konkurenceschopnost Archivy

28. režim: Evropská konzultace startuje. Je to příležitost pro startupy, kterou si Česko nesmí nechat ujít

Praha 9. července 2025 – Evropská komise spouští veřejnou konzultaci k tzv. 28. režimu – novému právnímu rámci, který má startupům a rychle rostoucím firmám umožnit podnikat napříč EU podle jednotných pravidel. Do konzultací se mohou zapojit jednotlivé členské státy, firmy, jednotlivci, i profesní organizace. Cílem je odstranit překážky způsobené roztříštěností národních legislativ a posílit konkurenceschopnost evropských rychle rostoucích firem. Legislativní proces má být zahájen v prvním čtvrtletí roku 2026, a pokud má mít režim reálný dopad ještě do konce mandátu současné Evropské komise, je potřeba jednat rychle. Česká republika už první krok k podpoře takových firem udělala – před začátkem prázdnin schválila zákon o zaměstnaneckých akciích (ESOP), který startupům pomáhá udržet klíčové talenty.

„Pro startupy a další firmy, které chtějí od počátku růst mezinárodně, by 28. režim mohl znamenat zjednodušení právních postupů, snížení administrativní náročnosti a lepší přístup na různé trhy EU. Ačkoliv není režim určen výhradně pro startupy, jeho přínosy pro rychle rostoucí a inovacemi poháněné podniky by mohly být zásadní,” komentuje Arthur Jordão, výkonný ředitel European Startup Nations Alliance (ESNA).

Právní roztříštěnost brzdí růst evropských startupů

Startupy se potýkají s právní nejistotou, vysokými náklady na zakládání a správu firem v různých členských státech a s omezenou mobilitou kapitálu i talentu. Právě právní roztříštěnost je jedním z hlavních důvodů, proč evropské startupy nedosahují globálního měřítka – shodli se na tom zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Czech Founders, CzechInvest, České startupové asociace, Evropské komise a ESNA při debatě, která se koncem června uskutečnila v Praze.

Cílem 28. režimu je vytvořit volitelný evropský právní rámec, který bude fungovat paralelně s národními právními systémy a startupům nabídne digitální a srozumitelnou infrastrukturu. Podle návrhu iniciativy EU Inc, kterou podepsalo více než 16 tisíc lidí napříč evropskými startupovými ekosystémy, by měl režim zahrnovat jednotná pravidla pro zakládání a správu firem, digitální obchodní rejstřík, standardizované právní dokumenty i flexibilní rámec pro zaměstnanecké akciové programy.

„Teď mají jednotlivé členské státy včetně Česka možnost přímo se podílet na utváření konkrétní podoby 28. režimu. Nesmírně mě těší, že Česká republika v tom sehrává aktivní roli. 28. režim by mohl být pro evropské startupy zlomovým bodem. Místo řešení 27 různých právních systémů by podnikatelé mohli využít jeden jednotný volitelný rámec, který umožní rychlejší růst a expanzi napříč EU a také získávání investic od investorů mimo EU. Pro české startupy je to příležitost rozvinout křídla na evropském trhu bez zbytečné byrokracie a právních překážek,“ říká Barbora Werdmölder, ředitelka Czech Founders.

Zdanění až po prodeji a výjimka z odvodů

Nový právní rámec pro zaměstnanecké akcie je významný krok, který Česká republika směrem k podpoře startupů učinila. Umožní firmám motivovat zaměstnance podílem na firmě – nástrojem, který je pro startupy často klíčový, protože v počátečních fázích nemohou platově konkurovat zavedeným firmám. Možnost nabídnout podíl na firmě tak významně posiluje jejich šanci získat a udržet špičkové odborníky.

