precizní zemědělství Archivy

Drony loni využívalo jen 6 procent farmářů. Zájem o ně však díky dotacím i tlaku na efektivitu roste

Ačkoli drony využívá ve své praxi prozatím jen malá část českých zemědělců, zájem o tuto technologii postupně narůstá. Vliv na daný trend mají i dotační tituly, díky kterým mohou farmáři ušetřit značnou část počátečních nákladů na investici. Například v rámci nového říjnového kola Strategického plánu společné zemědělské politiky může žadatel na pořízení dronu získat až 60% dotaci.

Od 14. října startuje nové, v pořadí 6. kolo Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP), v jehož rámci bude mezi zemědělce, lesníky a potravináře rozděleno přes 7 miliard korun. Program cílí mimo jiné na mladé začínající zemědělce, modernizaci výroby i inovace. Žádosti o dotace bude možné podávat až do 4. listopadu prostřednictvím Portálu farmáře.

„V letošním podzimním kole dotací na rozvoj venkova jsme se opět zaměřili na mladé zemědělce a menší zemědělské podniky. Mladí zemědělci mohou v tomto kole získat až 1,1 miliardy korun, navíc jsme jim usnadnili administrativu, takže si bez zbytečného papírování budou moci sami určit, na co dotaci nejlépe využijí,“ popisuje ministr zemědělství Marek Výborný.

Dotace na drony až 60 procent

Dotační výzva podporuje mimo jiné investice do moderních technologií, včetně monitorovacích a aplikačních dronů. Dotace pokrývá základně 40 procent způsobilých výdajů, s navýšením o 10 procent pro mladé začínající zemědělce a dalších 10 procent pro ekologicky hospodařící podniky.

Drony ve své běžné praxi využívalo podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací na začátku roku 2024 pouze 6 procent dotázaných českých farmářů. Podle Vítězslava Škody ze společnosti AgroScan, která se specializuje na precizní zemědělství včetně distribuce samotných dronů a školení práce s nimi, se však zájem o tuto technologii postupně zvyšuje.

„V rámci precizního zemědělství jsou drony s multispektrální kamerou nepostradatelným nástrojem, díky kterému farmář získává přesné informace o aktuálním stavu porostu,“ vysvětluje. AgroScan zároveň poskytuje i software, který umožňuje data z dronu jednoduše zpracovat a usnadňuje tak jejich využití v praxi.

Na základě nich pak může zemědělec přesně volit, cílit a plánovat jednotlivé agronomické zásahy s čímž je spojená úspora hnojiv, pesticidů a zejména navýšení výnosů. Vedle optimalizace nakládání s postřiky a hnojivy pomáhá monitoring rovněž včas odhalit a lokalizovat činnost škůdců.

Technologii brzdí legislativa

Vedle monitorovacích dronů mohou farmáři čerpat podporu i pro pořízení velkých aplikačních dronů. Ty jsou z technického hlediska schopné mimo jiné cíleně distribuovat hnojiva a pesticidy přímo do ohnisek problému. V praxi však jejich většímu uplatnění na poli brání aktuální legislativa. „Na drony je z pohledu aplikace pesticidů nahlíženo stejně jako na letadla či helikoptéry, ačkoli je přesnost jejich zásahu nesrovnatelně vyšší,“ nastiňuje Vítězslav Škoda a doplňuje:

„Letecká aplikace pesticidů je sice v našem zákonném rámci možná, ale váže se k ní množství administrativních náležitostí a také dlouhý schvalovací proces.“ Žádost je totiž v praxi nutné podat minimálně 10 dní předem, příslušné úřady pak mají na její vyřízení zpravidla dalších 5 dnů. „U polí se přitom jedná o značně dlouhou dobu, za kterou se konkrétní problém může výrazně zhoršit. Proto je klíčové provést aplikaci co nejdříve a při ideálních podmínkách, aby byla zajištěna maximální účinnost. V praxi je však složité aplikaci plánovat a současně čekat na schvalovací proces, což může vést k tomu, že následná aplikace již nebude dostatečně účinná,“ doplňuje odborník na precizní zemědělství.

