Štítek: SMITIO

PRAHA, 11. PROSINCE 2024 – Nová úprava zákoníku práce přinese od roku 2025 několik zásadních inovací, které se promítnou do každodenní praxe firem, zaměstnanců i podnikatelů. Řada změn výrazně zasáhne sektor informačních technologií.

Informační technologie jsou vlivem robotizace, digitalizace a automatizace skloňovaným tématem pracovního trhu. „Ajťáků je v Česku nedostatek a zkostnatělý pracovní trh situaci nenahrává. Změnit by to mohla novela zákoníku práce, která do pracovního prostředí od 1. ledna přinese množství novinek.

Větší platová flexibilita

Platy jsou v České republice primárně vypláceny v korunách. Dosud mohla být mzda v cizí měně vyplácena primárně zaměstnancům s cizí státní příslušností. Nově budou ale moci plat například v eurech pobírat i Češi. „Od začátku roku 2025 budou mít zaměstnanci s takzvaným „cizím prvkem“ možnost sjednat výplatu mzdy v cizí měně. Nejedná se pouze o cizince, kterých v Česku pracuje zhruba 15 procent, změna platí také pro Čechy, kteří například své životní náklady hradí z nějakého důvodu v cizí měně. Novela se tak dotkne například pendlerů nebo digitálních nomádů – Čechů pracujících na dálku ze zahraničí pro firmy v tuzemsku. Právě takový model práce je v IT sektoru stále častější. Novela přináší nejen větší přizpůsobivost pracovních podmínek, ale i konkurenční výhodu pro zaměstnavatele v mezinárodním prostředí. Opatření alespoň částečně sníží administrativní náklady mezinárodně působících firem. Zároveň se jedná o součást širších kroků reagujících na čím dál užší integraci českých podniků v eurozóně,“ vysvětlila Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Úprava zákona o práci na dálku

Možnost práce na dálku patří v posledních letech k velmi žádaným benefitům, ve světě jedniček a nul už je ale samozřejmostí. Jen málokterý „ajťák“ v Česku dochází do kanceláře pět dní v týdnu. Novela pamatuje i na úpravu hybridních pracovních modelů. „Zaměstnanci budou mít možnost samostatně si rozvrhnout svou pracovní dobu, včetně začátku a konce směny, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Tato novela také zavádí jasná pravidla pro úhradu nákladů spojených s domácí kanceláří. Hybridní modely práce se tak stanou dostupnějšími, i když na druhou stranu mohou zvýšit administrativní nároky firem,“ uvedla Denisa Janatová.

Zrušení zaručené mzdy

Od ledna 2025 přinese novela zákoníku práce zásadní změny v oblasti odměňování. Dojde ke zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru a k zavedení zaručeného platu ve veřejné sféře. „Novela představuje zcela nový přístup v odměňování zaměstnanců. Od ledna příštího roku bude minimální mzda jediným zákonným limitem pro odměňování v soukromém sektoru. I podmínky pro její výpočet se od nového roku změní. Už začátkem září vláda schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, ten v roce 2025 činí 42,2 procenta z průměrné mzdy a 43,4 v roce 2026. Tento systém zajistí, že minimální mzda bude lépe odrážet aktuální ekonomickou situaci, v příštím roce se zvýší na 20 800 korun. Zrušení zaručené mzdy v osmi úrovních dává firmám větší flexibilitu při nastavování mzdových politik, což posiluje jejich konkurenceschopnost,“ popsala Denisa Janatová.

