obnovitelné zdroje energie Archivy

Společnost Sony zlepšuje udržitelnost televizorů BRAVIA v rámci své environmentální strategie „Road to Zero“

Pokrok v efektivním využívání zdrojů díky materiálové recyklaci

V rámci dlouhodobého závazku společnosti Sony týkajícího se udržitelnosti a globální ekologické strategie Road to Zero jsou nyní při výrobě materiálu SORPLAS^TM^[1] pro díly televizorů BRAVIA využívány recyklované součásti, které pomáhají snižovat dopad na životní prostředí po celou dobu jejich životnosti.

Společnost Sony je průkopníkem recyklace „materiálu na materiál“, která se využívá pro výrobu SORPLAS™, nehořlavého recyklovaného plastového materiálu společnosti Sony, který využívá plasty získané ze zadních krytů vyřazených televizorů pro nové televizory BRAVIA. Upřednostňováním recyklace „materiálu na materiál“ zajišťuje společnost Sony, aby specializované sběrné zařízení přeměnilo plastový odpad na vysoce kvalitní komponenty^[2]. Pomáhá tak snižovat dopad na životní prostředí, aniž by došlo k negativnímu ovlivnění designu nebo životnosti. Tato inovativní metoda recyklace bude poprvé použita pro 65palcový model 4K OLED BRAVIA 8, s prvními globálními dodávkami v průběhu roku 2025.

Recyklace zadních krytů televizorů

TV BRAVIA 8 (65 palců) a její zadní kryt vyrobený z materiálu SORPLAS

Zadní kryty získané z vyřazených televizorů obsahují různé typy plastů, jejichž přímé opětovné použití v nových výrobcích bylo dříve obtížné kvůli rozdílům v pevnosti a struktuře. Konstruktéři společnosti BRAVIA spolupracovali s firmou Sony Semiconductor Solutions Corporation, která vyvinula materiál SORPLAS, na vytvoření pokročilé technologie třídění a způsobech optimálního míchání materiálů vhodných pro opětovné použití televizorů, aby tento problém vyřešili. Tato technologie umožňuje sběr a třídění specifických plastů z použitých zadních krytů televizorů od jakéhokoli výrobce, které lze částečně znovu použít jako suroviny při zachování stejně vysoké kvality jako u běžného materiálu SORPLAS.

V budoucnu chce společnost Sony dosáhnout kompletní recyklace v „uzavřené recyklační smyčce“ (plně cirkulární recyklace, při níž se výrobky po skončení životnosti znovu používají jako suroviny pro nové výrobky) obnovou a opětovným použitím zadních krytů vyrobených z materiálu SORPLAS.

Společnost Sony představila také další inteligentní funkce pro úsporu energie, kterými televizory BRAVIA disponují. Eco Dashboard^[3] umožňuje uživatelům intuitivně sledovat a spravovat nastavení spotřeby energie na jednom místě. Aktivací doporučených úsporných konfigurací mohou uživatelé snížit spotřebu energie přibližně o 38 %^[4] ve srovnání s výchozím nastavením.

Díky funkci snímání okolního osvětlení Ambient Light Sensing, která je aktivována prostřednictvím panelu Eco Dashboard, upravují televizory BRAVIA automaticky také jas obrazovky podle světelných podmínek v místnosti – zajišťují optimální pohodlí při sledování a zároveň minimalizují zbytečnou spotřebu energie.

Tato vylepšení odrážejí širší úsilí společnosti Sony o prosazování udržitelných inovací v oblasti produktů, obalů a provozu. Společnost i nadále usiluje nejen při výrobě televizorů o dosažení svého cíle strategie „Road to Zero“, která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 nulové ekologické stopy v celém výrobním řetězci.

Společnost Sony také podniká kroky k optimalizaci přepravy a logistiky výrobků, omezuje množství plastových obalů a do svých výrobních procesů zapojuje obnovitelné zdroje energie – to vše při zajištění vysokého výkonu a kvality obrazu, kterými je řada BRAVIA proslavená.

Společnost Sony stvrzuje u příležitosti Světového dne životního prostředí své přesvědčení, že zábava a odpovědnost k životnímu prostředí mohou jít ruku v ruce – umožňují spotřebitelům volit takové možnosti, které jsou lepší pro planetu, aniž by se museli vzdát zážitků.

