodu, kterou používáte v domácnosti – ať už na sprchování či mytí nádobí. Mezi tím vším to celé koordinuje čerpadlo a chytrý regulátor, aby systém věděl, kdy co pustit, kdy co přepnout, a kdy radši nic nedělat, protože zrovna nesvítí slunce.

V létě, kdy svítí slunce téměř nepřetržitě, zvládne solární ohřev hřát vodu téměř zdarma, v přechodných obdobích pomáhá výrazně snížit potřebu klasického vytápění. „Při vhodném návrhu a správné instalaci se návratnost investice do solárního systému pohybuje v rozmezí několika let. Po jejím uplynutí systém dále snižuje náklady na provoz domácnosti, přičemž životnost kvalitního zařízení přesahuje 20 let,“ říká Martin Protiva, obchodní ředitel Ekonomických staveb.

Výhody solárního ohřevu vody však nelze redukovat pouze na finanční aspekt. Jde rovněž o způsob, jak domácnost může čerpat energii z obnovitelného zdroje, který je dostupný, spolehlivý a nezávislý na geopolitické situaci či výkyvech cen energií. Solární ohřev nezatěžuje životní prostředí spalováním fosilních paliv a představuje cestu k udržitelnějšímu bydlení.

Získejte dotaci až 60 tisíc korun

Cena solárního ohřevu vody se odvíjí vždy od konkrétní konfigurace systému, která se navrhuje individuálně podle potřeb a podmínek dané domácnosti. Do celkového návrhu vstupují faktory jako počet osob, míra zateplení, velikost objektu či jeho orientace. Obecně lze však uvést orientační částky. „Kompletní termický systém pro čtyřčlennou rodinu v rodinném domě obvykle vychází na 140 až 170 tisíc korun. Jeho předností je, že mu oproti fotovoltaice stačí menší plocha,“ popisuje Protiva.

Od února 2025 spadají veškeré menší a dílčí renovace rodinných domů do podprogramu Nová zelená úsporám Light, který nově zahrnuje také možnost získání podpory na pořízení solárního ohřevu vody, případně solárního přitápění pro účely přípravy teplé užitkové vody. Nejvýhodnější jsou dotace právě pro termické systémy, které jsou nejúčinnější. Dotace ale počítají i s alternativami – fotovoltaickým ohřevem či využitím tepelného čerpadla. V praxi se mohou jednotlivá doplňovat. Podmínkou pro získání podpory je, aby žadatel a všichni členové jeho domácnosti vlastnili nejvýše dvě nemovitosti určené k bydlení a měli v objektu minimálně pět let zřízen trvalý pobyt. Dům také musí být zkolaudován nejpozději k 31. 12. 2020.

Výše podpory pro rok 2025 je stanovena následovně:

Solární termický ohřev teplé vody s přitápěním – 60 000 Kč
Solární termický ohřev teplé vody – 45 000 Kč
Fotovoltaický ohřev teplé vody – 35 000 Kč
Tepelné čerpadlo pro ohřev teplé vody – 35 000 Kč

Stejná výše podpory platí i pro rekonstrukce skrze dotační program Oprav dům po babičce, kde lze ovšem dotaci až na 60 tisíc korun získat pouze v kombinaci s komplexní renovací.

Kromě standardní dotace mohou některé domácnosti čerpat i další zvýhodnění. Tzv. ohrožené domácnosti, mezi které se řadí senioři, osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně, příspěvek na dítě či bydlení, mohou získat vyšší finanční podporu nebo využít bezplatného energetického poradenství.

Solární ohřev vody není vizí budoucnosti – je to funkční a ověřené řešení, které lze s využitím dostupných dotačních programů úspěšně realizovat již dnes. Pokud disponujete vhodnou střechou a zájmem o snížení provozních nákladů domácnosti, jedná se o krok, který dává dlouhodobě smysl – jak ekonomicky, tak ekologicky.

FVE s bateriemi a chytrým řízením: klíč k energetické soběstačnosti a stabilní síti

Praha 26. února 2025 – Energetická revoluce je v plném proudu. Fotovoltaické elektrárny (FVE) se stávají stále dostupnějšími a efektivnějšími, což otevírá dveře k větší energetické nezávislosti domácností i firem. Spojením fotovoltaiky s bateriovým úložištěm a automatizovaným, či dokonce chytrým řízením se otevírají zcela nové možnosti, jak využít solární energii co nejefektivněji a zároveň přispět ke stabilizaci elektrické sítě.

Je-li výkon FVE navržen tak, aby uspokojil spotřebu elektřiny domu, nevznikají zbytečně velké přebytky. „V praxi je to však o něco složitější. Někdy slunce svítí více, jindy zase méně a v zimním období je jen málo dnů, které by umožnily soběstačnost. Ta nepřichází v úvahu také v situaci, kdy se k topení a ohřevu teplé užitkové vody využívá bojler, nebo se dokonce v domácnosti dobíjí elektromobil,“ vysvětluje Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice. Proto si ten, kdo má finance, může nechat nainstalovat FVE s větším výkonem a větším bateriovým úložištěm a tak těžit i ze dnů, kdy je slunce málo.

