pracovní trh Archivy

Trh práce vstupuje do období strukturálních změn, stále však chybí kvalifikovaní specialisté. Adaptaci brzdí bariéry i předsudky.

Praha, 22. dubna 2025 – Tuzemský pracovní trh se po letech strnulosti začíná rozhýbávat. Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti během uplynulé zimy však zaměstnavatelé i nadále čelí dlouhodobému problému: nedostatku kvalifikovaných lidí. Ukazují to aktuální data společnosti Alma Career, která vycházejí z nedávného průzkumu mezi zaměstnavateli a také z čerstvých dat pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz za první čtvrtletí roku 2025.

Podíl nezaměstnaných podle Úřadu práce sice během zimy mírně vzrostl až na 4,4 % ke konci února, nárůst však byl do velké míry způsoben jednoduší registrací nových uchazečů. Dle posledních dostupných dat Eurostatu a ČSÚ, která jsou srovnatelná napříč Evropou, míra nezaměstnanosti v ČR na úrovni 2,7 % ke konci února nadále zůstala vedle Polska a Malty jednou z nejnižších mezi zeměmi EU. Celkem 3,2 % pracovních míst v české ekonomice zůstává neobsazených, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU po Belgii, Nizozemí a Rakousku.

Jednoduše řečeno: lidí v evidenci Úřadu práce sice dočasně přibylo, podstatná část ale i nyní dokáže novu práci najít poměrně rychle. Data Alma Career ukazují, že poptávka po pracovnících zůstává v Česku celkem stabilní a v některých sektorech dokonce trvale vysoká. Během 1. čtvrtletí 2025 bylo na nejpoužívanějších pracovních portálech Jobs.cz a Prace.cz zveřejněno celkem 113 398 pracovních nabídek. To je jen mírný meziroční pokles o 5,4 %. Čtyři pětiny společností s více než 10 zaměstnanci letos alespoň částečně nabírají – zpravidla jako náhradu za odcházející kolegy. Aktivní nábor nových lidí letos plánuje plná třetina zaměstnavatelů. Naopak jen 17 % firem snižuje nebo plánuje snižovat stavy, navíc většinou mírně – do 5 % z počtu zaměstnanců.

Zájemců přibývá, lidé v profesích s konkrétní kvalifikací však stále chybějí

Zároveň roste počet lidí reagujících na pracovní nabídky – alespoň jednu reakci poslalo v prvním čtvrtletí tohoto roku bezmála 345 tisíc lidí, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %. Celkově zájemci na všechny obsazované pozice během 1. čtvrtletí přes pracovní portály a další služby Alma Career zaslali 2 152 544 reakcí, což je o 9,2 % více než za stejné období vloni.

Minimální požadované vzdělání	Počet inz. pozic přes Jobs.cz a Prace.cz v Q1/2025	Podíl na celé poptávce v Q1/2025	Průměrný počet reakcí na 1 pozici (za 30 dní) v Q1/2025	Podíl pozic s méně než 1 reakcí v Q1/2025	Průměrná nabízená mzda OD (Q1/2025)	Průměrná nabízená mzda DO (Q1/2025)
Základní	7 463	6,6 %	24,3	5 %	29 944	36 154
Odborné vyučení bez maturity	21 914	19,3 %	15,3	11 %	34 091	42 976
Úplné SŠ nebo odborné s maturitou	60 569	53,4 %	13,9	11 %	41 530	56 827
VOŠ (zdr. sestry, soc. prac. apod.)	3 143	2,8 %	7,8	17 %	36 534	44 704
VŠ – bakalářské	4 750	4,2 %	10,4	14 %	49 134	64 372
VŠ/univerzitní	9 831	8,7 %	8,1	21 %	53 714	70 671
Celkem	113 398		14,4	12 %	38 979	51 584

Na první pohled by se mohlo zdát, že se trh vrací k určité rovnováze – neuspokojená poptávka se neprohlubuje, dostupných kandidátů postupně přibývá. Ti však často nenaplňují očekávání a potřeby zaměstnavatelů. Do určité míry se tak poptávka s nabídkou nepotkává – ať už odborně, nebo geograficky. Zásadní nerovnováha panuje zejména v technických profesích, zdravotnictví a ve specializovaných službách.

