Štítek: Green Future

Český startup Green Future, který dokázal jako první a zatím jediný na světě postavit funkční a komerčního provozu schopnou jednotku termochemické recyklace, získal svoji první investici ve výši 100 milionů korun. Finance, které představují desetinu z celkové částky 999 milionů korun, na kterou startup míří, použije na další rozvoj a expanzi do zahraničí.

Technologie Green Future zvládne v komerčním provozu jako první na světě zpracovat většinu druhů plastového odpadu. Metoda termochemické recyklace probíhá bez přístupu vzduchu a bez vzniku emisí a plasty promění v pyrolýzní olej. Ten má stejné vlastnosti jako ropa k výrobě plastů a dokáže ji tak ve výrobě plně nahradit. V rámci chemického procesu vznikají i energeticky využitelné plyny a Green Future tak do budoucna plánuje ve svých recyklačních areálech také stavbu energetických center na využití těchto plynů.

Startup Green Future získal 100 milionů korun, vybrat by chtěl skoro miliardu

Společnost prozatím investovala do vývoje technologie a stavby první jednotky částku 100 milionů korun, které pochází z předchozího podnikání CEO startupu Michala Pivrnce a od akcionářů firmy. A právě z důvodu úspěšného spuštění první jednotky Green Future hledá další investory ke stavbě dalších technologií a jejich rozšiřování nejen v Česku, ale i dalších částech Evropy. Cílová částka 999 milionů korun nicméně podle Michala Pivnrce není pro Green Future životně důležitou:

„Peníze plánujeme použít na dostavbu areálu ve Dvorcích, výrobu dalších jednotek a stavbu dalších areálů v Česku i v Evropě. Na výsledné částce ale nejsme existenčně závislí a pokud bychom nezískali 999 milionů, znamená to pro nás pouze pomalejší rozvoj společnosti, než jsme plánovali. Vychází to i z našeho obchodního modelu, kdy nesháníme finance na vývoj a naši technologii rozhodně neplánujeme prodat. Naopak chceme využít naši bezprecedentní konkurenční výhodu, tedy že jsme první na světě, a začít stavět v Evropě recyklační centra. Obchodovat chceme až s výsledným produktem v podobě pyrolýzního oleje,“ říká Michal Pivnrec, CEO Green Future.

Green Future se podařilo získat první investici ve výši 100 milionů korun i přes to, že otevřela možnost investic až v polovině dubna. Investice mají formu prioritních dluhopisů určených pro kvalifikované investory. Jeden pětiletý dluhopis s ročním výnosem 10 % má hodnotu 2,7 mil. korun a nese s sebou i předkupní právo na akcie společnosti za nominální hodnotu.

Proč se společnost Green Future rozhodla pro tento způsob financování, vysvětluje Michal Pivrnec: „Máme funkční technologii, ukončený vývoj a napočítané byznysové modely, díky kterým víme, kolik jednotek potřebujeme v první fázi postavit, abychom dosáhli růstu. Naším cílem je do deseti let zabezpečovat 10 % veškerého plastového odpadu v Evropě a stát se jedničkou na trhu s pyrolýzním olejem. Víme, že naše cíle jsou ambiciózní, a to i proto, že velkou roli hraje legislativa a získávání povolení. Chceme ale vedení a směřování firmy mít ve svých rukou, a proto jsme se rozhodli pro financování pomocí dluhopisů.“

Peníze firma použije k rychlejšímu rozvoji a expanzi do zahraničí

Kromě areálu s první dokončenou jednotkou termochemické recyklace ve Dvorcích u Bruntálu pracuje v současnosti Green Future na stavbě a spuštění dalších dvou českých areálů v Červených Pečkách a Velkých Pavlovicích. Souběžně s tím také probíhají jednání o stavbě v okolních zemích, jako je Německo, Polsko, Švýcarsko nebo Rakousko. Právě v Rakousku, konkrétně u obce Hauskirchen, vznikne první zahraniční recyklační centrum Green Future. Obec firmě odprodala pozemek v průmyslové zóně a první jednotka ze dvou, které se zde budou instalovat, se už vyrábí.

„Jednotku ve Dvorcích jsme dokončili ke konci minulého roku a v současnosti finalizujeme poslední potřebná povolení v Česku, ale i dalších zemích, aby komerční provoz mohl začít ještě v letošním roce. Máme dohodnuté dodávky dostatečného množství plastového odpadu a také dohodu s velkým hráčem z oblasti petrochemického průmyslu, který se stane odběratelem našeho pyrolýzního oleje,“ zakončuje Pivrnec.