Další informace naleznete na adrese:

O Sony Corporation

Společnost Sony Corporation je zábavní společnost, jež staví na preciznosti a jedinečnosti svých technologií a zodpovídá za elektronické výrobky a řešení (EP&S) ve skupině Sony. Řídí se základními filozofiemi Kando a Anshin. Cílem společnosti je prostřednictvím svých produktů a kreativity probudit emoce u samotných spotřebitelů i firem a zároveň jim dát pocit, že se produkty staly jejich neodmyslitelnou součástí a mohou si tak kousek unikátnosti vychutnat každý den – od domácí zábavy, zvuku a hudby, fotografie a spotřební elektroniky až po mobilní komunikace. Další informace jsou k dispozici na: http://www.sony.net/

SORPLAS™ (Sustainable Oriented Recycled Plastic) je nehořlavá recyklovaná polykarbonátová pryskyřice vyvinutá společností Sony, která dosahuje vysoké kvality při vysokém obsahu recyklovaného materiálu (až 99 %). V porovnání s primárními materiály výrazně snižuje emise CO2 při výrobě. ↑
Green Cycle Corporation ↑
Výchozí nastavení ↑
Zapnuté nastavení úspory energie (Úspora energie: Vysoká / Světelný senzor: Vypnuto) ↑

Rostoucí podíl OZE způsobil v Česku historický rekord záporné ceny elektřiny. V jihoevropských zemích zvyšuje riziko blackoutu

Nedávný blackout ve Španělsku rozproudil obavy, zda podobná situace může nastat i v Česku. Tuzemská síť je však ve srovnání s jihoevropskými zeměmi kvalitnější. Díky své robustnosti a technologické vyspělosti zvládá i velký nápor nově připojených fotovoltaik. Ty začátkem května způsobily historicky nejvyšší zápornou cenu elektřiny na spotovém trhu. Cíle EU směrem k rostoucímu podílu OZE však nekorespondují s rozvojem distribuční sítě v Evropě. V kontextu zemí s méně kvalitní sítí bychom si tak na slovo blackout měli začít zvykat, říká ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Příčina španělského blackoutu je zatím stále neznámá. Nicméně jedním z klíčových faktorů, který je třeba zohledňovat, je kvalita tamní distribuční soustavy. Ta není natolik vysoká jako například v Německu nebo také České republice. Velkou roli hraje také její rozlehlost. Platí totiž, že čím geograficky rozsáhlejší síť, tím existuje více potenciálních rizikových míst, která mohou způsobit nečekaný problém.

Na druhou stranu v případě Španělska zpětně nejde až o tak neočekávanou záležitost – provozovatel tamní sítě totiž již začátkem roku varoval před problémy ústící až do blackoutu, které mohou v určitých situacích nastat. Zásadní podíl na tom má i skutečnost, že podíl obnovitelných zdrojů energie ve Španělsku přesahuje 55 procent.

Kvalitní síť v Česku s menším podílem OZE

Tamní příklad je tak aktuálně nejvíce skloňovaný, nicméně je dobré uvést, že v nedávné době byly od blackoutu kousek i jiné země. Loni v listopadu tento problém málem postihl Bavorsko, které se pyšní technologicky velmi vyspělou distribuční soustavou. Letos v lednu pak hromadný výpadek elektřiny málem postihl i Velkou Británii, kdy kvůli nízké výrobě z větrných elektráren a vysoké poptávce během chladného počasí extrémně klesla rezerva v tamní síti.

Výraznou roli v tom hraje zejména nástup obnovitelných zdrojů energie v kombinaci s připraveností sítě. V Česku je podíl OZE aktuálně zhruba 16 procent, tuzemská síť je navíc z hlediska robustnosti a technologické vyspělosti špičková, na rozdíl od řady států na jihu Evropy. Riziko blackoutu v Česku je tak ve srovnání např. s Itálií, Španělskem či Portugalskem stále zanedbatelné.

Rekordní záporné ceny elektřiny

Je však potřeba brát v potaz, že cíle EU z hlediska nárůstu podílu OZE aktuálně nekorespondují s aktuálním rozvojem evropských sítí. Ta česká musí vlivem velkého množství nově připojených fotovoltaik v některých případech čelit extrémní zátěži. V posledních letech k těmto situacím dochází zejména na jaře, typická je pro ně kombinace příznivého počasí, prodlouženého volna a nízkého odběru energie.

Před dvěma lety jsme tuto situaci zaznamenali o Velikonocích, kdy panovalo v polovině dubna neočekávaně slunečné počasí. Díky tomu lidé trávili více času mimo domácnost, zároveň fungovala v omezeném provozu i velká část průmyslových podniků. Obrovský přebytek energie z fotovoltaik tak v té době neměl kdo spotřebovat a provozovatel české přenosové sítě ČEPS je musel za vysokých nákladů odpojit od sítě.

Podobná situace pak nastala i letos na konci druhého květnového víkendu. Tomu předcházel státní svátek Dne vítězství. Stejné faktory tak zapříčinily nejen obrovskou zátěž pro tuzemskou síť, ale historicky nejvyšší zápornou cenu elektřiny na spotovém trhu. 11. května se prodávala za zhruba
-5600 korun.

