kyberšikana Archivy

České děti se v online světě bojí nejvíce podvodů a deepfake. Vodafone vyzývá k mezisektorové spolupráci na jejich ochranu

Praha, 20. listopadu 2025 – Digitální prostředí je pro děti a mladé v Česku naprosto zásadní. Naprostá většina z nich sleduje videa online, vyměňují si zprávy nebo hrají hry. Uvědomují si také hrozby, kterým ale nejsou schopni sami čelit. Vyplývá to z dat společnosti Vodafone. Ve veřejné i soukromé sféře roste poptávka po řešení těchto rizik, která mají dopad na bezpečí a duševní zdraví mladistvých. Vodafone proto přichází s výzvou k mezisektorovým opatřením a ve spolupráci s mladými vytvořil Devět tipů pro svět online.

Až 93 % dětí sleduje online videa, 74 % komunikuje přes soukromé zprávy na sociálních sítích a 73 % hraje online hry. Vyplývá to z průzkumu Vodafonu , pro který sběr dat realizovala výzkumná společnost Ipsos.^[1] S rostoucí aktivitou však narůstají i rizika, která mají zásadní dopad na bezpečí a duševní zdraví mladistvých.

Hrozby, které se s online světem pojí, si uvědomují i sami mladiství. Třeba 62 % z nich se bojí, že jim někdo hackne telefon nebo počítač. Z podvodu a ztráty penež má obavu 57 %. Víc než polovina dotázaných se také bojí, že někdo zveřejní a zneužije jejich fotky nebo je upraví pomocí AI za účelem zesměšňování. 47 % nezletilých má strach z nadávek a posměchu na sociálních sítích.

Online rizika mají přitom genderová specifika. Dívky čelí vyššímu tlaku na vzhled, sexuálnímu obtěžování a reputačním rizikům. Chlapci se více setkávají s posměchem v online hrách.

Mladiství přitom sami přicházejí s řešeními. Nechtějí však přílišná omezení, ale bezpečnější prostředí a aktivní zapojení do tvorby digitálních pravidel. Dvě třetiny z nich by uvítaly lepší možnost banovat nebo hlásit škodlivé chování. Přes 40 % z nich navrhuje větší osvětu ve školách, ale i obecně ve veřejném prostoru. Naopak restrikce, například větší rodičovská kontrola nebo vyšší věkový limit, mají u dětí podporu nižší.

“Digitální svět je úžasný a nesmíme na to zapomínat. Čím lépe mu budeme rozumět — temným i světlým stránkám — tím lépe pro nás všechny. Výsledky výzkumu ukazují, že hrozby, kterým mladí často musí čelit, rozhodně nejsou jen „studená voda“, ve které se dá otužovat. Mladí potřebují k růstu překážky, ale taky potřebují prostředí, kde mohou naplno rozvinout svůj potenciál, nikoli prostředí, které je ničí. Proto je nutné budovat prostor s pravidly, jež zároveň chrání i podporují. A klíčem je komunikace napříč generacemi — bez ní nevznikne bezpečí ani důvěra. A právě proto se mi líbí, že v tomto případě to konečně není „o nich bez nich“. Dospělí totiž většinou ani netuší, co se v online světě skutečně odehrává,” zdůrazňuje Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu

Data se shodují i v mezinárodním srovnání

Podobná data ukazuje i globální průzkum Nadace Vodafone . Zároveň upozorňuje, že digitální stresory, jako je kyberšikana, dezinformace, návykové funkce platforem a škodlivé srovnávání, přispívají k nárůstu úzkostí, depresí a problémů s chováním. Děti také často postrádají znalosti o ochraně dat, algoritmech a dezinformacích. Připraveni se necítí být ani učitelé.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru je klíčová

Děti však v současnosti nelze v online světě ochránit dostatečně. Chybí legislativa pro možnosti blokování nevhodného obsahu, účinná kontrola věku napříč platformami a další opatření, která by alespoň částečně přispěla k tolik potřebnému většímu digitálnímu zdraví dětí a mladých. Skupina Vodafone a Nadace Vodafone ve spolupráci s organizací Save the Children vydaly proto takzvanou Bílou knihu o ochraně dětí online. V ní vyzývají k mezisektorové spolupráci firem, neziskového sektoru a zákonodárců, která povede k zavedené účinné legislativy. V dokumentu jde o pět hlavních oblastí:

Zavedení účinného a jednotného ověřování věku napříč platformami.
Ochrana dětí před návykovými designovými prvky.
Povinná odpovědnost platforem za bezpečnost dětí při využívání návykovém designu.
Možnost efektivního blokování nelegálního obsahu, zejména dětské pornografie.
Systematická podpora digitálních dovedností a zdraví dětí, rodičů i pedagogů.