Zaměstnanci budou nově odvádět daň z příjmu až při prodeji svého podílu. Při splnění zákonných podmínek zároveň nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Režim je dobrovolný a firmy se do něj přihlašují prostřednictvím Finanční správy. „Zkušenost se zaváděním zákona o zaměstnaneckých akciích ukázala, že i v Česku umíme připravit moderní legislativu, která startupům reálně pomáhá. Právě tyto zkušenosti chceme vnést i do evropské debaty,” říká Markéta Přenosilová, startup ambasador v CzechInvest, členka správní rady Czech Founders a dřívější předsedkyně představenstva ESNA.

Startupy z Evropy mizí do USA

Nedostatečně sjednocené podmínky napříč členskými státy jsou důvodem, proč je vytvoření 28. režimu tak naléhavé. Evropa je sice silná ve vzniku inovací, ale opakovaně selhává v jejich škálování. Až 30 procent evropských scaleupů se za posledních 15 let přesunulo mimo EU – nejčastěji do Spojených států, které nabízejí jednodušší právní prostředí, vyšší dostupnost kapitálu a otevřenější přístup k riziku.

Zahraniční investoři často nevstupují do českých firem ne kvůli kvalitě produktů nebo technologií, ale kvůli nákladům a nejistotě spojené s právním prostředím. Rozdílné národní režimy v oblastech jako je insolvence, korporátní struktura nebo akcionářská práva zvyšují transakční náklady natolik, že investoři raději volí firmy ze známějších jurisdikcí.

Výsledkem je, že i české firmy kvůli zahraničnímu kapitálu – ale i jednodušší legislativní infrastruktuře – často relokují do Lucemburska, Nizozemska nebo USA. To byl i případ společnosti Draslovka, která při snaze získat investici ve výši 800 milionů dolarů narážela u investorů opakovaně na obavu z českého sídla. Přes 25 procent oslovených investorů odmítlo vstup právě kvůli české jurisdikci. Firma nakonec vytvořila investiční strukturu v Lucembursku – nikoliv kvůli zásadním rozdílům v právu, ale kvůli jeho vyšší důvěryhodnosti.

„Abychom situaci s odchody a prodeji startupů do USA zlepšili, potřebujeme si doma i na úrovni Evropy odpracovat hodně úkolů. ESOPy jsou jen první krok. Pro zjednodušení života startupů dává smysl zavést po vzoru Španělska startupový zákon. Pro rozmnožení kapitálu na počáteční investice schválit model na bázi britského EIS, který vytvoří lepší podmínky pro andělské investory. V celé Evropě musíme celkově posílit kapitálové trhy, abychom měli po ruce i ty opravdu velké peníze pro investice do scale-upů a firem, které už bojují na globálních trzích,“ zdůrazňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Evropa se musí naučit riskovat a firmám uvolnit ruce už na startu

Evropské startupy často ztrácejí tempo už při samotném zakládání firmy. Zdlouhavé procesy, vysoká administrativní zátěž a právní nejistota kontrastují s prostředím v USA, kde lze podnik spustit během několika kliknutí a kde se podnikatelské selhání bere jako přirozená součást růstu. Evropa nejenže potřebuje zjednodušit formality, ale také změnit přístup – podpořit podnikavost, ambice a chuť riskovat.

Veřejná konzultace k tzv. 28. režimu právě probíhá a potrvá až do 30. září 2025. Stačí vyplnit elektronický formulář na portálu Evropské komise. „Chceme, aby se do konzultací zapojila co nejširší škála aktérů – od startupů a investorů po profesní asociace či veřejnou správu. Každý relevantní názor může pomoci lépe nastavit pravidla, která budou funkční napříč celou unií. Všechny připomínky důkladně zanalyzujeme a zohledníme při přípravě finální podoby návrhu,“ uzavírá Josef Schwarz, ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice.

