investice do AI Archivy

Akční plán od AI Chamber má proměnit region střední a východní Evropy v AI velmoc

Praha 19. června 2025 – Asociace AI Chamber odhalila svůj Akční plán pro AI ve střední a východní Evropě. Jeho cílem je z regionu CEE vybudovat globálně konkurenceschopné centrum pro inovace v oblasti AI. Jelikož páteř ekonomiky zemí CEE tvoří malé a střední podniky, asociace jim chce pomáhat strategicky zavádět AI. Na základě ekonomických dat a konzultací s partnery došla AI Chamber k závěru, že i sebemenší zlepšení současné situace může zvednout společné HDP regionu až o 2,5 bilionu korun ročně a násobně zvýšit jeho globální konkurenceschopnost. Autoři plánu kladou důraz na příležitosti, které AI přináší, a tvrdí, že díky ní následujících 24 měsíců určí ekonomickou trajektorii regionu na desítky let dopředu. Plán byl oznámen na gdaňské konferenci EU Digital Summit během polského předsednictví Rady EU jako důkaz vysokých ambicí střední a východní Evropy.

Akční plán AI Chamber chce v regionu CEE naplnit potenciál AI a zvednout tak společné HDP až o 2,5 bilionu korun ročně (o 5 %), tedy o ekvivalent ekonomiky celého Chorvatska. Autoři plánu ale pracují i s ještě optimističtějším scénářem, který by společné HDP zvedl až o 3,3 bilionu korun ročně (o 8 % více). Toto jedinečné okno příležitosti však nezůstane otevřené dlouho – autoři tvrdí, že následujících 24 měsíců bude klíčových. Pokud by region zaspal, přínos AI by se mohl smrsknout na pouhých 370 miliard korun.

Středoevropské a východoevropské země za sebou mají řadu úspěšných technologických inovací. Navíc disponují prvotřídními univerzitami, nadanými odborníky a rostoucími startupy. Strategické zavádění umělé inteligence by dle asociace AI Chamber mohlo násobně zvýšit globální konkurenceschopnost tamních malých a středních podniků, které tvoří až 99 % všech firem v regionu a generují kolem 50 % společného HDP. Pokud by začaly více využívat AI, měly by přilákat více investorů a v konečném důsledku zvýšit životní úroveň v zemích CEE.

Střední a východní Evropa v zavádění umělé inteligence výrazně zaostává za zbytkem Evropy. V Rumunsku ji loni využívalo pouze 3,1 % firem, tedy nejméně z celé Evropské unie. Malé a střední podniky v zemích CEE na tom se svými 4–6 % nebyly lépe a stále s AI spíše jen experimentovaly. Například v Dánsku přitom loni AI používalo 28 % firem.

Transformace CEE o pěti pilířích

Akční plán pro AI v CEE obsahuje konkrétní a na míru šité kroky a doporučení, jak zvýšit produktivitu, škálovat pomocí nových technologií a dohnat západní Evropu. Plán počítá s koordinovanou snahou všech zemí a vyhýbá se fragmentaci mezi jednotlivé aktéry. Cílem je spojit veřejné i soukromé sektory spolu s univerzitami a vytvořit jednotný efektivní ekosystém pro umělou inteligenci.

Asociace AI Chamber připravila akční plán o pěti strategických pilířích, které mají kolektivně zbořit systematické bariéry pro vývoj a zavádění AI. Při tvorbě plánu brala v potaz širší unijní agendu týkající se AI.

Jednotlivé pilíře chtějí například posílit AI infrastrukturu propojením národních superpočítačů, vytvořit sdílené databáze a standardy pro data, motivovat absolventy k návratu do své domoviny, zvýšit investice do vzdělávání, zefektivnit vývoj pomocí regulačních sandboxů, zřídit radu pro dodržování pravidel AI nebo spustit výzkumné a vývojové programy.

