Stav digitalizace a infrastruktury v Česku se zlepšuje, je 14. nejlepší v EU. Stojí za tím také zvyšující se úroveň digitalizace státní správy

Praha, 2. září 2025 – V oblasti Digitalizace a infrastruktury jsme si meziročně polepšili z 16. na 14. příčku v EU. Za postupem stojí dostupnější internet v domácnostech nebo zlepšující se úroveň digitalizace státní správy. Zatímco například ohledně transparentnosti poskytovaných služeb se česká státní správa nemusí mezi unijními kolegy vyloženě stydět, horší je to s předvyplněností formulářů. V celkovém umístění v rámci pilíře nám nepomáhá téměř nejhorší pokrytí vysokorychlostním internetem v EU nebo horší pořadí u dostupnosti platebních terminálů. Paradoxně přitom terminálů v Česku přibývá, přičemž k tomu přispívá také program Ministerstva průmyslu a obchodu Česko platí kartou. Jasný trend představuje rostoucí obliba přijímání plateb přes QR kódy.

Česko si v pilíři digitalizace a infrastruktury Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně polepšilo z 16. příčky na 14. v EU. Stále se nám ale nedaří navrátit na lepší pozice z ročníků 2022 a 2023.

Našemu umístění výrazně pomohlo to, že se zvedla dostupnost MHD v českých městech, máme ji v rámci evropské sedmadvacítky 10. nejlepší oproti loňskému 17. místu. Úspěch v porovnání s loňskem zaznamenala také úroveň digitalizace státní správy. O 3 příčky jsme se naopak propadli, když přijde na hustotu silnic, kde jsme letos obsadili 10. místo. Zde je posun dán zejména tím, že se silniční síť „zahustila“ v jiných státech EU.

[Infografika – celkové výsledky]

Podle současného Indexu představují pro Česko nejúspěšnější oblasti podobně jako v předchozích ročnících výdaje státu na sektor dopravy, průměrné výdaje na veřejnou dopravu na osobu a hustota železnic, která je u nás stále vůbec nejvyšší v EU. „Většině sedmadvacítky se naopak nestíháme vyrovnat co do kvality silnic, vysokorychlostním internetem je zde pokryt nadále jeden z nejnižších podílů domácností a neslavná je také dostupnost platebních terminálů,“ poukazuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

Na pozicích eurounijních premiantů v digitalizaci a infrastruktuře najdeme podobně jako loni Nizozemsko, Lucembursko a Dánsko, které spojuje především dobrá dostupnost rychlého internetu a husté pokrytí dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Velký kus cesty ke kvalitnější infrastruktuře i vyššímu stupni digitalizace naopak ještě musejí ujít Rumunsko, Bulharsko a vůbec poslední Řecko, které má z celé EU nejhorší nejen dostupnost internetu v domácnostech obecně, ale také pokrytí vysokorychlostním internetem. Průměrný Řek také vydá zdaleka nejvíce peněz oproti ostatním obyvatelům EU na veřejnou dopravu.

Transparentnost služeb státní správy ujde, horší je to s předvyplněnými formuláři

Úroveň digitalizace české státní správy se zvyšuje. Alespoň to vyplývá z dat indexu DESI. Náš indikátor reflektuje výsledky Česka v sedmi podoblastech digitalizace. Zatímco loni jsme skončili s 487 body z celkově možných 700 až na předposledním místě v EU, letos jsme se se ziskem téměř 534 bodů posunuli o pět příček na 21. pozici v rámci sedmadvacítky. Nejvyšší úroveň digitalizace státní správy najdeme na Maltě, které šlapou na paty Estonsko a Finsko. Hůře než my si naopak vedou mimo jiné Francie, Německo nebo Itálie.

K posunu přispělo zejména polepšení u sledované kategorie „přístup k elektronickým zdravotním záznamům“, což spadá do agendy Ministerstva zdravotnictví, které na postupné elektronizaci zdravotnictví dlouhodobě pracuje. Index DESI danou oblast hodnotí nicméně pouze podle toho, zda mají občané země technicky dostupnou online platformu nebo portál pro přístup k jejich zdravotnickým záznamům a podle podílu lidí, kteří mají možnost získat nebo využít alespoň minimum údajů, které v současnosti jsou uloženy v digitální podobě.