O Czech Founders

Czech Founders je nezisková organizace, která od roku 2019 sjednocuje komunitu více než 1 000 českých zakladatelek a zakladatelů startupů s globálními ambicemi. Technologické podnikatele propojuje prostřednictvím meetupů, networkingových akcí a edukativních programů, podílí se současně i na řadě iniciativ, které rozvíjejí podnikavost. Tým Czech Founders přináší například komunitní Slack pro foundery #Forum; pravidelně pořádá Founders’ Breakfast, kde se startupisté mohou inspirovat příběhy ostatních a v tomto roce bude pilotovat Czech Founders Week pro střední školy. Czech Founders dlouhodobě mapuje český startupový ekosystém skrze otevřená data a výzkumy. České startupy také reprezentuje při jednáních se státní správou a politickou reprezentací, jak na půdě Evropské komise, tak na mezinárodních akcích i v médiích.

Evropa je drahá, firmy z ní utíkají. V zahraničí hledají levnější pracovní sílu i energie

PRAHA, 14. DUBNA 2025 – Výroba v Evropě se firmám prodražuje. Proto z ní ve velkém odcházejí, cílovou destinací je Asie. Problém pro Česko představuje zejména stěhování firem z Německa. Českým firmám se tak vzdaluje jeden z hlavních odběratelů.

Drahé energie, nedostatek pracovní síly a přísné regulace – to jsou hlavní důvody, proč stále více firem opouští evropský trh. „V poslední době se stále častěji setkáváme s tím, že firmy řeší, jak zůstat konkurenceschopné, když výroba v Evropě zdražuje. Přesuny výroby do zahraničí, hlavně do zemí s levnější pracovní silou a energiemi, jsou čím dál běžnější. Firmy nejčastěji přesouvají svou výrobu do asijských zemí, jako je Čína, Indie, Vietnam, Indonésie nebo Bangladéš, důvodem jsou výrazně nižší mzdy než v Evropě a zároveň nižší náklady na energie, nájmy a suroviny. Dalším podstatným argumentem pro přesun je to, že Asie je nejrychleji rostoucím trhem na světě, zejména Čína a Indie. Firmy tak chtějí být blízko zákazníkům a zvýšit svou konkurenceschopnost. Podstatným důvodem je také to, že některé evropské regulace jako například přísné ekologické normy nebo vysoké daně jsou v Asii mírnější, což snižuje náklady na podnikání. Mnoho asijských zemí navíc nabízí daňové úlevy a pobídky pro zahraniční investory,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Stěhování firem mimo Evropu výrazně ovlivňuje český pracovní trh. „Pokud firma přesune výrobu do Asie, často to znamená propouštění zaměstnanců v Česku. Přesun továren negativně ovlivňuje regiony, kde byly velkými zaměstnavateli, a vlivem jejich odchodu dochází k masivnějšímu propouštění. Firmy často ponechají v Česku vývoj, výzkum a manažerské pozice a přesunou jen výrobu. Nejvíce ohroženy jsou tak nízkokvalifikované pozice ve výrobě. Týká se to především firem z oblasti automotive, textilního průmyslu a chemického průmyslu, pro které drahé energie a přísné evropské regulace dělají výrobu v Evropě méně atraktivní. Zároveň pokud firmy přesouvají výrobu do levnějších zemí, může to brzdit růst mezd v Česku. Firmy totiž mohou mít menší motivaci zvyšovat mzdy, když mají levnější alternativy v zahraničí,“ upozornila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Problém pro českou ekonomiku představuje odliv firem z Německa – to je jedním z hlavních odběratelů českých firem. „Hlavní dopady jsou vidět v regionech, kde je spousta výrobních firem závislých na exportu. To jsou například Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj nebo části Pardubického kraje. Když německé firmy omezují výrobu nebo ji přesouvají jinam, ovlivňuje to přímo i jejich české dodavatele. Pokud se ceny energií a dalších nákladů v Evropě nezmění, dá se očekávat, že podobné přesuny budou pokračovat. Pro české firmy to znamená velké existenční riziko,“ vysvětlil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Firmy, které se nechtějí z českého trhu stáhnout, budou muset investovat do modernizace a hledat nové odběratele. „Českým firmám by mohly pomoci investice do technologií a automatizace, které sníží jejich výrobní náklady. Důležité bude také hledat nové zákazníky. Firmy by se měly pokusit rozšířit portfolio svých odběratelů, přizpůsobit nabídku konkrétním zákaznickým potřebám nebo rozšířit své portfolio produktů či služeb, aby oslovily širší zákaznickou základnu. Výrobní firmy se dlouhodobě potýkají s personálními problémy. Odchod některých z nich by mohl pomoci těm, co zůstanou, sehnat rychleji pracovní sílu. Bude ale záležet na ochotě zaměstnanců za prací například dojíždět nebo se rekvalifikovat,“ uzavřela Gabriela Hansliková.

