Komerční banka spouští inovativní kampaň na podporu kyberbezpečnosti a prevence proti rizikům finančních podvodů

Komerční banka (KB) spouští novou celoroční marketingovou kampaň, která se zaměřuje na ochranu financí klientů a posilování kontroly nad finančními riziky díky modernímu digitálnímu bankovnictví a aplikaci KB+. Kampaň staví na inovativním vizuálním konceptu „příšer“ symbolizujících digitální a další hrozby ztělesňující nejčastější podvody a rizika v oblasti bankovnictví a osobních financí. KB koncept na podporu finanční bezpečnosti připravila ve spolupráci s kreativní agenturou VCCP a dále s agenturami Dentsu, Svengali a Imagine Nation.

„Kybernetické hrozby se neustále vyvíjí a útočníci využívají stále sofistikovanější metody. V Komerční bance proto přistupujeme k bezpečnosti inovativně a nejenže chráníme finance našich klientů pomocí špičkových technologií, také vzděláváme a motivujeme klienty k aktivní obraně. Tato kampaň spojuje edukaci, kreativu a technologie, abychom klientům nabídli bezpečné a pohodlné digitální bankovnictví. Naším cílem není jen reagovat na hrozby, ale předcházet jim a nastavovat tak nové standardy v ochraně financí,“ uvedla Hana Kovářová, výkonná ředitelka pro strategii značky a komunikaci Skupiny Komerční banky.

„Bezpečnostní hrozby jsou pro většinu lidí často těžko představitelné, hledali jsme tedy kreativní řešení, které je lidem přiblíží. Proto jsme jednotlivé hrozby doslova zhmotnili formou příšerek a v komunikaci je zobrazujeme v konkrétních životních situacích, s kterými se lidé dokážou ztotožnit, a tak si i uvědomit s nimi spojená rizika,” okomentovala vznik komunikačního konceptu Martina Satre, Account Director agentury VCCP.

Kreativní koncept kampaně: příšery symbolizující kyberpodvody

Vizuálním prvkem kampaně jsou mimo jiné „příšery“, které symbolizují různé formy kybernetických a dalších finančních hrozeb – podvodné telefonáty, phishing, podvody na internetu či neoprávněný přístup k účtům. Každá příšera představuje konkrétní hrozbu a ukazuje, jak ji mohou klienti s pomocí digitálního bankovnictví KB+ snadno eliminovat.

Prvním televizním spotem je reklama na službu „Ověření bankéře“, která klientům umožňuje okamžité ověření zaměstnance Komerční banky při telefonickém hovoru prostřednictvím aplikace KB+. To je klíčový prvek pro ochranu klientů před podvodníky vydávajícími se za zaměstnance banky.

Další příšery pak budou reprezentovat ostatní rizika, se kterými se mohou klienti setkat. Mezi ně patří například podezřelé či podvodné transakce, nevýhodné spotřebitelské úvěry či zneužití platebních karet.

Média a celoroční nasazení kampaně

Kampaň poběží po celý rok 2025 napříč různými komunikačními kanály – televizními spoty, digitální reklamou, sociálními médii, outdoorovou reklamou a na pobočkách banky. Bylo natočeno šest televizních spotů (každý o délce 20 vteřin) a stejný počet online videí, které budou postupně zveřejňovány s rozestupem 1–2 týdnů. Každé z nich se zaměří na konkrétní benefit, který KB+ poskytuje pro ochranu financí klientů.

Reklamní spoty režíroval tým Wolfberg s produkcí Bistro Films. Fotografické materiály vytvořil Adam Bartas.

Unikátní vizuální a technologický přístup s využitím technologie motion capture

Vzhled příšer navrhl Přemek Ponáhlý ve spolupráci s kreativní agenturou VCCP. Následně byly ve spolupráci se studiem ALIEN vymodelovány ve 3D a pomocí technologie motion capture oživeny v televizních spotech a online videích. Příšery se také objevují ve statických vizuálech, kde symbolicky utíkají před portálem, který symbolizuje ochranný štít KB.

Mediální pokrytí a plán kampaně

Komunikační kanály: TV, outdoor, digitální média, web, pobočky, sociální sítě

Trvání kampaně: Hlavní část kampaně poběží od 3. března do konce roku 2025;

Agentury: Kreativní koncept zajistila agentura VCCP, produkci spotů realizovala společnost Bistro films, vizuální efekty a animace dodalo studio ALIEN, mediální plánování a nákup reklamy zajišťuje Dentsu. PR podporu agentura Svengali a kampaň na sociálních sítích Imagine Natione.