Podle analýzy eHealth Evropské komise však v celkovém hodnocení elektronického zdravotnictví Česko získalo pouze 51 %, což je druhé nejhorší skóre v rámci EU. U vlastního přístupu ke zdravotnickým záznamům, jako jsou výsledky vyšetření nebo jiné lékařské zprávy, tuzemsku patří skóre 0, což znamená, že digitálně se ke svým zdravotním údajům dostane méně než 19 % populace. Také další aspekty digitalizovaného zdravotnictví pokulhávají a k lepší úrovni digitalizace nepřispívají. „Služby jednotlivých nemocnic, jako například online konzultace s lékařem nebo online sjednání schůzky, zatím nefungují úplně ideálně,“ uvádí Jakub Palata z Digitální a informační agentury, že tato skutečnost má na celkové hodnocení dle DESI dopad.

Za kvalitnější úrovní digitalizace ale stojí také lepší transparentnost „poskytování služeb, designu a osobních dat“. Poměrně nicneříkající kategorie v rámci DESI indexu zahrnuje míru transparentnosti průběhu služby, zapojení uživatelů do navrhování služeb a do jaké míry je transparentní, jak stát s osobními daty uživatelů nakládá. „Zde se asi nejvíce projevuje správa osobních údajů v základních registrech a s tím související možnost občanů být informováni o tom, kdo a jak s jejich osobními údaji v držení veřejné správy zacházel a případně upozornit na chyby nebo neaktuálnost,“ přibližuje Jakub Palata z Digitální a informační agentury (DIA) konkrétní kroky kupředu, ke kterým došlo v posledním roce, a dodává, že zároveň přibývá portálů a online služeb s detailním popisem průběhu služby. „Také přibývá držitelů datových schránek, kterým bývá automaticky zasílán jedenkrát ročně přehled využití údajů z registru obyvatel, čímž se jedná o proaktivní službu podporující transparentnost nakládání s osobními údaji vedenými v registru veřejné správy,“ doplňuje Palata.

Naopak nejhůře hodnocenou podoblastí zůstávají „předvyplněné formuláře“, kde má digitalizace sloužit k tomu, aby občané při podávání žádostí ideálně vyjádřili „pouze“ zájem o určitou službu a systém si dále všechna potřebná data opatřil sám pomocí propojeného datového fondu. Také podle portálu Plnění ZoPDS (Zákona o právu na digitální služby) umožňujícího komukoli nahlédnout na stav plnění povinností vyplývajících ze zákona má Česko v otázce formulářů co dohánět. Naopak detailní popisy služeb jsou téměř hotové.

Uživatelů eGovernmentu v Česku meziročně přibylo ze 77 na 78,5 %, v Dánsku podíl dosahuje až 98,5 %

Zákon o právu na digitální služby nepředstavuje běžný zákon, ale spíše soubor pravidel, opatření, práv a povinností pro orgány veřejné moci. Ty mají pomoci s rychlejší transformací služeb veřejné správy do uživatelsky příjemnější podoby. Legislativa původně stanovovala jako pro úřady závazný termín, od kterého od nich občané mohou digitální komunikaci vyžadovat, únor 2025, ten se ale nakonec posunul o další dva roky. Jako důvod uvádí Digitální a informační agentura „hospodárnost, efektivnost a účelnost“.

V červenci vláda navíc schválila, že pro některé služby by úplná digitalizace představovala nepřiměřenou zátěž, tedy že by z pohledu efektivity nebyla přínosná, protože je jejich využití velmi malé. U služeb, na které se nepřiměřená zátěž vztahuje, v návaznosti na to elektronizace proběhnout může, ale nemusí.

