práce z domova Archivy

Flexibilita práce 2025: Skvělá příležitost nebo nejistá budoucnost?

V roce 2025 se pracovní trh dočká zásadních změn. Flexibilní pracovní podmínky, které se v posledních letech staly trendem, se nyní stanou součástí legislativních novinek. Nové zákony přinášejí příležitosti pro lepší vyvážení pracovního a osobního života, ale zároveň vyvolávají otázky o jejich dopadu na pracovní trh, produktivitu a vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Novela zákoníku práce mění pravidla. V roce 2025 vstoupí v platnost několik zásadních změn v zákoníku práce, které budou mít přímý vliv na flexibilitu pracovních podmínek. Jednou z hlavních novinek je novela, která definuje právo zaměstnanců na práci z domova. Podle novely bude zaměstnavatel povinen poskytnout možnost práce na dálku těm, jejichž povaha práce to umožňuje. „Tato změna je přímou odpovědí na měnící se požadavky pracovníků, kteří si stále více přejí větší flexibilitu,“ uvádí Ondřej Tyleček, CEO společnosti Tailored People, www.tailoredpeople.cz. „Práce na dálku a hybridní modely už nejsou výjimkou, stávají se novým standardem a legislativa na ně musí reagovat,“ doplňuje Tyleček.

Práce z domova jako nový standard

Flexibilita práce je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat. Zatímco před pandemií byla práce z domova spíše výjimečností, dnes je běžnou součástí pracovního života mnoha lidí. Pandemie COVID-19 urychlila tento trend a flexibilní pracovní podmínky se staly standardem v mnoha odvětvích. Mnozí pracovníci dnes vnímají flexibilitu jako klíčový faktor pro svou spokojenost, protože jim umožňuje lepší sladění pracovních povinností s osobním životem.

Flexibilita pracovní doby je cesta k lepší rovnováze

Další změnou, kterou novela přináší, je regulace pracovních hodin. Zaměstnanci budou mít větší prostor pro flexibilitu v rámci svého pracovního dne, což znamená, že budou moci upravovat své pracovní rozvrhy tak, aby lépe vyhovovaly jejich osobnímu životu. Tento krok se očekává jako pozitivní, protože umožní lepší vyvážení pracovního a osobního života, což zlepší celkovou spokojenost pracovníků a přispěje k jejich vyšší produktivitě.

Flexibilní pracovní režimy mají mnoho výhod, nejen pro samotné zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Flexibilita umožňuje lepší work-life balance, což vede k větší spokojenosti a produktivitě pracovníků. Firmy, které zavádějí flexibilní modely, mohou také ušetřit náklady na kanceláře a infrastrukturu, když zaměstnanci mohou pracovat na dálku. „Flexibilita práce není jen výhodou pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Umožňuje lépe reagovat na měnící se potřeby trhu a přitahuje nové talenty,“ říká Ondřej Tyleček z Tailored People.

Má tato novinka i negativa?

Na druhé straně však flexibilní pracovní režimy přinášejí i některé výzvy. Práce na dálku může vést k pocitu izolace a odloučení od týmu, což může negativně ovlivnit týmovou spolupráci a kreativitu. Někteří zaměstnavatelé se také obávají, že flexibilní režimy mohou vést k nižší kontrole nad pracovními výkony. Tento problém bude nutné řešit nastavením jasných pravidel pro práci na dálku a pravidelným vyhodnocováním pracovního výkonu.

Vzhledem k plánovaným změnám v zákoníku práce si budou muset zaměstnavatelé připravit strategii pro implementaci flexibilních pracovních modelů. Klíčové bude nejen nastavení jasných pravidel pro práci na dálku, ale také zajištění technických a bezpečnostních opatření. Pro zaměstnance je pak důležité mít jasno v tom, jaké možnosti flexibilní práce nabízí jejich zaměstnavatel a jaké podmínky jsou s těmito změnami spojeny. „Zaměstnanci budou mít více prostoru pro přizpůsobení svého pracovního dne, což vede k vyšší spokojenosti a angažovanosti,“ sděluje Ondřej Tyleček, CEO Tailored People .

S nadcházejícími změnami v právní úpravě práce v roce 2025 se tedy svět pracovního trhu začne měnit. Flexibilita bude hrát klíčovou roli v tom, jak budou zaměstnanci i zaměstnavatelé nastavovat své pracovní vztahy a přizpůsobovat se novým požadavkům doby. Výzvy, které s tímto trendem přicházejí, však mohou být překonány správným přístupem a přípravou, což přinese výhody jak pro jednotlivce, tak pro firmy.