Krize kvalifikovaných profesí: technici, vývojáři, zdravotníci

Pozice, které firmy poptávají opakovaně a dlouhodobě, často zůstávají neobsazené. Kritický je zejména nedostatek lidí v technických oborech a stále více také ve zdravotnictví a sociální péči – třeba u zdravotních sester dostanou zaměstnavatelé v průměru pouze 4 reakce na inzerát. U pozic projektantů či vývojových inženýrů jsou to necelé 4 reakce na inzerát, elektroinženýři či stavbyvedoucí dokonce jen zhruba 3. Pro slušný výběr vhodného kandidáta je přitom zapotřebí v průměru alespoň 10 reakcí. Hodnoty pod pět už znamenají vážný problém – jde o extrémně těžko obsaditelné pozice, pro které zhruba ve 20 až 35 % případů zaměstnavatelé nezískají ani jednoho vhodného kandidáta.

Naopak některé obecnější profese, u nichž často stačí nižší kvalifikace, mají vysoký počet reakcí – recepční s průměrem 45, číšníci a servírky s 32, pracovníci back office s 31 či fakturanti s bezmála 30 reakcemi na 1 pozici. Tyto profese zaměstnavatelé na rozdíl od specializovaných pozic výrazně častěji otevírají absolventům všech typů škol – a to i bez předchozí praxe.

Vybrané často inzerované pozice s nejvíce zaslanými CV kandidátů:

Profese	Celkem pozic v Q1/2025	Průměrný počet CV na 1 pozici
Recepční	1321	45,3
Číšník/servírka	912	31,6
Pracovník back office	3540	30,5
Fakturant	1287	29,5
Prodavač	7561	28,2
Skladník/manipulant	3968	27,4
Administrativní pracovník	7926	26,9

Vybrané často inzerované pozice s nejméně zaslanými CV kandidátů:

Profese	Celkem pozic v Q1/2025	Průměrný počet CV na 1 pozici
Seřizovač/progr. CNC strojů	1502	5,7
Zdravotní sestra	1995	4,0
Pojišťovací poradce	2891	3,9
Elektromechanik	2524	3,8
Projektant	1666	3,8
Stavbyvedoucí	1819	3,2
Elektroinženýr	1353	3,0

Nízká mobilita a ochota ke změnám práce zpomaluje adaptaci české ekonomiky

Jedním z důvodů přetrvávajícího nesouladu na trhu je i nízká ochota lidí měnit práci z vlastní vůle v situaci, kdy by si sami mohli z dostupných příležitostí vybírat – tedy dříve, než jsou k tomu donuceni nepříznivými okolnostmi. Podle dat Alma Career se nyní snaží aktivně hledat novou nebo lepší práci jen necelých 15 % všech zaměstnaných. Třetina uvádí, že by odešla, kdyby dostala nabídku za lepších podmínek, další třetina by změnu v takové situaci zvažovala – většina však aktivně nové příležitosti nevyhledává.

Důvodem nejsou jen objektivní překážky, ale i psychologické a praktické bariéry. Nejčastějšími překážkami jsou finanční závazky, chybějící rezervy pro případ výpadku příjmu, obavy z nejistoty při přechodu k novému zaměstnavateli nebo pocit, že na trhu nejsou vhodné pozice odpovídající kvalifikaci. Roli hraje i nízké sebevědomí, strach z odmítnutí či zakořenění v komfortní zóně. Lidé často podceňují své schopnosti nebo nemají přehled o možnostech na trhu. Firmy tak musí překonávat nejen konkurenci, ale i vnitřní bariéry samotných uchazečů. Ochota ke změně je přitom nižší právě u chybějících kvalifikovaných specialistů než u lidí s nižším vzděláním či obecnějším profilem.