CEE chce na špičku inovací v AI

„Země CEE si nemohou dovolit čekat, jak se situace s AI vyvine. Následujících 12 až 24 měsíců pro nás bude klíčových. Jestli si chceme vybudovat pozici jednoho z konkurenceschopných a inovativních evropských lídrů, budeme muset rychle, odvážně a koordinovaně zakročit. Následující dva roky určí, jestli bude z regionu CEE globální hráč na poli AI, nebo pouze pasivní pozorovatel. Umělá inteligence je ekonomická páka naší generace. Pokud dáme malým a středním podnikům potřebné nástroje, data a kapitál, mají na to být lídry,“ upozorňuje Tomasz Snażyk, CEO AI Chamber.

Autoři akčního plánu zdůrazňují, že cílem není jen dohnat Západ, ale hlavně změnit vnímání regionu CEE, který je často považován za místo, kam se inovativní nápady pouze outsourcují – přitom má však potenciál být místem, kde se rodí. Součástí plánu je také vytvořit portfolio středoevropských a východoevropských AI šampionů, mezi které patří společnosti UiPath, Rossum či Infermedica. Dalším krokem je mezinárodní brandingová kampaň, která buduje povědomí o regionu CEE jako o rostoucím globálním AI centru.

„Region CEE nemusí kopírovat Silicon Valley nebo Západ, aby uspěl – stačí když využije své silné stránky. Jeho země mají silné ekosystémy, dostupné nadané odborníky a tento koordinovaný plán. Společně můžeme vybudovat globálně konkurenceschopné startupy, které budou růst z Prahy, Sofie nebo Vilniusu – nejen z Londýna nebo San Francisca,“ zdůrazňuje Snażyk.

O AI Chamber
Asociace AI Chamber, jež sídlí v Polsku, sdružuje startupy, korporace, organizace a nevládní organizace zaměřené na AI z regionu střední a východní Evropy. Jejím posláním je podporovat zodpovědný rozvoj umělé inteligence v regionu CEE. Kolektivně zastupuje země z regionu při tvorbě technologické politiky EU a vede globální iniciativy, které mění politiku v pokrok pro podnikatele, výzkumníky i občany. Jako názorový lídr v sektoru AI prosazuje etické využívání AI, podporuje spolupráci mezi soukromým sektorem a nevládními organizacemi a aktivně podporuje iniciativy, které vedou k inovacím v oblasti AI. Instituce také zastupuje zájmy zemí CEE při dialogu s institucemi ústřední a místní státní správy, Evropskou unií a nevládními organizacemi po celém světě.

Názor Davida Strejce: Trump a závod o umělou inteligenci

„Donald Trump v prvních měsících svého druhého prezidentského období jasně deklaroval ambici, že Spojené státy musí být první zemí, která vyvine umělou obecnou inteligenci (AGI). A Trump to nevidí jen jako technologickou výzvu, ale jako klíčovou bitvu, která rozhodne o budoucnosti světa,“ říká David Strejc.

Válečná rétorika jako nástroj k získání podpory

Podle Strejce je klíčovým prvkem Trumpovy strategie jeho jazyk. „Trump AGI prezentuje jako válečný konflikt, zejména proti Číně. Neustále zdůrazňuje, že vítěz této bitvy získá obrovskou moc. To mu umožňuje získat podporu veřejnosti i politiků pro masivní investice do vývoje AI.“

Například při oznámení projektu „Stargate“ Trump prohlásil: „Země, která ovládne umělou inteligenci, bude vládnout světu.“ Tento přístup podle Strejce připomíná studenou válku, kdy soupeření o kosmický program nebo jaderný arzenál legitimizovalo obří vládní investice.