Kdo je Ondřej Tyleček?

Ing. Ondřej Tyleček je generálním ředitelem reklamní a kreativní agentury Fairy Tailors, kde se specializuje na strategické budování značek. Kromě působení ve Fairy Tailors je CEO náborové agentury Tailored People, která inovativně propojuje obchodní a marketingové strategie s HR. Na rozdíl od tradičního recruitmentu se zaměřuje na rychlé a efektivní obsazování i těch nejnáročnějších pracovních pozic, čímž klientům pomáhá získávat špičkové talenty v rekordním čase. Více na www.tailoredpeople.cz.

Pro mladé je work-life balance důležitější než plat. Trendem je půlroční tvůrčí volno

PRAHA, 8. DUBNA 2025 – S nástupem generace Z na pracovní trh nabývá work-life balance – rovnováha mezi osobním a pracovním životem – na důležitosti. Při výběru zaměstnavatele je prioritou pro 35 procent zástupců mladé generace. Výše platu je rozhodující jen pro 20 procent z nich.

Work-life balance není novým pojmem, ale více se o ní hovořit začíná až v poslední době. Vliv na to má mladá generace, která se dostává do produktivního věku a rovnováha mezi prací, rodinou a koníčky je pro ni zásadní. „Pojem work-life balance vznikl v 70. a 80. letech 20. století, kdy se začalo intenzivně diskutovat o dopadu pracovního vytížení na osobní život. Souvisel s nástupem žen na pracovní trh a hledáním způsobu, jak skloubit profesní a rodinný život. Pojem work-life balance tedy známe už 50 let, mnohonásobně víc se ale začal skloňovat až během pandemie před čtyřmi lety. Ta rozšířila zájem zaměstnanců o možnost práce z domova. Dojíždění do kanceláří zůstalo velkým tématem dodnes a možnost alespoň částečně pracovat z domova hraje podstatnou roli při výběru nového zaměstnavatele,“ popsala Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena.

To, že pandemie koronaviru proměnila způsob práce zhruba pěti milionům pracujících Čechů, dokládají i statistiky. Podle nich před covidem-19 pracoval z domova každý dvacátý zaměstnanec, v roce 2023 to byl už každý desátý. V oboru informačních technologií je to dokonce výrazně vyšší procento. Práce z domova však může přinášet i psychické problémy. „V praxi vidíme, že lidé, kteří pracují výhradně z domova, ztrácí velkou část sociálních kontaktů. Absence osobního kontaktu může způsobit psychické problémy, úzkosti a jiné potíže. Důležité proto je vytvářet zaměstnancům prostor pro potkávání a sdílení. Řada firem už takové skupinové aktivity organizuje, ideálně pod vedením zkušených externích facilitátorů,“ doporučila Lucie Paulíčková.

Firmy, které svým zaměstnancům nabízejí lepší vyváženost mezi prací a osobním životem, mají největší obavy z toho, že zaměstnanec časem sklouzne k prokrastinaci. Podle odborníků jsou ale jejich obavy zbytečné. „Zástupci generace Z jsou velmi zodpovědní, umějí si efektivně plánovat čas a díky každodennímu využívání moderních technologií umějí zadané úkoly zpravidla splnit rychleji než jejich starší kolegové. Work-life balance by neměla být záminkou pro snižování pracovního nasazení. Pokud zaměstnanec plní své povinnosti, je flexibilita opodstatněná a výhodná pro obě strany. Průzkumy ukazují, že zaměstnanci s lepší rovnováhou jsou produktivnější a méně často trpí syndromem vyhoření. Work-life balance není jen módní vlna, která se za čas vytratí, naopak bude sílit. Firmy dnes hledají zaměstnance, kteří nejen že dokážou podat kvalitní výkon, ale zároveň si umí udržet energii, zdraví a motivaci,“ uvedla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Přesto, že možnosti, jak sladit osobní a pracovní život, rostou, podle průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek má více než 20 procent Evropanů stále problémy s rovnováhou mezi prací a osobním životem. „Důležité je umět prokázat zájem o práci a ochotu učit se, ale zároveň se nebát otevřeně komunikovat o svých potřebách. Mezi klíčové patří stanovení si jasných hranic mezi prací a osobním životem a schopnost říkat ‚ne‘ nadměrnému pracovnímu vytížení. S tím mají čeští zaměstnanci stále trochu problém, v důsledku odmítnutí některého z úkolů se obávají například snížení finančního ohodnocení nebo toho, že si za ně firma najde náhradu,“ řekla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