Recept na oživení v náročné době: rekvalifikace, vzdělávání, podpora změn a odvaha jednat

„Český trh práce potřebuje skutečně ožít a výrazně rychleji a lépe se adaptovat na nastávající změny ve struktuře poptávaných pracovních pozic a kvalifikací pro ně potřebných. Proto nestačí jen popisovat problémy. Potřebujeme konkrétní změny, které se projeví v každodenní praxi. Nestačí mluvit o celoživotním vzdělávání a otevírat další libovolné kurzy a školení – musíme konečně začít nabízet takové, které odrážejí skutečné potřeby ekonomiky. To znamená jednoduché přihlášení, flexibilní formáty výuky i jejího financování a zejména propojení s konkrétními pracovními příležitostmi.

Zaměstnavatelé by se zároveň měli přestat bát otevřené komunikace o pracovních podmínkách. Férovost a minimálně základní transparentnost ve mzdách, benefitech i firemní kultuře už dnes nejsou bonus ale standard, který lidé očekávají. Flexibilita a autonomie v práci či vzdělávání, profesní a kariérní rozvoj by neměly být jen módní výrazy. Musí se stát základem nabídky, a to pro všechny zájemce bez ohledu na věk, pohlaví či jiné obecné atributy – což výrazně podtrhává rychlé stárnutí české populace.

Zajímavé posily do týmu nezíská firma, která slibuje „mladý a dynamický kolektiv“, ale ta, která umí věrohodně ukázat, že člověk u ní dále poroste – odborně i lidsky – a že díky ní bude mít velmi dobrou perspektivu uplatnění i v budoucnu. Lidé už dnes obvykle nehledají jen jakoukoliv práci. Hledají zajímavou příležitost, smysl a férové zacházení,“ sumarizuje v kostce kroky vedoucí k větší flexibilitě pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career a na závěr doplňuje: „Současná situace na trhu práce není jen výsledkem dočasných výkyvů, ale hlubších strukturálních změn.

Aby se Česko stalo konkurenceschopnou ekonomikou založenou hlavně na inovacích a odbornosti, je nutné co nejlépe propojit potřeby a možnosti zaměstnavatelů s očekáváním a potenciálem lidí. Vyžaduje to větší otevřenost firem, odvahu jednotlivců i účinnější podporu v rámci systému. Jinak riskujeme, že se místo potřebné transformace budeme motat v kruhu nevyužitých příležitostí coby nadále sice laciní, ale neprůbojní subdodavatelé s nízkou přidanou hodnotou.

V krajním případě bychom se tak mohli dostat až do paradoxní situace, kdy nám na jedné straně začne rychleji narůstat podíl dlouhodobě nezaměstnaných, a na straně druhé podíl pozic, na které zaměstnavatelé nebudou schopni získat žádné vhodné kandidáty. To by pro českou společnost i ekonomiku bylo zcela neúnosné.“

O ALMA CAREER

Alma Career je lídrem v oblasti náborových služeb a provozuje pracovní portály v regionu Adriatik, střední Evropě, Pobaltí a Finsku. Každý měsíc propojuje miliony uchazečů s pracovními příležitostmi – nabízí více než 1,3 milionu volných pozic, eviduje téměř 15 milionů pracovních žádostí a více než 5 milionů návštěvníků. Její služby využívají také 2 miliony uživatelů s aktivními pracovními upozorněními. Alma Career staví na technologických inovacích a práci s daty, čímž pomáhá firmám i uchazečům najít ideální spojení. S dosahem přibližně 70 milionů lidí v Evropě, ročním obratem 110 milionů eur a týmem 650 odborníků na nábor ve střední a východní Evropě (2024) patří mezi klíčové hráče na trhu.

Alma Career je globální společnost s lokálním srdcem – dokonale rozumí specifikům jednotlivých trhů, těží z dlouholetých zkušeností a přináší řešení šitá na míru.

Působí přímo v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Česku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Severní Makedonii, Slovensku a Slovinsku. Dále spolupracuje s partnery v Albánii, Bulharsku, Černé Hoře a Rumunsku a má minoritní podíl v Srbsku. Alma Career je také členem The Network – globální aliance předních pracovních portálů, která pokrývá více než 140 zemí a provozuje přes 60 pracovních platforem.