Co se týče povinností úřadů vyplývající ze Zákona o právu na digitální služby, posun stran digitalizace z pohledu indexu DESI podle Jakuba Palaty z DIA nastal u služeb spadajících pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně u České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. „Hodně služeb, které jsou zde hodnoceny, je z oblasti kariéry, což zahrnuje služby související se zaměstnaností, nezaměstnaností nebo důchodem. Dále si vede dobře oblast sociální podpory, kdy lze jednoduše žádat o příspěvky v rámci služby JENDA. Naopak nejpomaleji digitalizovanou oblastí je vyřizování rodinných záležitostí, jako je uzavření manželství, rozvod nebo vydání cestovního pasu,“ popisuje Palata.

[Infografika – rozpad indikátorů]

Ačkoli podle hodnocení došlo meziročně ke zlepšení digitálních služeb české státní správy poměrně skokově, nárůst podílu občanů, kteří by užívali služby eGovernmentu, už tak výrazný nebyl. Zatímco v minulém ročníku odpovídal 77 % občanů, kteří s veřejnou správou v uplynulých 12 měsících komunikovali přes internet, do toho letošního vzrostl pouze o půldruhého procentního bodu, a výše v pořadí jsme se tak posunuli pouze o jednu příčku. Nejčastěji se státem lidé komunikují přes internet napříč všemi dosavadními ročníky v Dánsku, kde tentokrát podíl dosahuje 98,5 %.

Platebních terminálů v Česku přibývá, pomáhá také program Česko platí kartou

Když přijde na dostupnost internetu v domácnostech, Česko dosahuje průměru. Vyhoupli jsme se z 16. na 14. příčku, když jich přibylo z 92,8 % na 94,6 %. Z dat nicméně vyplývá, že připojení často postrádá uspokojivou rychlost přenosu dat, protože vysokorychlostním internetem je pokryto méně domácností než u nás už jen v Řecku. V tomto ohledu tedy pro nás dochází k určité stagnaci, loni nám rovněž patřila předposlední příčka.

V Česku jsou nicméně o něco dostupnější platební terminály. Zatímco v loňském ročníku na tisícovku obyvatel připadlo podle dat Evropské centrální banky (ECB) 23,5 terminálů, v letošním se hodnota rovná 24,6. Přesto jsme v pořadí klesli o dvě příčky až na 24. pozici, a jde tak pro Česko o jeden z nejslabších indikátorů. V jiných státech totiž došlo ke znatelnějšímu zlepšení – konkrétně nás dle dat ECB předběhly Slovensko a Bulharsko. „Balkánské země mají nyní vyšší hustotu terminálů díky nové legislativě, která vyžaduje přijímání elektronických plateb. Zavedlo ji Řecko, loni se přidalo Rumunsko a trend se přelévá dále. A Slovensko nejspíše uzákoní povinnost přijímat karty od příštího roku,“ dodává kontext Ondřej Holoubek z Global Payments s tím, že zatímco hlavní motivací v těchto zemích je přimět podnikatele, aby v turistických destinacích nabídli i jinou možnost platby než hotovostí, sekundárně jde vládám také o to, snížit množství plateb hotovostí a s tím spojených případných daňových úniků.

Podle Josefa Kunčara, ředitele divize akceptační sítě pro Česko, Maďarsko a Slovensko ve společnosti VISA, dostupnost terminálů v tuzemsku mimo jiné roste i díky programu Česko platí kartou, který podnikatelům umožňuje vyzkoušet na několik měsíců zdarma platební terminál, terminál v mobilu či platební bránu. Po uplynutí mohou zařízení vrátit bez sankcí, nebo pokračovat za tržních podmínek. „Díky programu bylo poskytnuto bezmála 49 tisíc terminálů a více než 10 tisíc platebních bran,“ říká Kunčar. Společnost VISA sleduje, že Češi dnes čím dál častěji využívají digitální platby i na malé částky. „Tři čtvrtiny z nich platí kartou i při platbách do 50 korun, a pokud to obchodník neumožní, více než třetina zákazníků od nákupu ustoupí. Zároveň roste vnímání bezpečnosti – osm z deseti Čechů označilo digitální platby za bezpečnější než hotovost,“ dodává Kunčar.