“Ochrana dětí v online prostředí vyžaduje víc než jen individuální úsilí; potřebuje koordinovanou mezisektorovou spolupráci. Školy, technologické firmy, neziskové organizace, rodiče – ti všichni hrají klíčovou roli, ale pouze společně můžeme vytvořit online prostor, který bude bezpečný a zároveň bude podporovat duševní zdraví dětí. Ochranu a práva dětí proto musíme jednoznačně zakotvit v legislativě. Tato Bílá kniha je výzvou ke spolupráci pro všechny zainteresované strany, abychom společně zajistili zdravější digitální budoucnost,” komentuje Violeta Luca, CEO českého Vodafonu, výzvu ke spolupráci definovanou v Bílé knize.

„Důslednější ochrana práv dětí v online prostředí je cestou k tomu, jak ochránit dětské duševní zdraví a zabránit nárůstu radikalizace a násilí ve společnosti. Děkuji všem partnerům, kteří chtějí bezpečnosti dětí na internetu věnovat své zdroje a kapacitu. Tento úkol je natolik náročný, že bez dobré spolupráce nemáme šanci jej úspěšně zvládnout,“ vítá snahu o spolupráci zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Devět tipů pro svět online. Od mladých pro mladé

Vodafone na tématu digitálního zdraví a potřebných opatření spolupracuje i s těmi, kterých se problematika dotýká nejvíce – s dětmi a mladými lidmi. Právě oni vytvořili pro sebe a své vrstevníky u příležitosti Světového dne dětí Devět tipů pro svět online. Ty zahrnují následující oblasti:

Nastavení vlastních zdravých limitů u obrazovky
Digitální stopu
Ochranu soukromí
Ochranu před podvody
Kyberšikanu
Možnosti pomoci
Sdílení osobních informací
Respektování online hranic
Chytré digitální návyky

Vodafone se digitálnímu bezpeční a zdraví dětí věnuje dlouhodobě. Podílel se například na příručce pro rodiče „První mobil“, která je plná užitečných rad a tipů ohledně toho, jak nastavit první telefon pro dítě, zároveň Vodafone od samého počátku podporuje unikátní projekt Kyberpohádky. Na stránce Digitální rodičovství mohou rodiče, děti i mladiství najít návody, články a další zajímavé informace.

^[1] Sběr dat realizovala výzkumná agentura Ipsos. Jednalo se o kvantitativní výzkum CAWI. Dotazník byl zaslán rodičům, kteří ho předali svým dětem. N=520, Reprezentativní rozdělení respondentů. Dělení na chlapce a dívky a mladší (10-14 let) a starší (15-19 let) věkovou skupinu.

O společnosti Vodafone

Vodafone je telekomunikačním lídrem v Evropě a Africe. Naším cílem je „spojovat pro lepší budoucnost“ a naše odborné znalosti a rozsah působení nám dávají jedinečnou příležitost dosáhnout pozitivní změny pro společnost. Naše sítě udržují rodiny, přátele, firmy i vlády ve spojení a hrajeme zásadní roli při udržování chodu ekonomik a kritických odvětví, jako je vzdělávání a zdravotní péče. Vodafone je největším operátorem mobilních a pevných sítí v Evropě a Africe. Poskytujeme mobilní a pevné služby více než 355 milionům zákazníků v 15 zemích a v dalších téměř 50 zemích spolupracujeme v oblasti mobilních sítí s partnery. Naše podmořské kabely přenášejí přibližně jednu šestinu světového internetového provozu a vyvíjíme novou službu satelitní komunikace, která umožní připojení v oblastech bez pokrytí. Vodafone provozuje jednu z největších platforem pro internet věcí (IoT) na světě s více než 215 miliony připojení a poskytuje finanční služby přibližně 92 milionům zákazníků v sedmi afrických zemích – zpracováváme tak více transakcí než kterýkoli jiný poskytovatel.

V České republice poskytuje Vodafone služby 5 milionům zákazníků. Vodafone měl v roce 2024 nejlepší mobilní datovou síť v ČR, a to podle měření nezávislé německé společnosti umlaut.

Podporujeme diverzitu a inkluzi prostřednictvím našich politik v oblasti mateřské a rodičovské dovolené, celosvětově s pomocí internetového připojení posilujeme postavení žen a obecně zlepšujeme přístup ke vzdělání a digitálním dovednostem. Respektujeme všechny jednotlivce bez ohledu na rasu, etnickou příslušnost, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci, genderovou identitu, kulturu nebo náboženství.