V souvislosti s work-life balance, duševním zdravím i prevencí syndromu vyhoření je v Česku stále větším tématem sabatikl – tvůrčí volno, které trvá obvykle déle než šest měsíců. „Jedná se o volno, které si lidé vybírají uprostřed své kariéry. V ideálním případě je sabatikl podporován přímo zaměstnavateli, lidé tak nejsou nuceni využívat ho jen v období změny práce, ale vrací se na své původní místo. Sabatikl si ale do povědomí českých zaměstnanců i českého pracovního práva prozatím cestu hledá. Ačkoli ještě není v České republice běžným standardem, postupné zavádění tohoto benefitu některými zaměstnavateli naznačuje, že zájem mezi českými zaměstnanci bude v budoucnu narůstat. Lze očekávat, že se stane benefitem budoucnosti,“ uzavřela Lucie Paulíčková.

TESENA, tesena.com

Společnost Tesena | Smart Testing byla založena v roce 2013 s mírně ambiciózním, ale velmi vážně zamýšleným cílem změnit svět testování softwaru. Zaměřuje se na testování a quality engineering pro firmy, které si nemohou dovolit chyby. Čím dřív je odhalí, tím víc firmy ušetří. Pokud zapojíte Tesenu už od začátku projektu, náklady vzniklé kvůli chybám snížíte až 30x, o úspoře času nemluvě. Expertní vzdělávání v testingu a quality engineeringu nabízí společnost formou školení na míru ve firmách, na kurzech i specializovaných meet-upech a na unikátní české testingové konferenci. Tesena nabízí profesionální testování softwaru, Quality Engineering služby a testingové kurzy, včetně certifikovaných kurzů ISTQB pro zlepšení dovedností testerů.

Firemní kultura zvyšuje konkurenceschopnost. Zásadní je pro generaci Z a „ajťáky“

PRAHA, 11. BŘEZNA 2025 – Trendem současného pracovního trhu je rostoucí význam firemní kultury. Dobré vztahy na pracovišti ovlivňují úspěch firmy a snižují fluktuaci pracovníků. Podle mezinárodních odhadů může zdravá firemní kultura zvýšit výkonnost společnosti až o 30 procent.

S příchodem generace Z na pracovní trh nabývá firemní kultura na významu. V průzkumech uvádí přes 70 procent zástupců mladé generace, že firemní kultura je pro ně důležitější než výše platu. 60 procent zaměstnanců z mladé generace je ochotno odejít, pokud kultura firmy neodpovídá jejich očekáváním. „Protože v práci trávím nemalé množství času, chci přijít do prostředí, ve kterém se budu cítit dobře. Generace Z obecně nechce trávit pracovní život v toxickém a monotónním prostředí, kde je člověk náchylnější k vyhoření, byť třeba s vidinou větší mzdy. Většina mladých chce pracovat pro společnost, která se shoduje s jejich hodnotami. Úroveň firemní kultury lze zjistit už během pohovoru. Hodně napoví samotný přístup personalisty. Snažím se ptát na akce po pracovní době, fungování týmů a všímat si způsobu komunikace ze strany firmy během pohovoru. Osobně se vyhýbám sterilnímu korporátnímu prostředí, ve kterém je zaměstnanec pouze číslo a nástroj pro uspokojení finančních potřeb,“ popsal Daniel Pechanec, Test Engineer společnosti Tesena a zástupce generace Z.

V odvětvích, kde je klíčová stabilita a přesná pravidla, nemusí být firemní kultura tak výrazným faktorem. Naopak čím víc je práce závislá na kreativitě, vzájemné spolupráci nebo zákaznickém kontaktu, tím větší roli firemní kultura hraje. Specifickou kategorii představují firmy ze sektoru informačních technologií, kde je osobní kontakt zaměstnanců méně častý a společnosti tak mohou firemní kulturu podcenit. „IT firmy musí častěji brát v potaz práci z domova, která je mezi IT zaměstnanci vysoce oblíbená, v domácím prostředí se většina z nich lépe soustředí a benefitem je možnost vlastní organizace práce. Pokud chtějí firmy udržet zdravý osobní kontakt mezi zaměstnanci, musí častěji sahat k akcím, které z online prostředí přilákají i introvertní jedince, kteří osobnímu styku v práci příliš neholdují. Právě stereotypní introvertní povahu některých IT specialistů musí firmy při budování zdravé firemní kultury brát v potaz a pracovat s ní,“ upozornil Daniel Pechanec. Studie společnosti Stack Overflow ukazuje, že 60 procent IT profesionálů si vybírá zaměstnavatele právě podle firemní kultury. To potvrzuje i Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena. „Z mojí zkušenosti záleží „ajťákům“ na firemní kultuře víc, než je tomu v jiných odvětvích. Firmu si často vybírají právě podle kultury, nálady a podmínek, ve kterých mají pracovat. Zároveň jsou často velmi přátelští a společenští, často využívají možnosti s kolegy trávit i mimopracovní čas třeba u her nebo sportu,“ uvedla.

