Štítek: JA Czech

Stovky českých škol už přijaly podnikavost jako klíčovou kompetenci pro 21. století. Poptávka po programech organizace Junior Achievement vzrostla meziročně o 49 procent. Cílem není líheň byznysmenů, výuka podporuje přirozenou zvídavost dětí a chuť měnit věci k lepšímu. Zařazení podnikavosti do školních osnov je výrazným krokem k modernizaci vzdělávání.

Podle průzkumů Asociace podnikavé Česko (APČ) však třetina Čechů vnímá „podnikavost“ negativně a přisuzuje jí dovednosti typu „naučit se krást“ či „obohatit se na úkor druhých“. Další třetina obyvatel pak pojem spojuje pouze se samostatným podnikáním a tvorbou ekonomických hodnot. „Představa, že děti ve škole učíme, jak založit firmu, jak vydělat peníze, jak vyrábět a obchodovat, už je trochu přívětivější, ale stále velmi okleštěná. Podnikavost je především růstové nastavení mysli, znamená být iniciativní, kreativní a vidět svět jako síť příležitostí, nejen jako zdroj překážek. Podnikavý člověk může založit komunitní centrum stejně jako prosperující firmu, může svými nápady pomoci lidem v ulici, kolegům v zaměstnání a díky svým aktivitám být spokojený sám se sebou. Jde o to mít pozitivní přístup k životním výzvám, nebát se chyb a selhání, a v tom má české školství ještě hodně co dohánět,“ poukázal Martin Smrž, ředitel neziskové organizace Junior Achievement (JA Czech).

Jak potvrdil průzkum agentury jsns.cz pro organizaci Člověk v tísni v roce 2023, spokojenost středoškoláků se svým životem i školou obecně klesá. Výuka je neoslovuje – učí se něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %), učitelé nepodávají látku zábavně (41 %) a přistupují ke studentům arogantně (28 %). Od školy více než 53 procent studentů očekává, že je naučí finanční gramotnosti. „Praktické programy pro výuku podnikavosti toto vše reflektují. Rozvoj podnikavého myšlení je o tom nechat děti pracovat samostatně na vlastních projektech, přenechat jim iniciativu a sledovat, jaká řešení nalézají. Neupozorňovat na chyby, ale nechat žáky, ať se z chyb poučí a posunou se dál. A v tomto principu je úplně jedno, jestli jde o batole, které zaujatě tvoří hrad z písku, nebo středoškoláka, který vymýšlí technologické inovace na Innovation campu s mentory z firem,“ podotkl Martin Smrž.

S ohledem na osobní naplnění, sociální cítění i zaměstnatelnost ve 21. století určila Evropská komise osm klíčových kompetencí, které by členské státy měly zahrnout do rámcových vzdělávacích programů. Podnikavost je mezi nimi. „Jedná se o balík kompetencí jako schopnost komunikace s lidmi, znalost cizích jazyků, matematická nebo digitální gramotnost. I přes doporučení Evropské komise však přímá zmínka o podnikavosti v Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR chybí a školy měly dosud málo informací. V posledním roce se nám však podařilo navázat významnou spolupráci s kraji a jsme pro školy viditelnější, navíc nabízíme programy na nová témata jako AI, krypto, na která školní výuka nedokáže tak pružně reagovat. Počet studentů zapojených do našich aktivit stoupl meziročně o 49 procent,“ uvedl ředitel JA Czech. Programy české kanceláře největší světové vzdělávací organizace Junior Achievement nyní využívá 34 procent středních škol v Česku.

Změny v moderním světě přicházejí rychle a neustále. Schopnost adaptace a inovace může rozhodnout o úspěchu i celkové životní spokojenosti člověka. „Na mladé generaci visí klimatické změny, jejich tématem bývá udržitelnost a právě podnikavé myšlení může studentům pomoci stát se hybateli pozitivních změn ve společnosti. Je potřeba si ale věřit a vědět, že to má smysl, neříkat si ‚na to jsem malý pán‘, jako to mají zakořeněno generace před nimi,“ dodal Martin Smrž.