Vodafone rovněž dělá významné kroky ke snížení dopadu svého podnikání na planetu. Jde například o nákup 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů ve všech evropských zemích i o opětovné použití, další prodej nebo recyklaci 100 % našeho nadbytečného síťového vybavení. Firma také postupně snižuje emise skleníkových plynů z provozu i z dodavatelského řetězce. Díky těmto krokům chce Vodafone dosáhnout nejpozději v roce 2040 uhlíkové neutrality. Více informací na www.vodafone.cz/.

Kyberšikana u adolescentů: Jak chránit děti v době digitálního dospívání

Kyberšikana se stala nedílnou součástí reality dnešních dospívajících. S rostoucím množstvím času, který mladí lidé tráví online, přibývá i případů ponižování, manipulace či zesměšňování na internetu. Co dříve končilo za školními zdmi, se dnes stává veřejnou záležitostí. Jak tomu čelit, a jak mohou rodiče i školy pomoci?

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak kyberšikaně předcházet, je vytvořit prostředí, kde se dítě cítí bezpečně a může o svých zkušenostech mluvit. „Prevence funguje nejlépe tam, kde je otevřená důvěra – když se děti nebojí říct, co se děje,“ vysvětluje Tomáš Vacek, zkušený podnikatel a partner reklamní agentury Contexto. Právě důvěra a otevřená komunikace jsou podle odborníků klíčem k prevenci i řešení kyberšikany.

Online svět jako druhý domov mladé generace

Generace Z a Alfa tráví na sociálních sítích více času než kdy dřív. U Generace Z jde podle odhadů o 3–4 hodiny denně, u Generace Alfa dokonce až o pět hodin a více. „Offline aktivity, které byly dříve samozřejmostí – sport, osobní setkávání, čtení – jsou částečně vytlačovány online světem,“ upozorňuje Ondřej Tyleček, ředitel kreativní agentury Fairy Tailors.

Sociální sítě jsou dnes hlavním prostorem, kde se mladí lidé socializují, navazují vztahy i hledají potvrzení vlastní hodnoty. To s sebou přináší nové výzvy a bohužel i více prostoru pro kyberšikanu. „Čím víc je dítě v online prostoru, tím víc se tam odehrává jeho svět – vztahy, pocity, konflikty. A šikana v tom prostoru pak bolí mnohdy ještě více, než kdyby se stala fyzicky ve škole,“ doplňuje Tomáš Vacek.

Kdo je nejvíce ohrožený?

Zranitelné jsou všechny děti, ale podle odborníků jsou častějším terčem především ti, kteří se nějak odlišují, například vzhledem, názory nebo identitou. „Zranitelnější jsou děti, které se nějak odlišují – ale taky ty, které žijí velkou část života online, protože tam prožívají všechno důležité,“ vysvětluje Vacek.

Ondřej Tyleček dodává, že „útok, který by dřív zůstal mezi čtyřmi zdmi, se najednou stává veřejným a může mít mnohem větší dopad na psychiku a sebevědomí.“

Otevřenost a digitální gramotnost jako základ prevence

Klíčovým prvkem prevence je především porozumění digitálnímu prostředí, ve kterém se dnešní děti pohybují. Nestačí jim jen zakazovat používání mobilu nebo sociálních sítí. Důležité je pochopit, jak tyto platformy fungují a jaký vliv mají na chování a vnímání reality.

Tomáš Vacek upozorňuje, že rodiče by měli být schopni s dětmi o online světě mluvit otevřeně a s vědomím jeho rizik i přínosů. Rodič by měl vědět, jaké aplikace dítě používá, jak fungují algoritmy a proč mu určité příspěvky zobrazují.

Znalost fungování algoritmů je zásadní i podle Ondřeje Tylečka. „A zejména je potřeba, aby rodiče i děti chápali základní principy všech sociálních sítí. Že algoritmus sítě šije každému uživateli obsah na míru a jeho cílem je udržet pozornost uživatele co nejdéle, často i prostřednictvím toxického obsahu,“ říká. Děti by proto měly už odmala rozumět tomu, že sociální sítě nejsou neutrální prostor, ale systém, který cíleně pracuje s jejich emocemi a reakcemi.

Praktické nástroje a osvěta

V České republice vzniká čím dál více projektů, které se snaží děti vzdělávat v oblasti digitální bezpečnosti. Mezi úspěšné patří například interaktivní vzdělávací hra DigiStories: Nela, která vtahuje žáky do příběhu oběti kyberšikany a otevírá prostor pro následnou diskusi ve třídě. Mladší děti se s pravidly bezpečného chování online seznamují hravou formou díky projektu Městečko Kybernetov.

Podobné aktivity jsou cenným nástrojem prevence, samy o sobě však nestačí. Je nezbytné, aby školy i rodiny vedly o online světě dlouhodobý a otevřený dialog, ve kterém se dítě nebojí svěřit, pokud narazí na problém.