Drony se stanou standardem

Podle odborníka bude tlak na ekonomickou i environmentální udržitelnost zemědělství v následujících letech dále sílit, a právě moderní technologie v čele s drony se tak stanou běžným nástrojem agronomické praxe. „Díky dotační politice, přijatelným cenám technologií a tlaku na efektivitu se drony v budoucnu stanou pro většinu agronomů standardem. Věřím rovněž, že se legislativa postupně upraví tak, aby nebrzdila technologický pokrok v zemědělství,“ uzavírá zástupce společnosti AgroScan.

Inovativní způsob ochrany zemědělských plodin před zvěří. Česká firma aplikuje pachové odpuzovače pomocí dronů

Česká společnost AgroScan vyvinula unikátní technologii pomáhající chránit plodiny i srnčí mláďata. Prostřednictvím dronů aplikuje zemědělcům na pole pachové odpuzovače, které fungují jako neinvazivní bariéra proti vysoké a černé zvěři. Pomocí této technologie mohou farmáři účinně předcházet škodám, jejichž náhrada je v praxi jen složitě vymahatelná.

S drony se lze v posledních letech na polích setkat stále častěji. Farmářům pomáhají dodávat aktuální data o pozemcích či aplikovat hnojiva. Česká společnost AgroScan nyní úspěšně otestovala technologii umožňující za pomoci dronů rozmisťovat pachové odpuzovače. Ty chrání plodiny před škodami způsobenými zvěří a rovněž snižují riziko usmrcení srnčat při sečení.

„K rozmisťování využíváme aplikační drony, u nichž jsme speciálně vyvinuli dávkovací modul. Nosič pachové látky byl vytvořen přímo pro dronovou distribuci a zajišťuje funkční pachovou stopu i ve ztížených podmínkách. Jeho struktura byla navržena tak, aby umožnila přesné rozhození a zajišťovala požadovaný efekt,“ popisuje Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan.

Klíčové je podle odborníka na precizní zemědělství zavést do porostu rušivé podněty ještě předtím, než tam zvěř vstoupí – typicky hned po výsevu, při nástupu vegetace nebo před kladením srnčat. „Na základě našich zkušeností víme, že plošné zapachování pozemků působí na zvěř silně odpudivě napříč celým polem. Výsledkem je, že dané území opustí a přesune se jinam,“ vysvětluje Vítězslav Škoda.

Pokud panují dobré povětrnostní podmínky, zvládne dron ošetřit až 30 hektarů pole za hodinu. Dávkování i trajektorie letu jsou řízeny přesnou aplikační mapou zohledňující specifika pozemku. To zajišťuje optimalizaci množství použitého materiálu a činí službu rentabilní i pro drobnější zemědělce.

Náhrady škod se zemědělci mnohdy nedočkají

Škody na polích způsobené divokou zvěří se v posledních letech v Česku pohybují v řádech miliard korun ročně. Podle zakladatele AgroScanu je pro zemědělce zároveň velmi složité získat za újmu odškodnění.

„Zákon o myslivosti sice stanovuje, že škody má hradit uživatel honitby, ale jeho určení, prokázání a následná vymahatelnost je v praxi mimořádně komplikovaná. Řada nároků tak kvůli nedodrženým lhůtám, důkazní nouzi nebo pasivitě spolků končí nenaplněna,“ vysvětluje Vítězslav Škoda. „Z tohoto důvodu pomáháme farmářům dělat potřebná opatření v předstihu a minimalizovat riziko, že k poškození vůbec dojde,“ uzavírá.