Podle analýzy sdružení Plastic Europe bylo v roce 2022 v Evropě recyklováno necelých 28 % plastového odpadu. Téměř 50 % bylo využito tepelně, tedy spáleno ve spalovnách odpadu a cementárnách, a zbytek skončil na skládce. Plast vyrobený z recyklovaných materiálů tvořil pouze necelých 20 % z celkové produkce 54,1 milionu tun plastů v roce 2022. Green Future má ambici se o tenhle odpad postarat a díky jeho přeměně na pyrolýzní olej zajistit jeho cirkularitu.

O Green Future:

Green Future založil v roce 2021 za pomoci investorů Michal Pivrnec. V roce 2023 ve Dvorcích u Bruntálu společnost dostavěla první plně funkční jednotku termochemické recyklace na světě, která může fungovat v ekonomickém i ekologickém provozu. Ta v současnosti běží v režimu vědeckého provozu a probíhá schválení komerčního využití. Společnost Green Future plánuje během roku 2024 začít stavět dva recyklační areály v Česku a jeden v Rakousku.

Michal Pivrnec:

Na vysoké škole se zamiloval do šipkového sportu a díky němu provozuje největší e-shop se šipkovým zbožím v Česku. Zabýval se i developerskou výstavbou bytů nebo stavbou vodní elektrárny. Jako lokální patriot ve svém rodném městě koupil historickou továrnu, ve které stále udržuje textilní a kovovýrobu. V roce 2021 k továrně získal i chátrající historickou Hornychovu vilu, kterou si nechal postavit majitel továrny, a v současnosti pracuje na její revitalizaci.

Čína před nedávnem v rámci obchodní války s EU a USA oznámila začátek antidumpingového šetření dovozu technického plastu kopolymeru z těchto území. Jedná se o reakci na navážení cel na čínské zboží v USA a přehodnocování jejich výše u některých produktů v EU. Zajímavé je, že Čína do obchodní války se Západem zatahuje druh plastu. Ne kvůli kopolymeru samotnému, ale proto, že se plast řadí mezi další obchodně-strategické suroviny a materiály, které si vyžadují pozornost i světových velmocí.

Spotřeba plastů roste a sní i jeho význam

Je to celkem pochopitelné. Plasty jsou v různé podobě součástí prakticky všeho, co používáme: elektronika, auta, vybavení domácnosti, obalové materiály… S jejich neustále rostoucí spotřebou tak roste i jejich význam. Nejenže jich lidstvo ke svému fungování potřebuje stále více, ale spolu s tím roste i nutnost si co nejzodpovědněji a nejefektivněji poradit s plastovým odpadem.

Podle analýzy sdružení Plastic Europe bylo v roce 2022 v Evropě recyklováno jen necelých 28 % plastového odpadu. Téměř 50 % bylo využito tepelně, tedy spáleno ve spalovnách odpadu a cementárnách, a zbytek skončil na skládce. Plast vyrobený z recyklovaných materiálů tvořil pouze necelých 20 % z celkové produkce 54,1 milionu tun plastů v roce 2022.

Plastový odpad jako neřešitelný problém

Nejen evropský plastový odpad se z části vyvážel do asijských zemí, jako je Čína, Indie a další. Jeho stoupající množství odradilo už před lety i tyto země a postupně ho přestaly nebo přestávají odebírat. Evropa je tak stále více nucena najít stabilní řešení, které by jí zajistilo větší soběstačnost ve výrobě a zároveň i likvidaci plastů. A to je dobře, protože vozit plasty v jakékoli podobě přes půl světa jen zvyšuje emise a negativní dopad na životní prostředí.

Tím řešením je opravdová cirkularita a recyklace, při které z plastu vznikne znovu plast. Cesta je to logická, protože tím zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Konečně se dostaneme k ekologické likvidaci většiny plastového odpadu. Ten už nebudeme vozit do jiných zemí, platit za jeho likvidaci, ani ho v takové míře skládkovat nebo spalovat. I přes stále se zlepšující technologie a dokonalejší filtry mě nikdo nepřesvědčí o tom, že se z plastu spalovaného v cementárně nedostávají do ovzduší škodliviny. Druhou nespornou výhodou je pak dostatečná zásoba samotného plastu, respektive suroviny na výrobu, a jistá samostatnost v jeho produkci.