Podnikavost zkrátka znamená chodit s hlavou otevřenou, dívat se kolem sebe a přemýšlet, co bych mohl změnit. Nedá se naučit jen přihlížením a posloucháním učitele. Dá se ale trénovat, posilovat, když se věci zkouší, když se jde do akce. „Rozvoj podnikavosti na školách se zaměřuje na praktické zkušenosti a příklady ‚ze života‘. Detailní metodika programů zahrnuje posílení celého spektra dovedností, jako je schopnost samostatně přemýšlet, hledat řešení problémů, nalézat zdroje pro jeho realizaci a úkol dotáhnout do konce. S tím souvisí poznání svých silných a slabých stránek, být schopen plánování i týmové spolupráce. S některými dovednostmi už se člověk narodí, například přirozená zvědavost, touha objevovat a činit věci lepším, ovšem jinak nastavený vzdělávací systém toto v dítěti postupem času utlumí. Výuka podnikavosti na školách zahrnuje dovednosti, které jsou důležité jak v profesním, tak v osobním životě, a její přínos v budoucnu pocítí každá společnost,“ míní Martin Smrž.

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.

 

Až 16 miliard eur ročně by evropské ekonomice přineslo vyšší zapojení žen do technických profesí. Počty strojařek, inženýrek nebo ICT odbornic ale příliš nerostou. Evropský program Girls Go Circular pomáhá dívkám objevit jejich potenciál pro technické obory, předsudkům navzdory. V Česku ho letos vyzkoušely první střední školy.

Vzdělávací program iniciovaný Evropskou komisí a Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) vznikl v roce 2020. Od letošního jara je skrze organizaci Junior Achievement Czech
(JA Czech) přístupný také dívkám v Česku. „Hnací silou budoucích profesí jsou technologie a udržitelné inovace. V tomto digitálním, zeleném přerodu pracovního trhu však ženy a dívky za muži zaostávají. Po celé Evropě tvoří pouhou třetinu absolventů technických a vědních oborů a 17 procent pracovní síly v technickém sektoru. Inkluzi žen do těchto oblastí se EU rozhodla podpořit programem Girls Go Circular. Jeho metodika, založená na praktickém učení, podněcuje dívky k řešení technických úkolů a ukazuje, v jakých odvětvích se lze jako vědecký či technický pracovník uplatnit, včetně módy, životního prostřední, zdraví či stravování,“ uvedl Martin Smrž, ředitel JA Czech, která v Česku program realizuje.

Dlouhodobý nepoměr mezi pohlavími v technických oborech je stále patrný už na vysokých školách. Podle evropských přehledů mají ICT obory 19 procent a obory STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) 41 procent absolventek. V Česku je rozdíl ještě propastnější – technické obory studuje 28 procent dívek, v ICT jejich podíl nedosahuje ani na pětinu (18 %). „Dívky odmala čelí stereotypům, které jim v rozvoji technických schopností spíš brání, nevytváří si k technice vztah. Přesto sledujeme, že se zájem studentek středních škol o nabízené technické programy zvyšuje – buď je to dílem osvíceného učitele, anebo i chuť jednotlivých dívek neformálně se vzdělávat. Klíčovou roli pro rozšíření programu do škol ale vidím u EU, která do detailně propracovaných materiálů investovala nemalé prostředky a může program nabízet školám přes místní ministerstva a úřady. Věřím, že s vyšší propagací přímo ze strany EU by byl zájem na českých školách obrovský,“ míní koordinátorka programu Girls Go Circular Gabriela Repková.

Online vzdělávací platforma vyvinutá v rámci programu – „Circular Learning Space“ – nabízí studentkám výběr z 18 vzdělávacích modulů, dvou základních o podnikání a oběhovém hospodářství, plus zbytek tematických dotýkajících se oblastí jako elektronický odpad, změna klimatu, potraviny, plasty až po umělou inteligenci a robotiku. „V modulech jsou po registraci do systému zdarma přístupné interaktivní lekce a skupinové praktické úkoly, které jsou inspirovány situacemi z reálného života. Během čtyř až devíti výukových hodin se studentky seznámí s cirkulární ekonomikou, zlepší si své technické a digitální znalosti a zdokonalí důležité měkké dovednosti či podnikatelské kompetence. Metodika výuky zapojuje studentky do cvičení založených na výzvách, jako je vytvoření makety aplikace, vývoj prototypu produktu nebo plánování obchodního modelu,“ uvedla Gabirela Repková.