Přísnější ochrana dat

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) začalo v Česku platit 25. května 2018. Novela ochranu dat od nového roku zpřísňuje. „Nová pravidla zpřísňují požadavky na uchovávání a zpracování dat. Notifikace při úniku dat budou muset být rychlejší, což zlepší důvěru klientů, ale pro firmy, zejména menší, to může znamenat větší náklady na implementaci,“ upozornila Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Povinné kybernetické pojištění

Počet digitálních útoků v Česku roste. Tuzemské společnosti patří k nejčastějším cílům v Evropě. Hackeři nejčastěji cílí na oblasti školství, zdravotnictví nebo vládní a vojenský sektor. Přestože je Česká republika jedním z hlavních evropských cílů kybernetických útoků, dosahuje v oblasti kybernetické bezpečnosti solidních výsledků. Přibližně 70 až 80 procent kybernetických útoků je odraženo díky moderním bezpečnostním technologiím. Úderem roku 2025 budou muset mít navíc některé firmy pojištění. „Firmy s kritickou infrastrukturou budou povinny sjednat kybernetické pojištění. Toto opatření snižuje finanční rizika spojená s kybernetickými útoky, i když pro podniky znamená zvýšení nákladů,“ popsala Kateřina Marešová.

Daňová podpora pro výzkum a vývoj

V oblasti informačních technologií se v Česku v nadcházejících letech očekávají legislativní novinky zaměřené na posílení kybernetické bezpečnosti, včetně zpřísnění pravidel pro ochranu kritických infrastruktur a pravidelných auditů kybernetických hrozeb. Ačkoliv Česká republika už GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) implementovala, v roce 2025 mohou přijít úpravy, které budou reagovat na využívání umělé inteligence a zpracování citlivých dat, a přísnější odpovědnost organizací za porušení ochrany osobních údajů. „Podle dat Českého statistického úřadu podíl inovujících firem v Česku klesá. V letech 2020 až 2022 inovovalo v Česku 44 procent podniků, což je o dvanáct procent méně než v období 2018 až 2020, které se vyznačovalo mimořádným inovačním úsilím firem. Nová legislativa klade důraz na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových úlev. Tento krok je příležitostí a impulzem pro firmy posílit své inovační aktivity,“ uzavřela Denisa Janatová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.

 

Digitální nomádi cestují po světě a pracují odkudkoli. Pracují výhradně přes internet a dlouho nevydrží na jednom místě. Podle odhadů pracuje na dálku z různých koutů světa 35 milionů lidí. Takovému stylu života přichází na chuť také stále víc Čechů.

Počet digitálních nomádů v posledních letech roste, k obrovskému nárůstu došlo po vypuknutí pandemie covid-19. Nejpočetnější skupinu digitálních nomádů tvoří lidé pracující v IT. „Informační technologie jsou pro práci odkudkoli ideální. Spoustu IT pozic lze vykonávat primárně na dálku. Navíc sehnat kvalitního IT odborníka je pro firmy v současné době čím dál tím složitější, těm schopným tak firmy vycházejí maximálně vstříc a práce mimo kancelář je jedním z benefitů, který je v IT dnes už samozřejmostí. České nomády nejvíc lákají země s nízkými životními náklady, jako je Thajsko, Malajsie nebo Indonésie. Populární je i Portugalsko či Španělsko,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Stát se digitálním nomádem může v podstatě kdokoli, kdo může pracovat vzdáleně. Neznamená to ale, že si sbalíte notebook do batohu a vyrazíte do světa. „Pokud chcete pracovat na dálku z cizí země, je nejprve třeba seznámit se s tím, co vše daná země vyžaduje a co je potřeba splnit. Podle amerického migračního institutu více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády. Každá ze zemí má ale trochu jiné podmínky, jak vízum získat. Některé chtějí příjmy digitálních nomádů danit, jiné si diktují, kolik musí během roku vydělat peněz, další mají jako podmínku založení bankovního účtu s poměrně vysokým vkladem. Před samotným odjezdem by se měl člověk také trochu seznámit s kulturou dané země a společenskými pravidly, které v dané zemi panují, aby se třeba nedostal do problémů,“ upozornila Denisa Janatová.

