Flexibilita práce 2025: Skvělá příležitost nebo nejistá budoucnost?

V roce 2025 se pracovní trh dočká zásadních změn. Flexibilní pracovní podmínky, které se v posledních letech staly trendem, se nyní stanou součástí legislativních novinek. Nové zákony přinášejí příležitosti pro lepší vyvážení pracovního a osobního života, ale zároveň vyvolávají otázky o jejich dopadu na pracovní trh, produktivitu a vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Novela zákoníku práce mění pravidla. V roce 2025 vstoupí v platnost několik zásadních změn v zákoníku práce, které budou mít přímý vliv na flexibilitu pracovních podmínek. Jednou z hlavních novinek je novela, která definuje právo zaměstnanců na práci z domova. Podle novely bude zaměstnavatel povinen poskytnout možnost práce na dálku těm, jejichž povaha práce to umožňuje. „Tato změna je přímou odpovědí na měnící se požadavky pracovníků, kteří si stále více přejí větší flexibilitu,“ uvádí Ondřej Tyleček, CEO společnosti Tailored People, www.tailoredpeople.cz. „Práce na dálku a hybridní modely už nejsou výjimkou, stávají se novým standardem a legislativa na ně musí reagovat,“ doplňuje Tyleček.

Práce z domova jako nový standard

Flexibilita práce je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat. Zatímco před pandemií byla práce z domova spíše výjimečností, dnes je běžnou součástí pracovního života mnoha lidí. Pandemie COVID-19 urychlila tento trend a flexibilní pracovní podmínky se staly standardem v mnoha odvětvích. Mnozí pracovníci dnes vnímají flexibilitu jako klíčový faktor pro svou spokojenost, protože jim umožňuje lepší sladění pracovních povinností s osobním životem.

Flexibilita pracovní doby je cesta k lepší rovnováze

Další změnou, kterou novela přináší, je regulace pracovních hodin. Zaměstnanci budou mít větší prostor pro flexibilitu v rámci svého pracovního dne, což znamená, že budou moci upravovat své pracovní rozvrhy tak, aby lépe vyhovovaly jejich osobnímu životu. Tento krok se očekává jako pozitivní, protože umožní lepší vyvážení pracovního a osobního života, což zlepší celkovou spokojenost pracovníků a přispěje k jejich vyšší produktivitě.

Flexibilní pracovní režimy mají mnoho výhod, nejen pro samotné zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Flexibilita umožňuje lepší work-life balance, což vede k větší spokojenosti a produktivitě pracovníků. Firmy, které zavádějí flexibilní modely, mohou také ušetřit náklady na kanceláře a infrastrukturu, když zaměstnanci mohou pracovat na dálku. „Flexibilita práce není jen výhodou pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Umožňuje lépe reagovat na měnící se potřeby trhu a přitahuje nové talenty,“ říká Ondřej Tyleček z Tailored People.

Má tato novinka i negativa?

Na druhé straně však flexibilní pracovní režimy přinášejí i některé výzvy. Práce na dálku může vést k pocitu izolace a odloučení od týmu, což může negativně ovlivnit týmovou spolupráci a kreativitu. Někteří zaměstnavatelé se také obávají, že flexibilní režimy mohou vést k nižší kontrole nad pracovními výkony. Tento problém bude nutné řešit nastavením jasných pravidel pro práci na dálku a pravidelným vyhodnocováním pracovního výkonu.

Vzhledem k plánovaným změnám v zákoníku práce si budou muset zaměstnavatelé připravit strategii pro implementaci flexibilních pracovních modelů. Klíčové bude nejen nastavení jasných pravidel pro práci na dálku, ale také zajištění technických a bezpečnostních opatření. Pro zaměstnance je pak důležité mít jasno v tom, jaké možnosti flexibilní práce nabízí jejich zaměstnavatel a jaké podmínky jsou s těmito změnami spojeny. „Zaměstnanci budou mít více prostoru pro přizpůsobení svého pracovního dne, což vede k vyšší spokojenosti a angažovanosti,“ sděluje Ondřej Tyleček, CEO Tailored People .

S nadcházejícími změnami v právní úpravě práce v roce 2025 se tedy svět pracovního trhu začne měnit. Flexibilita bude hrát klíčovou roli v tom, jak budou zaměstnanci i zaměstnavatelé nastavovat své pracovní vztahy a přizpůsobovat se novým požadavkům doby. Výzvy, které s tímto trendem přicházejí, však mohou být překonány správným přístupem a přípravou, což přinese výhody jak pro jednotlivce, tak pro firmy.

Kdo je Ondřej Tyleček?

Ing. Ondřej Tyleček je generálním ředitelem reklamní a kreativní agentury Fairy Tailors, kde se specializuje na strategické budování značek. Kromě působení ve Fairy Tailors je CEO náborové agentury Tailored People, která inovativně propojuje obchodní a marketingové strategie s HR. Na rozdíl od tradičního recruitmentu se zaměřuje na rychlé a efektivní obsazování i těch nejnáročnějších pracovních pozic, čímž klientům pomáhá získávat špičkové talenty v rekordním čase. Více na www.tailoredpeople.cz.