Podpora namísto zákazů

Největší chybou bývá přístup založený na zákazu a trestání. Děti potřebují vědět, že se mohou obrátit na rodiče bez obav z odsouzení nebo výčitek. Pokud dospělí rozumějí prostředí, ve kterém se jejich dítě pohybuje, dokážou s ním hledat řešení a posilovat jeho sebevědomí i pocit bezpečí. Kyberšikana sama nezmizí. Vyžaduje především trpělivost, vzdělávání a otevřený dialog.

Kyberšikana, deprese i úzkosti. Takřka každý třetí deváťák potřebuje pomoc, které je ale v Česku nedostatek

Praha, 1. září 2025 – Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 % českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze adolescenti z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví, podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 % chlapců a 55 % dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje i kyberšikana. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 % mladých Čechů a dvě třetiny pak byly přímo její obětí. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Duševní zdraví dospívajících se podle aktuálních dat výrazně zhoršuje. Například rozsáhlý výzkum Agentury Evropské unie pro drogy zjišťoval poprvé i tzv. well-being, tedy psychickou pohodu jedinců. Zúčastnilo se jej přes 114 tisíc Evropanů ve věku 15 až 16 let, přičemž dobře se podle něj cítí 59 % evropských adolescentů.

Čeští adolescenti mají druhý nejhorší well-being v Evropě, dobře si vedou seveřané

V oblasti duševní pohody je Česko téměř na chvostu Evropy. „Dobře se cítí jen 46 % Čechů ve věku 15 až 16 let. Hůře na tom jsou jen Ukrajinci s 43% podílem dospívajících s dobrým well-beingem. ‚Nejšťastnější dospívání‘ mají naopak převážně obyvatelé severských zemích. V Dánsku, na Islandu a Faerských ostrovech duševní pohodu uvedlo více než 70 % dotázaných,“ přibližuje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.

Na tomto odkazu naleznete infografiku – Well-being dětí

Národní ústav duševního zdraví označil situaci v Česku za alarmující

Nepříznivou situaci v Česku potvrzují i další výzkumy. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve své zprávě označil situaci v Česku za „alarmující a vyžadující řadu opatření”. Vycházel ze svého Národního monitoringu duševního zdraví dětí a adolescentů. Dle této studie má nízký well-being 54 % deváťáků. Naopak dobře se cítí pouze 18 % žáků devátých tříd.

Přibývá osamělosti i psychosomatických obtíží

Podle dat v poslední době dochází k výraznému zhoršení z několika důvodů. „Výzkumy i zkušenosti odborníků ukazují, že duševní zdraví dospívajících se v posledních desetiletích skutečně mění a je jiné. Důvody nejsou jednoduché, ale kombinují se faktory jako zrychlené tempo života, větší tlak na výkon, neustálá online přítomnost a také nejistota ohledně budoucnosti,“ vysvětluje Magdalena Lukasová, vedoucí pracovní skupiny Výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů v NUDZ.

Zhoršení well-beingu potvrzuje i Petr Macek z Masarykovy univerzity: „V mezinárodních i českých datech je patrné, že mezi roky 2018 a 2022 došlo k výraznému zhoršení ukazatelů psychické pohody patnáctiletých – více adolescentů uvádí osamělost, časté psychosomatické obtíže a nižší životní spokojenost.“

K nepříznivé situaci přispívá i aktuální dění. „U mladých se často mluví například o environmentálním stresu a velkou roli hraje i pro mnohé obtížná ekonomická situace a zuřící globální konflikt,“ míní Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.

V Česku žalostně chybí odborná pomoc

Výzkumníci se zaměřili i na příznaky depresí a úzkostí, a právě tady výsledky poukazují na závažnost situace. Třetina žáků totiž vykazuje známky střední až těžké úzkosti. Se středními až těžkými depresemi se pak potýká 41 % deváťáků. Jinými slovy řečeno, zhruba každý třetí žák by potřeboval odbornou pomoc. Té se jim ale často nedostává, protože se Česko dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem dětských psychologů a psychiatrů, což může mít pro děti závažné dopady i v dospělosti.

Systém reaguje, až když dítě potřebuje klinickou pomoc

Školy v tomto směru mají do značné míry svázané ruce, a to rovněž kvůli nedostatku personálu. Jak vysvětluje Magdalena Černá z Centra Locika: „Psychologická a terapeutická péče pro děti je dlouhodobě nedostupná, přetížená a roztříštěná. Školy často nemají kapacity reagovat včas a citlivě. Náš systém reaguje, až když je ‚pozdě‘ – kdy už dítě potřebuje dlouhodobou klinickou pomoc. Přitom by často stačila včasná podpora, vztah, rozhovor.“

Psychické zdraví se výrazně liší dle pohlaví, symptomy střední až těžké deprese vykazuje 55 % deváťaček

Zatímco s nízkým well-beingem se potýká podle NUDZ 41 % deváťáků (chlapců), u dívek ve stejném věku je situace podstatně horší – špatně se jich cítí 66 %. Ještě větší rozdíl panuje u středních a těžkých depresí, jejichž symptomy vykazuje 55 % dívek oproti 27 % chlapců.

