Štítek: Mavericks

Praha 4. února 2025 – Herní průmysl v Česku vykazuje dlouhodobě úspěšné výsledky a několikrát ukázal, že dokáže konkurovat i na globální úrovni. I na něj však loni dopadly následky krize – podle nejnovějších statistik Asociace českých herních vývojářů se v roce 2023 propadl obrat (na 5,54 miliardy korun) i zisk (na zisk 1,94 miliardy). Opětovnému nakopnutí českých videoher nyní jde vstříc stát, a to novelou dosavadního zákona o audiovizi. Ta vstoupila v účinnost 1. ledna 2025 a mimo jiné staví videohry na roveň tradičním druhům audiovizuální tvorby. Videoherní průmysl díky ní má nyní také nárok na dotace, ovšem s podmínkou podílu na zisku.

„Dosavadní znění zákona o audiovizi nepočítalo s podporou videoher. Hlavní důvod tohoto odlišného zacházení s videoherní tvorbou lze spatřovat v její relativně krátké historii, zejména pokud ji porovnáváme s tradičními oblastmi audiovize, jako je například kinematografie. Současně měl tento typ tvorby v době přijetí zákona o audiovizi omezenější společenský a ekonomický význam, než je tomu dnes. Zákonodárce ji proto dlouho považoval za segment, který nevyžadoval úpravu a podporu na úrovni zákona,“ vysvětluje Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks, proč se zákonodárci začali zabývat touto problematikou ve větší míře až minulý rok.

Videoherní průmysl jako propagátor kultury

Herní byznys však od okamžiku přijetí původního zákona o audiovizi před více než deseti lety zaznamenal významný rozvoj a stal se odvětvím, které se dotýká kontinuálně rostoucího počtu lidí. Navíc se jedná o typ tvorby, která je značně nákladná, přitom současné možnosti získání veřejného financování jsou omezené. Právě na tento fakt reaguje novela, která během minulého roku prošla parlamentem a podepsal ji také prezident. „Nedostupnost finančních zdrojů brání rozvoji uměleckého a kreativního potenciálu tvůrců a limituje jejich hospodářské výsledky. Přitom je český videoherní průmysl silně proexportní, přes 90 procent české herní produkce putuje na globální trh,“ říká Jaroslav Menčík a dodává, že tím dochází i k propagaci české kultury v zahraničí.

Ruku v ruce se změnou zákona se zavedla i jednotná definice pojmu videohry, která je inspirovaná formulacemi jiných členských států EU. „Rozumí se jí interaktivní dílo s audiovizuálními prvky spočívající ve hře nebo simulaci, které využívá digitální technologie, je způsobilé být vydáno prostřednictvím elektronického nebo fyzického média, je řízeno počítačovým programem umožňujícím osobě hrající hru interagovat s dynamikou hry nebo simulace a obsahuje v digitální podobě alespoň dva z následujících čtyř prvků: text, zvuk, statický obraz nebo animované snímky,“ definuje videohry slovy navrhovaného zákona Jaroslav Menčík. Zároveň upozorňuje, že pojem „videohra“ a nikoli „počítačová hra“ byl zvolen záměrně. Videohra je totiž nadmnožinou, do níž spadá počítačová hra, stejně jako třeba hra konzolová nebo mobilní.

Podpora herního vývoje na dotační bázi

Videoherní průmysl nepodléhá parafiskálním poplatkům, které odvádějí distributoři a streamovací společnosti (např. Netflix) do státního rozpočtu. Z toho důvodu má být videoherní průmysl podpořen formou dotací s podílem na zisku. „Příjemce dotace pak vrací fondu z výnosů videohry určité procento, a to až do maximální výše udělené dotace,“ uvádí Jaroslav Menčík.

V Česku jsou možnosti podpory herního průmyslu z veřejných zdrojů v současnosti limitované, podléhají nařízením Evropské komise, které veřejnou podporu videoher až na výjimky explicitně zakazují. Státy tak musejí za komisí přijít s žádostí o výjimku. „Veřejná podpora, jejíž poskytnutí není legislativou bez dalšího umožněno, zřejmě bude muset být předložena ke schválení Evropské komisi, která posoudí její slučitelnost s vnitřním trhem EU. Některé jiné státy EU povolení pro režimy podpory videoherního průmyslu od Evropské komise úspěšně získaly a začaly využívat potenciálu, který se v rozvoji videoherního průmyslu skrývá,“ konstatuje Jaroslav Menčík.