Na poli bezhotovostních transakcí navíc čím dál tím více narůstá obliba přijímání plateb přes QR kódy. „Pozorujeme to zejména u podnikatelů, kteří chtějí ušetřit za poplatky při platbě kartou nebo tam, kde chtějí mít záložní řešení pro případ výpadku,“ popisuje Holoubek z Global Payments. Česku navíc patří jedno prvenství – evropskou jedničkou jsme v placení nositelnou elektronikou: „Češi dnes již 55 % plateb provádějí telefony, hodinkami nebo prsteny. Díky české oblibě platit mobilem museli karty začít přijímat i podnikatelé, kteří až dosud preferovali hotovost, protože by jinak přišli o část příjmu,” dodává Holoubek.

V českých městech má dobře dostupnou zastávku MHD 93,8 % obyvatel

Výrazného posunu na lepší příčky se v unijním porovnání dočkali obyvatelé českých měst z pohledu dostupnosti městské hromadné dopravy. Vliv na to nicméně může mít také skutečnost, že u tohoto indikátoru došlo k výměně zdroje. Zatímco podle dat OSN mělo v roce 2020 v blízkosti svého bydliště zastávku MHD 90,4 % lidí žijících v českých městech, podle dat NASA už v roce 2023 podíl odpovídal 93,8 %. Z pohledu pořadí jsme se tak meziročně vyhoupli ze 17. na 10. příčku v EU.

Přesto data naznačují, že se v některých významných městech Česka dostupnost veřejné dopravy z pohledu blízkosti zastávek nezlepšuje; ba naopak. Například pro Plzeň totiž platí, že zatímco v roce 2020 mělo ve vzdálenosti do jednoho kilometru od svého bydliště zastávku vysokokapacitní veřejné dopravy nebo do půl kilometru zastávku té nízkokapacitní 96,3 % obyvatel západočeské metropole, v roce 2023 podíl dosahoval už „jen“ 94,8 %.

Takový vývoj je nicméně daný zejména dynamickým rozvojem obytné zástavby, nikoli rušením zastávek, upozorňuje René Vávro z Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP): „Nové projekty vznikají jak v centrálních oblastech, tak zejména na okraji města. V těchto lokalitách často chybí dostatečná dopravní infrastruktura: ulice mají historicky nedostatečné šířky, chybí obratiště či propojovací komunikace. To všechno komplikuje možnost zavést linky MHD přímo k nové zástavbě, a obyvatelé jsou tak odkázáni na stávající trasy, které mohou být za hranicí doporučené docházkové vzdálenosti,” vysvětluje Vávro a ujišťuje, že jakmile bude vybudovaná potřebná infrastruktura, počítá se proto v Plzni do budoucna s postupným rozšiřováním sítě a doplňováním nových zastávek.

Ačkoli na první dobrou data hovoří jinak, podle Vávra se ve skutečnosti v Plzni síť MHD v posledních letech rozvíjela, včetně přibývání zastávek. „Zaváděly se nové linky nebo se upravovaly ty stávající v návaznosti na výstavbu nové infrastruktury – došlo například ke kompletnímu přepracování linek 24 a 25 po zprovoznění Západního městského okruhu nebo vznikly linky 36 a 43 s doplněním nových zastávek,“ uvádí Vávro konkrétní příklady, jak se v Plzni rozšiřuje dopravní obslužnost. Kromě obnovy vozového parku a tras se v plzeňské MHD rozvíjí také zákaznický servis a digitalizace; cestující mohou využívat mobilní aplikace nebo získávat informace o poloze vozidel online.