O společnosti AgroScan

AgroScan je česká firma zaměřující se na oblast precizního zemědělství. Využívá data z multispektrálního snímkování pomocí dronů k tomu, aby farmářům poskytla přesné informace o stavu porostů. Díky těmto technologiím má zemědělec přehled o zdravotním stavu porostu, výnosovém potenciálu i potřebě zásahu v konkrétních částech pole. Veškerá data má zároveň přehledně k dispozici v aplikaci Můj AgroScan, která slouží jako nástroj pro správu pozemků, plánování zásahů i vyhodnocování vývoje plodin. Součástí aplikace je také agronomický rádce s umělou inteligencí, jenž na základě aktuálních dat doporučuje konkrétní postupy. Zakladatel společnosti Vítězslav Škoda byl v roce 2024 oceněn titulem Společensky odpovědný zemědělec roku.

Čeští zemědělci se připravují na volatilní ceny komodit. Výkup ovlivňuje sucho i politika supermarketů

Krátká a teplá zima, spojená s minimem srážek, ohrožuje letošní zemědělskou úrodu a nejspíš i celou sezonu. V zimních měsících dosáhly srážky na většině míst pouze polovičního objemu ve srovnání s předchozím rokem, což potvrzují i výsledky měření společnosti Agdata, provozující systém chytrého zemědělství. Hrozící sucho se tak projeví ve volatilních cenách komoditních plodin, které čeští zemědělci pravděpodobně budou kvůli nepříznivým výkupním cenám stále častěji vyvážet mimo Česko.

Letošní zima byla, už jako několikátá v pořadí, velice teplá a zároveň suchá. Na konkrétních českých polích spadlo letošní zimu jen 44,5 % srážek v porovnání s loňským rokem. Data pochází z výsledků měření Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, jehož klienti spravují více jak polovinu celkové zemědělské plochy v Česku. K měření využívají speciální meteostanice s vyhříváním, které dokáží zaznamenat i sněhové srážky.

Nedostatek srážek není pouze lokální problém, což potvrzují i data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterých byl souhrnný úhrn srážek v celém Česku od října do konce ledna na 73,75 % oproti průměru z let 1991 až 2020. Jedná se o data za celé Česko, do nichž jsou započítávány i srážky na horách, které bývají přes zimu vydatnější, ale na vláhu na českých polích nemají takový dopad. Alarmující je především vývoj v únoru, kdy v celém Česku spadlo jen 30 % obvyklých srážek, průměr na konkrétních českých polích byl pak podle měření Agdata dokonce poloviční.

Zemědělci se tak podle Lukáše Musila, spoluzakladatele Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství, dost možná musí připravit na ještě složitější situaci než v loňském roce: „Minulá zima měla podobný průběh jako ta letošní. Teplé počasí motivovalo zemědělce hlavně v nižších polohách k brzkému zasetí, ale ojedinělé deště až na výjimky se do vyschlé půdy po zimě nestačily dostatečně zasakovat, rychle podmočily plodiny a zemědělci je pak byli nuceni je jako zničené plošně zaorávat. Naopak později zaseté jařiny zase zaschly a potkal je podobný osud. Aktuálně je jedinou možnou ochranou důsledné měření a sledování lokálních meteo dat a těm agronomické práce přizpůsobovat.“

Ideální podmínky se nevrátí, české zemědělství se musí adaptovat

Dalším problémem jsou relativně vysoké teploty vzduchu, které v průměru v zimních měsících klesaly pod bod mrazu jen zřídka, a to navíc primárně ve vyšších polohách. Jediným zimním měsícem s průměrnou teplotu pod bodem mrazu byl únor s teplotním průměrem -0,4 °C, jinak se v celém Česku od ledna loňského roku držela měsíční průměrná teplota nad bodem mrazu. Kromě sucha s sebou teplá zima přináší i zvýšené riziko výskytu škůdců, kdy mezi nejzásadnější patří hraboši, kteří se po mírné suché zimně množí extrémně rychle. Škody páchají jak na vzcházejících porostech, například ničením kořenových systémů, tak na vyzrálých polích, kde jsou mnohdy fatální. Přemnožují se také mšice. Kombinace škůdců s oblastmi podmáčenými při loňských povodních neznamená pro zemědělce v letošním roce opravdu nic příjemného.