Práce z různých koutů světa není pro každého, exotické země nabízí řadu lákadel, které odvádějí od pracovních povinností pozornost. „Práce na dálku vyžaduje velkou míru sebekázně. Za prvé je třeba si uvědomit, že nejedete na dovolenou, ale pořád pracujete, máte nasmlouvány zakázky, domluvené termíny, které je třeba dodržet, a zábava jednoduše musí někdy stranou. Samozřejmě pracovní režim, a hlavně prostředí je diametrálně jiné. Já třeba často pracuji přímo z pláží, takže svou pracovní dobu, kterou jsem si sama nastavila, trávím převážně na lehátku pod slunečníkem. Životní náklady jsou tady výrazně nižší než doma, takže si můžu užívat a zároveň i ušetřím na následný život v Česku. Má to ale samozřejmě také svá proti – žiju prakticky bez přátel, stesk po rodině je obrovský. Do Česka se zatím ale vrátit neplánuju, možná až budu chtít založit rodinu, usadím se,“ řekla Markéta, která už několik let spravuje sociální sítě několika klientům z různých koutů Indonésie.

Digitální nomádství láká převážně mladé lidi bez závazků. „Digitální nomádi jsou velmi různorodá skupina, kterou přímo nedefinuje věk ani pohlaví. Nicméně podle dat globální platformy MBO partners je větší počet digitálních nomádů mezi muži, ženy tvoří asi 30 procent. Podle mezinárodních průzkumů je průměrný věk digitálních nomádů 32 let. Zpravidla jsou svobodní a bezdětní. V posledních letech ale sílí trend nomádských rodin – tedy těch, kdy oba rodiče mohou pracovat na dálku a po světě cestují společně s dětmi. Organizačně je to samozřejmě složitější, nikoli nemožné,“ uvedla Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Mezi zeměmi, které jsou pro digitální nomády atraktivní, se pravidelně umisťuje i Česká republika. Podle letošní studie Global Citizen Solutions je Česko dokonce ve světové top 15 zemí, které nabízejí pro digitální nomády skvělé podmínky. Zahraniční ajťáky láká zejména Brno. „Tuzemská města nabízejí živou technologickou scénu s mnoha startupy, inovativními firmami a příležitostmi k networkingu. Zvláště Brno je často přezdíváno jako „Silicon Valley střední Evropy“ díky své dynamické technologické komunitě, mnoha technologickým firmám a výzkumným institucím. Brno přitahuje množství technologických talentů a investic, což vytváří ideální prostředí pro IT profesionály. Digitální nomádi v Česku tak velmi často pracují na dálku například pro firmu ze své domovské země a zároveň přijímají i krátkodobé zakázky od tuzemských společností. Česká republika má navíc kvalitní infrastrukturu, včetně rychlého internetu a dostupných coworkingových prostor, které jsou pro nomády velkým benefitem,“ popsala Denisa Janatová.

Do Česka přijíždějí digitální nomádi z celého světa. Nejpočetnější skupinu tvoří stále Evropané, často přijíždějí kvůli rozšíření vzdělání. „Největší zájem je ze zemí Evropské unie, jako jsou Slovensko, Polsko, Německo a Ukrajina. Dále pak z Indie, USA a dalších zemí s vyspělými IT trhy. Česko přitahuje také odborníky z Ruska a některých asijských zemí. Kromě IT je Česko atraktivní pro odborníky v oblastech, jako je strojírenství, automobilový průmysl, výzkum a vývoj a biotechnologie. Česko má silnou tradici v technických a inženýrských oborech, kvalitní technické univerzity a mnoho významných mezinárodních firem, které zde mají své pobočky. Není úplně výjimečné, že zahraniční digitální nomádi jezdí do Česka za vzděláním, na dálku pracují pro zahraničního klienta, a přitom studují některou z univerzit,“ řekla Denisa Janatová.

Silná IT komunita a využívání moderních technologií ale není jediným lákadlem, za kterým digitální nomádi do republiky přijíždějí. Benefitem je i strategické umístění v centru Evropy nebo kulturní památky. „Česko je geograficky dobře umístěné, což umožňuje snadné cestování po celém kontinentu, a to je právě to, co digitální nomádi vyhledávají. Česko je obecně považováno za bezpečnou zemi s nízkou kriminalitou, což je důležité pro zahraniční pracovníky hledající stabilní a bezpečné prostředí. Navíc životní náklady, včetně bydlení, stravy a dopravy, jsou v Česku nižší než v západní Evropě. To umožňuje digitálním nomádům užít si vyšší kvalitu života za méně peněz, což je pro ně jedním z hlavních kritérií při výběru destinace, ze které chtějí pracovat. Mezi další výhody patří bohatá kulturní a historická scéna, kvalitní zdravotní péče, dobré dopravní spojení a dostupné vzdělávání,“ vyjmenovala Kateřina Marešová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.

