fotovoltaické panely Archivy

Časté poruchy obnažují problémy starých tepláren. SVJ míří k ekologickým zdrojům

19.11. 2025, Praha – Porucha centrální dodávky tepla z minulého týdne v Praze vyřadila z topného provozu obrovskou část pražských městských částí Pankrác, Podolí, Krč a Nusle. Dodavatel uvedl, že při obnově se objevila další netěsnost, a proto se práce prodlužovaly. Lidé tak nemohli topit a ohřívat vodu, jen pár měsíců zpět obří výpadek postihl i středočeský Beroun. Stále častější poruchy dálkových teplovodů napojených na centrální zdroj vytápění plně poukazují na zastaralost systému a infrastruktury, města a bytová sdružení tak zkoumají možnosti přechodu na decentralizované zdroje ekologicky šetrného a úsporného zdroje tepla.

Na nevýhody dálkového tepla, které pochází ze zastaralých teplárenských systémů, dlouhodobě upozorňuje Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). Teplo je často vedeno potrubím dlouhým i několik kilometrů, většinou zakopaným hluboko v zemi. Během přenosu tak dochází ke značným ztrátám – část tepla se doslova „ztratí cestou“, protože se ohřívá okolní zemina a chodníky.

Tento způsob vytápění je proto nejen neefektivní, ale i finančně náročný. Ztráty se promítají do konečné ceny, kterou platí domácnosti, zatímco uživatelé nemají téměř žádnou možnost ovlivnit dodávku či spotřebu. Kromě toho je centrální teplo často závislé na spalování uhlí či plynu, což jej činí ekologicky i ekonomicky problematickým v době rostoucích cen emisních povolenek a paliv.

SVJ hledají cestu k energetické soběstačnosti

Stále více společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) začíná uvažovat o přechodu na vlastní zdroje tepla. Obavy z rostoucích cen i zranitelnosti centrální sítě, která je závislá na stárnoucí infrastruktuře, vedou k zájmu o alternativní řešení.

V některých městech, například v Praze a na Kladně, už první bytové domy přešly na moderní systémy vytápění – od malých plynových kotelen až po kombinaci fotovoltaických panelů a kaskádových tepelných čerpadel. Tato zařízení využívají energii ze vzduchu, a tím výrazně snižují náklady.

Zkušenosti pražských SVJ ukazují, že s tepelným čerpadlem umístěným přímo v objektu se dá ušetřit 50 – 70 % nákladů na vytápění. Navíc bez emisí a závislosti na teplárně.

Takové řešení znamená, že obyvatelé platí jen za teplo, které skutečně spotřebují, a mohou lépe regulovat své výdaje. Zároveň se zvyšuje ekologická odpovědnost domů i jejich nezávislost na centrální síti.

Investice, která se vyplatí

Přechod na nový systém vytápění přirozeně vyžaduje určité investice, ale v dlouhodobém horizontu se tato změna ekonomicky vyplatí. Díky nižší spotřebě energie a efektivnímu provozu se návratnost investice obvykle pohybuje v řádu několika let.

Na trhu navíc působí velcí a stabilní dodavatelé, kteří dokážou SVJ zajistit výhodné financování – například formou bezplatné instalace tepelného čerpadla, pronájmu nebo kombinace dotací a úvěru. Tyto modely umožňují přechod na nový zdroj i bez vysokých počátečních nákladů.

Příkladem přínosu decentralizovaného vytápění jsou i nedávné výpadky centrálního tepla v Praze, které ukázaly, jak zranitelný může být starý systém teplárenství. Bytové domy s vlastní kotelnou nebo se záložním zdrojem mohou podobným krizím předejít a zajistit si stabilní a kontrolovanou dodávku tepla po celý rok.

Výhody moderních tepelných čerpadel

Moderní tepelná čerpadla přinášejí oproti tradičnímu vytápění celou řadu výhod. Jsou tichá, spolehlivá a pracují s minimálními nároky na obsluhu. Navíc využívají obnovitelné zdroje energie, a tím snižují ekologickou stopu domu.

Významným přínosem je i pokročilá regulace provozu. Například systémy výrobce AC Heating využívají chytrou regulaci xCC, která automaticky přizpůsobuje výkon čerpadla aktuálním potřebám budovy. Sleduje teplotu venkovního vzduchu, spotřebu tepla a optimalizuje chod zařízení tak, aby pracovalo s maximální účinností a minimální spotřebou elektřiny.