Navzdory tomu, že firemní kultura je pro zaměstnance zásadní, české firmy ji stále podceňují. Přes 70 procent zaměstnanců v průzkumech uvádí, že vztahy na pracovišti a atmosféra ve firmě jsou pro ně klíčové při výběru zaměstnavatele. Z průzkumu institutu Gallup Research – State of Global Workplace 2024 ale vyplývá, že do dění ve firmě je aktivně zapojeno jen 15 procent českých zaměstnanců. „Firemní kultura hraje u uchazečů velkou roli. Dnes už se běžně dělají neformální kola pohovorů, kdy se jde kandidát seznámit s budoucím týmem a nasát atmosféru firmy. Dojem, který z takového setkání získá, hraje při rozhodování o přijetí pracovní nabídky velkou roli. Často je firemní kultura jedním z nejzásadnějších aspektů, proč lidé setrvávají v zaměstnání, nebo naopak důvodem, proč místo mění. V poslední době se hodně mluví o quiet quitting, tedy tichém odcházení, kdy člověk postupně ztratí k firmě jakýkoli vztah, a nakonec odejde jinam,“ popsala Lucie Paulíčková.

Firemní kultura hraje klíčovou roli v situacích, kdy ve firmě nastane problém. Podle údajů společnosti TeamStage považuje 88 procent zaměstnanců zdravou firemní kulturu za zásadní pro úspěch organizace. „Silná firemní kultura pomáhá udržovat soudržnost týmu, podporuje vzájemnou pomoc mezi zaměstnanci a dodává jim jistotu, že firma sdílí jejich obavy a obtížné období se snaží překonat společně s nimi. Celkově posiluje loajalitu zaměstnanců ke společnosti, a pokud nastane problém, jsou zpravidla zaměstnanci ochotní řešit ho nad rámec svých pracovních povinností. Naopak špatně nastavená firemní kultura může způsobit nespokojenost, demotivaci a zvýšenou fluktuaci právě v okamžiku, kdy se firma dostane do problémů,“ uzavřela Lucie Paulíčková.

TESENA, tesena.com

Flexibilita druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky

Flexibilní uspořádání pracovní doby nebo možnost práce z domova je dle průzkumu Grafton Recruitment druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky uchazeči z generací Y a Z. Zaměstnavatelé by měli jejich preference vyslyšet, vrátí se jim to v podobě méně stresovaných a produktivnějších zaměstnanců, stejně jako v nižší fluktuaci.

Zatímco generace Z a Y staví flexibilitu už na druhé místo, generace X klade tento aspekt až na třetí, generace boomers dokonce na čtvrtou příčku žebříčku. „Signál trhu je ovšem jasný – zaměstnavatelé, kteří nebudou poskytovat dostatečnou flexibilitu, nenajdou potřebnou pracovní sílu. S rozmachem mladších generací na trhu práce se bude situace ještě přiostřovat,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, a dodává: „Zaměstnavatelé se flexibility bát nemusí, z celé řady výzkumů vyplývá, že zaměstnanci s pružnou pracovní dobou jsou méně stresovaní a že společnosti, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají také nižší fluktuaci.“

A je tomu skutečně tak. Tvrzení, že flexibilní pracovní doba vede k větší spokojenosti zaměstnanců a snižuje riziko vyhoření, potvrdila například studie Harvard Business Review z roku 2021. Zjistila, že zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou zažívají v práci o 30 % méně stresu. „Z našich šetření pak vyplývá, že firmy, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, mají až o třetinu nižší fluktuaci, než je průměr v oboru,“ říká Jitka Kouba s tím, že už jen to by mělo být dnes, v době nízké nezaměstnanosti napříč obory i regiony, pro zaměstnavatele významným argumentem, proč například home office, pružnou pracovní dobu nebo volno navíc nabízet.

