Krátká a teplá zima, spojená s minimem srážek, ohrožuje letošní zemědělskou úrodu a nejspíš i celou sezonu. V zimních měsících dosáhly srážky na většině míst pouze polovičního objemu ve srovnání s předchozím rokem, což potvrzují i výsledky měření společnosti Agdata, provozující systém chytrého zemědělství. Hrozící sucho se tak projeví ve volatilních cenách komoditních plodin, které čeští zemědělci pravděpodobně budou kvůli nepříznivým výkupním cenám stále častěji vyvážet mimo Česko.
Letošní zima byla, už jako několikátá v pořadí, velice teplá a zároveň suchá. Na konkrétních českých polích spadlo letošní zimu jen 44,5 % srážek v porovnání s loňským rokem. Data pochází z výsledků měření Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, jehož klienti spravují více jak polovinu celkové zemědělské plochy v Česku. K měření využívají speciální meteostanice s vyhříváním, které dokáží zaznamenat i sněhové srážky.
Nedostatek srážek není pouze lokální problém, což potvrzují i data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterých byl souhrnný úhrn srážek v celém Česku od října do konce ledna na 73,75 % oproti průměru z let 1991 až 2020. Jedná se o data za celé Česko, do nichž jsou započítávány i srážky na horách, které bývají přes zimu vydatnější, ale na vláhu na českých polích nemají takový dopad. Alarmující je především vývoj v únoru, kdy v celém Česku spadlo jen 30 % obvyklých srážek, průměr na konkrétních českých polích byl pak podle měření Agdata dokonce poloviční.
Zemědělci se tak podle Lukáše Musila, spoluzakladatele Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, dost možná musí připravit na ještě složitější situaci než v loňském roce: „Minulá zima měla podobný průběh jako ta letošní. Teplé počasí motivovalo zemědělce hlavně v nižších polohách k brzkému zasetí, ale ojedinělé deště až na výjimky se do vyschlé půdy po zimě nestačily dostatečně zasakovat, rychle podmočily plodiny a zemědělci je pak byli nuceni je jako zničené plošně zaorávat. Naopak později zaseté jařiny zase zaschly a potkal je podobný osud. Aktuálně je jedinou možnou ochranou důsledné měření a sledování lokálních meteo dat a těm agronomické práce přizpůsobovat.“
Ideální podmínky se nevrátí, české zemědělství se musí adaptovat
Dalším problémem jsou relativně vysoké teploty vzduchu, které v průměru v zimních měsících klesaly pod bod mrazu jen zřídka, a to navíc primárně ve vyšších polohách. Jediným zimním měsícem s průměrnou teplotu pod bodem mrazu byl únor s teplotním průměrem -0,4 °C, jinak se v celém Česku od ledna loňského roku držela měsíční průměrná teplota nad bodem mrazu. Kromě sucha s sebou teplá zima přináší i zvýšené riziko výskytu škůdců, kdy mezi nejzásadnější patří hraboši, kteří se po mírné suché zimně množí extrémně rychle. Škody páchají jak na vzcházejících porostech, například ničením kořenových systémů, tak na vyzrálých polích, kde jsou mnohdy fatální. Přemnožují se také mšice. Kombinace škůdců s oblastmi podmáčenými při loňských povodních neznamená pro zemědělce v letošním roce opravdu nic příjemného.
„Mrazivé zimy i vláha, na které jsme byli v naší zeměpisné šířce zvyklí, se bohužel s globální změnou klimatu stávají minulostí. Vždyť průměrná měsíční teplota vzduchu nižší než -1,5 stupně byla naposledy před šesti lety v lednu 2019. Čeští zemědělci se tak musí na tuto změnu adaptovat. Charakteristické je pro mírné zimy také oslabení ozimů, které si bez chladu dostatečně neodpočinou a nezregenerují. V rámci konvenčního zemědělství je pak náročné rostliny znovu aktivovat tak, aby zemědělci dosáhli očekávaných výsledků. Pomoct jim může samozřejmě precizní zemědělství, které díky využití aktuálních dat umožňuje vyhledat problematická místa, ale především ušetřit na vstupech. Například díky precizní aplikaci hnojiv pouze na místa, na kterých to má ještě smysl,“ vysvětluje Lukáš Musil z Agdata.
Zemědělci čelí nejistým výkupním cenám, pomoci jim může vývoz
Kromě počasí na zemědělce dlouhodobě dopadají vysoké ceny prakticky veškerých vstupů, jejichž zvýšení nereflektují tržní ceny komoditních plodin, které představují většinu rostlinné výroby v Česku. Velkou roli hrají i supermarkety, které využívají zdražování potravin ke zvyšování svých marží místo vyrovnání poměrů v dodavatelském řetězci. Zemědělci tak dostávají zaplaceno přibližně stejně jako před pěti lety, ale cena na pultech neúměrně vzrostla. Navíc zdražování na českou kupní sílu nemá zásadní vliv a díky neutuchající poptávce ze strany zákazníků se zemědělci dostávají do ještě většího tlaku na snížení ceny. A to i přes to, že výkupní ceny, například u potravinářské pšenice, jsou na úrovni cen druhé poloviny roku 2021. Letos se proto dá očekávat, že ceny komodit v Česku budou extrémně volatilní.
Podle Lukáše Musila se tak dá očekávat změna v tržním chování zemědělců. Ti se už nebudou snažit prodat nejbližšímu odběrateli, jak to bývalo v minulosti standardem, ale naopak budou věnovat více času hledání co nejvýhodnějších výkupních cen. To může znamenat stále častější sdružování zemědělců při prodejích komoditních plodin a současně i orientaci na prodeje do zahraničí. Z dat platformy AgDeals, která funguje jako marketplace pro zemědělce, vyplývá, že za posledních 12 měsíců čeští zemědělci prodávali potravinářskou pšenici přibližně o 400 až 500 Kč na tunu pod průměrem EU. Tato situace může přispět ke stále častějšímu sdružování zemědělců při prodejích komoditních plodin a současně i orientaci na prodeje do zahraničí.
„Už teď pozorujeme větší zájem českých zemědělců o budoucí tzv. kumulované poptávky směrem do zahraničí. V praxi to funguje tak, že se společně domluví několik zemědělců a odběrateli dodají tržní plodiny v objemu, který by samostatně nebyli schopni pokrýt. Odběratel nemusí plodiny shánět od více dodavatelů a zemědělci mají zase silnější pozici při vyjednávání podmínek. V našich končinách působí například společnosti z Německa, které tyto velké objemy plodin jako obilí nebo řepka distribuují do celého světa skrze přístav v Hamburku. Nárůst zájmu o tento způsob prodeje komodit vychází z ne úplně rovných podmínek na českém trhu, kdy se zemědělci potýkají s velice nízkou a stagnující ziskovostí na jedné straně a retail zaměřený na potraviny na straně druhé neustále navyšuje své zisky,“ uzavírá Musil.
O Agdata
Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016 a během čtyř let se jejich platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Agdata se specializují na precizní zemědělství, variabilní aplikace a zavádění automatizace v rámci zemědělství 4.0. Jejich platforma je určená pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.