Útrata za veřejnou dopravu Čechům vzrostla, pražská MHD ale stále zůstává jednou z nejlevnějších v Evropě

Zatímco cestující veřejné dopravy v Česku může na celorepublikové úrovni těšit, že mají čím dál tím spíše nějakou zastávku MHD „hned za rohem“, úsměv jim může zamrznout na rtech, když se podívají, kolik je veřejná doprava stojí. Roční útrata průměrného Čecha za veřejnou dopravu se totiž meziročně zvedla v přepočtu z 120 eur na 140 eur, což zároveň znamenalo propad tuzemska z 3. na 4. příčku v EU. Důvody dražšího jízdného bývají jednoduché – zdražování samotného provozu. René Vávro z PMDP na příkladu Plzně ilustruje, jak to s cenou jízdného může fungovat: „O cenách jízdného rozhoduje svým usnesením Rada města Plzně, přičemž hlavním důvodem navyšování ceny pro cestující bývají zpravidla zvyšující se náklady na provoz MHD.“

Hlavní město Praha se pak dlouhodobě může chlubit tím, že ve srovnání velkých evropských měst nabízí nejlevnější roční předplatné na MHD, pokud vynecháme Lucemburk a Tallinn, kde cestující využívají MHD zdarma. Přestože i Praha plánuje od příštího roku zdražit jednorázové jízdenky, ročnímu kuponu nadále zůstane cena 3 650 korun, v přepočtu tedy 10 korun na den.

[Infografika 3 – hodnoty indikátorů]

Více o Indexu prosperity a finančního zdraví na Indexprosperity.cz.

Odpověď z obecního úřadu do 5 sekund, klidně o půlnoci a ve vietnamštině. AI asistenti šetří obcím desetitisíce a budou zásadní pomocí v době prázdninového provozu

Sofistikované dotazy jako „Kolik budu platit za psa, když mi je 65 let a bydlím v bytě“ nebo „Jaký je aktuální soupis odstávek energií do konce roku“. Anebo otázka, proč byl pokácen strom na náměstí či jak postupovat při plánování svatby na zámku. Odpovědi stojí pracovníky městských úřadů čas v hodnotě desítek tisíc korun. Stále větší množství radnic proto uvažuje o zavedení „AI úředníků“. Výhody jsou jasné: okamžité nasazení, levný provoz, větší komfort pro občany, jazyková vybavenost, ale překvapivě také větší psychická pohoda úředníků. Do dvou let by asistenty mohlo využívat přes 50 % českých obcí, odhaduje nejrozšířenější platforma pro komunikaci samospráv s občany Munipolis.

Podle aktuálního průzkumu AMKOS má zhruba 63 % obcí problém se včasným odbavením všech dotazů občanů. V naprosté většině (87 %) se navíc jedná o otázky, které může občan sám dohledat přímo na stránkách obce. Samosprávy tak tráví v průměru dva pracovní dny (17,3 hodiny) reakcemi na běžné dotazy občanů. U větších samospráv se tento čas násobí počtem jednotlivých agend. U měst větších než 10 tisíc obyvatel tak může mít čas věnovaný odpovědím na dotazy hodnotu přesahující deset tisíc korun měsíčně.

I to je ostatně důvod, proč má se zapojováním AI úředníků – nejčastěji v podobě AI chatbotů – zkušenost stále větší množství českých samospráv. Aktuálně některý z modelů provozuje každá pátá a zhruba 5 % obcí dokáže s pomocí AI pokrýt i složitější agendu. Nově se do této oblasti pouští také nejrozšířenější platforma pro komunikaci samospráv s občany Munipolis, kterou využívá více než polovina měst, městských částí a dalších obcí. AI úředníka dokáže proškolit a zprovoznit do dvou týdnů.

„AI změnila způsob, jakým lidé přistupují k informacím. A v případě samospráv je ten efekt vidět okamžitě. AI úředník se s agendou, která běžně zabírá desítky hodin, popere okamžitě a bez zbytečné námahy. Funguje ihned, přizpůsobí se tónu daného města a každou odpovědí se dál učí,“ říká Pavel Kosina, expert na AI asistenty komunikační sítě Munipolis. „Troufám si říct, že pro české samosprávy všech velikostí je dnes AI úředník nutnost. Do dvou let ho bude používat před 50 % českých obcí, do pěti let se 80 % veškeré komunikace s obcí povede přes AI. Není tedy na co čekat, zejména v době, kdy se řadu postů nedaří obsadit. A jeho role rozhodně nekončí jen u odpovídání na otázky občanů.“