Regulace xCC umožňuje i vzdálený dohled a správu systému přes internet. Servisní technik může na dálku upravit nastavení nebo provést diagnostiku bez nutnosti návštěvy objektu. To zvyšuje spolehlivost a komfort provozu.

V kombinaci s fotovoltaickými panely dokážou moderní tepelná čerpadla pokrýt velkou část spotřeby energie z vlastních zdrojů. Výsledkem je nejen nižší účet za teplo, ale i větší energetická soběstačnost domu.

Zastaralé centrální systémy tepla tak postupně ztrácí smysl. Budoucnost bytových domů patří chytrým, úsporným a ekologickým technologiím, které umožňují topit levněji, čistěji a s plnou kontrolou nad vlastní energií.

Nová příručka od Recyklohraní pomáhá školám i zřizovatelům snižovat uhlíkovou stopu a šetřit náklady

8. října 2025 – Vzdělávací program Recyklohraní představuje novou informační příručku Školy pro klima: Snižujeme uhlíkovou stopu, která ukazuje cestu k udržitelnějšímu fungování škol. Publikace cílí nejen na pedagogy a žáky, ale také na zřizovatele škol, kteří hrají klíčovou roli při rozhodování o investicích a provozních opatřeních. Příručka je na webu Recyklohraní ke stažení zdarma a bude představena v rámci cyklu regionálních setkání se zástupci měst a obcí.

Proč je uhlíková stopa škol problém?

„Školy jsou náročné na spotřebu – ať už jde o vytápění, spotřebu elektřiny a vody, provoz školní jídelny či tvorbu odpadů. S tím je spojená velká uhlíková stopa škol. Pokud ji dokážeme snížit, prospějeme tím nejen životnímu prostředí, ale snížíme provozní finanční náklady a zároveň vytvoříme zdravé prostředí pro děti i dospělé, kteří ve školách tráví desítky hodin týdně,“ říká autorka příručky Jana Čechová.

Školy a jejich zřizovatelé tak v příručce najdou konkrétní návody, které fungují v praxi – od energetických auditů po tipy, jak získat finance na úsporná opatření. Součástí publikace jsou také výukové lekce, pracovní listy a aktivity pro starší žáky základních a studenty středních škol. Ty jim pomáhají porozumět souvislostem klimatické změny a zároveň se stát aktivními tvůrci pozitivních změn ve svém okolí.

Co příručka doporučuje

Technická opatření – zateplení budov, výměna oken, instalace fotovoltaiky nebo zelených střech. Tyto kroky nejen snižují spotřebu energií, ale také zlepšují vnitřní klima učeben.
Provozní úspory – omezení plýtvání potravinami ve školních jídelnách, preference lokálních dodavatelů, úsporné osvětlení a spotřebiče nebo chytré hospodaření s vodou. To jsou jednoduché kroky, které zvládne každá škola.
Zapojení žáků – výsadba zeleně v okolí školy, třídění odpadu, školní projekty zaměřené na udržitelnost. Prostřednictvím vzdělávání a motivace lze podpořit odpovědné chování současných žáků a studentů, potažmo budoucích dospělých.

Celkem 21 praktických aktivit do výuky

Pro žáky a studenty je ve výukové části materiálu připraveno 21 praktických aktivit, díky nimž se třeba dozví, jak funguje skleníkový efekt, kolik peněz lze ušetřit opravou kapajícího kohoutku nebo jaké přínosy má zelená střecha na budovách. K většině aktivit jsou k dispozici také pracovní listy. Vše lze na webu Recyklohraní stáhnout i samostatně.

Nejen teorie, ale především praxe

Že je snižování uhlíkové stopy ve školách možné, potvrzují příklady některých škol zapojených do Recyklohraní. V Základní škole Třebotov například instalovali na střechu solární panely, zvolili bílou fasádu proti přehřívání a na okna dali venkovní žaluzie. Tyto úpravy vyžadují větší investice, ale škole se postupně vrátí v úsporách. Realizují však i aktivity s nižšími náklady – žáci se například podílejí na výsadbě školního lesíku a na projektech ke snížení spotřeby papíru.