„Mrazivé zimy i vláha, na které jsme byli v naší zeměpisné šířce zvyklí, se bohužel s globální změnou klimatu stávají minulostí. Vždyť průměrná měsíční teplota vzduchu nižší než -1,5 stupně byla naposledy před šesti lety v lednu 2019. Čeští zemědělci se tak musí na tuto změnu adaptovat. Charakteristické je pro mírné zimy také oslabení ozimů, které si bez chladu dostatečně neodpočinou a nezregenerují. V rámci konvenčního zemědělství je pak náročné rostliny znovu aktivovat tak, aby zemědělci dosáhli očekávaných výsledků. Pomoct jim může samozřejmě precizní zemědělství, které díky využití aktuálních dat umožňuje vyhledat problematická místa, ale především ušetřit na vstupech. Například díky precizní aplikaci hnojiv pouze na místa, na kterých to má ještě smysl,“ vysvětluje Lukáš Musil z Agdata.

Zemědělci čelí nejistým výkupním cenám, pomoci jim může vývoz

Kromě počasí na zemědělce dlouhodobě dopadají vysoké ceny prakticky veškerých vstupů, jejichž zvýšení nereflektují tržní ceny komoditních plodin, které představují většinu rostlinné výroby v Česku. Velkou roli hrají i supermarkety, které využívají zdražování potravin ke zvyšování svých marží místo vyrovnání poměrů v dodavatelském řetězci. Zemědělci tak dostávají zaplaceno přibližně stejně jako před pěti lety, ale cena na pultech neúměrně vzrostla. Navíc zdražování na českou kupní sílu nemá zásadní vliv a díky neutuchající poptávce ze strany zákazníků se zemědělci dostávají do ještě většího tlaku na snížení ceny. A to i přes to, že výkupní ceny, například u potravinářské pšenice, jsou na úrovni cen druhé poloviny roku 2021. Letos se proto dá očekávat, že ceny komodit v Česku budou extrémně volatilní.

Podle Lukáše Musila se tak dá očekávat změna v tržním chování zemědělců. Ti se už nebudou snažit prodat nejbližšímu odběrateli, jak to bývalo v minulosti standardem, ale naopak budou věnovat více času hledání co nejvýhodnějších výkupních cen. To může znamenat stále častější sdružování zemědělců při prodejích komoditních plodin a současně i orientaci na prodeje do zahraničí. Z dat platformy AgDeals, která funguje jako marketplace pro zemědělce, vyplývá, že za posledních 12 měsíců čeští zemědělci prodávali potravinářskou pšenici přibližně o 400 až 500 Kč na tunu pod průměrem EU. Tato situace může přispět ke stále častějšímu sdružování zemědělců při prodejích komoditních plodin a současně i orientaci na prodeje do zahraničí.

„Už teď pozorujeme větší zájem českých zemědělců o budoucí tzv. kumulované poptávky směrem do zahraničí. V praxi to funguje tak, že se společně domluví několik zemědělců a odběrateli dodají tržní plodiny v objemu, který by samostatně nebyli schopni pokrýt. Odběratel nemusí plodiny shánět od více dodavatelů a zemědělci mají zase silnější pozici při vyjednávání podmínek. V našich končinách působí například společnosti z Německa, které tyto velké objemy plodin jako obilí nebo řepka distribuují do celého světa skrze přístav v Hamburku. Nárůst zájmu o tento způsob prodeje komodit vychází z ne úplně rovných podmínek na českém trhu, kdy se zemědělci potýkají s velice nízkou a stagnující ziskovostí na jedné straně a retail zaměřený na potraviny na straně druhé neustále navyšuje své zisky,“ uzavírá Musil.

O Agdata

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Jiráskem v roce 2016 a během čtyř let se jejich platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Agdata se specializují na precizní zemědělství, variabilní aplikace a zavádění automatizace v rámci zemědělství 4.0. Jejich platforma je určená pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Pod značkou Agdata SMART pak dodává senzory napojené na analytický systém také do měst a obcí.

