Stejně jako se mění komunikace komerčních firem prochází vývojem i způsob, jakým města a vesnice oslovují svoje občany. Udržované webové stránky a aktivní profil na Facebooku dnes již zejména u středně velkých a velkých sídel dávno nestačí. Radnice jsou tak nuceny zařazovat do interakce širší paletu digitálních kanálů nebo navazovat partnerství s influencery. Některé dokonce plánují zapojit i umělou inteligenci.
Širší paleta sociálních sítí
Již v roce 2020 využívala podle výzkumu společnosti Kvalikom sociální sítě více než polovina českých obcí. Nejobvyklejší platformou je v daném směru Facebook. Zejména větší města dnes však využívají více alternativ. „U komunikace s turisty, ale i občany, mnoho měst zařadilo do portfolia sociální síť Instagram, kdy prostřednictvím nejčastěji krátkých videí propagují zajímavosti – místa, osobnosti, akce,“ uvádí Martina Juříková z Ústavu marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Vzrůstající oblíbenost Instagramu dokládají i data. Podle dalšího průzkumu Kvalikomu využívalo tuto síť na začátku loňského roku přibližně 66 procent dotázaných obcí v kategorii 10 tisíc a více obyvatel, což znamenalo meziroční nárůst o 5 procent. S populární video platformou YouTube pak pracovalo 53 procent dotázaných. „Na YouTube radnice zveřejňují kromě přímých přenosů ze zastupitelstva také různé reportáže či rozhovory, kde se často prezentují političtí zástupci,“ líčí Kristina Balysheva, která se v Kvalikomu zaměřuje na hodnocení kvality sociálních sítí veřejných institucí.
Město Brno využívá vedle Facebooku, Instagramu a YouTube podobně jako většina krajských měst i sociální síť X. „Sociální sítě vnímáme jako velmi důležitý nástroj nejen pro komunikaci s veřejností, ale také pro prezentaci aktivit města nebo tvorbu brandu. S každou ze sítí pracujeme dle cílové skupiny. Například Instagram vedeme dlouhodobě dvojjazyčně a díky tomu se na něj navázala velká skupina expatů, kteří ví, že zde získají aktuální informace o městě,“ popisuje Zdeňka Obalilová z tiskového střediska Magistrátu města Brna.
Umělá inteligence, influenceři nebo sonic branding
Vedle sociálních sítí se některé radnice pouštějí i do odvážnějších způsobů interakce s veřejností. „Větší města dokonce zařazují také spolupráci s influencery. Právě ti se stávají inovativním prvkem komunikace,“ uvádí Martina Juříková. Brno by pak v příštích letech rádo rozvíjelo i koncept sonic brandingu, tedy využití zvuků jako součásti budování městské identity. Zabývá se rovněž možnostmi, které v oblasti komunikace nabízí AI. „Momentálně uvažujeme o zapojení umělé inteligence do městských stránek. Chatbot by pomohl uživatelům a uživatelkám s vyřešením běžných životních situací spjatými s působením magistrátu,“ doplňuje Zdeňka Obalilová.
Nástroje umělé inteligence, jako jsou chatboty nebo hlasoví asistenti, mohou podle řady odborných studií výrazně zefektivnit první linii komunikace mezi občanem a úřadem. Mezi jejich typické přínosy patří například dostupnost 24 hodin denně, okamžitá odezva a schopnost paralelně zpracovat velké množství dotazů. Díky tomu už občané nemusejí čekat na úřední hodiny nebo odpověď e-mailem. Chatbot navíc dokáže uživatele efektivně nasměrovat na konkrétní agendu, odkazy nebo formuláře.
Zároveň je však třeba brát v potaz i možná rizika spojená s využitím těchto technologií. Mezi hlavní výzvy patří nutnost zajistit aktuálnost a přesnost poskytovaných informací, zejména pokud chatbot není napojen na živé databáze. Důležitá je také ochrana osobních údajů, zejména pokud systém pracuje s citlivými daty.
3D modely a geoinformační systémy
Kromě nových technologií pro online komunikaci se obce stále více opírají i o geoinformační systémy (GIS), které slouží jako přehledný a efektivní nástroj pro sdílení technických a prostorových informací s veřejností.
„Výhodou je nejen vizualizace dat v kontextu konkrétní lokality, ale i možnost integrace s dalšími nástroji, například s aplikacemi pro hlášení závad. Takové propojení umožňuje obousměrnou komunikaci a zapojení veřejnosti přímo v terénu, čímž se zvyšuje jak transparentnost, tak kvalita správy veřejného prostoru,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež prostřednictvím aplikace GisOnline.cz dodává a provozuje geoportály pro města a obce. Ty zpravidla zahrnují také přístup k pasportům majetku, územním plánům či informacím z katastru nemovitostí.
Zvyšující se oblibu zaznamenávají také 3D fotorealistické modely měst, které samosprávám slouží nejen jako nástroj pro plánování a vizualizaci rozvojových projektů, ale i jako prostředek pro srozumitelnou komunikaci záměrů směrem k veřejnosti. „Díky prostorovému zobrazení konkrétní budovy, dopravního řešení nebo změny v území si občané dokážou lépe představit, jak navrhované zásahy ovlivní prostředí, v němž žijí,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková. To výrazně usnadňuje veřejné projednávání projektů, zvyšuje srozumitelnost územního plánování a pomáhá předcházet nedorozuměním mezi úřadem a veřejností.