Na tomto odkazu naleznete infografiku – Duševní zdraví českých deváťáků

Příčin, proč u dívek můžeme sledovat výrazně horší duševní zdraví, je celá řada. „Dívky narozdíl od chlapců častěji prožívají samotu a snížené sebevědomí. Ve větší míře zažívají také tlak na vzhled a výkon, více se srovnávají s ostatními a více přemýšlejí o svých emocích. Dalším faktorem jsou také biologické a hormonální změny, které způsobují, že dívky mají vyšší míru empatie a citlivosti,“ vysvětluje Lukasová a dodává, že chlapci na druhou stranu vykazují vyšší pravděpodobnost sebevražedného chování. Současně ale data může ovlivnit také to, že dívky o své nepohodě více mluví a jsou otevřenější.

S kyberšikanou má v Česku zkušenost většina dospívajících. Dvě třetiny z nich se staly oběťmi

Celou situaci zhoršuje také kyberšikana, která je v poslední době na vzestupu. Ta podle Magdaleny Černé výrazně umocňuje dopady stávajících problémů: „Sociální sítě působí jako silný urychlovač – pozitivních i negativních emocí. U dospívajících mohou významně ovlivnit pocit vlastní hodnoty, porovnávání se s ostatními, sebedůvěru i míru přijetí.“

Mladí lidé se s kyberšikanou potkávají velmi často, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA. „Náš nedávný průzkum ukázal, že 85 % Čechů ve věku 11 až 21 let bylo za poslední rok vystaveno nějakému typu šikany v online prostředí, přičemž 67 % adolescentů jí čelilo přímo,“ říká Simona Dřízhalová, expertka na udržitelnost ve společnosti T-Mobile, a dodává: „Umocněno je to tím, že mladí tráví v online prostředí obrovské množství času. Jen sociální sítě na denní bází používá v této věkové skupině 82 % Čechů.“

Nejčastěji se jedná o urážení, šířením pomluv či posměch kvůli obezitě – přibližně čtvrtina mladých a dospívajících deklaruje, že tuto formu kyberšikany vidí minimálně jednou týdně. V případě přímého kontaktu se šikanou se s urážkami na svou osobu setkává týdně 6 % Čechů ve věku 11 až 21 let.

Na tomto odkazu naleznete infografiku – Kyberšikana v Česku

T-Mobile v prvním pololetí 2025: investice, rozvoj sítí, nárůst spotřeby dat, bezpečnost i boj proti nenávistným projevům

T-Mobile představuje hospodářské výsledky za prvních šest měsíců roku 2025. Ty potvrzují další výrazné investice i zvyšující se poptávku po datových službách. Zákaznická základna operátora se meziročně rozšířila o 1,1 % a dosáhla téměř 6,58 milionů zákazníků. Spotřeba dat v mobilní síti vzrostla o více jak 18 % a celkové tržby o 2,1 %. Oproti tomu pokračuje trend poklesu počtu odeslaných SMS (- 5,1 %) a majitelů předplacených karet (- 4,1 %). Díky efektivnímu hospodaření společnost potvrdila stabilní růst ziskovosti, která se zvýšila o 11,1 %.

„První polovina roku 2025 potvrdila, že naše dlouhodobá strategie investic do mobilní i fixní infrastruktury, technologických inovací a odpovědného přístupu k zákazníkům i byznysu přináší výsledky. I v tak dynamickém prostředí, jakým telekomunikační sektor je, nadále rozšiřujeme nabídku našich služeb a posilujeme svou roli v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Aktuální výsledky jasně potvrzují efektivitu nejen v optimalizaci rozvoje optické infrastruktury a přípojek, ale také v kontinuálním rozšiřování našich 5G sítí, které podle ČTÚ během prvních šesti měsíců dosáhlo pokrytí přes 97 % populace,“ komentuje finanční výsledky Melinda Szabó, generální ředitelka T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Za prvních šest měsíců investoval T-Mobile do infrastruktury vč. modernizace sítě a nových technologií 1,7 miliardy korun. Aktuálně tak nabízí pokrytí pevným vysokorychlostním internetem pro více než 1,25 milionu domácností. Vedle zlepšování dostupnosti a kvality pevného připojení se společnost rovněž podílí na společném celorepublikovém projektu tzv. „bílých míst“, tedy lokalit s nedostatečným mobilním signálem. Díky spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ČTÚ a dalšími poskytovateli mobilních služeb vznikne v Česku lepší dostupnost sítí — jen T-Mobile zajistí vlastní výstavbou pokrytí minimálně na 200 místech a na dalších až 300 může využít nově vystavěnou infrastrukturu jiného operátora. Pokrytí populace 5G mobilním signálem se podle údajů ČTÚ dostalo během první poloviny roku na 97,3 %.