Registrovat se do programu může prakticky kdokoli, primárně je však určen dívkám ve věku 14 až 19 let, kterým jak tvůrci doufají, otevře cestu ke studiu technických oborů. Středoškolačky se mohou navíc v programu účastnit soutěže s mezinárodním přesahem, a to v tříčlenných týmech. „Program může a nemusí být soutěžní, učitelé ho mohou využít pro výuku celých tříd, bavit bude i chlapce, kteří se mimo jiné naučí vnímat dívky jako rovnocenné kolegyně. Každý učitel může využít kompletně dostupnou a zpracovanou metodiku výuky, včetně soutěže pro dívčí týmy, anebo se při výuce nechá jen inspirovat vzdělávacím modulem a ‚sám si poradí‘, jak studentům co vysvětlit, nebo společně procházejí praktickými úlohami. Materiálu je dostatek na celý školní rok i víc, pokud by chtěl učitel probrat všechny tematické moduly, zároveň si ale může vybírat jen některé, co se mu hodí zrovna do osnov, a těm věnovat jedno- až dvoudenní seminář nebo týden dva výuky s dvouhodinovou dotací,“ přiblížila Gabriela Repková.

V tuto chvíli má program Girls Go Circular přes tisíc zapojených škol a více než 60 000 registrovaných uživatelů po celé Evropě. Přístupný je online ve 24 jazycích. Od června se k nim přidala také čeština a ukrajinština. „V rámci čtvrtého ročníku programu Girls Go Circular se studentky ponořily do světa umělé inteligence (AI) a prozkoumaly její potenciál pro řešení skutečných společenských výzev. Dnešní svět je stále více ovlivňován AI a mladí lidé musí pochopit, jak funguje, aby mohli kriticky posoudit její dopad na společnost, využívat ji eticky a zmírnit potenciální rizika,“ poukázal Martin Smrž.

Letošní první účastnice z Česka měly na splnění výzev pouze dva měsíce. Přesto se do soutěžní části programu s mezinárodní uzávěrkou koncem června přihlásilo šest odhodlaných týmů. „Studentky měly za úkol přijít s nápadem na nástroj umělé inteligence, který by pomohl snížit nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti podle jejich výběru (vzdělávání, zaměstnání, věda, umění, sport a další). Pro prezentaci svého nápadu musely vyplnit formulář zaměřený na výzkumnou metodu Design Thinking a představit svou vizi v tříminutovém videu v angličtině. Soutěžící nemuseli vytvořit skutečnou umělou inteligenci, ale měli se zamyslet nad účelem své AI, nad daty potřebnými k trénování jejího modelu a nad společenskými a ekologickými důsledky spojenými s jejím vývojem,“ doplnila Gabriela Repková.

Vítězný tým bude reprezentovat Česko na Fóru žen a dívek ve STEM, které se uskuteční 8.-11. října 2024 v Budapešti.

Výsledky národní soutěže Girls Go Circular:

1. tým Soraya AI (International School of Prague) – aplikace na řešení problémů rodové nerovnosti na pracovištích, ženám pomůže nalézt mentorky a zvýšit vlastní kariérní příležitosti.

2. tým equAl (Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava) – projekt na úpravu rodově zabarveného jazyka v životopisech, který přispívá k rovným příležitostem v žádostech o zaměstnání.

3. Nesterica (Gymnázium Teplice) – vzdělávací platforma, která pomocí her a interaktivního obsahu podporuje genderově neutrální chování a snaží se snižovat zažité rodové stereotypy.

Zdroje TZ: Women in Digital Scoreboard 2021; ČSÚ: Studenti a absolventi ICT oborů vysokoškolského studia, ČSÚ: Studenti a absolventi přírodovědných a technických oborů vysokoškolského studia

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

V exekuci je nyní 647,5 tisíce Čechů, kteří dohromady čelí čtyřem milionům exekučních řízení. Čísla ale pomalu klesají, před třemi lety bylo v tuzemsku dlužníků bezmála 800 tisíc. Finanční gramotnost ve společnosti sílí a stále větší prostor dostává i ve školní výuce. Největší vliv na tom, jak se člověk naučí hospodařit s penězi, má ale stále rodina.

