Získejte až 140 000 Kč na vlastní výrobu elektřiny

Od února 2025 se dotace Nová zelená úsporám rozdělily do dvou podprogramů – Light a Oprav dům po babičce. Oba podporují instalaci domácí fotovoltaiky včetně bateriového úložiště a dobíjecí stanice pro elektromobil, liší se však v podmínkách i cílových skupinách. Zatímco program NZÚ Light umožňuje podpořit i samostatnou instalaci, program Oprav dům po babičce vyžaduje kombinaci s dalšími úpravami, zejména se zateplením.

V obou programech lze získat až 140 000 korun, přičemž výše podpory se odvíjí od parametrů systému. Dotace je určena výhradně pro rodinné domy. Podporovány jsou nové instalace, které nejsou rozšířením dříve podpořeného systému a byly realizovány na stavbách zkolaudovaných před 1. lednem 2021. Výjimkou jsou novostavby v programu Oprav dům po babičce, pokud vznikly na místě odstraněné stavby.

Co přesně stát podpoří a za jakých podmínek

Na samotnou fotovoltaiku lze čerpat podporu ve výši 10 000 korun za každý 1 kWp instalovaného výkonu. Stejná částka náleží i za každý 1 kWh bateriového úložiště. Systém je možné doplnit také o dobíjecí stanici pro elektromobil, na kterou lze získat 10 000 korun. Tato částka je však již započítána do celkové výše podpory, která činí maximálně 100 000 korun pro základní instalaci. Pokud je systém navíc vybaven chytrým řízením a zapojen do komunitní energetiky, dotace se zvyšuje o dalších 40 000.

„Aby systém dosáhl na plnou výši podpory, musí mít výkon alespoň 2 kWp a baterii o stejné nebo vyšší kapacitě, tedy například 5kWp systém doplněný o 5kWh baterii. Podporovány jsou pouze lithiové baterie. Maximální výkon ani kapacita FVE nejsou omezeny, ale výška dotace je omezena podmínkami aktuální výzvy. Maximálně je tak možné získat na FVE dotaci ve výši 140 000 Kč.“ vysvětluje Martin Protiva, obchodní ředitel Ekonomických staveb.

Jaký program zvolit a jaká pravidla dodržet

Program Nová zelená úsporám Light je vhodný pro domácnosti, které chtějí instalovat fotovoltaiku samostatně. Z hlediska stavebního řešení není nutné provádět další úpravy, podmínkou je pouze umístění systému na budovu s číslem popisným. Výhodou programu je jednoduchost a možnost čerpat dotaci i v případě, že domácnost v minulosti neměla nárok například kvůli příjmu.

Program Oprav dům po babičce naopak cílí na komplexní renovace. Fotovoltaika zde musí být kombinována s dalšími opatřeními, zejména se zateplením. Tento přístup umožňuje čerpat i navazující bonusy – například za výměnu zdroje tepla, instalaci rekuperace nebo využití dešťové vody. Oba programy umožňují zálohové čerpání dotace předem a výdaje lze doložit zpětně. Po 30. červnu 2025 ale bude nutné, aby doložené náklady nebyly starší než 12 měsíců.

Optimální velikost fotovoltaické elektrárny, kapacitu bateriového úložiště i celkové nastavení systému je vždy nejlepší konzultovat přímo s odborníky. Kromě aktuální spotřeby domácnosti je totiž důležité zohlednit i budoucí potřeby a plány.

„Pokud je fotovoltaika začleněna do systému chytrého řízení, který maximalizuje využití vlastní vyrobené elektřiny a zároveň umožňuje efektivní sdílení přebytků například prostřednictvím komunitní energetiky nebo agregátora, může majitel žádat o nejvyšší možnou podporu,“ vysvětluje Martin Protiva.

Investice, která dává smysl i při stabilních cenách elektřiny

Moderní domácí fotovoltaický systém s baterií dokáže pokrýt významnou část spotřeby elektřiny v běžné domácnosti. Díky chytrému řízení a prioritnímu využívání energie v domě je možné výrazně snížit náklady na provoz, a to i v době, kdy cena silové elektřiny zůstává relativně nízká.

„Většina domácností dnes platí za 1 kWh zhruba sedm korun. Samotná elektřina z toho tvoří asi polovinu, zbytek jsou regulované poplatky a distribuce. V případě vlastní výroby a přímé spotřeby v domě těmto nákladům předejdete. V tom je výhoda domácí fotovoltaiky stále zásadní,“ uzavírá Martin Protiva.

Komentář: Recyklace lithiových baterií v ČR zaostává. Chybí kapacity i financování

Vlivem rostoucího počtu lithiových baterií se Česká republika potýká s nedostatečnými kapacitami pro jejich recyklaci. Náklady na zpracování jsou vysoké a legislativa od výrobců dosud nevyžadovala dostatečné příspěvky na zpracování, což představuje významnou finanční zátěž pro budoucnost. Situaci v oblasti recyklace lithiových elektrických článků komentuje Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

Množství lithiových baterií uvedených na tuzemský trh neustále stoupá. Je to způsobeno rozvojem nových technologií, a to jak u elektrických článků obecně, tak například elektromobility. V České republice se ročně prodá více než sto tisíc elektrokol, elektroskútrů či elektrokoloběžek, které jsou vybaveny lithiovými bateriemi. Závažným problémem je fakt, že v současné době není v ČR dostatek zařízení, která by se na ekologické zpracování lithiových baterií specializovala. Z toho důvodu je značná část odpadních elektrických článků odvážena ke zpracování do zahraničí. To zvyšuje nejen logistickou náročnost celého procesu, ale také finanční náklady na recyklaci.

Finanční náročnost recyklace a legislativní nedostatky

Zpracování lithiových baterií je výrazně dražší než recyklace jiných typů baterií, například olověných. U klasických typů olověných baterií je cena za recyklaci pozitivní. To znamená, že zpracovatelé tyto baterie vykupují, zatímco u těch lithiových je situace zcela opačná. Náklady na jejich recyklaci se pohybují v řádu desítek korun za kilogram, přičemž neexistuje jednotný model financování této recyklace. Až do roku 2020 výrobci a dovozci průmyslových elektrických článků nemuseli odvádět žádné recyklační poplatky, protože legislativa jim tuto povinnost neukládala. To znamená, že baterie, které byly uvedeny na trh v posledních deseti letech, představují obrovskou ekonomickou zátěž do budoucna.

Budoucí výzvy a potřeba systémového řešení

Očekává se, že s dalším rozvojem elektromobility a obnovitelných zdrojů energie se počet lithiových baterií uváděných na trh v ČR výrazně zvýší. Proto je nutné rozšířit kapacity pro jejich recyklaci a vytvořit jasná pravidla pro financování zpětného odběru a recyklace. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která by měla zajistit spravedlivější rozložení nákladů na recyklaci a zavést povinné příspěvky od výrobců a dovozců.

Tyto změny by mohly významně pomoci s rozvojem recyklační infrastruktury v ČR a snížit objem odpadních baterií vyvážených do zahraničí. Novela však bude řešit pouze nově vyrobené a dovezené elektrické články. Oproti tomu baterie, které již na českém trhu jsou, stále představují významnou budoucí finanční zátěž a v tuto chvíli chybí účinné a systémové řešení tohoto problému.

Autor komentáře: Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, s.r.o., která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Svým klientům REMA Battery nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pak pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými přenosnými bateriemi. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Battery působí od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií.

Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.

Exit mobile version