Alma Career. Lepší svět práce pro každého

Alma Career je součástí skupiny Alma Media. Více informací: Alma Media

Alma Career působí na českém trhu pod vícero oblíbenými značkami jako je Jobs.cz, Práce.cz, Platy.cz, Atmoskop.cz, mobilní aplikace Práce za rohem a další. Více informací naleznete na Alma Career Czechia.

Odstartoval již 23. ročník soutěže Pluxee Zaměstnavatel roku

Začátkem února byla spuštěna registrace do prestižní soutěže Pluxee Zaměstnavatel roku. Vyplnit přihlašovací dotazník mohou soutěžící až do 11. dubna přes webový formulář www.zamestnavatelroku.cz. Soutěžit se bude nejenom o titul v tradiční kategorii o nejlepšího zaměstnavatele. Své pevné místo už v soutěži má i ocenění Kantýna roku, Férový zaměstnavatel či kategorie Státní správa a neziskový sektor.

Soutěž Pluxee Zaměstnavatel roku začala již v roce 2003, letos tak proběhne její 23. ročník. Za tu dobu se stala jednou z nejprestižnějších na českém pracovním trhu. Od začátku je totiž orientovaná jinak než jiné soutěže tohoto typu, zaměřuje se na tuzemské firmy z pohledu lidských zdrojů. „Od svého založení má soutěž Zaměstnavatel roku nastavenou jasnou metodiku hodnocení přihlášených firem, podle níž zajišťuje vyhodnocení nezávislý odborný partner, společnost PwC. Nejedná se tak o soutěž, kde by vítěze vybírala porota, ale jsou zde stanovená jasná kvantifikovatelná kritéria,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee, která je partnerem soutěže.

Daniel Čapek, generální ředitel Pluxee (dříve Sodexo Benefity), foto: Pluxee

Metodika pamatuje i na to, aby se nesrovnávalo nesrovnatelné. Protože srovnávat například v absolutních číslech mzdy v mlékárně a IT nedává smysl. „Jedním z jejích důležitých faktorů je proto vzájemné porovnávání firem nejprve v rámci jednotlivých oborů, například z oblasti financí, IT a telekomunikací nebo strojírenství. Teprve výsledné „oborové“ skóre je potom použito pro celkové pořadí v jednotlivých kategoriích dle počtu zaměstnanců,“ vysvětluje Pavel Hulák, ředitel Klubu Zaměstnavatelů, který soutěž pořádá. Tato vlastnost metodiky je velmi důležitá, protože zajišťuje spravedlivé určení pořadí napříč sektory.

Pavel Hulák, ředitel Klubu zaměstnavatelů, foto: Klub zaměstnavatelů

Jak to funguje v praxi, lze uvést na příkladu zmíněné mlékárny (patří do sektoru firem s rychloobrátkovým zbožím) a IT. Pokud budou mzdy v dané mlékárně o 20 procent lepší než v ostatních a daná IT společnost o 10 procent lepší než ostatní firmy v jejím oboru, vyhraje mlékárna.

„Jestliže tedy jedna firma soutěží v rámci několika ročníků, může vidět, jestli se posouvá správným směrem, protože může porovnat své výsledky,“ zdůrazňuje Daniel Čapek. „Kromě toho může firmám soutěž přinést prestiž, publicitu a lepší postavení na pracovním trhu, protože uchazeči, ale i současní zaměstnanci si takových věcí čím dál tím víc všímají.“ Pro účastníky je tak skvělou příležitostí, jak zlepšit reputaci firmy jako dobrého zaměstnavatele.

Co na to zaměstnavatelé

„Každý může tvrdit, že je dobrý zaměstnavatel, ale my na to máme díky metodice PwC Saratoga ,razítko‘. Metodika komplexně zkoumá několik oblastí – od finančního zdraví společností, přes nastavení HR procesů, až po společenskou odpovědnost. Sleduje mimo jiné objem času věnovaný školení a rozvoji zaměstnanců, investice do CSR aktivit pro zaměstnance, míru interního povyšování nebo statistiky dobrovolné fluktuace,“ říká Miroslav Weiser, Manažer HR Front Office ve společnosti ČEZ, která je loňským vítězem v kategorii firem s více než 5 000 zaměstnanci.