Jenže jsou měsíce, ve kterých je slunečního svitu dostatek, ale domácnost často není schopna spotřebovat veškerou vyrobenou energii. V tomto případě dochází podle nastavení buď k pozastavení výroby elektřiny, nebo jsou přebytky posílány do energetické sítě. Je potřeba si uvědomit, že energie vyrobená FVE není vždy okamžitě spotřebována. Díky bateriím ji však lze uložit a využít později, například v době, kdy je slunečního záření nedostatek nebo je spotřeba elektřiny vyšší.

Proč kombinovat fotovoltaiku s automatizovaným řízením

Dalším vhodným řešením je rovněž prodej elektřiny za spotové ceny. Jenže ty v posledních měsících výrazně klesly, protože když slunce svítí hodně, je spotřeba ze sítě nízká, a elektřina tudíž levná, takže se nevyplatí přebytky prodávat. Proto se objevují další příhodnější alternativy. „Například automatizované řízení umožňuje vhodně optimalizovat využití elektrické energie. Lze si v něm definovat různé scénáře podle konkrétního využití elektřiny v domácnosti. Například se nastaví, že jakmile nabití baterie dosáhne určité hranice, zapne se automaticky bojler a vyráběná energie putuje do něj a ohřeje vodu na maximální možnou teplotu,“ říká Michal Kulig. Jakmile je toto splněno, začne se ohřívat voda v bazénu, nabíjet elektromobil atd.

Možností a nastavení různých scénářů je nepočítaně. Je-li energie stále více, než je zapotřebí, lze využívat službu virtuální baterie. „Tuto možnost nabízíme v podobě produktu Yello Férová baterie. Do ní si provozovatelé FVE ukládají elektrické přebytky, které si potom mohou vybrat, když zrovna slunce nesvítí. Typicky v zimním období,“ komentuje Michal Kulig.

Chytré rozhodování bude stále výhodnější

Automatizované řízení využití elektřiny v domech i bytech už je skutečností a funguje. Objevují se však stále nové možnosti. První kroky už v loňském roce například udělalo i spuštění komunitní sdílené elektřiny. Principem sdílení je, že buď elektřinu, kterou výrobce sám vyrobí, ale v místě výroby nespotřebuje, efektivně využije v jiném místě, nebo ji poskytne rodině nebo sousedovi, případně komukoli, s kým se domluví.

Dalším evolučním vývojovým stupněm, jak naložit s přebytky, je chytré řízení, které by toky elektřiny posílalo i mimo domov a rozhodovalo samo. Tedy tak, aby řídilo nabíjení a vybíjení baterie, aby se vyrovnávaly výkyvy v dodávce elektřiny ze sítě atd. Tomuto způsobu se věští skvělá budoucnost, protože přispívá ke stabilizaci elektrické sítě a snižuje riziko blackoutů (tedy výpadků elektrické sítě).

„Chytré řízení využívá pokročilé algoritmy a senzory k optimalizaci energetických toků. Systém neustále monitoruje výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů, spotřebu energie a stav nabití baterií,“ zmiňuje Michal Kulig. Na základě těchto údajů pak automaticky rozhoduje o tom, jak bude energie využívána, ukládána nebo prodávána, respektive dodávána do elektrické rozvodné sítě.

Budoucnost energetiky je jasná

Fotovoltaika s bateriemi a chytrým řízením představuje významný krok směrem k decentralizované a udržitelné energetice. Díky neustálému vývoji technologií se budou tyto systémy stávat stále dostupnějšími a efektivnějšími.

I když solární boom vloni zpomalil, pořád mnoho domů zůstává bez vlastní elektrárny a to je škoda. Pro její instalaci hovoří nejen výrazný pokles ceny oproti předchozím rokům, ale i to, že díky vlastní výrobě elektřiny a jejímu ukládání do baterií lze výrazně snížit náklady na elektřinu. A navíc to, že s baterií mají k dispozici záložní zdroj energie pro důležité spotřebiče.

Investice do fotovoltaické elektrárny je dlouhodobě výhodná jak z finančního, tak z ekologického hlediska. „Spojením s bateriemi a chytrým řízením lze získat maximální možnou flexibilitu. Pokud někdo zvažuje pořízení FVE, měl by se poradit s odborníky, kteří pomohou vybrat optimální řešení pro každý dům. Nebo se obraťte na nás a my vám vše dodáme na klíč,“ zakončuje Michal Kulig.

O Yello

Společnost Yello (www.yello.cz) je alternativní dodavatel energií v České republice. Založena byla v roce 2012 a od počátku na tuzemském trhu napomáhá desítkám tisíc klientů k férovým cenám. Jedná se o adaptaci úspěšného německého konceptu Yello Strom, který sází na jednoduchost a přímočarost. Německé Yello je dceřinou společností třetího největšího dodavatele energií EnBW, česká verze Yello je součástí Skupiny PRE. Po startu v roce 2012, ve kterém začala s prodejem silové elektřiny, přidala hned v roce 2013 prodej zemního plynu. V roce 2019 spustila jedinečnou službu Férová baterie, která ukládá nespotřebovanou elektřinu k pozdějšímu využití.