Evropa je drahá, firmy z ní utíkají. V zahraničí hledají levnější pracovní sílu i energie

PRAHA, 14. DUBNA 2025 – Výroba v Evropě se firmám prodražuje. Proto z ní ve velkém odcházejí, cílovou destinací je Asie. Problém pro Česko představuje zejména stěhování firem z Německa. Českým firmám se tak vzdaluje jeden z hlavních odběratelů.

Drahé energie, nedostatek pracovní síly a přísné regulace – to jsou hlavní důvody, proč stále více firem opouští evropský trh. „V poslední době se stále častěji setkáváme s tím, že firmy řeší, jak zůstat konkurenceschopné, když výroba v Evropě zdražuje. Přesuny výroby do zahraničí, hlavně do zemí s levnější pracovní silou a energiemi, jsou čím dál běžnější. Firmy nejčastěji přesouvají svou výrobu do asijských zemí, jako je Čína, Indie, Vietnam, Indonésie nebo Bangladéš, důvodem jsou výrazně nižší mzdy než v Evropě a zároveň nižší náklady na energie, nájmy a suroviny. Dalším podstatným argumentem pro přesun je to, že Asie je nejrychleji rostoucím trhem na světě, zejména Čína a Indie. Firmy tak chtějí být blízko zákazníkům a zvýšit svou konkurenceschopnost. Podstatným důvodem je také to, že některé evropské regulace jako například přísné ekologické normy nebo vysoké daně jsou v Asii mírnější, což snižuje náklady na podnikání. Mnoho asijských zemí navíc nabízí daňové úlevy a pobídky pro zahraniční investory,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Stěhování firem mimo Evropu výrazně ovlivňuje český pracovní trh. „Pokud firma přesune výrobu do Asie, často to znamená propouštění zaměstnanců v Česku. Přesun továren negativně ovlivňuje regiony, kde byly velkými zaměstnavateli, a vlivem jejich odchodu dochází k masivnějšímu propouštění. Firmy často ponechají v Česku vývoj, výzkum a manažerské pozice a přesunou jen výrobu. Nejvíce ohroženy jsou tak nízkokvalifikované pozice ve výrobě. Týká se to především firem z oblasti automotive, textilního průmyslu a chemického průmyslu, pro které drahé energie a přísné evropské regulace dělají výrobu v Evropě méně atraktivní. Zároveň pokud firmy přesouvají výrobu do levnějších zemí, může to brzdit růst mezd v Česku. Firmy totiž mohou mít menší motivaci zvyšovat mzdy, když mají levnější alternativy v zahraničí,“ upozornila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Problém pro českou ekonomiku představuje odliv firem z Německa – to je jedním z hlavních odběratelů českých firem. „Hlavní dopady jsou vidět v regionech, kde je spousta výrobních firem závislých na exportu. To jsou například Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj nebo části Pardubického kraje. Když německé firmy omezují výrobu nebo ji přesouvají jinam, ovlivňuje to přímo i jejich české dodavatele. Pokud se ceny energií a dalších nákladů v Evropě nezmění, dá se očekávat, že podobné přesuny budou pokračovat. Pro české firmy to znamená velké existenční riziko,“ vysvětlil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Firmy, které se nechtějí z českého trhu stáhnout, budou muset investovat do modernizace a hledat nové odběratele. „Českým firmám by mohly pomoci investice do technologií a automatizace, které sníží jejich výrobní náklady. Důležité bude také hledat nové zákazníky. Firmy by se měly pokusit rozšířit portfolio svých odběratelů, přizpůsobit nabídku konkrétním zákaznickým potřebám nebo rozšířit své portfolio produktů či služeb, aby oslovily širší zákaznickou základnu. Výrobní firmy se dlouhodobě potýkají s personálními problémy. Odchod některých z nich by mohl pomoci těm, co zůstanou, sehnat rychleji pracovní sílu. Bude ale záležet na ochotě zaměstnanců za prací například dojíždět nebo se rekvalifikovat,“ uzavřela Gabriela Hansliková.

ADVANTAGE CONSULTING, www.acjobs.cz

Personální agentura Advantage Consulting je největší česká personální agentura v oblasti Recruitmentu. Uchazečům o zaměstnání pomáhá s jejich uplatněním na trhu práce od roku 2002. Síť poboček má po celé ČR. Zajišťuje komplexní služby v oblasti lidských zdrojů, poradenství v otázkách náboru a hodnocení nových či stávajících zaměstnanců.

 

Připravme se na větší počet bankrotů. Jde jim předcházet?

Rozkolísaná německá ekonomika negativně ovlivní také české hospodářství. Dočkáme se vzestupné vlny firemních krachů i u nás? Čísla z roku 2024 tomu nasvědčují.

Jak zkraje letoška informoval ekonomický institut z německého Halle, hospodářský pokles se projevil v nebývalém počtu krachů a s tím souvisejícím propouštění lidí. Pro více než 4 tisíce německých firem, které vyhlásily bankrot ve 4. kvartálu 2024, najdeme paralelu jen v krizovém roce 2009. V České republice loni podle analýzy portálu informaceofirmach.cz zbankrotovalo 686 firem, o pět procent více než v roce 2023.

Obdobné zprávy přicházejí i ze zámoří, kde američtí analytici mluví o 14letých maximech v počtech bankrotů místních firem. Kromě makroekonomických zřetelů, svědčících o vyšší míře nestability na globálních trzích, vypovídají zveřejněná čísla také o odlišné firemní kultuře, než na jakou jsme zvyklí u nás.

„V Americe firmy krachují častěji a není to takový problém, naopak o to rychleji se potom obnovují a zakládají nové,“ vysvětluje Václav Nedvídek ze společnosti My Value Officer, která pomáhá malým a středním firmám s finančním řízením. Vyhlášení bankrotu tak nemusí být v Americe vnímáno jako symbolický konec světa. Podle Nedvídka je možné se nejen lépe připravovat na situaci následující po krachu, ale za určitých okolností bankrotu i úspěšně předcházet.

Do potíží firmu může přivést i velká investice

Řada menších a středních firem resp. jejich majitelé nedokáže v krizových situacích rychle škrtat náklady a zefektivnit provoz. Podle odborníků se tak často děje pozdě a firma proto končí v problémech. „Naše zkušenost je taková, že nezávislý člověk zvenčí je schopen dělat rychlá, potřebná rozhodnutí a firma tak dokáže rychle zeštíhlit,“ popisuje Nedvídek.

Do potíží ale mohou podnikatele dostat i jednorázové velké investice, jejichž návratnost společnost nemá dobře spočítanou v kontextu finančního plánu společnosti. „Typickým příkladem jsou start-upy,“ podotýká k tomu Nedvídek. „A nejhorší, co se může stát, je, že mladé firmy začnou získané finance využívat bez jasně stanovené strategie a nemají detailní přehled o tom, kam prostředky plynou,“ dodává. Z finanční vzpruhy se tak stane ekonomická katastrofa, která v krajním případě může vyústit dokonce v bankrot. Předcházet mu podle Václava Nedvídka jde právě posílením pozice finančního ředitele v obdobích velkých transformačních změn. Pozdě podle něj nemusí být ani v situaci, kdy ekonomické výsledky společnosti již směřují do červených čísel.

Exit mobile version