Odborníci se shodují, že mluvit s dětmi o hodnotě peněz je dobré už v předškolním věku, a školy se tomu přizpůsobují. Poptávka po výukových programech zaměřených na finanční gramotnost a podnikavost vzrostla meziročně o 40 procent. Ten pro nejmenší děti JA Moje První Peníze využívají desítky mateřských a základních škol. „Zkušenosti ukazují, že malé děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost. Podle odhadů našich lektorů, které potvrzují i učitelé v mateřských školách a na prvních stupních základních škol, věří až tři čtvrtiny dětí, že peníze naděluje bankomat – jen tak, na požádání. Na jednu stranu je to úsměvné, ale na druhou také rizikové. Výuka k finanční gramotnosti by měla fungovat optimálně od mateřské školy, kde se děti učí, jak peníze fungují, až po střední vzdělávání, kde si mohou studenti vyzkoušet i reálné podnikání,“ uvedl Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech), která podporuje výuku finanční gramotnosti v Česku od roku 1992.

1. JAKOU PRÁCI DĚLAJÍ MÁMA S TÁTOU?

O zaměstnání svých rodičů nic netuší víc než polovina předškoláků a prvňáčků, i to je přitom pro pochopení peněz a toho, odkud se berou, klíčové. „Děti nemusí hned správně pojmenovat profesi, že je maminka například účetní, ale mohly by vědět, že dělá v kanceláři a pracuje s penězi, nebo tatínek – manažer call centra, že pracuje s lidmi, kteří volají jiným lidem a pomáhají jim vyřešit problémy. Děti však často nedokáží říct ani přibližně, jak a s čím rodiče pracují,“ poukázala Jana Machciníková, projektová manažerka JA Czech.

Výrazný rozdíl v povědomí o penězích pak podle realizátorů vzdělávacích programů nastává u dětí ve druhé třídě základní školy. „Bezmála všichni druháci už vnímají fakt, že peníze se vydělávají prací, a umí alespoň popsat, čím se rodiče živí. Skutečný střet představ a reality ale přichází až na střední škole kolem třetího ročníku, s prvními zkušenostmi z vlastních brigád nebo z prvních pokusů o podnikání v programu JA Studentská firma. Do té doby hodnotu peněz a finanční plánování příliš neřeší,“ míní Jana Machciníková.

2. CO JE POTŘEBA A CO PŘÁNÍ?

S věkem přibývá vnějších faktorů, které hodnotu peněz v dětských očích odkrývají. Zásadní vliv má na děti rodina, pomoci mohou ale také rozvojové programy pro mateřské a základní školy. „Čím dřív děti pochopí úlohu peněz ve společnosti, tím líp. Proto byl vyvinut celosvětový program JA Moje První Peníze, který umožňuje dětem od pěti do osmi let lépe pochopit například významy slov ‚potřeba‘ a ‚přání‘ nebo hravým způsobem ukazuje, jak mohou peníze ovlivňovat život. Za poslední čtyři roky, co tento program nabízíme mateřským školám a prvním ročníkům základních škol, jím prošlo kolem deseti tisíc dětí,“ řekl Martin Smrž.

Před nástupem do školy by měly děti například vědět, co znamená šetřit. Pokud utratí všechny své peníze za jednu věc, měly by chápat, že další už si pořídit nemohou. „Prvňáček by měl vnímat, že nové vybavení, jako je aktovka nebo penál, není zadarmo, i kdyby je měl dostat například jako cenný dar k narozeninám či k Vánocům místo hračky. Jako rodič mohu na hodnotu peněz poukazovat v každodenních situacích – vysvětlením a názornými ukázkami, kolik co stojí. Touží dítě například po plyšákovi za 150 korun a stejně tak touží po čokoládě? Dejte mu na výběr: dobře, jedno ti rádi koupíme – rozmysli si, zda to bude plyšová hračka, kterých už máš doma několik, anebo si za stejnou cenu můžeš vzít víc čokolád a podělit se i s ostatními,“ popsala Jana Machciníková.

3. KOLIK STOJÍ DOMÁCNOST?

Starší děti už tolik na rodiče nedají, o to víc jsou ale konfrontovány s vrstevníky, často ze zcela odlišných poměrů. Rozdíly v kapesném mezi spolužáky jsou obrovské a dětem, které nerozumí nakládání s penězi, se špatně vysvětlují. „Jsou rodiče, kteří svému dítěti na střední škole dávají platební kartu se 30 000 Kč měsíčně. Jak si asi stojí mezi spolužáky, jaká má privilegia? Co to udělá se studentem stejné třídy, který má 500 Kč na měsíc? S dětmi od 2. stupně ZŠ je určitě možné probrat třeba rozpočet domácnosti nebo propočítat, jak a za jak dlouho bychom se dopracovali třeba k novému autu, domu a podobně. V tomto věku je také dobré na příkladu ukázat nástrahy dluhové pasti zejména u nebankovních půjček,“ doporučil Martin Smrž.