To vše se podle něj pak skládá do výsledku, který dobře ilustruje, jak daná společnost o své zaměstnance pečuje a jak výkonné má personální procesy. Poskytuje srovnání s dalšími firmami na českém trhu a také možnost pozorovat vývoj hodnocené oblasti ve firmách v čase. Dodává, že výstupy z tohoto hodnocení jsou pro firmu velmi cenné i pro další rozvoj aktivit, které směřují k větší spokojenosti zaměstnanců.

Podobně to vnímají také ve vítězné firmě v kategorii do 5 000 zaměstnanců. „Je pro nás přínosné zjistit, jak si v konkurenčním prostředí daříme v oblastech jako je počet hodin školení na pracovníka, v míře interního povyšování nebo třeba v akceptačním poměru i v dalších tématech. Vždy díky tomu spolehlivě zjistíme, v jaké oblasti se můžeme do dalšího ročníku zlepšit a díky pravidelné účasti sledujeme vývoj v dlouhodobém časovém horizontu,“ uvedla Hana Suchá, Employer Branding manažer ve společnosti SAZKA.

A význam má soutěž rovněž pro menší firmy do 500 zaměstnanců. „Každoroční certifikace mezinárodní metodikou PwC Saratoga je důležitá pro naše zaměstnance, ale vnímají ji pozorně také obchodní partneři a zákazníci ve zdravotnictví,“ potvrzuje Alžběta Nejedlá, Talent & Quality Lead ve společnosti Aspironix, která je loňským vítězem této kategorie. „A to není vše. Publicita výsledků a zájem, který Zaměstnavatel roku každoročně přitahuje, nám také pomáhá zviditelnit značku Aspironix a naše firemní hodnoty při náboru odborných profesí.“

Loňští ocenění v celostátním kole, foto: Klub zaměstnavatelů

V jakých kategoriích se bude letos soutěžit

Mnozí stálí účastníci tak již mají závaznou přihlášku podanou. Další zájemci se mohou hlásit až do 11. dubna, a to výhradně přes webový formulář www.zamestnavatelroku.cz.

I v letošním 23. ročníku soutěže Pluxee Zaměstnavatel roku se budou udělovat tituly v kategoriích do 500, do 5 000 a nad 5 000 zaměstnanců, a to na celostátní úrovni i v jednotlivých krajích. Chybět nebudou ani další již tradiční vedlejší ceny, jako je Cena personalistů za nejlepší HR projekt a Cena za ochranu zdraví.

Již pošesté se bude vyhlašovat také Férový zaměstnavatel. Toto ocenění vychází z hodnocení samotných zaměstnanců na webu Atmoskop.cz. Loni u něj ale došlo ke změně a vyhlašovalo se ne v jedné, ale hned třech kategoriích, aby bylo hodnocení objektivnější. I letos se tak bude vyhlašovat v kategoriích do 100 do 1 000 a nad 1 000 zaměstnanců.

Poměrně nová je pak cena zaměstnavatel roku v kategorii státní správa, veřejný sektor a státní podniky. Vyhlašovat se letos bude již potřetí. „Rostoucí zájem o účast z tohoto segmentu nás velmi těší. Hlásí se nám nemocnice, státní podniky a další organizace veřejné sféry,“ říká Pavel Hulák.

A opět bude vyhlášena i Kantýna roku, o kterou rovněž mezi zaměstnavateli zájem stále stoupá. „Zaměstnavatelé chtějí ukázat, jak skvěle se o své zaměstnance starají prostřednictvím kvalitního stravování na pracovišti,“ poukazuje na trend posledních let Daniel Čapek a dodává: „Je vidět, že nároky neustále rostou s tím, jak je čím dál více kladen důraz na zdraví zaměstnanců, ke kterému pravidelné a zdravé stravování samozřejmě důležitou měrou přispívá.“

O značce Pluxee

Pluxee (dříve Sodexo Benefity) je přední světový partner v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti. Pomáhá firmám se změnami na pracovním trhu a také naplňovat očekávání zaměstnanců v oblasti well-beingu a pracovního naplnění.