Akviziční bonus 3000 Kč pro nové klienty

Kampaň není pouze o ochraně financí, ale také o dlouhodobé motivaci nových klientů k přechodu na moderní digitální bankovnictví KB+. Jako součást kampaně nabízí Komerční banka akviziční bonus až 3000 Kč pro nové klienty, kteří si založí účet v aplikaci KB+ a splní podmínky aktivního používání po dobu tří měsíců.

Digitalizace mezi seniory na vzestupu: 74 % z nich vítá nové technologie v každodenním životě

Digitální technologie mohou seniorům pomoci zapojit se do společenského života a snížit osamělost. A jsou na ně připraveni – čtvrtina je ovládá na základní či pokročilé úrovni a 38 % českých seniorů patří mezi digitální nadšence otevřené novým výzvám, ukazuje to průzkum T-Mobile. Přestože seniory společnost často podceňuje, s technologiemi mají bohaté zkušenosti, což platí každým rokem pro jejich stále vyšší podíl. Jen podíl seniorů připojených na internet se za posledních deset let zdvojnásobil. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropy v datech.

V Evropské unii žije 95 milionů obyvatel starších 65 let a celkem 4 % z nich žijí prakticky o samotě. Podle Eurostatu se bezmála 4 miliony evropských seniorů setkávají s rodinou a přáteli méně než jednou ročně. Osamělost přitom patří mezi zásadní hrozby, které dopadají nejen na duševní, ale i fyzické zdraví. Sociální izolace a osamělost je podle vědců spojována s 29 % nárůstem rizika srdečního onemocnění, o 32 % vyšší pravděpodobností mozkové mrtvice nebo 50% zvýšením rizika demence u starší populace. Senioři starší 65 let patří v tomto ohledu k nejohroženějším skupinám.

Ačkoliv Česko obecně ve srovnání osamělosti dopadá nadprůměrně dobře, z hlediska seniorské populace tomu tak není. Počet českých seniorů žijících přes rok bez kontaktu s rodinou a přáteli v uplynulém roce evropský průměr lehce překonal. Ještě vážnější je pak situace Čechů starších 75 let. Ani jednou ročně se s blízkými nesetkává 6,5 % z nich.

Interaktivní infografiku k seniorům a jejich kontaktu s okolím naleznete na tomto odkazu.

Čeští senioři jsou v digitálním světě stále méně izolovaní

Pozitivní zprávou je, že až 96 % Čechů ve věku mezi 65 a 74 roky se v případě nouze má na koho obrátit. Sami na sebe se nejčastěji musí spolehnout senioři v Itálii, Německu a zejména v Rumunsku, kde se víc než třetina této věkové skupiny nemá na koho obrátit.

Díky moderním technologiím však mají senioři stále větší možnost být blíže ke své rodině a přátelům, což se odráží i na narůstajícím zájmu o rozšiřování znalostí v oblasti technologií. Zvýšený zájem o technologie registrují i v T-Mobile, jak vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti. „Svědčí o tom i účast na kurzech našeho projektu Digitální senior, které v loňském roce navštívilo 2 500 seniorů. Jestliže jsme se dříve zaměřovali na základy obsluhy chytrých telefonů, dnes už není výjimečné, že seniory zajímají i pokročilé funkce, jako jsou například vychytávky spojené s umělou inteligencí,“ upozorňuje Orgoník.

Mobil má téměř každý senior, 40 % na něm může surfovat po internetu

Navzdory obecnému přesvědčení se české starší populaci skutečně daří učit novým digitálním zručnostem. „Mobilní telefon vlastní podle dat z loňského roku 97 % českých seniorů, bezmála polovina z nich už dokonce zanevřela na tlačítkové mobily ve prospěch těch dotykových a internetem v mobilu se v této populaci vybavili 2 z 5 Čechů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech, a dodává, že až 17 % seniorů je i na sociálních sítích.