Zaměřeno na zákazníky

Rostoucí poptávka po datech se odráží v nárůstu jejich spotřeby – meziročně o 18 %. Zájem o ně roste jak mezi B2B, tak B2C zákazníky, a to včetně zahraničí – dokonce i v zemích mimo EU. Proto v červnu firma představila rozšířené roamingové 5GB a 10GB balíčky. Spokojenost uživatelů s roamingovými službami dokládá i nezávislé měření v rámci analýzy Excellent Consistent Quality (ECQ) společnosti Opensignal, které potvrdilo, že T-Mobile nabízí nejlepší zákaznický zážitek v evropském roamingu v porovnání s ostatními českými operátory. Stále více domácností si vybírá službu MAGENTA TV, kde počet diváků narostl o 14,2 % na 311 tisíc. Nabídka zahrnula pestrý obsah z archivu České televize, který doplnil již etablovanou spolupráci s platformou Netflix. Do zákaznického programu Magenta Moments vstoupilo už téměř 1,55 milionu zákazníků. V posledních měsících nabídl například předplatné služby Wolt+ na 6 měsíců zdarma a další skvělé odměny. Všichni uživatelé aplikace Můj T-Mobile si mohli zasoutěžit o vstupenky na koncert Robbieho Williamse či mystery boxy s telefony. Pro firmy a podnikatele připravil operátor nový produkt pevného internetu Business NET. Ten B2B zákazníkům nabízí za jednotnou cenu vždy maximální dostupnou rychlost připojení na dané adrese po celou dobu smlouvy, včetně pronájmu zařízení a zvýšeného zabezpečení.

Společnost klade stále velký důraz na bezpečnost. Proti takzvanému spoofingu vybudovala ve spolupráci s Vodafone a O2 vzájemně propojené zabezpečení, které podvodníkům zabraňuje schovávat se za čísla jiných lidí nebo institucí, jako jsou banky a policie. Ochrana před spoofingem je pro zákazníky všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky. Kybernetické hrozby se rychle vyvíjejí a je nezbytné na ně stejně pružně reagovat. V Česku stále chybí odhadem 5 000 odborníků na kyberbezpečnost. Na tuto potřebu T-Mobile reagoval partnerskou výukou na Univerzitě Hradec Králové, kde se od počátku odborníci společnosti na vybraných přednáškách a seminářích přímo podílejí. Konec akademického roku potvrdil rostoucí zájem studentů o obor, kdy v meziročním srovnání vzrostl o třetinu.

Boj proti nenávistným projevům i digitální inkluze

T-Mobile vnímá internet jako důležitý prostor pro komunikaci, vzdělávání i zábavu. Zároveň si však uvědomuje, že online prostředí může být i místem šíření nenávistného obsahu, který negativně ovlivňuje zejména mladé uživatele. Významný byl v tomto směru průzkum realizovaný ve spolupráci s agenturou IPSOS. Ten ukázal závažný rozsah kyberšikany a nenávistných projevů online mezi mladými lidmi – až 94 % adolescentů bylo za posledních 12 měsíců vystaveno nenávistným projevům online a 67 % z nich zažilo kyberšikanu na vlastní kůži. Společnost se dlouhodobě zaměřuje nejen na téma hatespeech, ale podporuje i projekty napomáhající rovnosti šancí. V rámci grantového programu „Česko bez předsudků“ jich podpořila v prvním pololetí hned několik — od pomoci Romům při vzdělávání až po vytváření bezpečného prostředí pro LGBTQ+ mládež v regionech. V neposlední řadě operátor zareagoval na aktuální evropské trendy v oblasti přístupnosti a v návaznosti na evropskou směrnici European Accessibility Act (EAA) na konci června zpřístupnil novou službu Real-Time Text (RTT). Ta umožňuje přímo v průběhu hovoru psát a číst textové zprávy v reálném čase. Je určena především pro osoby se sluchovým či řečovým znevýhodněním, ale využijí ji všichni, kteří v průběhu hovoru nemohou nebo nechtějí zrovna mluvit.

Firma sází dlouhodobě na autenticitu a inkluzi, které tvoří i srdce jejího employer brandingu. V kampani #JsmeSamiSebou samotní zaměstnanci otevřeně ukazují svoji jedinečnost a společnost tak podporuje bezpečné a inkluzivní pracovní prostředí. Klíčovým momentem bylo získání prestižního ocenění „Big Step Forward“ v Pride Business Forum Awards a zařazení mezi nejférovější zaměstnavatele podle portálu Atmoskop.cz.

