Štítek: letecké snímky

V porovnání s rokem 1961 je současná průměrná roční teplota v České republice vyšší o dva stupně. Změna klimatu v kombinaci s dřívějšími nevhodnými zásahy člověka do přírody, přináší problémy jako jsou sucho, extrémní horka, nedostatek pitné vody a zvýšené riziko ničivých povodní a lesních požárů. Pro zavedení účinných opatření, která pomáhají řešit tuto komplexní situaci, jsou často nezbytné analýzy založené na leteckých snímcích.

Důležité pro tvorbu adaptačních strategií

Jeden ze strategických kroků, ke kterým samosprávy v souvislosti s globálním oteplováním přistupují, představují adaptační strategie. Ty se zaměřují na zvýšení schopnosti přizpůsobit se novým podmínkám a na identifikaci a následnou minimalizaci rizik spojených se změnou klimatu. Základem adaptační strategie je posouzení stávajícího stavu území a určení jeho nejproblematičtějších míst. Pro tyto účely se využívají zejména data získaná právě z leteckých snímků. V rámci obcí a měst se mezi nejzranitelnější oblasti řadí především vodní ekosystémy.

„Při využití leteckého snímkování pomocí termokamery lze možná rizika spojená s vodními ekosystémy jasně identifikovat a detailně popsat. S jeho pomocí lze například odhalit místa, která vykazují teplotní anomálie, jež mohou značit potenciálně nebezpečný přítok například z průmyslového závodu. V rámci přípravy analýzy rizik pak mohou být takto odhalená místa pečlivě prověřena,“ uvádí Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje.

Podle Jiřího Koželouha, vedoucího programu „Energetika klima a odpady“ Hnutí DUHA, je podstatné, aby města a obce disponovaly vlastními adaptačními strategiemi vytvořenými takříkajíc na míru. „Jednotlivá města a obce potřebují vlastní adaptační plány. Všechny totiž mají své specifické podmínky, i když se nacházejí ve stejném kraji. Nejde jen o to, že i klimatické podmínky jsou v rámci stejných krajů různé, ale mohou mít například odlišný stav zeleně či zachytávání vody. Platí, že nejlépe se adaptujete, když budete vycházet z přesných podmínek v daném místě nebo v dané situaci,“ popisuje odborník.

Největší česká města dnes již zpravidla vlastními adaptačními strategiemi disponují. Například Mladá Boleslav ji má vypracovanou od roku 2021. „Mladá Boleslav si nechala adaptační strategii zpracovat především proto, aby se město i jeho obyvatelé v budoucnu snáze vyrovnali s klimatickými změnami a extrémy, které přijdou. Cílem bylo získat návrh konkrétních opatření a kroků, jež k nim povedou,“ uvádí mluvčí města Šárka Charousková.

Doporučí postup pro ochlazení měst

Roční počet tropických dní, tedy těch, kdy teplota přesáhne 30 stupňů, se za poslední tři desítky let více než zdvojnásobil. Ve vyhřátých betonových městech je v takových momentech výheň oproti okolnímu prostředí ještě hůře snesitelnější. I při řešení tohoto problému jsou letecké snímky z termokamer velmi užitečné.

„Při využití termální kamery je možné za krátký časový úsek zmapovat velké plochy měst. Za pomoci následné analýzy pak jde identifikovat místa, která mají v dané lokalitě nejvyšší teplotu. Obvykle se jedná o velké vybetonované či dlážděné plochy, jako jsou náměstí či hlavní třídy měst, ale také fasády budov nebo střechy nákupních center,“ popisuje Drahomíra Zedníčková. Nejčastější variantu, jak zchladit nejrozpálenější místa v sídlech, představuje výsadba zeleně. Podle studie amerických vědců z Wisconsinské univerzity v Madisonu mohou vhodně umístěné stromy snížit teplotu v dané lokalitě až o 5 stupňů Celsia.

Odhalí uschlé porosty

Další oblastí, kde letecké snímkování v České republice nachází při adaptaci na změnu klimatu uplatnění, je monitoring stavu vegetace. Tu v posledním desetiletí ohrožuje opakující se půdní sucho, jehož vlivem jsou následně stromy mnohem zranitelnější vůči chorobám a parazitům, zejména pak kůrovci. Chřadnoucí porost lze za pomoci pohledu shůry odlišit primárně podle odlišného zabarvení či na základě chybějícího olistění.

„Ze snímků pořízených velkoformátovou kamerou nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofylu,“ vysvětluje Zedníčková. Ideálním obdobím pro mapování usychání porostu je jaro či začátek léta, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později již infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu.

Tání ledovců i migrační trasy

Zmíněné kategorie představují pouze výsek oblastí, v nichž najdou letecké snímky v environmentalistice využití. V zahraničí se s pomocí letadel monitoruje například stav pobřežních ekosystémů či tání pevninských i mořských ledovců. U těch dokážou odborníci porovnáním jednotlivých snímků přesně vypočítat, jak velké množství ledu za daný časový úsek z masy zmizelo či v kterých místech vznikají nové zlomy. Prostřednictvím snímků z letadel lze rovněž provádět kontrolu vodních zdrojů, u nichž je možné sledovat hladinu vody, erozi břehů, kvalitu vody či detekovat změny vodního režimu. Zoologové zase záběry z letadel využívají pro pozorování migračních koridorů živočichů, a to nejen savců, ale i ptáků, ryb či hmyzu. Lze tak v daných obdobích účinněji zamezit narušování jednotlivých tras lidskými zásahy či monitorovat proměnu populace konkrétních druhů.