Informační technologie jsou doménou převážně mladých. V posledních letech ale roste počet odborníků ve věkové kategorii nad 50 let. Jak si stojí starší generace ve světě jedniček a nul?

Ajťáci často začínají svou kariéru brzy, někdy už během středoškolského studia, díky čemuž získávají cenné zkušenosti a odborné dovednosti ve velmi nízkém věku. Dynamické pracovní prostředí v informačních technologiích navíc přitahuje zejména mladé profesionály. V poslední době informační technologie lákají i starší ročníky. „Podle našeho průzkumu je v IT oborech nejvíce zastoupena věková skupina 25 až 34 let, druhou nejvíce rozšířenou věkovou skupinu tvoří lidé ve věku 35 až 44 let. Mladší věková skupina je často spojována s rychlou adaptací na nové technologie a inovace, což je v IT průmyslu klíčové. Lidé starší 50 let pracující v informačních technologiích jsou spíše výjimkou, aktuálně podle odhadů tvoří zhruba pět procent IT komunity. Jejich počet ale postupně roste. Tito starší odborníci nejčastěji zastávají pozice seniorních specialistů, konzultantů, architektů systémů nebo vedoucích projektů. Jejich zkušenosti a hluboké znalosti jsou cenné zejména v oblastech strategického plánování, řízení projektů a mentorování mladších kolegů,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Informační technologie patří k nejlukrativnějším oborům současnosti. Není proto divu, že zájem o práci v tomto oboru roste napříč generacemi. I starší lidé, kteří v IT nikdy nepracovali, mohou práci ve světě jedniček a nul zkusit. V mladé konkurenci to ale nebudou mít snadné. „I lidé po padesátce mají šanci začít pracovat v IT, i když předtím působili v jiném oboru. Mnoho firem a institucí nabízí rekvalifikační kurzy a programy, které jsou zaměřeny na zájemce o kariéru v informačních technologiích bez ohledu na jejich předchozí profesní zkušenosti. Šance na uplatnění ale není tak vysoká jako u juniorních uchazečů,“ upozornila Denisa Janatová.

Právě vyšší věk ale může během pracovních pohovorů představovat zásadní nevýhodu. Firmy mají často ze zaměstnávání starších IT odborníků obavy. Jednoduše se bojí toho, že starší kolegové do mladého kolektivu nezapadnou. „Vyšší věk uchazečů může při výběrovém řízení představovat problém, někdy může být i jediným důvodem pro nepřijetí uchazeče. V mladších a dynamických týmech je často kladen důraz na flexibilitu, adaptabilitu a rychlé přizpůsobení se novým technologiím, což jsou přednosti zejména mladších uchazečů. Přesto si mnoho firem stále více uvědomuje hodnotu zkušeností a odbornosti, které starší pracovníci přinášejí. Proto se snaží vytvářet inkluzivní pracovní prostředí, kde je věk méně důležitý než schopnosti, dovednosti a praxe. Firmy, které dokážou využít široké spektrum dovedností napříč generacemi, často získávají konkurenční výhodu díky rozmanitosti pohledů a zkušeností,“ vysvětlila Denisa Janatová.