Čeho si obce na AI úřednících cení nejvíc? Zvládá jazyky, nevadí mu naštvaní obyvatelé a vypomůže o prázdninách

Munipolis zjišťoval také to, čeho si obce na AI úřednících cení nejvíce. Na prvním místě se s přehledem umístila právě schopnost ušetřit čas, který mohou úředníci věnovat důležitější agendě (89 %). Následuje schopnost reagovat i mimo pracovní dobu úřadu – tedy 24/7 (85 %) a na třetím místě je to schopnost mluvit cizími jazyky. Nejvíce úřady oceňují komunikaci v ukrajinštině (78 %), vietnamštině (67 %), angličtině (48 %) a mongolštině (43 %).

„Anglicky hovořícího úředníka agendy životního prostředí si na českém krajském městě představit dokážu. Ale neumím si představit, jak někdo v malé obci odpovídá na e-mail ohledně toho, jak registrovat dítě do školky, například v ukrajinštině nebo mongolštině,“ vysvětluje Pavel Kosina. „AI úředníci jsou pro řešení každodenní komunikace s obyvateli, kteří do Česka přišli za prací nebo v důsledku uprchlické krize, z mého pohledu nezastupitelní.“

Překvapivě se ale objevují také další výhody. AI asistenti často elegantně vyřeší dotazy potenciálně naštvaných občanů, kteří například přehlédli zprávu o blokovém čištění a řeší, kam zmizelo jejich auto. Vysoká očekávání mají samosprávy také v období prázdnin a dovolených, kdy jsou úřední kapacity omezené a odpověď na běžný dotaz může trvat déle. AI asistent zároveň dobře obslouží také turisty.

Úředníci přiznávají, že v mnoha případech může AI úředník pomáhat také přímo jim v orientaci v agendách jiných oddělení. Zejména pokud má přístup například k veřejným zápisům z jednání, zasedání zastupitelstva nebo aktualitám, které vydávají jiné odbory.

AI úředník stojí jen jednotky tisíc měsíčně, nasadit jde ihned. Rozumí i textu s hrubkami, nahlédne do duše elektorátu

Munipolis zároveň zajímalo, proč si některé ze samospráv AI úředníky zatím nepořizují. Na první místě se umístily obavy z vysoké ceny (61 %), nedostatečné IT vybavení úřadu (55 %) nebo nedostatečné schopnosti úředníků se systémem efektivně pracovat kvůli nízké AI erudici (53 %). Podle Pavla Kosiny jsou však všechny tyto obavy liché. Systém stojí jednotky tisíc měsíčně a k jeho provozování není potřeba nic speciálního.

„Obce si často myslí, že náklady jsou v řádech vyšších desítek tisíc měsíčně a k provozu potřebují speciální systémy nebo zařízení. Přitom zprovoznění je skutečně otázkou několika týdnů, včetně finálního ladění,“ přibližuje Pavel Kosina. „AI úředník nepotřebuje složitou kalibraci. Od začátku rozumí přirozenému psanému jazyku, a to i těch občanů, kteří kulantně řečeno nedávali ve škole pozor. V rámci konverzace je každý krok po kroku veden k přesnému řešení své situace. Vstřícně a pozitivně.“

Kosina zároveň zmiňuje, že jejich AI úředník je velmi vysoce hodnocen přímo uživateli. Míra „obslouženosti“ – tedy pocit, že AI úředník zodpověděl dotaz ke spokojenosti tazatele a ten ho nemusí dále řešit – je 9,4 z 10, což je srovnatelné s komunikací s živým člověkem a výrazně vyšší než v případě běžných „hloupých“ chatbotů.

Z pohledu obce má řešení ještě další zásadní přínos. Přehledně sbírá a vizualizuje data o tom, co občané nejčastěji řeší, co jim není jasné nebo jaká témata jsou pro ně problematická. Munipolis do budoucna plánuje možnost rozdělit tyto informace také podle sociodemografického profilu tazatele. Obec tak dostane jasné informace o každodenní realitě seniorů, rodičů s dětmi, cizinců nebo třeba podnikatelů. Na základě toho pak může daleko lépe plánovat změny, komunikaci nebo organizaci veřejných služeb.

