Od dat k důvěře: Co přináší hyperpersonalizace v praxi

Znát svého zákazníka a využít tyto znalosti ve svůj prospěch – to je základ hyperpersonalizace. Tato strategie dnes už není výsadou velkých firem s rozsáhlým týmem. Naopak – pomáhá i drobným podnikatelům a malým firmám nabízet služby šité na míru, budovat důvěru a posilovat vztahy s klienty. Právě osobní přístup může být tím, co rozhodne o tom, zda se zákazník vrátí. A není k tomu potřeba žádná složitá technologie. Často stačí jednoduchý systém, který umožní vést si poznámky, sledovat historii nebo reagovat na individuální potřeby. Hyperpersonalizace tak otevírá cestu k lepší zákaznické zkušenosti a větší loajalitě – bez ohledu na obor nebo velikost podnikání.

Co je hyperpersonalizace a proč na ni vsadit?

Hyperpersonalizace je strategie, která využívá dostupná data ke zpřesnění nabídky služeb a produktů jednotlivým zákazníkům. Zdaleka se netýká jen velkých e-shopů. „Strategii hyperpersonalizace mohou využívat nejen e-shopy, ale i například poskytovatelé beauty služeb, které se rezervují online,“ říká Ondřej Bendl, spoluzakladatel a CEO společnosti MYFOX.

V tomto kontextu nejde jen o rozesílání personalizovaných newsletterů. Díky moderním rezervačním systémům mohou poskytovatelé služeb sledovat historii zákazníka, ukládat poznámky, ale třeba i fotografie – což je běžné například u kadeřnictví či kosmetických salonů. Tím se služba přizpůsobuje konkrétním preferencím a zvyšuje celkovou spokojenost zákazníka.

Přesná data, méně omylů

Kromě beauty sektoru se hyperpersonalizace výborně uplatní i jinde. „Například u pneuservisů mohou být na kartě klienta všechny podstatné informace o jeho voze – typ, rok výroby, VIN, rozměr disků apod., což napomáhá tomu, aby služba proběhla hladce a bez problémů,“ uvádí praktický příklad Ondřej Bendl. Personalizace tak není jen o komfortu, ale i o efektivitě.

Úspěch i u malých podnikatelů

Hyperpersonalizace není výsadou velkých podnikatelů. Naopak – v některých oblastech je malý podnikatel v ještě větší výhodě díky osobnímu přístupu. Zavádění personalizovaných přístupů tak nemusí znamenat složitou technologii. I jednoduchý systém poznámek, který zohlední historii zákazníka, může vést k výraznému zlepšení zážitku a větší loajalitě.

Pozor na GDPR

Při práci s osobními údaji ale nesmí podnikatelé zapomenout na zákonný rámec. „Určitě je nutné brát ohled na GDPR a zásady ochrany osobních údajů. Pokud údaje slouží výhradně k poskytnutí služby, je jejich shromažďování v souladu s tzv. oprávněným zájmem,“ připomíná Ondřej Bendl.

Jestliže by ale data měla být využívána i pro marketing, například pro cílené kampaně, je nutné mít od klienta výslovný souhlas.

Podnikatelé se bojí ztráty dat i krádeže identity, zabezpečení však podceňují. Přes pětistovku měsíčně investuje jen 39 % malých firem

Praha, 29. dubna 2025 – Povědomí o významu kybernetické bezpečnosti mezi českými podnikateli roste, často jí však nepřisuzují dostatečnou prioritu. Vyplývá to z již čtvrtého barometru českého podnikatelského prostředí s názvem Touha prosperovat. Jen 39 % dotázaných mikro- a malých podnikatelů uvádí, že jsou ochotní do zabezpečení své firmy investovat více než 500 korun měsíčně. Pětina dokonce na bezpečnost nedá měsíčně ani korunu. Firmy tak téma zabezpečení často berou vážně až poté, co kybernetický útok okusí na vlastní kůži. V cestě jim stojí náklady, ale také chybějící znalosti.

Kybernetická bezpečnost je pro české drobné podniky stále důležitějším tématem. Podle průzkumu Touha prosperovat[1] vzniklého v rámci programu Mastercard Strive v Česku ochranu proti kybernetickým hrozbám vnímají jako důležitou pro své podnikání více než dvě třetiny mikro- a malých podnikatelů. Nejvíce se podnikatelé v souvislosti s kybernetickými útoky obávají ztráty dat. Uvádí to hned 54 % dotázaných. Druhým největším strašákem je krádež identity a osobních údajů. Obává se jí 44 % podnikatelů.

Navzdory rostoucímu povědomí o rizicích však nadále zůstávají investice firem do ochranných opatření nízké. 42 % mikro- a malých podnikatelů je ochotných do kybernetické bezpečnosti investovat maximálně 500 korun měsíčně, pětina nechce do zabezpečení investovat vůbec nic. Pouhých 11 % mikro- a malých firem je ochotných zaplatit za zabezpečení více než 2000 korun měsíčně.

„Podnikatelé si stále více uvědomují, že zabezpečení je nedílnou součástí jejich podnikání. Přesto mnozí zatím nedoceňují plný rozsah rizik ani možnosti, jak se jim efektivně bránit. I ti, kteří už mají obecné povědomí, často zůstávají jen u nejzákladnějších kroků – což se odráží i v nízké ochotě investovat do pokročilejších řešení. Pozitivní ale je, že povědomí i zájem o téma kybernetické bezpečnosti pomalu roste. Nyní je klíčové tento trend podpořit a zrychlit,“ vysvětluje Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko.