Dvojí komunikační strategie: mezi urychlením vývoje a varováním před riziky

Trumpova rétorika není jen o podpoře vývoje AGI, ale i o zdůrazňování jejích rizik. „Na jedné straně deregulací urychluje vývoj, na druhé straně varuje před deepfakes a jinými hrozbami. Tím se staví do role odpovědného lídra, který si je vědom rizik, ale zároveň žene USA kupředu.“

Projekt „Stargate“ podle Strejce ukazuje tuto dvojí komunikaci. „Trump ho prezentuje jako historické partnerství mezi státem a soukromým sektorem, čímž vytváří dojem kontrolovaného a bezpečného vývoje, a ne jako riskantní experiment s nejistým výsledkem.“

Geopolitika: závod s Čínou a snaha o technologickou suverenitu

„Trump využívá závod o AGI k redefinici vztahů s Čínou. Tvrdí, že pokud Čína získá AGI jako první, USA ztratí ekonomickou i bezpečnostní kontrolu.“ Proto jeho administrativa:

Zrušila regulace, které zpomalovaly vývoj,
Navázala úzkou spolupráci s technologickými giganty, jako jsou OpenAI, Oracle a SoftBank.

„Závod s Čínou se stal hlavním argumentem pro urychlený vývoj AI bez ohledu na možná rizika,“ vysvětluje Strejc.

Nový model spolupráce: stát a soukromý sektor jako partneři

Trump mění tradiční vztah mezi vládou a technologickým sektorem. „Místo regulace přichází přímá spolupráce. Projekt Stargate je toho důkazem – firmy jako OpenAI nyní dostávají přístup ke státním zdrojům podobně jako v Číně.“

„Trumpovo druhé funkční období přineslo zásadní posun – AI už není jen technologickým tématem, ale otázkou národní bezpečnosti a geopolitiky,“ uzavírá Strejc.

Zda tato strategie skutečně zajistí USA prvenství v AGI, není jisté. „Ale Trump vytvořil nový přístup k umělé inteligenci, který může výrazně změnit globální vztahy.“

AI změnila pravidla hry. Proč firmám běžná cloudová řešení už nevyhovují?

Praha | 5. března 2025 – S rostoucí adopcí aplikací pro AI (umělou inteligenci) se firmy potýkají s novou výzvou. Jejich stávající cloudová infrastruktura na takové workloady (pracovní zátěže) nestačí. AI aplikace kladou extrémní nároky na infrastrukturu, na kterou nebyly optimalizované, což znamená neefektivitu, pomalejší výsledky a zbytečně vysoké provozní náklady. České firmy tak čelí otázce: Investovat miliony do vlastního hardwaru, nebo najít spolehlivé a flexibilní řešení?

Většina firem, které začínají s AI, si zprvu vystačí s běžným řešením v cloudu. Jakmile ale nasadí složitější modely a začnou zpracovávat velké objemy dat, narazí na limity unifikované cloudové infrastruktury. Výpočty se zpomalují, provoz se prodražuje a škálování výkonu je komplikované. „Standardní cloudové služby nedokážou pokrýt rostoucí nároky AI aplikací, firmy pro ně potřebují specializovanou infrastrukturu,“ vysvětluje Marián Holý, komerční ředitel vshosting a dodává, že často navíc potřebují garantovaný výkon a bezpečnost, což není v globálních cloudových službách vždy samozřejmostí. České společnosti proto hledají lokálního partnera, který jim zajistí nejen špičkový hardware, ale i podporu, expertízu a compliance s českými a evropskými regulacemi.

AI potřebuje jiný cloud

Výpočetní nároky AI jsou diametrálně odlišné od klasických cloudových workloadů. Tradiční servery, jejichž výkon je postavený na CPU, nejsou dostatečně efektivní pro masivní paralelní výpočty, které AI modely vyžadují. Firmy, které se spoléhají na standardní cloudové platformy, proto často naráží na:

Pomalejší trénování modelů – běžné cloudové infrastruktury nejsou optimalizované pro výpočty prostřednictvím GPU.
Vyšší provozní náklady – nedostatečně optimalizované prostředí vede k větší spotřebě výkonu, a tedy k vyšším nákladům.
Komplikované škálování – AI workloady potřebují rychlé navyšování výpočetních zdrojů podle momentálních potřeb.