4. CO SE STANE, KDYŽ PENÍZE DOJDOU?

Podle koordinátorů programů finanční gramotnosti na českých školách by mělo dítě dostávat kapesné až od chvíle, kdy má pravidelné platby a potřebuje je uhradit. Například na stravování mimo školní jídelnu, na dopravu do školy, kroužky, tréninky, zábavu s kamarády v kině nebo na koncertě. „Pokud se rozhodneme dát drobnější kapesné i mladšímu dítěti základní školy, třeba na pamlsky, měla by to být jednotná částka na přesně stanovené období – týden nebo měsíc. Tím získá zkušenost ‚když utratím všechno hned, pak nemám nic a musím čekat‘ a zkušenost ‚plánování a rozhodování o útratách‘,“ podotkla Jana Machciníková.

Zároveň však odborníci varují před brzkým zavedením platební karty u nezralých dětí. „Je velmi důležité, aby děti nejdříve pochopily, odkud se peníze berou, jak se získávají, a měly zkušenost s jejich vyděláním, například za větší pomoc v domácnosti nebo na zahradě. Vždy v souladu s motivací – ideálně toho, na co si dítě šetří nebo jak chce s penězi následně naložit, od koupě zmrzliny přes příspěvek na lepší mobil až ke koupi domácího mazlíčka, dle věku dítěte. K takové zkušenosti je bezpodmínečně nutné motivovat děti fyzickými penězi, tedy hotovostí. Platební karta je jako hrát si střílečky na počítači. Dítě utrácí virtuálně bez skutečných následků. Proto patří, za jasných podmínek mezi rodičem a dítětem, do rukou až studentům střední školy,“ vysvětlila Jana Machciníková.

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.

Vyplatí se pracovat už na střední škole? Mezi mladými Evropany je to běžná praxe, v Česku rarita. Podle vzdělávací organizace Junior Achievement Czech (JA Czech) je mnohdy přínosnější být aktivní ve studentských programech, účastnit se soutěží nebo se pustit do vlastního projektu.

Česko figuruje v zaměstnání studentů na chvostu tabulky evropských zemí. Ve věku 15 až 29 let si během formálního vzdělávání přivydělává 8,4 procenta Čechů, to je třikrát méně, než činí evropský průměr (25 %). Nejvyšší podíl mladých lidí zaměstnaných při studiu mají podle údajů Eurostatu v Nizozemsku (73 %), Dánsku (52 %) a Německu (45 %). Naopak nejnižší podíly vykázalo Rumunsko (2 %), Slovensko (5 %) a Maďarsko (6 %). „Dynamika přechodu mladých lidí ze škol na pracovní trh se v jednotlivých zemích EU výrazně liší. Rozdíly jsou dány národními vzdělávacími systémy, dostupností odborné přípravy, charakteristikou trhu práce i kulturními faktory. V Česku je obvyklé, že se středoškoláci věnují výhradně studiu a zaměstnání hledají až po maturitě či vyučení, případně na vysoké škole, kde je studijní rozvrh flexibilnější. Rodiny po středoškolácích chtějí, aby hlavně dokončili vzdělání, a firmy jejich zaměstnání stále považují za riskantní,“ uvedl Martin Smrž, ředitel JA Czech.

Na druhou stranu podle průzkumu Eurostudent VII za období 2017-2020 má Česká republika téměř nejvíc pracujících vysokoškoláků v EU – v prezenční formě studia potvrdilo pravidelný výdělek 70 procent studentů, v kombinované formě studia až 95 procent respondentů. „Maturita je v Česku mezníkem, který odděluje dvě naprosto odlišné skupiny studentů – středoškoláky, kteří jsou absolutně závislí na podpoře rodičů a nepracují téměř vůbec, a vysokoškoláky, z nichž zůstává mimo pracovní trh pouhých sedm procent. To už je úplně jiný příběh – u vysokoškoláků rodiče přivýdělek vítají a zaměstnavatelé o studenty různých oborů velmi stojí,“ podotkl Martin Smrž.