Příkladem je třeba Irsko, jemuž v září roku 2022 Evropská komise schválila režim podpory pro digitální hry ve formě daňové úlevy. Německo má možnost využít přímých grantů pro digitální hry od roku 2020. Dánsko si alternativní výjimku prosadilo dokonce už v roce 2017. Novela zákona o audiovizi obdobnou cestu dláždí také pro Česko.

Více o Mavericks | web

Advokátní kancelář Mavericks je specialistou na digitální ekonomiku, IT, technologie, startupy, venture kapitálové a private equity transakce. Za svou historii pomohli v Mavericks stovkám klientů s e-commerce, nastavením IT smluv, ochranou duševního vlastnictví a vyjednáváním při vstupu investora. Kancelář si zakládá na špičkovém týmu právníků, kteří se kromě titulů z českých vysokých škol pyšní diplomy z prestižních amerických univerzit včetně UC Hastings a New York University. Tomáš Ditrych, který Mavericks před několika lety založil, získal unikátní specializaci na startupy a venture kapitálové transakce přímo v San Francisku, kde v minulosti působil. Tomuto oboru se nyní naplno věnuje v ČR nejen při vyjednávání desítek transakcí ročně, ale také v rámci výuky vlastního předmětu na pražské Právnické fakultě UK. Advokáti z Mavericks za pomoci nejmodernějších technologií poskytují právní služby se specializací na průmysl 4.0. Mavericks aktivně přispívají k rozvoji české venture kapitálové scény. Od roku 2020 každoročně vydávají VC Deals Report s daty o investicích do českých startupů a organizují bezplatné vzdělávací webináře Startup Legal Clinic pro začínající české podnikatele.

Předchozí tiskové zprávy:

• PitchBook: čeští Mavericks jsou nejaktivnějšími advokáty ve VC transakcích v regionu
• Čeští právníci Mavericks sbírají mezinárodní uznání za svou práci na investicích do startupů
• Zaměstnanecké opční programy v Česku nefungují. Dvě třetiny společností nabízejí „virtuální“ alternativu, ukazuje průzkum Mavericks
• Turbulentní ekonomika nezpomalila technologické advokáty. Mavericks hlásí rekordní rok a téměř 50% růst

V zahraničí představují zaměstnanecké opční programy (tzv. ESOP) jeden z nejefektivnějších způsobů, kterým nalákat nové zaměstnance. Umožňují totiž zaměstnancům získat po určitém čase podíl ve společnosti, a přímo se tak podílet na jejich úspěších a růstu hodnoty. V Česku je však tento nástroj kvůli nevýhodnému režimu zdanění téměř nevyužitelný. Proto více než dvě třetiny společností, které nějakou formu zaměstnaneckých podílů nabízejí, využívají takzvané virtuální podíly. Data o využívání ESOPů v Česku přinesla advokátní kancelář Mavericks v rámci své příručky shrnující motivační programy v České republice. Na průzkumu se podílel také portál StartupJobs a organizace Czech Founders.

„ESOP umožňuje zejména mladým společnostem přilákat talentované zaměstnance tím, že jim nabídnou majetkový podíl. V Česku však pro takový nástroj nejsou vhodné daňové podmínky – zaměstnanec totiž musí z podílu odvádět daně dříve, než z něj uvidí jedinou korunu. Celkem jeho podíl může podléhat až dvojnásobnému zdanění a odvodům na zdravotním a sociálním pojištění. O problému se začalo hovořit na institucionální úrovni už v roce 2021 a dosud se nic nezměnilo. Česku a jeho podnikatelům tak podle našeho názoru může ujet vlak oproti západní Evropě,“ shrnuje stav ESOPů u nás Tomáš Ditrych, vedoucí partner advokátní kanceláře Mavericks.

ESOP (Employee Stock Options Plan) dává zaměstnancům společnosti možnost po uplynutí určité doby získat majetkový podíl, skrze který se podílí na finančních výsledcích společnosti a jejím případném prodeji. Za současných daňových pravidel se však z pohledu zaměstnanců jedná spíše o danajský dar. Podíl totiž zaměstnanci musejí zdanit hned při jeho nabytí, ačkoli z něj v daném okamžiku neplyne žádný peněžitý příjem a jeho budoucí hodnota je nejistá. To je problém zejména u dynamicky se rozvíjejících technologických společností, které si takový daňový náklad v naprosté většině případů nemohou dovolit, a uchylují se proto k alternativním (fantomovým či virtuálním) motivačním schématům.