ADVANTAGE CONSULTING, www.acjobs.cz

Personální agentura Advantage Consulting je největší česká personální agentura v oblasti Recruitmentu. Uchazečům o zaměstnání pomáhá s jejich uplatněním na trhu práce od roku 2002. Síť poboček má po celé ČR. Zajišťuje komplexní služby v oblasti lidských zdrojů, poradenství v otázkách náboru a hodnocení nových či stávajících zaměstnanců.

4 tipy pro malé a střední firmy, jak si udržet konkurenceschopnost na rychle se vyvíjejícím trhu

Malé a střední firmy (SME) musely vždy hledat a využívat všech cest k tomu, aby si udržovaly konkurenceschopnost. Během posledních dvou let nabyla však tato potřeba zcela nového významu. Kvůli pandemii covid-19 a s ní souvisejícími omezeními musely mnohé menší firmy na dlouhou dobu zavřít nebo omezit své podnikání a přicházely o příjmy. Snadný nebyl ani přechod na vzdálenou či hybridní práci, zejména s ohledem na omezené rozpočty a rychle se vyvíjející trh pracovních sil a technologií. Jak si mohou malé a střední firmy udržet svou konkurenční výhodu?

Urychlení digitální transformace

Nedávný World Economic Forum whitepaper odhalil, že malé a střední firmy jsou stále na nízké až střední úrovni technologické vyspělosti. Jen méně než čtvrtina z nich (23 %) uvedla, že změny způsobené pandemií vedly k urychlení jejich digitální transformace. Nicméně ty, které zavádějí nové technologie, jako je například umělá inteligence, a pokračují v přechodu na cloudové systémy, zaznamenávají díky lepšímu přístupu na nové trhy, plynulejším operacím a snížení celkových dlouhodobých nákladů znatelné zvýšení produktivity a efektivity.

Malé firmy, které digitální transformaci integrují pomalu, udržují CAPEX v krátkodobém horizontu na nízké úrovni. Ty, které k digitalizaci dozrávají, se však stávají odolnější vůči probíhajícím změnám na trhu a do budoucna si zajistí svou konkurenční výhodu.

Základním prvkem k tomuto procesu jsou cloudové technologie, které jsou zásadní pro rychlou odezvu a agilitu. Se správnými dodavateli technologií, technologiemi a odbornými znalostmi mohou firmy urychlit svou transformaci a být lépe připraveny na to, co je čeká.

Používání správných nástrojů

Důležitým prostředkem k dosažení cíle jsou zařízení, která zaměstnanci používají. Malé a střední firmy by měly otevřeně diskutovat se zaměstnanci o jejich preferencích vzhledem k zařízením, nicméně v konečném důsledku je třeba při výběru brát kromě designu v úvahu i základní funkční vlastnosti, jako je mobilita, zabezpečení, spolehlivost a konektivita. To si dobře uvědomujeme, a proto se na tyto prvky zaměřujeme při návrhu profesionálních notebooků Dynabook. Firmy by měly investovat do lehkých a kompaktních, ale přesto výkonných a dobře zabezpečených zařízení. Další věcí, kterou je na místě zvažovat, je obnovování zařízení v pravidelných intervalech, aby zaměstnanci mohli využívat nejnovější technologie zajišťující vysokou efektivitu a zároveň byla zajištěna optimální vyrovnanost mezi osobními a pracovními nároky a očekáváními.

