Štítek: IoT

Není to tak dávno, co jsme si představovali svět, ve kterém by naše každodenní předměty ožily a plnily za nás každodenní úkoly. Pravdou je, že ačkoli se tomu nestalo tak, jak jsme očekávali, jsme stále blíže a blíže tomu, abychom se dočkali skutečně neuvěřitelných věcí. To vše díky takzvanému „internetu věcí“ neboli IoT (Internet of Things). Zatímco v roce 2020 bylo k internetu připojeno necelých 10 miliard zařízení IoT, do roku 2025 se odhaduje dvojnásobek a do roku 2030 dokonce trojnásobek tohoto počtu. Současný svět se stává čím dál více technologicky propojeným, a čelí tak novým bezpečnostním rizikům.

IoT má zásadní vliv na náš každodenní život

Od chytrých termostatů, které automaticky upravují teplotu, aby šetřily energii, až po automobily se zabudovanými senzory, které poskytují zpětnou vazbu v reálném čase – internet věcí je všude a jeho aplikace se zdají být téměř neomezené. Díky propojení všech zařízení a sběru dat mohou uživatelé využívat získané informace k přijímání informovanějších rozhodnutí v osobním i profesním životě.

„Například zařízení pro sledování zdravotního stavu umožňují lidem měřit životní funkce, jako je srdeční tep a rychlost dýchání, i když nejsou v ordinaci svého lékaře. Kromě toho spotřebiče internetu věcí, jako jsou samočisticí trouby či myčky, výrazně usnadnily život například zaneprázdněným rodičům, kteří tak mohou raději věnovat čas svým dětem,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha, intenzivních i krátkodobých kurzů programování, codingbootcamp.cz.

Jak zařízení IoT fungují?

Každý objekt má jedinečné identifikátory a schopnost přenášet data po síti, často pomocí senzorů. Prostřednictvím této sítě si zařízení mohou vyměňovat data, reagovat na příkazy od jiných objektů a provádět akce na základě předem stanovených pravidel. Shromážděná data z těchto objektů pak slouží pro přijímání lepších rozhodnutí.

Při interakci se zařízeními internetu věcí často sdílíme různé typy údajů o sobě, což může mít významné důsledky pro naše soukromí a bezpečnost. Mezi běžné typy údajů, které sdílíme se zařízeními IoT, patří například osobní identifikační údaje, údaje o poloze nebo o chování a interakce s nimi.

Problémy se zabezpečením

Vzhledem k tomu, že dnes už máme zkušenosti s tím, že téměř každé zařízení je napadnutelné, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti. S rychlým růstem počtu zařízení připojených k internetu jsou s IoT spojena tři hlavní rizika: bezpečnost a ochrana soukromí, přesnost a spolehlivost dat a nedostatečná koordinace. Propojení všech zařízení na světě tak představuje zcela nová bezpečnostní rizika. Jsme připraveni důvěřovat rozsáhlé síti integrovaných elektronických zařízení?

Společnost IoT Analytics předpokládá, že do roku 2025 by se mohl zvýšit na 27 miliard připojených zařízení internetu věcí. Jedním z trendů, který v roce 2023 umožnil tento růst, je častější nahrazování bezdrátových sítí 2G/3G sítěmi 4G/5G. Čím více zařízení propojíme a zapojíme do sítě, tím více potenciálních dveří a oken mohou útočníci využít, aby se dostali dovnitř a získali přístup k datům.

Souhrnně řečeno, údaje, které sdílíme se zařízeními internetu věcí, mohou odhalit soukromé informace o našem životě a chování, což vyvolává značné obavy o soukromí a bezpečnost. Pro uživatele, výrobce zařízení, tvůrce politik a regulační orgány je zásadní, aby upřednostnili ochranu soukromí, bezpečnost, transparentnost a kontrolu uživatelů, aby tato rizika zmírnili a zajistili důvěryhodný a odpovědný ekosystém internetu věcí.

