Česko patří v pokrytí vysokorychlostním internetem mezi nejhorší v Evropě. Pomoci má 2,85 miliardy z nové dotační výzvy

Česká republika má jedno z nejnižších pokrytí vysokorychlostního internetu v Evropě. Situaci má vylepšit nová dotační výzva z Národního plánu obnovy, kterou v dubnu letošního roku vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Na zavedení rychlejšího internetu je připraveno 2,85 miliardy korun.

Pouze 33 % oblastí v České republice je pokryto vysokorychlostním internetem, který umožňuje stahovat data gigabitovou rychlostí. Česko se tak umístilo až na 28. místě z 31 evropských zemí, které v rámci studie Broadband Coverage in Europe 2020 vytvořila pro Evropskou komisi společnost IHS Markit. První místo v žebříčku obsadila Malta (100% pokrytí), za ní se umístilo Lucembursko (95% pokrytí) a Dánsko (93% pokrytí). Nejhůře naopak dopadlo Řecko (10% pokrytí).

Česká republika je na tom v pokrytí výrazně hůře, než je průměr Evropské unie (59,9 %). Zaostává také za Slovenskem, které vysokorychlostním internetem pokrývá zhruba polovinu země.

Vysokorychlostní internet je důležitý pro socioekonomický rozvoj zaostalejších regionů. To se ukázalo například během nedávných lockdownů, kdy stát omezil pohyb obyvatel, a řada lidí potřebovala k práci z domu kvalitní internetové připojení. Své o tom ví i v zahraničí. Například ve Švédsku odhadují, že díky zavedení internetu na vesnice vzrostlo HDP země mezi roky 2002 a 2016 o desítky miliard eur.

Nejhorší internet mají lidé v horských a pohraničních oblastech

Nelichotivou situaci má v České republice zlepšit nová dotační výzva na podporu zavádění vysokokapacitních sítí elektronických komunikací z Národního plánu obnovy, pro kterou vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 2,85 miliardy korun.

„Ty mají sloužit k zavedení rychlejšího internetu do tzv. bílých míst, tedy oblastí, které jsou na tom z pohledu rychlosti internetu nejhůře. Mezi taková místa patří zejména pohraniční oblasti jako Jesenicko, Moravskoslezské Beskydy nebo Šluknovský výběžek,“ říká Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která je lídrem v oblasti dotačního poradenství a v minulosti se v České republice podílela na přípravě většiny úspěšných projektů v oblasti vysokorychlostního internetu.

Žadatelé o dotaci mají na těchto místech zajistit vybudování kompletní síťové infrastruktury. Cílem dotační výzvy je zvýšit pokrytí bílých míst technologií, která uživatelům umožní stahovat rychlostí alespoň 1 Gb/s a nahrávat rychlostí 200 Mb/s. Tyto oblasti lze rozdělit na 3 základní kategorie – na místa, kde internet aktuálně vůbec není, na oblasti s rychlostí internetu do 30 Mb/s a na místa s rychlostí internetu od 30 do 100 Mb/s.

Výzva z Národního plánu obnovy je otevřena pro malé, střední i velké podniky. Míra podpory bude činit 80 % z celkových způsobilých výdajů. Na jeden projekt bude možné získat dotaci od 0,5 milionu do 230 milionů korun.

„V České republice může dle našich odhadů žádat o dotaci asi 400 subjektů, které jsou pro budování infrastruktury uzpůsobilé. Z částí z nich aktuálně spolupracujeme na zpracování žádostí, které se musí podat nejpozději 31. srpna letošního roku. Fyzické dokončení všech projektů pak musí proběhnout do konce roku 2025. Aktuálně evidujeme zájem o projekty takřka ve všech dostupných oblastech,“ dodává Jiří Kvíz ze společnosti enovation.

Vodafone investuje další miliardy do modernizace sítí

Vodafone jako gigabitový lídr na poli pevného internetu nezahálí a toto prvenství si chce udržet, v budoucích letech investuje do modernizace sítě další více než tři miliardy korun. Postupné technické kroky už započnou letos v létě, kdy se Vodafone zaměří na zlepšení zákaznické zkušenosti a drobná rychlostní zlepšení. V budoucnu by však kapacita připojení pevným internetem mohla dále vzrůst až na 10 Gb/s.  

Vodafone chce svou digitální infrastrukturou výrazně přispět k tomu, aby se Česko zařadilo mezi nejvyspělejší země světa. A to včetně mobilní sítě 5G, kterou firma pokrývá aktuálně 70 % populace, což je nejvíce ze všech operátorů. Pokud jde o pevný internet, už dnes se rychlostí 1 Gb/s může díky Vodafonu připojit více než 1,6 milionu domácností a firem. Žádná jiná společnost nenabízí v Česku tak rozsáhlé pokrytí s tak vysokou rychlostí připojení. V dohledu jsou ale mnohem větší milníky.

Po koupi společnosti UPC a spuštění gigabitového internetu v létě 2020 teď Vodafone startuje generační obměnu své pevné sítě. Modernizace začne v letošním červnu a firma do ní (navíc oproti běžnému rozvoji) investuje přes tři miliardy korun.

Díky modernizaci, která v následujících pěti letech zahrnuje nasazení nových technologií i výměnu použitých prvků sítě spolu s rozšířením optické infrastruktury, bude pevná síť Vodafonu fungovat na standardu nazvaném DOCSIS 4.0. Ten nabídne kapacitu pro stahování dat až 10 Gb/s a kapacitu odeslání až 6 Gb/s. To v praxi umožní třeba nahrát zálohu disku osobního počítače do cloudu za pár minut.

Význam takové rychlosti připojení naznačují i data Českého statistického úřadu. Podle nich se v roce 2012 zhruba polovina firem připojovala k internetu rychlostí v rozmezí 2 až 9,9 Mb/s. Za pár let už firmy často využívaly více než desetinásobnou rychlost připojení (100 Mb/s a více).

Dat se přeneslo čtyřnásobně víc

„Objem přenesených dat v naší pevné síti roste dlouhodobě a vývoj výrazně ovlivnila pandemie koronaviru, především práce i výuka z domova. Celkově provoz v naší pevné síti vzrostl za posledních pět let čtyřnásobně. Aktuální investice zajistí, že budeme velmi dobře připraveni na potřeby zákazníků i v budoucnu,“ říká Petr Dvořák, generální ředitel společnosti Vodafone Czech Republic.

„Výhodou bude i to, že zákazník získá přístup k zásadně modernizované infrastruktuře, rychlostem i větší stabilitě bez nutnosti výměny domovních rozvodů,“ dodává Jan Kohout, viceprezident Vodafonu pro strategii a integraci.

Investice i do mobilní sítě

Dodatečné miliardové investice se týkají také mobilní sítě Vodafonu, už teď je to znát například v pokrytí nejmodernější sítí 5G. V jejím dosahu už je 70 % populace, tedy přes 7 milionů obyvatel, a Vodafone je v této oblasti jasným lídrem. Pro zákazníky to znamená nejen benefity v podobě vyšších rychlostí a větší kapacity sítě, ale brzy i nových služeb.

Příkladem jsou nová průmyslová řešení, třeba mobilní privátní síť (MPN – anglicky Mobile Private Network), která využívá stejné prvky infrastruktury jako veřejná mobilní síť s tím rozdílem, že svou privátní síť má firma pouze pro sebe. Takové řešení umožňuje stříhat dráty a připojovat třeba výrobní linky flexibilně podle aktuální situace.

Exit mobile version