Finanční ukazatele za H1/2025 (meziroční srovnání)

Celkový počet zákazníků meziročně vzrostl o 1,1 % na 6,575 milionu
Počet tarifních zákazníků (bez M2M) činil na konci H1 4,092 milionu
Počet M2M: 780 000
Počet uživatelů předplacených karet klesl o 4,1 % na 1,7 milionu
Počet diváků MAGENTA TV narostl o 14,2 % na 311 tisíc
Spotřeba dat v mobilní síti stoupla o 18,3 %
Meziroční nárůst tržeb o 2,1 % na 15,558 miliardy korun
EBITDA (AL) – zisk před úroky a zdaněním meziročně narostl o 11,1 % na 6,846 miliardy korun

Pětina denně! Nenávistné projevy vůči mladým LGBT+ se šíří, v posledním roce se s nimi setkal doslova každý. Pomáhá poradna sbarvouven.cz

Nenávist bohužel není abstrakce – pro mladé lidi z LGBT+ komunity je každodenní realitou. Průzkum realizovaný T-Mobilem ve spolupráci s In IUSTITIA a agenturou Ipsos ukazuje alarmující míru nenávistných projevů mezi mladými ve věku 11 až 21 let. Doslova každý mladý člověk z LGBT+ komunity se s nenávistí někdy setkal, pětina z nich dokonce denně. Online prostor je nejčastějším dějištěm útoků – 94 % mladých je nenávisti vystaveno, 67 % zažilo kyberšikanu. T-Mobile na tento problém upozorňuje dlouhodobě a reaguje i podporou poradny sbarvouven.cz zřízenou spolkem Prague Pride. Tu podpořil v rámci grantové výzvy Česko bez předsudků.

Nenávist se v české společnosti šíří, a to zejména v online prostředí. T-Mobile tento fenomén zmapoval – prostřednictvím agentury Ipsos a ve spolupráci s In IUSTITIA nechal sestavit panel 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let – z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy. Vedle Ukrajinců jsou nejčastěji ohroženi LGBT+ lidé. Průzkum ukázal, že každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy na internetu – pětina z nich dokonce denně.

„Vystavení mladých lidí nenávistným projevům zejména v online prostředí je vysoké. Podle našich dat se 94 % z nich setkalo s nenávistnými projevy. S tím, jak roste i screentime mladých lidí, je potřeba na tyto jevy reagovat – legislativa se postupně vyvíjí, ale nestíhá. Důležitá je prevence, důsledné postihování nenávistných projevů všemi aktéry včetně platforem, a efektivní pomoc obětem,“ říká Václav Walach, analytik In IUSTITIA.

„Nenávist vůči LGBT+ lidem dlouhodobě roste. Od roku 2018 do roku 2022 podle studie ‚Být LGBT+ v Česku‘ o 12 % vzrostl počet lidí, kteří ji označili za rozšířenou. Zároveň 92 % těch, kteří se stali obětí předsudečného násilí – nejčastěji fyzického či sexuálního napadení a vyhrožování násilím – incident nehlásilo. 83 % respondentů je totiž přesvědčeno, že se stejně nedomohou svých práv. Přispívá k tomu i názor, se kterým se v roce 2022 setkalo 78 % dotázaných – že gayové a lesby si v soukromí mohou dělat, co chtějí, ale veřejně by neměli svou sexuální orientaci dávat na odiv,“ říká Oldřich Kundera, předseda Prague Pride.

„Budování bezpečného nejen online prostředí je jedním z našich ústředních ESG témat. S lidmi z Prague Pride spolupracujeme dlouhodobě i v rámci každoročního festivalu, a proto jsme činnost poradny sbarvouven.cz rádi podpořili v naší grantové výzvě Česko bez předsudků. Chceme, aby se všichni lidé cítili v bezpečí mezi svými i kdekoli jinde,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.

Poradna sbarvouven.cz, kterou provozuje spolek Prague Pride, pomohla od roku 2015 více než 6 700 lidem a vyměnila si s nimi přes 5 000 zpráv. V poradně je 25 aktivních lidí, kteří zajišťují mentoring. Ti si prošli podobnými životními situacemi a problémy jako lidé, kteří se na sbarvouven.cz obracejí. Ti se mnohdy ocitají v opravdu vážných životních situacích, jako jsou útěk z domova, deprese, sebepoškozování, sebevražedné myšlenky či šikana ve školách. V 85 % případů jde o lidi mladší 25 let, 14 % řeší svoji genderovou identitu. Poradna sbarvouven.cz pomáhá kromě LGBT+ i jejich rodinám, které se samy učí, jak být svým LGBT+ blízkým co nejlépe oporou. Součástí www.sbarvouven.cz jsou podpůrné skupiny pro LGBT+ osoby a jejich rodiče v Praze, Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích.