Není to ale jen o negativech

Domy vybavené IoT zároveň poskytují lidem větší kontrolu nad jejich bezpečnostními systémy, což jim umožňuje efektivněji monitorovat a chránit jejich majetek. Dalším příkladem v segmentu domácností jsou chytré spotřebiče, které umí regulovat spotřebu energie a šetřit peníze tím, že si nastaví určitý časový rozvrh, kdy mají být spuštěny; navíc je mohou jejich majitelé vzdáleně sledovat ze svých chytrých telefonů nebo počítačových zařízení.

„Dalším příkladem je třeba koncept „chytrých měst“. Zde můžeme mluvit například o inteligentním pouliční osvětlení, které se ztlumí, když je na ulicích méně lidí, případně inteligentní systémy odpadového hospodářství, které mohou sledovat odpadky a kontejnery pro efektivní optimalizaci tras. Smyslem zde je, aby technologie usnadňovaly zlepšení kvality života poskytováním chytřejších řešení, která šetří energie, čas i peníze,“ dodává Večerková, codingbootcamp.cz.

Jaká je budoucnost IoT?

Internet věcí už s námi koexistuje. A umožňuje, aby se fyzický svět setkával se světem digitálním a vzájemně spolupracoval. V příštích několika letech budeme propojeni způsoby, které jsou dnes považovány za nemožné. Vzhledem k tomu, že IoT rok od roku exponenciálně roste, společnosti využívají obrovské obchodní a technologické hodnoty, které může nabídnout.

Uživatelé si nemusí být bohužel vždy plně vědomi údajů shromažďovaných zařízeními internetu věcí ani toho, jak jsou využívány a sdíleny. Transparentní datové postupy, jasné zásady ochrany osobních údajů a mechanismy souhlasu uživatelů jsou zásadní pro to, aby jednotlivci mohli činit informovaná rozhodnutí o svých údajích a udržet si kontrolu nad svým soukromím.

Není to tak dávno, co jsme si představovali svět, ve kterém by naše každodenní předměty ožily a plnily za nás každodenní úkoly. Pravdou je, že ačkoli se tomu nestalo tak, jak jsme očekávali, jsme stále blíže a blíže tomu, abychom se dočkali skutečně neuvěřitelných věcí. To vše díky takzvanému „internetu věcí“ neboli IoT (Internet of Things). Zatímco v roce 2020 bylo k internetu připojeno necelých 10 miliard zařízení IoT, do roku 2025 se odhaduje dvojnásobek a do roku 2030 dokonce trojnásobek tohoto počtu. Současný svět se stává čím dál více technologicky propojeným, a čelí tak novým bezpečnostním rizikům. Evropská unie proto dokonce zavádí kyberneticky bezpečnější legislativní prostředí. Co to ale vlastně IoT je? A jaký má potenciál?

IoT má zásadní vliv na náš každodenní život

Od chytrých termostatů, které automaticky upravují teplotu, aby šetřily energii, až po automobily se zabudovanými senzory, které poskytují zpětnou vazbu v reálném čase – internet věcí je všude a jeho aplikace se zdají být téměř neomezené. Díky propojení všech zařízení a sběru dat mohou uživatelé využívat získané informace k přijímání informovanějších rozhodnutí v osobním i profesním životě. „Například zařízení pro sledování zdravotního stavu umožňují lidem měřit životní funkce, jako je srdeční tep a rychlost dýchání, i když nejsou v ordinaci svého lékaře. Kromě toho spotřebiče internetu věcí, jako jsou samočisticí trouby či myčky, výrazně usnadnily život například zaneprázdněným rodičům, kteří tak mohou raději věnovat čas svým dětem,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha, intenzivních i krátkodobých kurzů programování, codingbootcamp.cz.

Jak zařízení IoT fungují?