Zmiňování blackoutu v evropském kontextu? Zvykejme si

S tím, jak bude dalších obnovitelných zdrojů přibývat, lze očekávat, že se i s tímto energetickým extrémem budeme setkávat častěji. Česko ho zatím díky kvalitě distribuční sítě zvládá, jiné státy by však mohly mít větší problémy. Ať už kvůli neočekávanému přebytku energie nebo jejímu nedostatku kvůli přílišnému spoléhání na OZE. Na slovo blackout v kontextu evropských zemí s méně kvalitní distribuční sítí bychom si tak měli začít zvykat.

O společnosti MJEnergie

Společnost MJEnergie (Myjsmeenergie s.r.o.) je objemově největším externím prodejcem energií pro firmy v České republice. Vznikla v říjnu 2020, za první rok existence přitom prodala 1,8 TWh energie. Kromě elektřiny a plynu se zaměřuje také na řešení osvětlení, fotovoltaiku, rekuperace či topení a klimatizace. Mezi její klíčové partnery patří E.ON, Energetický a průmyslový holding či Pražská plynárenská. Ve společnosti aktuálně působí více než dvacetičlenný tým s mnohaletými zkušenostmi v oboru energetiky.

Solární ohřev vody nabízí cestu k nižším účtům za energie

Využívání solární energie má většina lidí spjaté s fotovoltaickými panely a výrobou elektřiny. Stejně dobře ji lze ale použít i na termický ohřev vody, přičemž i tohoto řešení se týkají dotace Nová zelená úsporám. Díky nim lze dosáhnout až na 60 tisíc korun a výrazně tak urychlit návratnost investice. Ač systém celoročně nenahradí bojler, jde o úsporné a ekologické řešení, které přispěje ke snížení výdajů na elektřinu.

Jak funguje termický ohřev vody?

Představte si, že slunce je „přírodní kotel“, který vám každý den svítí přímo na střechu. Solární ohřev vody tenhle kotel chytře využívá – jen k tomu potřebuje pár pomocníků. Základem jsou solární kolektory, nejčastěji umístěné na střeše, ve kterých cirkuluje nemrznoucí kapalina. Ta se na slunci ohřívá podobně, jako když necháte hadici s vodou ležet celé odpoledne na trávníku.

Tahle horká kapalina pak proudí do zásobníku, kde ohřívá vodu, kterou používáte v domácnosti – ať už na sprchování či mytí nádobí. Mezi tím vším to celé koordinuje čerpadlo a chytrý regulátor, aby systém věděl, kdy co pustit, kdy co přepnout, a kdy radši nic nedělat, protože zrovna nesvítí slunce.

V létě, kdy svítí slunce téměř nepřetržitě, zvládne solární ohřev hřát vodu téměř zdarma, v přechodných obdobích pomáhá výrazně snížit potřebu klasického vytápění. „Při vhodném návrhu a správné instalaci se návratnost investice do solárního systému pohybuje v rozmezí několika let. Po jejím uplynutí systém dále snižuje náklady na provoz domácnosti, přičemž životnost kvalitního zařízení přesahuje 20 let,“ říká Martin Protiva, obchodní ředitel Ekonomických staveb.

Výhody solárního ohřevu vody však nelze redukovat pouze na finanční aspekt. Jde rovněž o způsob, jak domácnost může čerpat energii z obnovitelného zdroje, který je dostupný, spolehlivý a nezávislý na geopolitické situaci či výkyvech cen energií. Solární ohřev nezatěžuje životní prostředí spalováním fosilních paliv a představuje cestu k udržitelnějšímu bydlení.

Získejte dotaci až 60 tisíc korun

Cena solárního ohřevu vody se odvíjí vždy od konkrétní konfigurace systému, která se navrhuje individuálně podle potřeb a podmínek dané domácnosti. Do celkového návrhu vstupují faktory jako počet osob, míra zateplení, velikost objektu či jeho orientace. Obecně lze však uvést orientační částky. „Kompletní termický systém pro čtyřčlennou rodinu v rodinném domě obvykle vychází na 140 až 170 tisíc korun. Jeho předností je, že mu oproti fotovoltaice stačí menší plocha,“ popisuje Protiva.