Co umí AI asistent Munipolis v praxi:

  • Funguje nonstop, bez ohledu na pracovní dobu úřadu.
  • Vyhledává v oficiálních informacích obce nebo podkladech, které si obec sama určí.
  • Rozumí běžné mluvě i strohým dotazům. Zvládne hrubky nebo překlepy, validuje, jestli dotazu správně porozuměl.
  • Nabízí navodné otázky, které pomohou i méně zkušeným uživatelům.
  • Umí naprostou většinou jazyků – například angličtinu, němčinu, ukrajinštinu, vietnamštinu nebo mongolštinu.
  • Učí se z dotazů a každou odpovědí se zlepšuje.
  • Zajišťuje cenná data o tom, co občané řeší, včetně členění podle cílových skupin.
  • Je snadno integrovatelný – nejen do oficiálního webu obce, ale třeba i na stránky kulturních akcí nebo úřadoven.
  • Je dostupný i v profilu města na síti Munipolis (webová verze); integrace do mobilní aplikace se připravuje.

Znáte je? Online služby, které šetří životní prostředí i vaše peníze

V současné době, kdy se stále více lidí zajímá o udržitelnost a ochranu životního prostředí, začínají mobilní aplikace a webové služby tuto změnu myšlení odrážet. Nové trendy přinášejí aplikace, které lidem nejen pomáhají žít udržitelněji, ale také jim šetří peníze.

Tyto trendy vám umožní aktivně přispět k ochraně životního prostředí a zároveň získat výhody pro sebe. Proto přinášíme přehled pěti služeb, které jsou i v České republice dostupné všem zdarma:

ELEKTROODPAD A MOBILNÍ TELEFONY

Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím druhem odpadu na světě. Elektronika, která předčasně končí na skládkách nebo není řádně recyklována, představuje obrovskou zátěž pro přírodu. Produkuje vysoké emise CO2 a spotřebovává vzácné materiály. A na konci své životnosti je pro životní prostředí toxická. Cílem je proto používat elektronická zařízení, jako jsou chytré telefony, co nejdéle a po jejich opotřebení je řádně recyklovat. Pro vyhození drobných domácích spotřebičů, baterie nebo třeba zařízení pro zahřívaný tabák, navštivte web kamsnim.cz. Tam se dozvíte, kde je nejbližší sběrné místo a jaké druhy elektroodpadu sem můžete zavést – možná vás překvapí, co vše lze tímto způsobem recyklovat.

Swappie

Potřebujete nový iPhone? Ať už chcete novější technologii, lepší výdrž baterie, nebo je váš iPhone rozbitý, Swappie vše vyřeší. Ve Swappie můžete svůj starý iPhone zpeněžit – v jejich vlastních laboratořích ho opraví a posunou dál. A protože chytré telefony nemají datum spotřeby, můžete si přes Swappie koupit nový nebo repasovaný iPhone. Ušetříte tak 78 % emisí CO2, které vznikají hlavně při výrobě a prvním roce používání iPhonů. Swappie také recykluje 99 % vyměněných dílů. Pomáháte však nejen životnímu prostředí, ale i své peněžence – repasovaný telefon bude vždy levnější než nový. Nic tím neriskujete – telefon můžete vrátit bez udání důvodu, navíc s 12měsíční zárukou.

POTRAVINY

Potraviny jsou jednou z nejdůležitějších položek domácího rozpočtu a stále se s nimi plýtvá. Vzniká zbytečný odpad, který se na skládkách rozkládá na metan, čímž se plýtvá cennými zdroji a našimi penězi. Nikdo nechce zbytečně vyhazovat jídlo, ale všichni jsme zároveň zaneprázdněni. Je těžké mít přehled o tom, kterým potravinám v lednici končí doba spotřeby. Aplikace jako Nesnězeno, Nosh nebo NoWaste přišly s řešením.