Pluxee umožňuje svým klientům podporovat značku zaměstnavatele tím, že svým zaměstnancům nabízí inovativní a personalizovaná řešení, a to tváří v tvář velkým změnám na pracovním trhu. Cílem Pluxee je pomoci každému zaměstnanci užívat si více toho, na čem mu skutečně záleží.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Firemní kultura zvyšuje konkurenceschopnost. Zásadní je pro generaci Z a „ajťáky“

PRAHA, 11. BŘEZNA 2025 – Trendem současného pracovního trhu je rostoucí význam firemní kultury. Dobré vztahy na pracovišti ovlivňují úspěch firmy a snižují fluktuaci pracovníků. Podle mezinárodních odhadů může zdravá firemní kultura zvýšit výkonnost společnosti až o 30 procent.

S příchodem generace Z na pracovní trh nabývá firemní kultura na významu. V průzkumech uvádí přes 70 procent zástupců mladé generace, že firemní kultura je pro ně důležitější než výše platu. 60 procent zaměstnanců z mladé generace je ochotno odejít, pokud kultura firmy neodpovídá jejich očekáváním. „Protože v práci trávím nemalé množství času, chci přijít do prostředí, ve kterém se budu cítit dobře. Generace Z obecně nechce trávit pracovní život v toxickém a monotónním prostředí, kde je člověk náchylnější k vyhoření, byť třeba s vidinou větší mzdy. Většina mladých chce pracovat pro společnost, která se shoduje s jejich hodnotami. Úroveň firemní kultury lze zjistit už během pohovoru. Hodně napoví samotný přístup personalisty. Snažím se ptát na akce po pracovní době, fungování týmů a všímat si způsobu komunikace ze strany firmy během pohovoru. Osobně se vyhýbám sterilnímu korporátnímu prostředí, ve kterém je zaměstnanec pouze číslo a nástroj pro uspokojení finančních potřeb,“ popsal Daniel Pechanec, Test Engineer společnosti Tesena a zástupce generace Z.

V odvětvích, kde je klíčová stabilita a přesná pravidla, nemusí být firemní kultura tak výrazným faktorem. Naopak čím víc je práce závislá na kreativitě, vzájemné spolupráci nebo zákaznickém kontaktu, tím větší roli firemní kultura hraje. Specifickou kategorii představují firmy ze sektoru informačních technologií, kde je osobní kontakt zaměstnanců méně častý a společnosti tak mohou firemní kulturu podcenit. „IT firmy musí častěji brát v potaz práci z domova, která je mezi IT zaměstnanci vysoce oblíbená, v domácím prostředí se většina z nich lépe soustředí a benefitem je možnost vlastní organizace práce. Pokud chtějí firmy udržet zdravý osobní kontakt mezi zaměstnanci, musí častěji sahat k akcím, které z online prostředí přilákají i introvertní jedince, kteří osobnímu styku v práci příliš neholdují. Právě stereotypní introvertní povahu některých IT specialistů musí firmy při budování zdravé firemní kultury brát v potaz a pracovat s ní,“ upozornil Daniel Pechanec. Studie společnosti Stack Overflow ukazuje, že 60 procent IT profesionálů si vybírá zaměstnavatele právě podle firemní kultury. To potvrzuje i Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena. „Z mojí zkušenosti záleží „ajťákům“ na firemní kultuře víc, než je tomu v jiných odvětvích. Firmu si často vybírají právě podle kultury, nálady a podmínek, ve kterých mají pracovat. Zároveň jsou často velmi přátelští a společenští, často využívají možnosti s kolegy trávit i mimopracovní čas třeba u her nebo sportu,“ uvedla.