„Na tyto výzvy je zapotřebí reagovat tvorbou vysoce specializované cloudové infrastruktury určené přímo pro AI workloady. To je příklad i námi vyvinuté infrastruktury s vysokovýkonnými servery osazené GPU procesory NVIDIA L40S, H100 a H200, které jsou přímo optimalizované pro AI projekty,“ deklaruje Marián Holý, komerční ředitel společnosti vshosting. Nabízí flexibilní škálování, takže firmy mohou navyšovat nebo snižovat výkon podle aktuálních potřeb. Výhodou je, že není nutné investovat miliony do vlastního hardwaru či technické asistence v češtině. Bonusem je exkluzivní přístup k NVIDIA katalogu AI/ML modelů – celkem k více než 1 000 AI modelům.

Rychlejší AI vývoj bez obřích investic

Podle Mariána Holého se AI stala natolik klíčovou, že vyžaduje zcela nový přístup k infrastruktuře: „Jako jedna z mála tuzemských firem poskytující cloudové služby využíváme nejnovější GPU procesory společnosti NVIDIA. Pro firmy to znamená okamžitý přístup ke špičkovému výkonu bez horentních investic“.

Vybudování vlastní AI infrastruktury je pro většinu firem obrovsky nákladné. Nákup high-end GPU, jejich správná konfigurace a následný provoz se může snadno vyšplhat do milionových částek. „Flexibilita je základ, proto naši klienti platí jen za výkon, který skutečně potřebují. Nemají žádné zbytečné náklady navíc,“ vyzdvihuje Marián Holý.

Díky tomu mohou české firmy testovat a škálovat své AI aplikace bez finančních rizik a zdlouhavého budování vlastní infrastruktury. Ať už jde o start-upy nebo velké korporace, mohou se soustředit na provoz AI projektů, zatímco vshosting se postará o špičkovou technologii, vysoký výpočetní výkon, bezpečnost a technickou podporu v češtině a garanci souladu s českými i evropskými regulacemi – data zůstanou v tuzemsku.

O společnosti vshosting: vshosting je přední poskytovatel cloudových a serverových řešení, specializující se pokročilé technologie Kubernetes, AWS, nebo GPU infrastrukturu pro AI aplikace. Společnost se zaměřuje na poskytování škálovatelných, bezpečných a environmentálně odpovědných IT řešení s vysokou dostupností pro firmy všech velikostí.

Komentář: AI bez USA a Číny? Jde to. Evropské AI modely ztrácejí na zámořskou konkurenci jen asi rok vývoje

Náskok čínských i amerických AI modelů na evropskou špičku narůstá, není ale nedostižný. Stojí za ním především nedostatek investic ze soukromého sektoru i pasivita evropských firem v používání nástrojů umělé inteligence. V takovém případě hrozí, že se foundation large language modely mohou stát stejně strategickým zdrojem, jako je zemní plyn, ropa nebo další kritické suroviny. Přestože jsou právě teď velké zámořské firmy jako OpenAI nebo Google nezpochybnitelnými lídry, o konečné podobě světového trhu není ještě zdaleka rozhodnuto. Na pomyslný trůn může podle Vojtěcha Komendy z AI Excellence usednout někdo úplně jiný.

Zatímco Čína a Spojené státy soupeří o technologické prvenství v oblasti umělé inteligence, Evropa v tomto závodě zatím zůstává pozadu. Evropské foundation modely se zatím nemohou s ChatGPT, Gemini nebo DeepSeekem v plném rozsahu měřit.

Rozdíl mezi USA a Evropou vytváří nedostatek rizikového kapitálu

Pokud evropské technologické firmy dokážou nabídnout kvalitní model umělé inteligence, ostatní společnosti ze starého kontinentu nebudou muset nakupovat řešení z ciziny, s největší pravděpodobností ze Spojených států amerických. Díky tomu velký objem finančních prostředků zůstane v Evropě, kde jej vývojáři vloží do dalšího rozvoje svých modelů, a technologická propast se tak může zmenšovat. Pokud by však převládlo využívání amerických řešení, hrozí, že se AI může stát stejně strategickým zdrojem, jako je zemní plyn, ropa nebo další kritické suroviny. Evropa v tomto ohledu musí být soběstačná pro případ krize. Dramatický geopolitický vývoj posledních dnů a týdnů to jasně ukazuje.