Otázkou je, jak jsou mladí Češi po střední škole na zaměstnání připraveni, zda si troufnou vybírat práci v rámci svého profesního rozvoje, nebo poptávají jen brigádnické pozice mimo svůj obor. „Osobně si nemyslím, že by si děti na střední měly přivydělávat během školního roku. Čas mohou využít k poznávání světa práce i jinak. Současný středoškolák se může přihlásit do řady podnikatelských soutěží, sledovat webináře, navštěvovat konference, účastnit se různých studentských iniciativ, dnů u vytipovaného zaměstnavatele (Explore & Connect) a tím rozvíjet své osobní portfolio realizovaných aktivit a úspěchů. Zmíněné akce mají pro budoucí uplatnění středoškoláka minimálně stejný přínos, ne-li větší než občasný přivýdělek,“ míní Martin Smrž.

Nejvyšší zaměstnanost středoškolských studentů je tradičně v oborech, kde chybí nejvíc pracovníků. „ICT Firmy se na studenty přímo zaměřují, je jednodušší si kvalitního pracovníka „vychovat“, než ho později přetahovat odjinud. 70 procent našich studentů chodí pracovat do firem, má živnostenský list nebo buduje své vlastní projekty. Je dobře, že získávají zkušenosti z podnikatelské činnosti, ale skloubit vše se studiem je náročné. Určité výhody to má i pro školu, protože mnoho absolventů s úspěšnými firmami nám pak posílá nabídky práce pro současné studenty a někteří se i vrátí jako učitelé odborných předmětů,“ nastínil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Její student, 19letý Petr Hofman, podniká už dva roky. Během studia informačních technologií se jako OSVČ věnuje výrobě webových stránek a o klienty nemá nouzi. Všechny náležitosti kolem podnikání si zjišťoval sám. Potřebné sebevědomí mu dodal praktický předmět ve škole, kdy si zkusil spravovat fiktivní byznys, a také vítězství ve finále programu Soutěž & Podnikej.

Nyní pracuje na několika vlastních start-upech a s dalším středoškolákem Stanislavem Khvedynichem organizuje projekt ENT talk, zaměřený na stejně aktivní vrstevníky. „Pomáháme studentům, jako jsme byli my – co chtějí podnikat, ale neví jak. Od jara jsme uspořádali čtyři bezplatné konference, každou s účastí 100+, a jen za poslední dva měsíce se nám zvedl počet sledujících na instagramu o 42 procent. Tvoříme nyní největší skupinu středoškoláků se zájmem o byznys. Podobné akce v Česku totiž dosud cílily na studenty vysokých škol nebo lidi, co už nějaký svůj start-up mají, pro mladší a úplné začátečníky tu nic nebylo. Účastníci našich akcí si odnáší kontakty z mnoha segmentů, motivaci a také přesvědčení nenechat vlastní budoucnost jen na své škole,“ popsal letošní maturant Petr Hofman.

V tiskové zprávě byla použita data Eurostat (EU youth: 25% employed while in education) a Studie z šetření Eurostudent VII: Práce během studia na vysoké škole, CSVŠ.

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.

Učitelé stále víc hledají způsoby, jak kromě klasické výuky dětem přiblížit praxi. Vzdělávací programy na podnikavost a finanční gramotnost patří k nejžádanějším a poptávka po nich skokově roste. Nyní je v Česku využívá 11 procent základních a třetina středních škol. V hospodářsky významných státech je to ale i dvakrát tolik.

Dovednosti jako podnikatelské myšlení a praktické obchodní zkušenosti považují čtyři pětiny Čechů pro úspěch v dnešním světě za důležitější než vysokoškolský titul. „Na tom, jak mládež naučíme samostatně rozvíjet a uskutečňovat nové nápady, stojí rozvoj každé společnosti. Čeští studenti vnímají, jak důležité jsou pro jejich budoucí uplatnění takzvané měkké dovednosti, ale z mnoha ohlasů víme, že praktická výuka jim ve školách chybí. Odklon od tradičních osnov by uvítala především mladší generace – ve věkové kategorii 15 až 34 let se pro podnikavost na středních školách ve formě alespoň volitelného předmětu vyslovilo 83 procent Čechů. Nabídka takového předmětu se proto dostává do popředí zájmu nových uchazečů o studium a často bývá i rozhodujícím faktorem při výběru školy,“ uvedl Martin Smrž, ředitel české kanceláře Junior Achievement (JA Czech), která je součástí celosvětové sítě nejstarší vzdělávací organizace JA Worldwide. Ta vznikla v roce 1919 a ročně působí na rozvoj milionů mladých lidí.