Množství útoků stoupá

Efektivní motivací, která přiměje podnikatele se na bezpečnost více zaměřit, podle Barometru bývá přímá zkušenost s hrozbami. Kybernetickému bezpečnostnímu incidentu čelilo již 31 % dotázaných podnikatelů. A právě ti, kteří mají s kybernetickými hrozbami vlastní zkušenosti, jsou ochotní do bezpečnostních opatření investovat nejvíce. Hned 84 % z nich uvádí, že pravděpodobně budou do nástrojů kybernetické bezpečnosti investovat.

Dosavadní vývoj naznačuje, že se podniky budou s hrozbami setkávat stále častěji. Frekvence kybernetických útoků totiž dlouhodobě stoupá. Podle údajů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zaznamenala Česká republika v roce 2023 rekordních 262 kybernetických útoků. Oproti předchozímu roku se tak jejich počet téměř zdvojnásobil[2].

Malým firmám chybí znalosti

Přes dvě třetiny (68 %) dotázaných podniků uvádí, že v současné době používají antivirový software, 58 % zavedlo dvoufaktorové ověřování. Podobná část (59 %) se spoléhá také na pravidelné softwarové aktualizace. S ostatními opatřeními už je to však o poznání horší. Firewall používá jen 49 % dotázaných firem, šifrování dat pak pouhá třetina. Alarmující je, že prevenci formou vzdělávání zaměstnanců praktikuje jen 42 % podniků.

Priority jsou zatím jinde

Pro mnohé podnikatele je to navíc i otázka peněz. 31 % dotázaných uvádí jako hlavní překážku vyšších investic do kybernetické bezpečnosti vysoké náklady s tím spojené. Nedostatek prostředků na inovace se přitom netýká pouze zabezpečení. Podle Barometru totiž nadále zaostávají i investice do digitalizace. 45 % dotázaných podnikatelů plánuje v letošním roce na digitalizaci vyčlenit jen 1-5 % svého rozpočtu, třetina dokonce méně než 1 %. Více než desetinu rozpočtu naopak na digitalizaci dá jen 5 % firem. Za nejzásadnější překážky, které stojí v cestě digitalizaci, dotázaní označují nákladová a časová omezení (23 %) a nedostatek finančních prostředků (22 %).

„Tři z pěti podnikatelů jsou přesvědčení o tom, že pro budoucí úspěch jejich podnikání je adopce moderních technologií klíčová. Investice do digitalizace tomu však zatím neodpovídají, což naznačuje, že jejich priority zatím leží jinde,“ vysvětluje Jana Fišerová, vedoucí výzkumu CARE Česká republika. „Firmám, které v této disciplíně zaspí, se ovšem může stát, že je začne vytlačovat konkurence, která bude díky digitálním nástrojům pracovat efektivněji a zákazníkům díky tomu nabídne lepší služby. Právě proto jsme na platformě Pro podnikavé připravili řadu kurzů, návodů a tipů, které pomohou podnikatelům se v digitálním světě zorientovat, a ještě více nakopnout své podnikání,“ dodává.

Program Mastercard Strive v Česku

Je společná iniciativa Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace CARE Česká republika, která je realizovaná ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářskou komorou České republiky, Czechitas, OPERO – mentoringovým programem DoToho! a UniCredit Bank. Program je pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Platforma Pro podnikavé je řešení pro všechny podnikatele, které vzniklo v rámci Mastercard Strive v Česku.

Více informací o programu a platformě Pro podnikavé najdete na propodnikave.cz.

CARE Česká republika

CARE patří mezi nejvýznamnější humanitární organizace na světě. Od roku 1945 podporuje lidskou důstojnost a okamžitě reaguje na krize a humanitární katastrofy. CARE pomáhá lidem ohroženým hladem, chudobou, ozbrojenými konflikty a klimatickými změnami. Realizuje i dlouhodobé rozvojové programy, jež vedou k soběstačnosti místních komunit. Zaměřuje se především na ženy a dívky. Jejichž rozvoj považuje za cestu k míru, vyššímu vzdělání rodin a celkové prosperitě širších komunit.

Centrum pro inkluzivní růst společnosti Mastercard

Centrum pro inkluzivní růst společnosti Mastercard prosazuje spravedlivý a udržitelný růst a finanční inkluzi po celém světě. Využívá při tom hlavní aktiva a schopnosti společnosti Mastercard, včetně datových poznatků, odborných znalostí a technologií. Centrum současně spravuje filantropický fond Mastercard Impact Fund. Mezi činnosti centra patří nezávislý výzkum, rozšiřování globálních programů a posilování komunit myslitelů, lídrů a aktivistů v první linii inkluzivního růstu.

Mastercard Strive

Mastercard Strive je soubor/portfolio filantropických programů podporovaných Centrem pro inkluzivní růst Mastercard a financovaných Mastercard Impact Fund. S programy ve více než 20 zemích po celém světě se Mastercard Strive snaží oslovit 18 milionů malých podniků, aby přešly na digitální technologie, získaly kapitál a získaly přístup k sítím a know-how.

  1. Čtvrtého vydání průzkumu Barometr: Touha Prosperovat se zúčastnilo celkem 613 vlastníků, vedoucích pracovníků, ředitelů nebo manažerů mikro- a malých podniků v České republice (firmy s méně než 50 zaměstnanci). Sběr dat probíhal od prosince 2024 do ledna 2025. Více na: https://www.propodnikave.cz/vyzkum/barometr-mse-2025
  2. Zdroj: Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2023 (NÚKIB, 2024); dostupné zde.
Exit mobile version