„Internet a aktuálně asi nejvíc Facebook seniorům pomáhá při vyhledávání programů,“ upřesňuje Hana Čepová, spoluzakladatelka organizace Právě teď, a dodává: „Dnes už asi neexistuje seniorská, nebo pro-seniorská organizace, která by neměla web nebo právě Facebookovou stránku či skupinu.“

Na to, že by senioři neměli být v přístupu k technologiím ze společnosti vyčleňování, upozorňuje i Martin Orgoník: „Cílem je podpořit jejich orientaci v nabídce a pomoci jim získat potřebné dovednosti. Zásadní je i předávání informací o kyberbezpečnosti formou praktických rad – například jak rozpoznat podvodné e-maily.“

S rostoucí konektivitou roste i počet seniorů využívajících internet. Zatímco před deseti lety jich bylo jen 28 %, dnes je to téměř dvojnásobek. Internet jim slouží hlavně ke komunikaci s rodinou, sledování zpráv, e-mailům a online bankovnictví. „Z klientů, kteří mají mobilní bankovnictví George, tvoří pětinu lidé nad 65 let. Devět z deseti lidí v této věkové kategorii se do něj pravidelně přihlašuje, zadává platby nebo kontroluje historii transakcí,“ potvrzuje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Naopak méně často než zbytek populace senioři nakupují online či hledají informace o cestování. Klíčovou roli v jejich vztahu k technologiím hrají sociální kontakty – motivací bývá hlavně rodina a přátelé.

Interaktivní infografiku k českým seniorům na internetu naleznete na tomto odkazu.

Senioři častěji vlastní stolní počítače než tablety

Zatímco z pohledu využívání telefonů čeští senioři za zbytkem populace nijak nezaostávají, v případě počítačů mají jisté rezervy. Nejmenší zastoupení mají mezi domácnostmi osob starších 65 let tablety, které vlastní jen 9 % z nich, zatímco v průměru dosahují tablety 36 % zastoupení napříč českými domácnostmi. Čtvrtina seniorských domácností pak podle Českého statistického úřadu vlastní stolní počítače a u třetiny seniorů naleznete notebooky.

Interaktivní infografiku k technologiím a internetu v Česku naleznete na tomto odkazu.

Základní digitální dovednosti ovládá pětina českých seniorů

Čeští senioři mají dobré předpoklady pro využívání digitálních technologií – pětina z nich je ovládá na základní úrovni, což mírně převyšuje unijní průměr. Přesto bývají často podceňováni, říká Hana Čepová, která je v této oblasti vzdělává už přes deset let. „Za poslední dekádu se jejich znalosti výrazně zlepšily. Přesto se narodili do světa bez počítačů a internetu, takže zůstávají spíše nadšenými začátečníky. Ale mění se to a je třeba s tím pracovat i třeba v přípravě vzdělávacích programů – hledat nová témata, jako je například AI,“ vysvětluje Čepová.

Pokud se zaměříme na pokročilé uživatele digitálních technologií, spadáme s 5,3 % mezi země, které mají rozhodně co dohánět. Toto srovnání spojuje jedince, kteří dosáhli nadprůměrného výsledku v pěti oblastech vytyčených Eurostatem. Mezi ty patří práce s daty, komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu, bezpečnost na internetu a řešení problémů.

Interaktivní infografiku k digitální dovednosti seniorů v Evropě naleznete na tomto odkazu.

Tři čtvrtiny českých seniorů jsou digitálním technologiím otevřené

„Stejně jako u ostatních věkových skupin nelze ani všechny seniory ‚házet do jednoho pytle‘,“ upozorňuje Martin Orgoník z T-Mobile a vysvětluje: „průzkum, který jsme vloni realizovali, nám ukázal, že existují tři skupiny seniorů, pokud jde o jejich využívání technologií. Největší skupinu mezi nimi tvoří ti, kteří jsou technologiím otevřeni, a dalo by se tvrdit, že 38 % českých seniorů spadá mezi takzvané ‚digitální nadšence‘. Celkem 36 % pak představují pragmatici a jen 26 % tvoří lidé, kteří se k technologiím staví odmítavě.“ Všechny tři skupiny pak spojuje obava z toho, že se technologie vyvíjí příliš rychle a relativně často se bojí i toho, že se stanou obětí nějakého podvodu v kyberprostoru.

Zvýšené riziko kybernetických útoků na seniory: Jak se efektivně bránit

Podle Alžběty Dvořákové, tiskové mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), představují senioři jednu z nejcitlivějších skupin v oblasti kybernetické bezpečnosti. „Oběťmi jsou však zejména aktivní uživatelé digitálních technologií, kteří pravidelně využívají internetové bankovnictví, sociální sítě a další online služby. V poslední době se stále častěji objevují případy, kdy senioři čelí podvodům na online seznamkách nebo sociálních sítích. Útočníci navazují kontakt, získávají důvěru a následně manipulují oběť k předání finančních prostředků nebo citlivých dat,“ vysvětluje Dvořáková.

Exit mobile version