„ESOPy rozhodně mají obrovský potenciál být jedním ze stěžejních katalyzátorů celé české ekonomiky. Snadno uchopitelný a realizovatelný ESOPový systém umožní firmám přilákat ty nejlepší talenty, kterým dá prostřednictvím opcí do ruky možnost podílet se na úspěchu celé společnosti. Schopní lidé se tak mohou dostat k penězům a později zakládat své vlastní společnosti. Z dlouhodobého hlediska se tak v ESOPech ukrývá hmatatelná šance posunout českou ekonomiku vpřed,“ vysvětluje Filip Mikschik, CEO a zakladatel StartupJobs.

Místo reálných podílů se nabízí „virtuální“

Mavericks ve spolupráci se StartupJobs a CzechFounders realizovali průzkum mezi technologickými společnostmi a startupy, kterak se s problémem ESOPů v Česku vypořádávají. Tři čtvrtiny respondentů nějakou formu ESOPu nabízejí, ale pouze necelá třetina jde cestou klasického, vysoce daněného ESOPu. Zbytek společností nabízí tzv. virtuální podíly. Společnosti se dobrovolně zavazují, že zaměstnancům v programu při sjednané události (např. prodeji společnosti) vyplatí finanční částku odpovídající hodnotě reálného podílu. 31 % společností tuto možnost nabízí už během prvního roku zaměstnání. Průzkum mezi startupy je součástí nové příručky Mavericks, která podnikatelům radí s nastavením ESOP programů a nástrahami českého právního řádu. Příručka současně obsahuje návrh legislativní změny, díky níž by se české právní prostředí stalo pro společnosti využívající ESOPy mnohem zajímavějším a konkurenceschopnějším.

„Virtuální podíly pro společnosti i zaměstnance dávají v českém prostředí velký smysl. Zaměstnanec sice nemá skutečný podíl a nepodílí se na zisku, ale z hlediska daní nemusí nic platit až do chvíle, kdy se ‚jeho‘ virtuální podíl prodá. Nicméně to stále není optimální cesta. Tou by byl klasický model ESOPu, který dovolí zaměstnancům držet reálný podíl ve společnosti, pro kterou pracují, za rozumných daňových podmínek. Tedy aby zaměstnanec daně platil tehdy, kdy z podílu skutečně má nějaký příjem, typicky tedy při prodeji takového podílu zaměstnancem třetí osobě,“ vysvětluje Ditrych.

Na úrovni Evropské unie v březnu 2021 Evropská komise vydala iniciativu nazvanou EU Startup Nations Standard, jejímž cílem je vytvořit právní rámec, který by šel vstříc realitě a potřebám dnešních startupů. K iniciativě přistoupila i Česká republika, zatím se však čeká na reálné dopady iniciativy. Inspiraci pro novou právní úpravu nabízí i zahraniční státy, a to například Lotyšsko a Estonsko, kde je úprava značně pokročilá. Samotná kancelář Mavericks přišla již předloni s vlastním návrhem změny zákona o daních z příjmů. V poslední době po úpravě ESOPů v daňovém systému volá také nová iniciativa #ESOPasap, za kterou stojí nebo ji jinak podporují subjekty jako Miton či konkrétní podnikatelé jako Tomáš Čupr. 

O Mavericks

Advokátní kancelář Mavericks je specialistou na digitální ekonomiku, IT, technologie, startupy, venture kapitálové a private equity transakce. Za svou historii pomohli v Mavericks stovkám klientů s e-commerce, nastavením IT smluv, ochranou duševního vlastnictví a vyjednáváním při vstupu investora. Kancelář si zakládá na špičkovém týmu právníků, kteří se kromě titulů z českých vysokých škol pyšní diplomy z prestižních amerických univerzit včetně Harvardu a NYU. Tomáš Ditrych, který Mavericks před několika lety založil, získal unikátní specializaci na startupy a venture kapitálové transakce přímo v San Francisku, kde v minulosti působil. Tomuto oboru se nyní naplno věnuje v ČR nejen při vyjednávání desítek transakcí ročně, ale také v rámci výuky vlastního předmětu na pražské Právnické fakultě UK. Advokáti z Mavericks za pomoci nejmodernějších technologií poskytují právní služby se specializací na průmysl 4.0. Od roku 2020 Mavericks každoročně vydávají VC Deals Report s daty o venture kapitálových investicích do startupů v Česku. Jejich nejnovějším vzdělávacím projektem je bezplatná série webinářů Startup Legal Clinic.