Základní škola Třebotov

Také 10. Základní škola Plzeň prošla už v roce 2009 rekonstrukcí s prvky adaptačních opatření na klimatickou krizi. Škola díky tomu snížila spotřebu tepelné energie o 45 % ročně, což znamená úsporu cca 100 tun CO₂ za rok.

Materiál vznikl v rámci projektu EKOABECEDA pro klima aneb Se změnou začínáme v místě, kde žijeme, učíme se nebo pracujeme (více zde). Rekapitulaci projektu, který je financován Evropskou unií z prostředků Národního plánu obnovy, přináší přehledný e-book představující inspiraci participativních aktivit pro školy v České republice.

Rovněž v Základní škole J. V. Sládka ve Zbirohu se dlouhodobě věnují realizaci opatření, která přispívají ke snižování uhlíkové stopy. Na školním pozemku uplatňují adaptační a přírodě blízká opatření, která zároveň podporují biodiverzitu.

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostředí a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tematikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál, tzv. Ekoabecedu. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do června 2023 se do programu zdarma registrovalo přes 3 980 škol. Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie, lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani.

Hlavními partnery Recyklohraní, o.p.s. jsou společnosti ECOBAT s.r.o. a ELEKTROWIN, a.s.

Solární ohřev vody nabízí cestu k nižším účtům za energie

Využívání solární energie má většina lidí spjaté s fotovoltaickými panely a výrobou elektřiny. Stejně dobře ji lze ale použít i na termický ohřev vody, přičemž i tohoto řešení se týkají dotace Nová zelená úsporám. Díky nim lze dosáhnout až na 60 tisíc korun a výrazně tak urychlit návratnost investice. Ač systém celoročně nenahradí bojler, jde o úsporné a ekologické řešení, které přispěje ke snížení výdajů na elektřinu.

Jak funguje termický ohřev vody?

Představte si, že slunce je „přírodní kotel“, který vám každý den svítí přímo na střechu. Solární ohřev vody tenhle kotel chytře využívá – jen k tomu potřebuje pár pomocníků. Základem jsou solární kolektory, nejčastěji umístěné na střeše, ve kterých cirkuluje nemrznoucí kapalina. Ta se na slunci ohřívá podobně, jako když necháte hadici s vodou ležet celé odpoledne na trávníku.

Tahle horká kapalina pak proudí do zásobníku, kde ohřívá vodu, kterou používáte v domácnosti – ať už na sprchování či mytí nádobí. Mezi tím vším to celé koordinuje čerpadlo a chytrý regulátor, aby systém věděl, kdy co pustit, kdy co přepnout, a kdy radši nic nedělat, protože zrovna nesvítí slunce.

V létě, kdy svítí slunce téměř nepřetržitě, zvládne solární ohřev hřát vodu téměř zdarma, v přechodných obdobích pomáhá výrazně snížit potřebu klasického vytápění. „Při vhodném návrhu a správné instalaci se návratnost investice do solárního systému pohybuje v rozmezí několika let. Po jejím uplynutí systém dále snižuje náklady na provoz domácnosti, přičemž životnost kvalitního zařízení přesahuje 20 let,“ říká Martin Protiva, obchodní ředitel Ekonomických staveb.

Výhody solárního ohřevu vody však nelze redukovat pouze na finanční aspekt. Jde rovněž o způsob, jak domácnost může čerpat energii z obnovitelného zdroje, který je dostupný, spolehlivý a nezávislý na geopolitické situaci či výkyvech cen energií. Solární ohřev nezatěžuje životní prostředí spalováním fosilních paliv a představuje cestu k udržitelnějšímu bydlení.

Získejte dotaci až 60 tisíc korun

Cena solárního ohřevu vody se odvíjí vždy od konkrétní konfigurace systému, která se navrhuje individuálně podle potřeb a podmínek dané domácnosti. Do celkového návrhu vstupují faktory jako počet osob, míra zateplení, velikost objektu či jeho orientace. Obecně lze však uvést orientační částky. „Kompletní termický systém pro čtyřčlennou rodinu v rodinném domě obvykle vychází na 140 až 170 tisíc korun. Jeho předností je, že mu oproti fotovoltaice stačí menší plocha,“ popisuje Protiva.