Evropské modely existují a některé z nich nejsou vůbec špatné. Ukazuje se, že vývoj čistě „domácího“ modelu je reálný a nemusí se do něj nasypat horentní sumy jako v případě OpenAI, kde investice dosahovaly miliard dolarů. Z hlediska dalšího vývoje tak bude záležet na tom, zda evropské firmy budou ochotné používat ryze domácí řešení, nebo zůstanou výhradně u toho amerického, popřípadě zvolí rozumnou kombinaci obojího. Ve vývoji zaostávají evropské modely ve srovnání s OpenAI pouze o rok, což se sice z pohledu aktuální situace na trhu může zdát propastné, nicméně z hlediska obecného rozvoje není náskok nedostižitelný. Na většinu procesů, v nichž se dnes v českých a evropských firmách AI využívá, navíc evropská řešení bohatě stačí.

Jenže konkurence nespí a do vývoje investuje další finanční prostředky. Hlavním důvodem technologické ztráty je nedostatek rizikového kapitálu v rámci Evropy. OpenAI totiž i po letech stále jede na dluh a není ziskovou firmou. Investoři v ní ale vidí příležitost, takže na rozvoj poskytují finanční prostředky v hodnotě miliard dolarů. To se v Evropě bohužel nestane, rozhodně ne v takové míře. Evropští investoři prostředky investují v USA a financování sektoru se tedy doplňuje dotacemi z veřejných peněz. Výsledkem je, že žádná evropská firma, která se umělou inteligencí zabývá, zatím nemůže vyrůst do podobných rozměrů.

Konkurenční výhoda Evropy? Strach firem o bezpečnost dat

Vývoj umělé inteligence na území starého kontinentu v současnosti táhnou především Francie, Německo, případně Finsko. Evropskou jedničkou ve vývoji foundation modelů je francouzský Mistral, který už například u nás v AI Excellence integrujeme do řešení pro české firmy a s nímž lze velice dobře pracovat. Obrovskou konkurenční výhodou evropských AI nástrojů může být obava o bezpečnost dat. OpenAI i Google na serverech přijímají data od svých uživatelů do cloudových řešení a pro některé firmy může právě toto být nepřijatelné.

Mistral, podobně jako třeba společnost Meta, naopak umožňuje nasadit AI řešení na vlastní infrastrukturu firem, což u největších hráčů na poli AI není možné. Pro spoustu evropských firem je tedy Mistral relevantní variantou. A pro ty české je důležité, že se jedná o model, který už hovoří obstojně česky. Zajímavým příslibem do budoucna je také projekt velkého jazykového modelu pod názvem OpenEuroLLM. V EU získal dotaci v hodnotě 52 milionů eur, což je však v porovnání s investicemi v USA propastně málo. Výzkum má i českou stopu, koordinátorem projektu je profesor Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jedinou cestou, jak dohnat zámořské trhy, je začít evropské modely používat, případně do nich investovat. Dohnat manko se dá, Čína to se svým DeepSeekem jasně ukazuje. Bude to ale dlouhodobě kapitálově náročné, i francouzský Mistral je podobně jako konkurence ztrátový. Jenže místo evropských dotací je potřeba získat rizikový kapitál, který vývoj evropských modelů posune dopředu. V současnosti je světovou jedničkou OpenAI, otázkou však zůstává, zda uspěje i komerčně. Nelze vyloučit, že se na ni bude vzpomínat jako na průkopníka, uspět ale může někdo úplně jiný. Příkladů padlých hegemonů v některé oblasti IT trhu jako Internet Explorer nebo Skype zná historie dost a dost.

Autor komentáře: Vojtěch Komenda, CEO společnosti AI Excellence, foto zde.

Tip: Nejrozšířenější evropský foundation model, francouzský Mistral, je možné si vyzkoušet na tomto odkazu.