Výsledky ankety mezi 1446 uchazeči o práci

Důležitá je i dovolená

„Zatímco home office je od dob covidu považován za standard a v kancelářském prostředí standardem určitě zůstane, vše ostatní, co souvisí s flexibilitou či tzv. work-life balance, již obvykle představuje benefit. A v našem průzkumu se tyto benefity dostávají mezi top 5 nejpopulárnějších a nejžádanějších benefitů prakticky u všech oborů,“ říká Jitka Kouba. Jde například o dovolenou 5 a více týdnů ročně, pružnou pracovní dobu či nejrůznější typy volna navíc – od zdravotního volna přes volno za loajalitu až po volno na oslavu životního jubilea. Význam pravidelného čerpání volna navíc dokládá i několik výzkumů – například podle studie National Bureau of Economic Research (2019) jsou zaměstnanci, kteří si pravidelně berou dovolenou, kreativnější a dokáží rychleji řešit problémy. Testování společnosti Gallup z roku 2022 zase ukázalo, že zaměstnanci, kteří si vzali alespoň 80 % dovolené, byli o 21 % produktivnější a méně náchylní k vyhoření.

„Zaměstnavatelům radíme, aby nabízeli flexibilitu v co největším měřítku. Je jasné, že v kancelářských oborech je to snazší než například ve výrobě, i tam však lze nalézt řešení. Například v podobě možnosti volit si směny nebo alespoň začátku pracovní doby. Vhodný přístup je i zavedení „základní pracovní dobu“, během níž musí být všichni přítomni, ale zbytek dne je flexibilní,“ říká Jitka Kouba s tím, že význam flexibility v pracovním prostředí dále poroste. Svědčí o tom i závěry průzkumů Grafton Recruitment v níže uvedených tabulkách.

TOP 5 nejdůležitějších důvodů pro přijetí pracovní nabídky

Z	Y	X	Boomers
Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce	Výše mzdy za srovnatelný obsah a rozsah práce
Flexibilita/možnost práce z domova	Flexibilita/možnost práce z domova	Perspektivní náplň práce	Perspektivní náplň práce
Perspektivní náplň práce	Perspektivní náplň práce	Flexibilita/možnost práce z domova	Náplň práce odpovídající vzdělání
Možnost kariérního růstu	Možnost kariérního růstu	Příležitosti k učení	Flexibilita/možnost práce z domova
13./14. mzda	Flexibilní pracovní doba	Náplň práce odpovídající vzdělání	Příležitosti k učení

TOP 5 nejžádanějších benefitů

Bílé límečky	IT	Podnikové služby	Modré límečky
Bonusy/prémie	Každoroční revize mezd dle inflace	Každoroční revize mezd dle inflace	Dovolená 5 týdnů a více
Každoroční revize mezd dle inflace	Dovolená 5 týdnů a více	Bonusy/prémie	Bonusy/prémie
Dovolená 5 týdnů a více	Bonusy/prémie	Dovolená 5 týdnů a více	13./14. mzda
Flexibilní pracovní doba	Zdravotní volno/sick days	Zdravotní volno/sick days	Vánoční odměny
13./14. mzda	Flexibilní pracovní doba	Flexibilní pracovní doba	Stravenky/stravenkový paušál

O Grafton Recruitment Czech Republic

Grafton Recruitment, s.r.o. byla založena v roce 1994 a v současné době je zastoupena 14 pobočkami po celé ČR: v Praze, Brně, Jihlavě, Ostravě, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Plzni, Zlíně, Liberci, Olomouci, Hradci Králové a Kolíně. Grafton Recruitment nabízí efektivní řešení v otázkách náboru, ať už se jedná o jednorázové vyhledání zaměstnance nebo velkoobjemové nábory pro soukromý i veřejný sektor. Specializuje se dále na agenturní zaměstnávání formou dočasného přidělování. Připravuje také na míru řešení outsourcingu nebo kompletní zajištění servisu náboru řízením celého procesu jako hlavní dodavatel.
Patří rovněž mezi přední poskytovatele outplacementových služeb a poradenství nebo výběru zaměstnanců pomocí assessment center, speciálních testů a dodatečně nabízí poradenský servis v oblasti lidských zdrojů. Grafton Recruitment je součástí Gi Group. Více informací na www.grafton.cz.