České školy, od mateřských po vysoké, mají k dispozici její metodiky a akreditované programy přes 30 let. Ve školním roce 2022/2023 prošlo aktivitami JA Czech 51 515 dětí a studentů, což je meziroční nárůst o více než 40 procent. Oproti době „před covidem“ (při srovnání se školním rokem 2019/20) činí nárůst až 240 procent.

Na rozdíl od klasické výuky s učebnicemi mají podle Martina Smrže vzdělávací programy tu výhodu, že mohou pružně reflektovat aktuální témata a trendy na trhu práce. „Děti se učí odpovědnosti, zjišťují, jak reálný svět funguje a jak se v daných situacích lze chovat. Klíčem k modernímu školství je důraz na příklady ‚ze života‘. Už předškoláci mohou chápat, odkud ‚se berou peníze‘ a jakou mají hodnotu, zatímco středoškoláci pod vedením učitele dokáží skutečně podnikat a spravovat vlastní byznys,“ poukázal Martin Smrž.

Koncept vzdělávacích programů pro různé věkové kategorie je vždy postaven na třech hlavních pilířích – přípravě na profesní uplatnění, podnikavosti a finanční gramotnosti. „Účelem vzdělávání v podnikavosti není, aby všichni po ukončení školy založili firmu, ale předat každému znalosti a dovednosti, díky kterým bude schopen reagovat na změny pracovního trhu a být vždy platným členem týmu, ať už v soukromém, nebo veřejném sektoru. Je všeobecně známé, že formální vzdělávání se posouvá k digitalizaci a projektové výuce, která přirozeně propojuje vědomosti z více oblastí, v reálu ale vždy záleží na škole a učitelích, zda chtějí dětem nabídnout něco víc než jen teorii v lavicích,“ popsal Martin Smrž.

Dlouhodobě s organizací spolupracují stovky učitelů a rychle přibývají další, jen v loňském školním roce využilo vzdělávací programy 2 457 kantorů. Kromě návodných postupů k novým metodikám výuky v nich získají možnost zúčastnit se profesních školení nebo navázat spolupráci s lidmi z praxe, kteří mohou v daném předmětu učiteli „asistovat“. „Pomáháme učitelům předávat studentům strukturované informace a naplňovat vytyčené cíle. Nejznámější aktivitou je celoroční program JA Studentská firma pro střední školy, v loňském školním roce tak v Česku vzniklo rekordních 288 JA Studentských firem, ale stoupá i obliba jednodenních akcí, kde si studenti zlepšují kreativitu, práci v týmu a prezentační dovednosti. Pro vysokoškoláky jsme loni otevřeli podnikatelský program JA StartUp, který už nyní využívá 18 českých univerzit (32 procent). Řada učitelů je s námi mnoho let, a i když mění působiště, berou si tento způsob vzdělávání obvykle s sebou,“ řekl Martin Smrž.

Studie, které proběhly například ve Španělsku, Švédsku, Kanadě nebo ve Spojených státech, prokázaly pozitivní vliv vzdělávání studentů v podnikání na celkové podnikatelské klima země. Absolventi jsou připraveni na výzvy pracovního trhu, mají potřebné zkušenosti, zdravé sebevědomí a vysokou šanci na rozvinutí svého potenciálu.

Velkou měrou se na tom podílí úzké propojení škol a firem, ve kterém český region zatím zaostává. I tento ukazatel ale začal slibně růst. Ve školním roce 2022/23 se do programů JA Czech zapojilo celkem 799 dobrovolníků a mentorů, kteří dětem věnovali přes 6 200 hodin svého času. Ještě o rok dříve to bylo pouhých 312 osob a 1988 hodin. „Profesionálové z byznysu, kteří chtějí být mladým lidem nápomocní, jsou na školách v západních zemích standardem. Trend se pomalu rozmáhá i v Česku, ale stále jde spíš o doménu pracovníků velkých mezinárodních firem, kde mentoring studentů patří k ceněnému seberozvoji a kultuře firem,“ podotkl Martin Smrž. „Právě díky stovkám lidí z praxe, zapojených ve vzdělávacích programech, můžeme mladým lidem ukázat svět práce a podnikání ještě při studiu, kdy svůj směr teprve hledají. Vzory mentorů jsou pro mladé lidi zásadní,“ míní ředitel vzdělávací organizace.

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.