 

Budoucnost IT trhu práce: Firmy jdou po dovednostech, ne titulech

Zatímco některé predikce mluví o úpadku inženýrských profesí, data ukazují pravý opak. IT sektor se i nadále řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví. Podle průzkumu Future of Jobs Report 2025, který si nechalo zpracovat Světové ekonomické fórum (WEF), dojde do roku 2030 ke vzniku 170 milionů nových pracovních míst, přičemž 92 milionů pozic zanikne. Čistý nárůst o 78 milionů pracovních pozic tak potvrzuje, že digitální transformace a automatizace mění trh práce rychleji než kdy dřív.

Skill-based hiring a nový přístup k náboru

Nejžádanější pracovní pozice na IT trhu v roce 2025:

  • Specialisté na AI a strojové učení
  • Cloudoví architekti a DevOps inženýři
  • Kyberbezpečnostní experti
  • Data analytici a BI specialisté
  • Full-stack vývojáři se znalostí moderních frameworků

Tradiční požadavky na tituly a roky praxe ustupují do pozadí. Nástup „hiring for potential“ znamená, že se firmy více zaměřují na konkrétní dovednosti a schopnost učit se. To otevírá dveře i těm, kteří přicházejí z jiných oborů nebo si vzdělání doplňují rekvalifikačními kurzy.

Vidíme obrovskou poptávku po lidech, kteří mají nejen technické znalosti, ale i schopnost se rychle adaptovat na nové technologie. Není to jen o konkrétní programovací znalosti – flexibilita a schopnost učit se jsou klíčové – nejen pro juniory v IT oboru,“ říká Marian Hurta, CEO ve společnosti ENGETO, která díky svým kurzům pomáhá lidem změnit kariéru a začít v IT, nebo si doplnit znalosti a dodává:

V ENGETU neustále sledujeme trendy v IT, protože chceme, aby naše výuka byla co nejefektivnější a naši absolventi měli co nejlepší šanci uspět na trhu práce. Proto už několik měsíců intenzivně spolupracujeme s Learning Designérkou na vylepšení metodiky našich kurzů tak, aby odpovídala aktuálním požadavkům firem a trendům na trhu. Zároveň pracujeme na integraci AI do výuky – nejen jako nástroje, který studentům usnadní učení, ale hlavně proto, aby se s AI naučili efektivně pracovat. Kromě toho jsou součástí studia i komplexní projekty, kariérní workshopy a konzultace, které pomáhají studentům připravit se na reálné pracovní prostředí.

Cloud a kyberbezpečnost jako priorita

Se stále větším důrazem na digitální transformaci bude růst poptávka po cloudových architektech, DevOps specialistech a bezpečnostních expertech. IT firmy budou čelit novým hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti, a proto se očekává, že investice do této oblasti budou dále narůstat.

IT profese pod vlivem umělé inteligence

Klíčové dovednosti kandidátů

  • Technické dovednosti (programování, datová analytika, cloud computing)
  • Adaptabilita a schopnost učit se nové technologie
  • Kritické myšlení a práce s AI nástroji
  • Komunikační schopnosti a týmová spolupráce

Není překvapením, že AI a automatizace hrají stále větší roli. Až 60 % pracovníků v IT a telekomunikacích již s AI aktivně pracuje. Podle WEF bude do roku 2030 každá třetí klíčová dovednost v IT jiná než dnes. Společnosti i IT profesionálové tak čelí rostoucímu tlaku na neustálé učení a adaptaci na nové trendy.

Podle WEF do roku 2030 39 % dovedností potřebných na IT trhu práce projde změnou. Mnoho firem zároveň přehodnocuje svůj přístup k AI – zatímco „boom“ kolem velkých jazykových modelů jako ChatGPT byl obrovský, praxe ukazuje, že reálné využití AI v enterprise prostředí není tak jednoduché, jak si mnozí dodavatelé představovali.

IT specialisté s analytickým myšlením mají náskok

IT odborníci, kteří dokážou AI nejen vyvíjet, ale také ji strategicky nasazovat a přizpůsobovat reálným potřebám, budou mít v příštích letech výraznou výhodu. Nestačí jen znát konkrétní technologii. Klíčová je schopnost chápat širší souvislosti, efektivně pracovat s daty a přemýšlet analyticky.

Budoucnost IT trhu nepatří jen AI specialistům, ale všem, kdo umí tyto nástroje efektivně využít ve své práci. Právě proto je neustálé vzdělávání a rozvoj dovedností klíčovým faktorem úspěchu v IT. AI se čím dál více zapojuje do softwarového vývoje, testování a správy IT infrastruktur, což znamená, že firmy budou hledat odborníky, kteří umí tyto technologie nejen implementovat, ale i kriticky posoudit jejich skutečný dopad,“ uzavírá Hurta.

 

Exit mobile version