Starší generace přináší do informačních technologií hned několik významných výhod. „Mezi hlavní výhody patří bohaté zkušenosti a hluboké odborné znalosti. Tito pracovníci mají často rozsáhlé znalosti o různých technologiích a systémech, což může být velmi užitečné při řešení komplexních problémů. Díky dlouhodobé praxi mají vyvinuté strategické myšlení a dokážou lépe plánovat a předvídat potenciální problémy. Další výhodou je vysoce rozvinuté soft skills, jako je trpělivost, schopnost mentorovat a vést tým, což přispívá k lepšímu týmovému prostředí a podpoře mladších kolegů,“ vyjmenovala Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Na druhou stranu existují i nevýhody spojené s nástupem starší generace do mladých týmů. „Jednou z nich může být pomalejší adaptace na nové technologie a pracovní metody, protože mohou mít tendenci držet se osvědčených postupů a být méně ochotní experimentovat. To může zpomalit inovace a přijetí moderních nástrojů a technik. Další nevýhodou mohou být větší nároky na zdravotní benefity a pracovní flexibilitu,“ přiblížila Kateřina Marešová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.

Byznysu v informačních technologiích se v Česku nebývale daří. Firmy ročně vydělají desítky miliard. S nástupem umělé inteligence mají firmy i živnostníci žně – poptávka po jejich službách je enormní.

Podle nejnovějších statistických dat Svazu průmyslu a dopravy ČR z roku 2022 působí v České republice více než 30 500 firem podnikajících v oblasti informačních technologií a telekomunikací, živnostníků je 50 tisíc. A každoročně přibývají další. „Poptávka po zkušených odbornících v oblasti vývoje softwaru, kybernetické bezpečnosti, cloudových řešení, umělé inteligence a dalších progresivních technologií každým rokem výrazně roste. Zatímco v některých tradičních odvětvích dochází ke stagnaci či propouštění, pro IT specialisty je aktuálně doba velmi příznivá. To je samozřejmě důvod, proč v Česku velmi rychle vznikají nové IT společnosti. Sektor IT patří v Česku k nejrychleji rostoucím oborům vůbec, každým rokem se počet společností zvýší o pět až sedm procent. Počet OSVČ v IT oblasti roste ještě víc, konkrétně okolo deseti až 15 procent ročně,“ popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Většina firem působících v informačních technologiích kombinuje zaměstnanecké poměry se spoluprací s „ičaři“. Živnostníci o zaměstnanecké výhody ale zpravidla nepřicházejí. „Práce na živnostenský list může být pro „ajťáky“ výhodná – mohou pracovat na více projektech najednou, vybírat si ze zajímavějších nabídek a zároveň si lépe organizovat čas. Pokud jsou schopni své projekty efektivně řídit, mohou si vydělat vysoko nad průměrným platem „ajťáků“, který se aktuálně pohybuje kolem 75 tisíc korun měsíčně. Některé IT firmy mají navíc nastavený systém, že i živnostníci mohou plně čerpat zaměstnanecké benefity, jako jsou například penze, pokrytí částky za zálohy na zdravotním pojištění nebo jazykové kurzy či placenou dovolenou. Některé IT firmy nabízejí samozřejmě i zaměstnanecké pozice, zejména pro zkušené odborníky,“ sdělila Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Vlastnictví živnostenského oprávnění a povrchní ovládání informačních technologií ale k úspěšnému podnikání nestačí. „Přitažlivé podmínky v informačních technologiích neznamenají, že by byl tento obor vhodný pro každého. Každým rokem končí tisíce neúspěšných živnostníků, kteří své možnosti jednoduše přecenili a na obor nestačí. Pro úspěšnou kariéru v informačních technologiích je podmínkou neustálé vzdělávání. Informační technologie jsou velmi dynamický obor, který se s nástupem nových technologií neustále mění. Komu „ujede vlak“, už do něj jen velmi těžko naskočí zpět,“ uvedla Denisa Janatová.

Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí velká města, ve kterých sídlí světové IT firmy. Velmocí v informačních technologiích je Brno. Druhým největším centrem IT aktivit je Praha, na třetí příčce pak Ostrava. „Brno je považováno za jedno z nejvýznamnějších center IT v tuzemsku. Významnou roli v rozvoji českého IT sektoru sehrávají také veřejné investice do výzkumných center a institucí zaměřených na digitální technologie. Brno se díky této podpoře etablovalo jako jedno z předních evropských měst pro umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a superpočítačové centrum CERIT,“ řekla Denisa Janatová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.