Celý letošní průzkum naleznete zde.

Unikátní průzkum přináší závažná zjištění: 67 % adolescentů bylo oběťmi kyberšikany a 73 % mladých lidí z menšin zase nenávistných projevů online

Až 94 % adolescentů bylo za posledních 12 měsíců vystaveno nenávistným projevům online. 63 % dětí a mladých lidí z ohrožených skupin je těmto projevům na internetu vystaveno dokonce jednou týdně a častěji. Zároveň 67 % adolescentů zažilo na vlastní kůži kyberšikanu – více než čtvrtina se s tím ale nikomu nesvěřila. Vyplývá to z unikátního šetření agentury Ipsos, zaměřeného na nenávistné projevy online a kyberšikanu. Účastnilo se ho 816 respondentů ve věku 11–21 let. T-Mobile, zadavatel výzkumu, se dlouhodobě zaměřuje na boj proti kyberšikaně a ve spolupráci s organizací In IUSTITIA i proti nenávistným projevům on-line.

Mladí lidé tráví stále více času na sítích, kam se přesouvá jejich každodenní život i některé problematické jevy – šikana nebo i nenávistné projevy. V českém prostředí zatím výzkumů zaměřených na tato témata bylo málo. T-Mobile proto prostřednictvím agentury Ipsos a ve spolupráci s In IUSTITIA nechal sestavit panel 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let – z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy.

„Výzkumů na téma nenávistných projevů online bylo zatím minimum a my nyní přicházíme s aktuálními daty. Ukázalo se například, že respondenti pracují s širší koncepcí nenávistných projevů než odborná veřejnost, protože s nimi přicházejí do styku. Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ říká Michal Kormaňák, analytik Ipsos.

Aktualizaci přístupu k problematice nenávistných projevů online prosazuje i Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce. Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší.“

„Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Services Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ říká Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.

„Pro zajištění skutečně účinné ochrany obětí nenávistných projevů nejen online, případně i kyberšikany, je zásadní, aby je zákon rozeznal a uměl na ně reagovat. V rámci trestního práva jde o rozšiřování pohnutek u trestných činů spáchaných z nenávisti a jejich přísnější trestání,“ říká Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti.

Průzkum potvrdil vysoký výskyt kyberšikany. Zde platí, že 67 % adolescentů jí přímo čelilo – nejčastěji šlo o rozšiřování pomluv a lží (34 %) nebo o urážky (31 %). Pouze 6 z 10 obětí kyberšikany se někomu svěřilo. Nejméně se svěřovali chlapci – jejich ochota svěřovat se klesá s věkem.

Co se týče nenávistných projevů online, mladí na ně často nijak nereagují a ignorují je. 49 % všech mladých lidí bylo v posledních 12 měsících vystaveno nenávistným projevům jednou týdně nebo častěji. Více jde o členy ohrožených skupin – 59 %, a konkrétně mezi LGBT+ mladými lidmi dokonce nebyl nikdo, kdo by se s nenávistnými projevy online nikdy nesetkal. Nejčastěji byly namířeny proti Ukrajincům (50 %) a LGBT+ lidem (43 %). Na takové projevy pak 45 % mladých lidí reaguje aktivně a 35 % pouze pasivně – často si dotyčného člověka zablokují na sociální síti. Zároveň to jsou právě členové ohrožených skupin, kteří v 66 % případů reagují aktivně, tj. oznámili nenávistný obsah sociální síti, přidali komentáře s fakty či podpořili komentář, který nenávistnému projevu odporoval. Ve 42 % případů je k tomu motivuje potřeba zastat se dotčeného člověka.

„Nenávist ve veřejném prostoru někdy překračuje hranice zákona, vždy ale hranice obyčejné lidské slušnosti. V posledních měsících jsme i v médiích viděli řadu případů mezi školáky, kdy zůstává člověku rozum stát nad jednáním některých studentů. Čísla nyní máme. Ta veřejnosti předkládáme a pevně věříme, že se odborná veřejnost zamyslí i nad příčinami a další možnou prevencí. I my v T-Mobilu se dlouhodobě zaměřujeme na budování bezpečného a respektujícího online prostředí. Průzkum pomůže nejen specializovaným organizacím problém efektivněji řešit – edukací, prevencí, ale věřím, že i školám může pomoci zaměřit se na prevenci a ochranu těch nejzranitelnějších z nás,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.

Průzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu – v rámci ní probíhá například kampaň No Hate nebo grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu projektů zabývajících se předsudečným násilím.