Zemědělství s využitím dronů a AI. Česká firma pomáhá farmářům precizně hospodařit

Česká společnost AgroScan umožňuje zemědělcům činit na poli správná a efektivní rozhodnutí. Díky monitoringu pozemků pomocí dronů a analýze dat za využití umělé inteligence dokáže farmáři zajistit detailní informace o stavu jeho porostu. Ten tak může účelně plánovat hnojení, aplikaci postřiků nebo zvolit správnou cestu při boji se škůdci.

Unijní regulace, zahraniční konkurence i vliv klimatických změn nutí tuzemské zemědělce hospodařit na svých polích maximálně efektivně. S dosažením tohoto cíle za využití moderních technologií pomáhá nově farmářům česká společnost AgroScan. „Naše technologie je založena na sběru dat prostřednictvím detailního monitoringu polí. K němu využíváme drony s multispektrální kamerou. Získané informace o pozemku a kondici plodin následně umožňují zemědělci dělat přesná a včasná rozhodnutí,“ popisuje Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan.

Pomocí monitoringu získá farmář informace o tom, které části pole jsou oslabené a vyžadují zvýšenou péči, kde se nachází místa s vyšším výnosovým potenciálem nebo zda porost vykazuje známky stresu zapříčiněné suchem či chorobami. Technologie pracuje s vegetačními indexy, které podle odrazivosti světla určují obsah chlorofylu a tím i růstovou fázi a vitalitu rostlin. Pomáhá rovněž detekovat poškození způsobené zvěří nebo škůdci. „S přesnými daty tak zemědělec neplýtvá hnojivy ani postřiky a aplikuje je cíleně tam, kde mají skutečný efekt. To šetří nejen náklady, ale i životní prostředí,“ doplňuje Vítězslav Škoda.

Agronomický poradce s umělou inteligencí

Monitoring pomocí dronů probíhá v klíčových fázích vegetace, zpravidla několikrát za sezónu podle potřeby konkrétní plodiny. Všechna sesbíraná data má farmář přehledně k dispozici v online aplikaci, která slouží jako centrální nástroj pro správu informací o jednotlivých pozemcích. Kromě výstupů z monitoringu zde najde i pět satelitních vrstev, agronomickou evidenci, přehled o vývoji porostu nebo seznam doporučených postupů.

„Součástí aplikace Můj AgroScan je také agronomický poradce s umělou inteligencí, který farmářům poskytuje podporu v celé řadě oblastí. Navrhuje vhodné typy a dávky hnojiv, doporučuje postupy ochrany porostu, sleduje plnění legislativních požadavků a pomáhá s rozhodováním na základě aktuálních dat,“ doplňuje zakladatel společnosti AgroScan.

Od zemědělců pro zemědělce

Firma plánuje svoje služby dále rozvíjet. Agronomický poradce nové dokáže analyzovat i fotografie pořízené přímo mobilním telefonem, například při rozpoznání chorob plodin, škůdců nebo nedostatku konkrétních živit. Systém bude zároveň pracovat s aktuální předpovědí počasí, což zajistí ještě přesnější doporučení pro konkrétní zásahy. Společnost zároveň školí zemědělce v práci s drony, aby mohli data na svých pozemcích sbírat sami a následně je odesílat k vyhodnocení.

Věnuje se také rozvoji využívání aplikačních dronů, které umožňují cílenou aplikaci hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin. „V zemědělské prvovýrobě sami podnikáme už 30 let, takže dobře víme, co na poli v praxi funguje. Naše technologie testujeme na vlastních pozemcích a díky tomu je umíme přizpůsobit tak, aby opravdu pomáhaly zvyšovat výnosy a zároveň ulehčovat každodenní práci. AgroScan stavíme jako službu od zemědělců pro zemědělce. Ostatní farmáře nevnímáme jako konkurenci, ale jako partnery, kteří čelí stejným výzvám jako my,“ uzavírá Vítězslav Škoda.

O společnosti AgroScan