Každý objekt má jedinečné identifikátory a schopnost přenášet data po síti, často pomocí senzorů. Prostřednictvím této sítě si zařízení mohou vyměňovat data, reagovat na příkazy od jiných objektů a provádět akce na základě předem stanovených pravidel. Shromážděná data z těchto objektů pak slouží pro přijímání lepších rozhodnutí.

Výhody IoT

Domy vybavené IoT poskytují lidem větší kontrolu nad jejich bezpečnostními systémy, což jim umožňuje efektivněji monitorovat a chránit jejich majetek. Dalším příkladem v segmentu domácností jsou chytré spotřebiče, které umí regulovat spotřebu energie a šetřit peníze tím, že si nastaví určitý časový rozvrh, kdy mají být spuštěny; navíc je mohou jejich majitelé vzdáleně sledovat ze svých chytrých telefonů nebo počítačových zařízení. Firmám přináší IoT výhody v podobě cenných poznatků o chování a trendech zákazníků, které lze využít k vytváření lepších produktů a služeb a zvýšení efektivity. Kromě toho IoT umožňuje sofistikovanou automatizaci, která snižuje náklady na manuální práci. A konečně, připojení strojů k internetu a přístup k monitorování průmyslových procesů v reálném čase, od kontroly teplot ve skladu až po přesný chod montážních linek.

„Propojením různých strojů, systémů a digitálních zařízení získávají podniky přehled o tom, jak efektivně fungují a jak rychle odhalit potenciální problémy i příležitosti ke zlepšení. Navíc díky využití prediktivní analýzy mohou podniky využívat informace získané ze zařízení IoT k předvídání potřeb zákazníků a zlepšování reakcí na jejich služby,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha, intenzivních i krátkodobých kurzů programování, codingbootcamp.cz.

Nevýhody IoT

S rychlým růstem počtu zařízení připojených k internetu jsou s internetem věcí spojena tři hlavní rizika: bezpečnost a ochrana soukromí, přesnost a spolehlivost dat a nedostatečná koordinace. Za prvé, pokud jde o bezpečnost a soukromí, pokud není síť chráněna před potenciálními hrozbami, jako je malware nebo hackerské útoky, mohou být připojená zařízení použita jako vstupní bod pro útočníky, kteří mohou napadnout další části sítě. Nicméně nejde jen o externí útočníky. Zákazníci mohou sdílet mnoho osobních údajů, aniž by si plně uvědomovali důsledky takového jednání. Poskytovatelé řešení pak tyto údaje mohou shromažďovat bez toho, aniž by poskytly jejich dostatečnou ochranu a transparentně vysvětlili, kdo k nim má přístup a jak budou použity. Za druhé, protože mnoho těchto zařízení shromažďuje data, která jsou následně sdílena mezi různými systémy IoT, je důležité zajistit, aby tato data byla přesná a spolehlivá, jinak by mohla ohrozit fungování těchto zařízení v závislosti na jejich použití. A za třetí, pokud je připojeno více zařízení IoT bez dobré centralizované koordinace, může dojít k neefektivitě v důsledku nekonzistence nebo špatné komunikace mezi zařízeními.

Problémy se zabezpečením

Vzhledem k tomu, že dnes už máme zkušenosti s tím, že téměř každé zařízení je napadnutelné, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti. Propojení všech zařízení na světě představuje zcela nová bezpečnostní rizika. Jsme připraveni důvěřovat rozsáhlé síti integrovaných elektronických zařízení? Společnost IoT Analytics předpokládá, že v roce 2023 vzroste počet zařízení internetu věcí o 18 % na 14,4 miliardy a do roku 2025 by se mohl zvýšit na 27 miliard připojených zařízení internetu věcí. Jedním z trendů, který v roce 2023 umožní tento růst, je častější nahrazování bezdrátových sítí 2G/3G sítěmi 4G/5G. Čím více zařízení propojíme a zapojíme do sítě, tím více potenciálních dveří a oken mohou útočníci využít, aby se dostali dovnitř a získali přístup k datům.