Pro udržení osobní angažovanosti a aktivity stávajících zaměstnanců i získání nových talentovaných pracovníků je nezbytné, aby SME přijaly při výběru technologií a zařízení pro koncové uživatele model, do kterého zapojí své klíčové zaměstnance od rané fáze. Pro menší firmy jsou totiž lidé jedním z jejich nejdůležitějších aktiv – zaměstnanci jsou tváří a zároveň hlasem podnikání a jejich produktivita pohání organizaci vpřed. Jednou z nejdůležitějších cest, jak si udržet talenty, je proto v dnešní digitální éře umožnit zaměstnancům mluvit do výběru zařízení, které budou používat. Nedávná Gensler Workplace Study tento fakt potvrdila: 76 % zaměstnanců totiž tvrdí, že možnost volby technologií by pozitivně ovlivnila jejich výkon, a 60 % respondentů uvedlo, že by to pravděpodobně mělo kladný vliv i na jejich pracovní spokojenost. Přilákání a udržení talentů poskytuje firmám další způsob, jak si udržet náskok před konkurencí.

Zvýšení obratnosti a přizpůsobivosti

Dalším klíčovým prvkem při hledání a využívání nových příležitostí je agilita a adaptabilita firmy. Faktem je, že SME nedisponují takovými zdroji jako velké společnosti, a proto je určujícím faktorem pro udržení kroku s neustále se měnícím technologickým prostředím a rostoucí poptávkou spotřebitelů jejich flexibilita. Skvělý způsob, jak zůstat před konkurencí, je proto někdy obrazné vystoupení z řady. Podle McKinsey Agile Tribe mají agilní firmy až 70% šanci udržet se v horní kvartile organizačního zdraví – což je jeden z nejlepších ukazatelů dlouhodobé výkonnosti.

Na agilitu malých a středních firem mají největší a nejpozitivnější dopad technologie využívající umělou inteligenci. Své místo zde mají také nástroje pro spolupráci umožňující vzdálenou práci, automatizaci a v neposlední řadě analýzy, které pomáhají spravovat a chápat zákazníky i zaměstnance. Pokročilá analýza dat může managementu pomoci odhalit kritická místa, zlepšit efektivitu a identifikovat oblasti pro optimalizaci. Pro SME mohou generovat tento druh dat pro analýzu digitalizované operace.

Důležitost outsourcingu

Efektivní konkurenční výhody přináší také outsourcing, který je však třeba aplikovat opatrně. V období růstu mohou například společnosti potřebovat další zaměstnance, ale nemohou si dovolit najmout je na plný úvazek nebo náklady na ně vynakládat dlouhodobě. Pro malé a střední firmy je proto výhodný outsourcing, který jim může pomoci získat přístup k novým talentům, udržet si růst a zároveň udržet jádro týmu zaměřené na nejdůležitější interní úkoly.

Klíčovou výhodou outsourcingu je to, že se SME mohou soustředit na svou nejvyšší prioritu: zajištění konkurenceschopnosti. Základem podnikání je individualita, kterou lze shrnout do jednoduché otázky: Co může firma nabídnout oproti svým konkurentům? V plně vytíženém konkurenčním prostředí mohou firmy toto hledisko snadno ztratit ze zřetele, a proto je důležité pamatovat na to, že některé věci by neměly být outsourcovány. Všeobecně platí, že vše, co dává SME jeho originalitu a hodnoty, by mělo zůstat uvnitř společnosti. Outsourcing je vhodné využít k úkolům back-office, které ušetří čas a umožní firmám soustředit se na to nejdůležitější.

Potřebou každé firmy je nalezení a udržení konkurenčních výhod. Vhodnou cestou k tomuto cíli může být vyvážená kombinace uvedených bodů: urychlení technologické transformace, využití správného hardwaru, zachování flexibility a otevřenosti změnám a využití správných partnerů k outsourcingu.