Jedním z předsudků, který vládne ve světe jedniček a nul, je ten, že informační technologie ovládají primárně muži. Žen v IT přibývá, je jich ale stále málo, navíc jejich platy zatím stále nedosahují výše jejich mužských kolegů.

Česko má mezi státy Evropské unie nejmenší zastoupení žen v informačních technologiích, v jednom z nejprestižnějších a nejlépe finančně ohodnocených oborů připadá na deset mužů jen jedna žena. „Podle našeho průzkumu se zastoupení žen v IT v České republice pohybuje mezi 10 až 15 procenty. Tato čísla jsou oproti ostatním západním zemím výrazně nižší, ale postupně rostou. Podle zprávy LinkedInu z roku 2023 se počet žen v IT globálně zvýšil o 24 procent za posledních pět let. Ženy v IT zastávají různé pozice, největší zastoupení žen je na pozicích projektový management, analýza dat, UX/UI Design a testování. V oblasti vývoje mají ale hlavní zastoupení stále muži,“ popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio. Rozdíly panují nejen v zastoupení žen na konkrétních pozicích, výrazně se liší i finanční ohodnocení. „Finanční ohodnocení žen v IT je konkurenceschopné, ale stále existuje mzdová propast mezi muži a ženami. Podle našeho průzkumu může být rozdíl v průměrném platu, který je v informačních technologiích aktuálně kolem 75 tisíc korun měsíčně, až 20 procent ve prospěch mužů,“ dodala Denisa Janatová.

Svět IT stále ovládá genderový stereotyp, kdy je počítačový svět vnímán jako výlučně mužský. Přitom prvním programátorem na světě byla londýnská hraběnka a matematička Ada Lovelace. Ženy přinášejí do IT několik výhod, které jsou pro zaměstnavatele velmi cenné. „Jednou z těch hlavních je rozmanitost perspektiv a přístupů k řešení problémů. Ženy často přistupují k výzvám jinak než jejich mužští kolegové, což může vést k inovativnějším a efektivnějším řešením. Tato různorodost pohledů může výrazně zvýšit kreativitu a schopnost týmu nacházet nové způsoby, jak řešit složité úkoly. Další výhodou je pozitivní vliv na firemní kulturu. Přítomnost žen v týmu může přispět k vytvoření inkluzivnějšího a vyváženějšího pracovního prostředí. Ženy v IT rovněž rozšiřují talent pool – databázi, kam si náboráři ukládají perspektivní talenty pro jednotlivé pozice, což je v době, kdy je nedostatek kvalifikovaných IT profesionálů, klíčové. Ženy mají často silné dovednosti v oblasti komunikace a týmové práce, což jsou klíčové kompetence pro úspěch v mnoha projektech. Tyto dovednosti mohou pomoci k lepší koordinaci projektů, efektivnější komunikaci v rámci týmu a celkově k lepšímu řízení projektů,“ vyjmenovala Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Firmy se poslední dobou snaží stále více zaměřovat na podporu rovnosti pohlaví v IT odvětví a aktivně hledají způsoby, jak přilákat a udržet více žen. „Firmy si stále více uvědomují hodnotu různorodých týmů a vytvářejí prostředí, které je přívětivější pro ženy. Mnoho technologických společností investuje do programů na podporu žen v technologiích, poskytuje stipendia, pořádá speciální workshopy a nabízí mentorství. Navíc v Česku působí iniciativy, které se zaměřují na poskytování vzdělávacích programů, workshopů a mentorství speciálně pro ženy. Tyto programy nejen zvyšují technické dovednosti žen, ale také budují jejich sebevědomí a sítě kontaktů v IT komunitě. Například iniciativa Czechitas od svého vzniku vyškolila tisíce žen v oblasti programování, datové analýzy a dalších IT dovedností,“ řekla Denisa Janatová.