Přichází změna…

Zařízení IoT – od chytrých přenosných zařízení přes domácí spotřebiče, automobily, zabezpečovací systémy v budovách až po průmyslové stroje – se často ukazují jako strašák pro ty, kdo jsou zodpovědní za kybernetickou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se často nepoužívají k přímému ukládání citlivých údajů, výrobci se ne vždy zaměřovali na jejich zabezpečení pomocí běžných bezpečnostních záplat a aktualizací. V roce 2023 by však měla po celém světě vstoupit v platnost řada vládních iniciativ, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost připojených zařízení, jakož i cloudových systémů a sítí, které je všechny propojují. Mezi ně patří i systém zařízeních IoT, který má spotřebitelům poskytnout informace o možných bezpečnostních hrozbách, jež představují zařízení, která si přinášejí do svých domovů.

Akt o kybernetické odolnosti

Evropská komise předložila návrh Aktu o kybernetické odolnosti, který momentálně čeká na konečné schválení Evropskou radou a Parlamentem. V návaznosti na veřejné konzultace ukončené v květnu 2021 pokračuje Akt o kybernetické odolnosti v realizaci digitální transformace EU do roku 2030. Návrh zákona zavádí pravidla kybernetické bezpečnosti pro výrobce a vývojáře digitálních produktů IoT. Vychází ze zásady „security-by-design“, jejímž cílem je zajistit, aby výrobci digitálních zařízení odpovídali za bezpečnost již ve fázi návrhu a konstrukce. A poté po celou dobu životního cyklu prodávaných výrobků. Zákon by vyplnil mezery v právní úpravě týkající se softwarových a hardwarových produktů IoT, které v digitální oblasti dosud nejsou regulovány. Harmonizoval by tak příslušný rámec norem a zvýšil právní jistotu pro účastníky jednotného trhu. Tento převratný krok by do oblasti IoT vnesl globální legislativní prostředí.

Koncept „chytrých měst“

Propojením miliard zařízení dokázal IoT městům analyzovat obrovské objemy dat s cílem optimalizovat plánování města, dopravu, zdravotní péči, ochranu životního prostředí a další. Díky aplikaci AI a ML mohou chytrá města využívat data získaná z těchto zdrojů ke zvýšení efektivity správy infrastruktury a poskytování lepších služeb obyvatelům.

„Konkrétním příkladem jsou třeba inteligentní pouliční osvětlení, které se ztlumí, když je na ulicích méně lidí, případně inteligentní systémy odpadového hospodářství, které mohou sledovat odpadky a kontejnery pro efektivní optimalizaci tras. Smyslem je, aby technologie chytrých měst usnadňovaly zlepšení kvality života poskytováním chytřejších řešení, která šetří energie, čas i peníze,“ říká Jana Večerková, ředitelka Coding Bootcamp Praha, intenzivních i krátkodobých kurzů programování, codingbootcamp.cz.

Jaká je budoucnost IoT?

Internet věcí už s námi koexistuje. A umožňuje, aby se fyzický svět setkával se světem digitálním a vzájemně spolupracoval. V příštích několika letech budeme propojeni způsoby, které jsou dnes považovány za nemožné. Vzhledem k tomu, že IoT rok od roku exponenciálně roste, společnosti využívají obrovské obchodní a technologické hodnoty, které může nabídnout. Díky přístupu k levným senzorům s nízkou spotřebou energie, novým úrovním konektivity, platformám cloud computingu, strojovému učení (ML) a analytice se již nyní spojují nejmodernější technologie v něco nového a fascinujícího. Je jisté, že IoT se bude rozvíjet, a že technologové udělají dobře, když budou držet krok s dobou. Uvidíme však, jak rychle a jak dlouho bude tento růst pokračovat. Možná je to jen tím, že IoT je stále jako spící obr, který pohne světem, až se probudí.