Nosh nebo NoWaste

S trochou investovaného úsilí a času vám tyto aplikace poskytnou dokonalý přehled o tom, co se nachází ve vaší lednici, mrazáku, spíži nebo lékárničce. Jsou zdarma, i když k jejich používání potřebujete znát základy angličtiny. Integrují řadu funkcí – zapisujete si, co jste nakoupili a kolik jste toho spotřebovali. Na oplátku vás upozorní, když se blíží datum spotřeby. Aby vám usnadnily konzumaci potravin, připraví pro vás také recepty s použitím daných surovin a navíc vám před dalším nákupem vytvoří nákupní seznam. Upozorní vás také na to, co kupujete zbytečně. Nejlepší funkcí však je, že do aplikace můžete přidat více členů domácnosti, takže mezi ně můžete nákupy potravin snadno rozdělit bez větších potíží.

Nesnězeno

Podobné aplikace jsou v zahraničí hitem a konečně se můžeme těšit na první svého druhu i v České republice. Původně maďarské Nesnězeno je platforma, která umožňuje restauracím, pekárnám a hotelům prodávat neprodané, ale kvalitní potraviny se slevou 40-70 %. V Nesnězeno najdete jídlo za dobrou cenu, ale také snadno zabráníte plýtvání potravinami. Aplikace vám ukáže aktuální nabídky jídel a balíčků s jídlem s cenou v restauracích a obchodech ve vašem okolí.

Nesnězeno zatím funguje v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Doufejme, že se rozšíří do celého Česka a zvýší se počet restaurací, ze kterých se čerstvé a nesnědené jídlo ještě dostane na stůl lidí a neskončí na skládce.

CESTOVÁNÍ

Další významnou oblastí, kde aplikace přinesly větší udržitelnost, je cestování. Díky pokroku v této oblasti mohou lidé efektivněji plánovat své cesty a minimalizovat spotřebu pohonných hmot nebo spojovat své cesty s dalšími lidmi.

BlaBla Car

Ve většině aut na českých silnicích sedí pouze řidič. To je jednak nešetrné k životnímu prostředí, jednak neekonomické. V Česku již několik let úspěšně funguje BlaBla car – aplikace, která nabízí řešení a propojuje řidiče a cestující, aby mohli cestovat společně a dělit se o náklady na cestu. Je ideální pro lidi, kteří mají při cestování rádi společnost a rádi poznávají nové lidi.

Cesta vás jako cestujícího může vyjít dokonce levněji než vlakem nebo autobusem a může být mnohem pohodlnější, protože někteří řidiči vás rádi odvezou od dveří ke dveřím. Řidiči a cestující se navzájem hodnotí, takže zejména aktivní uživatelé vozů BlaBla se nemusí obávat, že by někoho pustili do vozu nebo že by si sedli za volant s někým jiným. Zůstane vám nejen více peněz, ale hlavně dobrý pocit z ušetřených emisí.

KNIHY

Obytný prostor, zejména ve městech, je to nejdražší, co si v podobě metrů čtverečních v nemovitostech pořizujeme. Obrovské knihovny se ve stále menších bytech stávají luxusem a lidé si doma nechávají jen knihy, ke kterým mají opravdu silný vztah.

Knihobot

Knihy, které nám nepřirostly k srdci, nebo jazykové knihy, které už nepotřebujeme. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak je posunout dál a získat za ně peníze, představuje internetový antikvariát Knihoobot. Stačí vyfotit několik knih najednou, zadat svůj e-mail do formuláře na stránkách a stisknout tlačítko odeslat. Knihy si od vás zdarma vyzvedne zásilková společnost. Pokud nabídnete více než 50 knih, je pro ně dokonce zdarma připraveno taxi BookBot, které je vyzvedne u vás doma. Tento český startup, který již působí i v Česku, nabídne vaše knihy k prodeji. Když se kniha úspěšně prodá, dostanete peníze – dostanete 60 % z ceny prodané knihy, mínus 29 Korun. Tím si doma rychle uvolníte potřebné místo. A možná si z jejich nabídky nějakou knihu vyberete i sami.

Exit mobile version