Právě online kurzy a školení lákají ženy na rodičovské dovolené. Ženy, které dříve pracovaly v naprosto odlišném odvětví, tak mají příležitost získat zaměstnání na juniorských IT pozicích. „Jedním z hlavních benefitů, které oblast informačních technologií nabízí, je časová flexibilita. Řada firem nabízí možnost pracovat na dálku, zkrácený pracovní týden nebo částečné úvazky. Právě to vyhovuje ženám s menšími dětmi, které tak lépe dokáží skloubit péči o rodinu s prací. Nabídnout pracovní příležitost ženám s dětmi je výhodné i pro firmy – maminky „ajťačky“ jsou velmi loajální, umějí si perfektně zorganizovat čas, jsou pečlivé a důsledné,“ vysvětlila Denisa Janatová.

Výhody, které zaměstnávání „ajťaček“ skýtá, si v Česku uvědomuje stále více firem. Velký potenciál vidí právě v ženách vracejících se z rodičovské dovolené. „V naší společnosti aktuálně pracuje 45 procent žen, jejich počet za poslední rok a půl vzrostl o 15 procent. Pomohl nám juniorský program TNT, do kterého jsme přijali postupně 11 žen, ženy jsme přijímali i na vyšší pozice, kterých bylo za poslední dva roky celkem 14. Výborně funguje spolupráce s maminkami. Zapojujeme jich více než 50 procent. Mzdy jsou u nás srovnatelné, ohodnocení se odvíjí výhradně od úrovně znalostí, schopností a zkušeností,“ popsala Lucie Paulíčková z oddělení péče o zákazníky společnosti Tesena.

Revoluci v zastoupení žen v informačních technologiích přinese podle odborníků umělá inteligence (AI). „Nástup umělé inteligence může zvýšit počet žen v IT z několika důvodů. AI vytváří nové pracovní role, které mohou být atraktivní pro ženy, například v oblastech datové vědy a etiky. Firmy, které využívají AI, často kladou důraz na diverzitu, aby zajistily etický vývoj technologií. A v neposlední řadě technologie umožňují flexibilnější pracovní podmínky, což může přilákat více žen do oboru informačních technologií,“ uzavřela Denisa Janatová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.

 

Český pracovní trh v informačních technologiích by podle odhadů mohl pojmout kolem tří set tisíc lidí. Poptávka po počítačových odbornících stále převyšuje nabídku, přesto některé firmy „ajťáky“ propouštějí. Proč a kdo by se měl o svou práci nejvíce obávat?

Pandemie koronaviru otočila pracovní trh na ruby. Jednou z nejžádanějších profesí se v roce 2020 stali počítačoví experti. Tehdy jich firmy nabíraly desetitisíce. Některé se ale počítačových expertů nyní začínají zbavovat. „Některé firmy zjistily, že mají více IT zaměstnanců, než aktuálně potřebují, a celosvětová vlna propouštění se projevila i na místním trhu práce. V poslední době se firmy více zaměřují na zvýšení produktivity, například využitím umělé inteligence. Důvody propouštění mohou zahrnovat změny v IT strategii, restrukturalizaci a přehodnocení potřeb pracovní síly v reakci na měnící se tržní podmínky. I přes aktuální ochlazení pracovního trhu stále chybí desetitisíce počítačových expertů. A i když nyní pozorujeme zvýšenou dostupnost pracovních sil na trhu a některé firmy propouštějí nebo omezují nábor, je pravděpodobné, že se situace opět změní, nebude to ale hned. V následujících měsících očekáváme, že vlna propouštění v IT bude pokračovat,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Zatímco ještě před pár lety firmy nabíraly i méně zkušené kandidáty a samy si je zaučovaly, dnes je situace jiná. „Ajťáci“, kteří nedokáží držet krok s rychlým vývojem technologií, ztrácejí konkurenceschopnost a firmy o ně nemají zájem. „Probíhající automatizace a implementace AI postupně omezí počet IT specialistů, kteří vykonávají rutinní práci, jako je údržba a správa systémů, zpracování dat a podpora uživatelů. Také bude čím dál nižší poptávka po vývojářích, kteří pracují se zastaralými technologiemi a programovacími jazyky. Je proto důležité, aby se odborníci neustále rozvíjeli a rozšiřovali si obzory v oblasti aktuálních technologií,“ vysvětlila Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