Navzdory tomu, že firemní kultura je pro zaměstnance zásadní, české firmy ji stále podceňují. Přes 70 procent zaměstnanců v průzkumech uvádí, že vztahy na pracovišti a atmosféra ve firmě jsou pro ně klíčové při výběru zaměstnavatele. Z průzkumu institutu Gallup Research – State of Global Workplace 2024 ale vyplývá, že do dění ve firmě je aktivně zapojeno jen 15 procent českých zaměstnanců. „Firemní kultura hraje u uchazečů velkou roli. Dnes už se běžně dělají neformální kola pohovorů, kdy se jde kandidát seznámit s budoucím týmem a nasát atmosféru firmy. Dojem, který z takového setkání získá, hraje při rozhodování o přijetí pracovní nabídky velkou roli. Často je firemní kultura jedním z nejzásadnějších aspektů, proč lidé setrvávají v zaměstnání, nebo naopak důvodem, proč místo mění. V poslední době se hodně mluví o quiet quitting, tedy tichém odcházení, kdy člověk postupně ztratí k firmě jakýkoli vztah, a nakonec odejde jinam,“ popsala Lucie Paulíčková.

Firemní kultura hraje klíčovou roli v situacích, kdy ve firmě nastane problém. Podle údajů společnosti TeamStage považuje 88 procent zaměstnanců zdravou firemní kulturu za zásadní pro úspěch organizace. „Silná firemní kultura pomáhá udržovat soudržnost týmu, podporuje vzájemnou pomoc mezi zaměstnanci a dodává jim jistotu, že firma sdílí jejich obavy a obtížné období se snaží překonat společně s nimi. Celkově posiluje loajalitu zaměstnanců ke společnosti, a pokud nastane problém, jsou zpravidla zaměstnanci ochotní řešit ho nad rámec svých pracovních povinností. Naopak špatně nastavená firemní kultura může způsobit nespokojenost, demotivaci a zvýšenou fluktuaci právě v okamžiku, kdy se firma dostane do problémů,“ uzavřela Lucie Paulíčková.

TESENA, tesena.com

Společnost Tesena | Smart Testing byla založena v roce 2013 s mírně ambiciózním, ale velmi vážně zamýšleným cílem změnit svět testování softwaru. Zaměřuje se na testování a quality engineering pro firmy, které si nemohou dovolit chyby. Čím dřív je odhalí, tím víc firmy ušetří. Pokud zapojíte Tesenu už od začátku projektu, náklady vzniklé kvůli chybám snížíte až 30x, o úspoře času nemluvě. Expertní vzdělávání v testingu a quality engineeringu nabízí společnost formou školení na míru ve firmách, na kurzech i specializovaných meet-upech a na unikátní české testingové konferenci. Tesena nabízí profesionální testování softwaru, Quality Engineering služby a testingové kurzy, včetně certifikovaných kurzů ISTQB pro zlepšení dovedností testerů.

Flexibilita druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky

Flexibilní uspořádání pracovní doby nebo možnost práce z domova je dle průzkumu Grafton Recruitment druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky uchazeči z generací Y a Z. Zaměstnavatelé by měli jejich preference vyslyšet, vrátí se jim to v podobě méně stresovaných a produktivnějších zaměstnanců, stejně jako v nižší fluktuaci.

Zatímco generace Z a Y staví flexibilitu už na druhé místo, generace X klade tento aspekt až na třetí, generace boomers dokonce na čtvrtou příčku žebříčku. „Signál trhu je ovšem jasný – zaměstnavatelé, kteří nebudou poskytovat dostatečnou flexibilitu, nenajdou potřebnou pracovní sílu. S rozmachem mladších generací na trhu práce se bude situace ještě přiostřovat,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, a dodává: „Zaměstnavatelé se flexibility bát nemusí, z celé řady výzkumů vyplývá, že zaměstnanci s pružnou pracovní dobou jsou méně stresovaní a že společnosti, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají také nižší fluktuaci.“

A je tomu skutečně tak. Tvrzení, že flexibilní pracovní doba vede k větší spokojenosti zaměstnanců a snižuje riziko vyhoření, potvrdila například studie Harvard Business Review z roku 2021. Zjistila, že zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou zažívají v práci o 30 % méně stresu. „Z našich šetření pak vyplývá, že firmy, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají až o třetinu nižší fluktuaci, než je průměr v oboru,“ říká Jitka Kouba s tím, že už jen to by mělo být dnes, v době nízké nezaměstnanosti napříč obory i regiony, pro zaměstnavatele významným argumentem, proč například home office, pružnou pracovní dobu nebo volno navíc nabízet.