Od února 2025 spadají veškeré menší a dílčí renovace rodinných domů do podprogramu Nová zelená úsporám Light, který nově zahrnuje také možnost získání podpory na pořízení solárního ohřevu vody, případně solárního přitápění pro účely přípravy teplé užitkové vody. Nejvýhodnější jsou dotace právě pro termické systémy, které jsou nejúčinnější. Dotace ale počítají i s alternativami – fotovoltaickým ohřevem či využitím tepelného čerpadla. V praxi se mohou jednotlivá doplňovat. Podmínkou pro získání podpory je, aby žadatel a všichni členové jeho domácnosti vlastnili nejvýše dvě nemovitosti určené k bydlení a měli v objektu minimálně pět let zřízen trvalý pobyt. Dům také musí být zkolaudován nejpozději k 31. 12. 2020.

Výše podpory pro rok 2025 je stanovena následovně:

Solární termický ohřev teplé vody s přitápěním – 60 000 Kč
Solární termický ohřev teplé vody – 45 000 Kč
Fotovoltaický ohřev teplé vody – 35 000 Kč
Tepelné čerpadlo pro ohřev teplé vody – 35 000 Kč

Stejná výše podpory platí i pro rekonstrukce skrze dotační program Oprav dům po babičce, kde lze ovšem dotaci až na 60 tisíc korun získat pouze v kombinaci s komplexní renovací.

Kromě standardní dotace mohou některé domácnosti čerpat i další zvýhodnění. Tzv. ohrožené domácnosti, mezi které se řadí senioři, osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně, příspěvek na dítě či bydlení, mohou získat vyšší finanční podporu nebo využít bezplatného energetického poradenství.

Solární ohřev vody není vizí budoucnosti – je to funkční a ověřené řešení, které lze s využitím dostupných dotačních programů úspěšně realizovat již dnes. Pokud disponujete vhodnou střechou a zájmem o snížení provozních nákladů domácnosti, jedná se o krok, který dává dlouhodobě smysl – jak ekonomicky, tak ekologicky.

Komentář: Recyklace lithiových baterií v ČR zaostává. Chybí kapacity i financování

Vlivem rostoucího počtu lithiových baterií se Česká republika potýká s nedostatečnými kapacitami pro jejich recyklaci. Náklady na zpracování jsou vysoké a legislativa od výrobců dosud nevyžadovala dostatečné příspěvky na zpracování, což představuje významnou finanční zátěž pro budoucnost. Situaci v oblasti recyklace lithiových elektrických článků komentuje Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

Množství lithiových baterií uvedených na tuzemský trh neustále stoupá. Je to způsobeno rozvojem nových technologií, a to jak u elektrických článků obecně, tak například elektromobility. V České republice se ročně prodá více než sto tisíc elektrokol, elektroskútrů či elektrokoloběžek, které jsou vybaveny lithiovými bateriemi. Závažným problémem je fakt, že v současné době není v ČR dostatek zařízení, která by se na ekologické zpracování lithiových baterií specializovala. Z toho důvodu je značná část odpadních elektrických článků odvážena ke zpracování do zahraničí. To zvyšuje nejen logistickou náročnost celého procesu, ale také finanční náklady na recyklaci.

Finanční náročnost recyklace a legislativní nedostatky

Zpracování lithiových baterií je výrazně dražší než recyklace jiných typů baterií, například olověných. U klasických typů olověných baterií je cena za recyklaci pozitivní. To znamená, že zpracovatelé tyto baterie vykupují, zatímco u těch lithiových je situace zcela opačná. Náklady na jejich recyklaci se pohybují v řádu desítek korun za kilogram, přičemž neexistuje jednotný model financování této recyklace. Až do roku 2020 výrobci a dovozci průmyslových elektrických článků nemuseli odvádět žádné recyklační poplatky, protože legislativa jim tuto povinnost neukládala. To znamená, že baterie, které byly uvedeny na trh v posledních deseti letech, představují obrovskou ekonomickou zátěž do budoucna.

Budoucí výzvy a potřeba systémového řešení

Očekává se, že s dalším rozvojem elektromobility a obnovitelných zdrojů energie se počet lithiových baterií uváděných na trh v ČR výrazně zvýší. Proto je nutné rozšířit kapacity pro jejich recyklaci a vytvořit jasná pravidla pro financování zpětného odběru a recyklace. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která by měla zajistit spravedlivější rozložení nákladů na recyklaci a zavést povinné příspěvky od výrobců a dovozců.

Tyto změny by mohly významně pomoci s rozvojem recyklační infrastruktury v ČR a snížit objem odpadních baterií vyvážených do zahraničí. Novela však bude řešit pouze nově vyrobené a dovezené elektrické články. Oproti tomu baterie, které již na českém trhu jsou, stále představují významnou budoucí finanční zátěž a v tuto chvíli chybí účinné a systémové řešení tohoto problému.

Autor komentáře: Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, s.r.o., která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Svým klientům REMA Battery nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pak pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými přenosnými bateriemi. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Battery působí od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií.

Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.