Produkci plastů je závislá na (ne)stabilitě na Blízkém východě

Plasty se vyrábějí z ropy, která se kvůli omezeným zásobám stává každým dnem více nedostatkovým zbožím. Největšími hráči v prodejích nebo zásobách ropy jsou navíc často politicky nestabilní země a diktatury a cirkularita plastů nám pomůže se zbavit částečné závislosti na nespolehlivých partnerech, kteří se mohou stát součástí válečných konfliktů nebo převratů.

Mohli jsme to vidět na příklady ruského plynu. V době začátku ruské agrese na Ukrajině se Evropa chtěla odstřihnout od závislosti na ruském nerostném bohatství. Jedním z důsledků bylo samozřejmě zvýšení spotřebitelských cen i dalších výdajů státu. Podle mě bychom proto měli usilovat o větší surovinovou soběstačnost – samozřejmě ne za každou cenu, jako tomu bylo za minulého režimu, ale tam, kde to má smysl a nabízí se to. Možný konflikt na Blízkém a Středním východě může kromě všech hrůz spojených s válkou samozřejmě přinést i dramatické zdražení ropy. A to se nepromítne jen do cen benzínu, ale právě i do cen a dostupnosti plastů, a tím pádem prakticky všeho, co používáme.

Řešení má Evropa na dosah, nachází se v Česku

Jak úplné cirkularity dosáhnout? Samozřejmě by bylo nejlepším řešením snížit používání plastů a tento materiál nahradit za něco udržitelnějšího, ale to se jen tak nestane. Řešení máme ale na dosah. Je jím termochemická recyklace plastů, která dokáže recyklovat drtivou většinu plastového odpadu. Ten se díky procesu pyrolýzy – ta probíhá mimochodem zcela bezemisně – promění na atomy uhlíku a ty na pyrolýzní olej, který je bez přehánění surovinou budoucnosti, protože dokáže ve výrobě plastů plně nahradit ropu. Tím nabízí první opravdovou cirkularitu v recyklaci plastů – nejen vybraných druhů, jako je to v současnosti u PET, ale téměř všech zbývajících druhů. Plastový odpad se tak nemusí spalovat, ale může se přeměnit na olej, ze kterého znovu vznikne plast. A tak pořád dokola.

První a pravděpodobně zatím jediná jednotka fungující v ekonomickém i ekologickém provozu, kterou se nám v Green Future podařilo vyvinout, nestojí ve švýcarském Cernu, ani v oblasti 51 v americké nevadské poušti, ale nedaleko severomoravského Bruntálu a záleží jen na Česku a potažmo Evropě, jak rychle ji dokáže přijmout. Princip technologie je známý desítky let, ale nikdo nepočítal s tím, že se ho podaří z teorie dostat do funkční praxe.

Legislativa na všech úrovních v tomto případě zaspala. V Česku totiž pracujeme na tom, aby mohla naše jednotka do konce roku fungovat v ostrém komerčním provozu, ale ledy by se měly po evropských volbách začít hýbat co nejrychleji i v Bruselu. Máme k dispozici unikátní technologii, která má svým významem promluvit do politicko-hospodářského směřování Evropy, a byla by škoda, pokud by se pro nás nestala prioritou.

Autorem textu je Michal Pivrnec, CEO českého startupu Green Future.

O Green Future:

Green Future založil v roce 2021 za pomoci investorů Michal Pivrnec. V roce 2023 ve Dvorcích u Bruntálu společnost dostavěla první plně funkční jednotku termochemické recyklace na světě, která může fungovat v ekonomickém i ekologickém provozu. Ta v současnosti běží v režimu vědeckého provozu a probíhá schválení komerčního využití. Společnost Green Future plánuje během roku 2024 začít stavět dva recyklační areály v Česku a jeden v Rakousku.

Michal Pivrnec:

Na vysoké škole se zamiloval do šipkového sportu a díky němu provozuje největší e-shop se šipkovým zbožím v Česku. Zabýval se i developerskou výstavbou bytů nebo stavbou vodní elektrárny. Jako lokální patriot ve svém rodném městě koupil historickou továrnu, ve které stále udržuje textilní a kovovýrobu. V roce 2021 k továrně získal i chátrající historickou Hornychovu vilu, kterou si nechal postavit majitel továrny, a v současnosti pracuje na její revitalizaci.