Výsledky ankety mezi 1446 uchazeči o práci

Důležitá je i dovolená

„Zatímco home office je od dob covidu považován za standard a v kancelářském prostředí standardem určitě zůstane, vše ostatní, co souvisí s flexibilitou či tzv. work-life balance, již obvykle představuje benefit. A v našem průzkumu se tyto benefity dostávají mezi top 5 nejpopulárnějších a nejžádanějších benefitů prakticky u všech oborů,“ říká Jitka Kouba. Jde například o dovolenou 5 a více týdnů ročně, pružnou pracovní dobu či nejrůznější typy volna navíc – od zdravotního volna přes volno za loajalitu až po volno na oslavu životního jubilea. Význam pravidelného čerpání volna navíc dokládá i několik výzkumů – například podle studie National Bureau of Economic Research (2019) jsou zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, kreativnější a dokáží rychleji řešit problémy. Testování společnosti Gallup z roku 2022 zase ukázalo, že zaměstnanci, kteří si vzali alespoň 80 % dovolené, byli o 21 % produktivnější a méně náchylní k vyhoření.

„Zaměstnavatelům radíme, aby nabízeli flexibilitu v co největším měřítku. Je jasné, že v kancelářských oborech je to snazší než například ve výrobě, i tam však lze nalézt řešení. Například v podobě možnosti volit si směny nebo alespoň začátku pracovní doby. Vhodný přístup je i zavedení „základní pracovní dobu“, během níž musí být všichni přítomni, ale zbytek dne je flexibilní,“ říká Jitka Kouba s tím, že význam flexibility v pracovním prostředí dále poroste. Svědčí o tom i závěry průzkumů Grafton Recruitment v níže uvedených tabulkách.

TOP 5 nejdůležitějších důvodů pro přijetí pracovní nabídky

Z	Y	X	Boomers
Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce
Flexibilita/možnost práce z domova	Flexibilita/možnost práce z domova	Perspektivní náplň práce	Perspektivní náplň práce
Perspektivní náplň práce	Perspektivní náplň práce	Flexibilita/možnost práce z domova	Náplň práce odpovídající vzdělání
Možnost kariérního růstu	Možnost kariérního růstu	Příležitosti k učení	Flexibilita/možnost práce z domova
13./14. mzda	Flexibilní pracovní doba	Náplň práce odpovídající vzdělání	Příležitosti k učení

TOP 5 nejžádanějších benefitů

Bílé límečky	IT	Podnikové služby	Modré límečky
Bonusy/prémie	Každoroční revize mezd dle inflace	Každoroční revize mezd dle inflace	Dovolená 5 týdnů a více
Každoroční revize mezd dle inflace	Dovolená 5 týdnů a více	Bonusy/prémie	Bonusy/prémie
Dovolená 5 týdnů a více	Bonusy/prémie	Dovolená 5 týdnů a více	13./14. mzda
Flexibilní pracovní doba	Zdravotní volno/sick days	Zdravotní volno/sick days	Vánoční odměny
13./14. mzda	Flexibilní pracovní doba	Flexibilní pracovní doba	Stravenky/stravenkový paušál

O Grafton Recruitment Czech Republic

Grafton Recruitment, s.r.o. byla založena v roce 1994 a v současné době je zastoupena 14 pobočkami po celé ČR: v Praze, Brně, Jihlavě, Ostravě, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Plzni, Zlíně, Liberci, Olomouci, Hradci Králové a Kolíně. Grafton Recruitment nabízí efektivní řešení v otázkách náboru, ať už se jedná o jednorázové vyhledání zaměstnance nebo velkoobjemové nábory pro soukromý i veřejný sektor. Specializuje se dále na agenturní zaměstnávání formou dočasného přidělování. Připravuje také na míru řešení outsourcingu nebo kompletní zajištění servisu náboru řízením celého procesu jako hlavní dodavatel.
Patří rovněž mezi přední poskytovatele outplacementových služeb a poradenství nebo výběru zaměstnanců pomocí assessment center, speciálních testů a dodatečně nabízí poradenský servis v oblasti lidských zdrojů. Grafton Recruitment je součástí Gi Group. Více informací na www.grafton.cz.