IT odborníci jsou si situace na trhu práce vědomi. Ti zkušení ze svých požadavků ale zatím neslevují. Oproti tomu uchazeči o juniorní pozice už obvykle se svými požadavky na výši mzdy ve firmách neuspějí. „Zkušení profesionálové mají jasnou představu o hodnotě svých znalostí a zkušeností a prozatím nejsou ochotni snižovat svůj standard. Na druhé straně junioři mají často vysoké nároky na mzdu, které ne vždy odpovídají jejich zkušenostem a odborným schopnostem. Zatímco v minulosti firmy kvůli nedostatku odborníků jejich vysokým nárokům zpravidla vyhověly, dnes už junioři během procesu hledání práce svá očekávání zpravidla přehodnotí a přijmou nižší nabídku,“ řekla Denisa Janatová. Aktuální situace na trhu práce navíc zmírňuje fluktuaci. Zatímco se „ajťáci“ ještě před rokem nebáli opustit současnou pozici a „jít za lepším“, dnes už změnu daleko víc zvažují. „Vnímáme, že na IT trhu není tolik pohybu jako v minulosti. Mnoho profesionálů zůstává věrných svým současným zaměstnavatelům a vyhýbá se riziku nejisté změny,“ dodala.

V informačních technologiích převažují zaměstnanecké úvazky. A i forma pracovního poměru může ovlivnit rozhodnutí vedení, zda si zaměstnance ponechat či ne. „Zhruba 70 procent IT odborníků pracuje v zaměstnaneckém poměru, zbylých 30 procent pracuje na bázi kontraktů, tedy na IČO. Ovlivnit proces rozvázání pracovního poměru může i typ úvazku. Společnosti obvykle nejprve zkoumají klíčovost a povahu pracovních pozic a poté se zabývají rozvazováním těch, které jsou méně klíčové. Při rozhodování o ukončení pracovního poměru se zohledňuje několik faktorů, včetně typu pracovního vztahu, výše mzdy a délky trvání zaměstnání. Rozvázání spolupráce s kontraktory (OSVČ) je obvykle jednodušší a levnější než v případě zaměstnanců s plným úvazkem. Proto „ičaři“ většinou odcházejí v první vlně,“ vysvětlila Kateřina Marešová.

Jistotu trvalého a stálého příjmu může představovat státní sektor. Tam se ale „ajťáci“ nehrnou. „Státní sektor má dlouhodobě problém s nedostatkem IT specialistů kvůli nižším platům a méně atraktivním benefitům. Průměrný plat počítačových odborníků se aktuálně pohybuje kolem 75 tisíc korun měsíčně, ve státním sektoru je to zhruba o 40 procent méně. Situaci by měla pomoci novela zákona o státní službě, která by měla zvýšit tabulkové platy zaměstnancům a zmírnit nedostatek IT pracovníků ve státním sektoru. Pomoci může ale i aktuální propouštění v soukromém sektoru. Státní sektor, kterému se IT odborníků nedostává a propouštění je v něm takřka nulové, totiž představuje stálý, ač výrazně nižší příjem,“ uzavřela Denisa Janatová.

SMITIO, smitio.com/cs

Na začátku bylo smitio kariérní platformou pro IT komunitu, která klade důraz na transparentnost a otevřenou komunikaci. V rychle se měnícím a dynamickém trhu se smitio neustále rozvíjelo a přizpůsobovalo se novým potřebám a trendům. Postupně rostlo a reagovalo na výzvy trhu, až dosáhlo své současné podoby jako komplexní služby pro nábor, včetně recruitmentu.

Smitio vychází ze zkušeností a potřeb IT komunity a spojuje je s projektovými týmy. Jeho vývoj je důkazem toho, jak se dokáže adaptovat a inovovat v souladu s potřebami a dynamikou trhu. Smitio je nejen prostředkem pro efektivní nábor IT specialistů, ale také platformou, která posiluje propojení a spolupráci mezi jednotlivci a týmy v oblasti IT.