Od února 2025 spadají veškeré menší a dílčí renovace rodinných domů do podprogramu Nová zelená úsporám Light, který nově zahrnuje také možnost získání podpory na pořízení solárního ohřevu vody, případně solárního přitápění pro účely přípravy teplé užitkové vody. Nejvýhodnější jsou dotace právě pro termické systémy, které jsou nejúčinnější. Dotace ale počítají i s alternativami – fotovoltaickým ohřevem či využitím tepelného čerpadla. V praxi se mohou jednotlivá doplňovat. Podmínkou pro získání podpory je, aby žadatel a všichni členové jeho domácnosti vlastnili nejvýše dvě nemovitosti určené k bydlení a měli v objektu minimálně pět let zřízen trvalý pobyt. Dům také musí být zkolaudován nejpozději k 31. 12. 2020.

Výše podpory pro rok 2025 je stanovena následovně:

Solární termický ohřev teplé vody s přitápěním – 60 000 Kč
Solární termický ohřev teplé vody – 45 000 Kč
Fotovoltaický ohřev teplé vody – 35 000 Kč
Tepelné čerpadlo pro ohřev teplé vody – 35 000 Kč

Stejná výše podpory platí i pro rekonstrukce skrze dotační program Oprav dům po babičce, kde lze ovšem dotaci až na 60 tisíc korun získat pouze v kombinaci s komplexní renovací.

Kromě standardní dotace mohou některé domácnosti čerpat i další zvýhodnění. Tzv. ohrožené domácnosti, mezi které se řadí senioři, osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně, příspěvek na dítě či bydlení, mohou získat vyšší finanční podporu nebo využít bezplatného energetického poradenství.

Solární ohřev vody není vizí budoucnosti – je to funkční a ověřené řešení, které lze s využitím dostupných dotačních programů úspěšně realizovat již dnes. Pokud disponujete vhodnou střechou a zájmem o snížení provozních nákladů domácnosti, jedná se o krok, který dává dlouhodobě smysl – jak ekonomicky, tak ekologicky.

Platy nepedagogů, DTM i odpadové hospodářství. Co budou obce řešit v roce 2025?

Před českými obcemi leží v letošním roce řada náročných úkolů. Na jejich bedra přejde například financování platů nepedagogických pracovníků, což může ovlivnit plánované rozpočtové priority. Výzvou zůstává i splnění legislativních povinností v souvislosti s projektem digitálních technických map. Samosprávy se budou muset vypořádat také s novinkou v podobě nutnosti třídění textilu.

Financování nepedagogických pracovníků

Od září 2025 dojde ke změně financování nepedagogických pracovníků ve školách. Mzdy školníků, kuchařů či účetních již nebudou dále hrazeny přímo ze státního rozpočtu, ale prostředky na jejich financování přejdou na zřizovatele škol – tedy obce a kraje. „Navrhované změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému školství,“ uvedl Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Daný krok však vyvolává mezi starosty obavy, zda budou mít dostatek prostředků na pokrytí těchto výdajů, aniž by ohrozili jiné obecní rozpočtové priority. O konkrétní podobě a dopadech změny se tak bude ještě dále jednat.

Digitální technické mapy

Jednou z hlavních výzev, kterým letos budou obce čelit, je splnění povinností spojených s digitálními technickými mapami (DTM). Tento projekt má za cíl sjednotit a digitalizovat údaje o dopravní a technické infrastruktuře obcí a krajů. Jeho účelem je zpřesnit informace o sítích a polohopisu, usnadnit stavební řízení a zefektivnit správu území.

Zákon obcím od července loňského roku nařizuje aktualizovat do krajských DTM data o své dopravní a technické infrastruktuře (DTI). V praxi to znamená, že pokud se radnice rozhodne například pro stavbu nebo rekonstrukci chodníku, kanalizace či veřejného osvětlení, musí od stavebníka nebo zeměměřického inženýra převzít detaily o novém stavu polohopisné a výškopisné situace včetně dalších relevantních informací. Ty je pak nutné vložit v jednotném výměnném formátu (JVF) do digitální technické mapy.

„Pro obce může být pravidelná aktualizace a správa těchto dat organizačně i technicky náročná. Často proto využívají služeb externích dodavatelů, většinou stávajících partnerů pro poskytování geoinformačních služeb,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. Ta pro obce provozuje mapovou aplikaci GisOnline, pomocí níž mohou samosprávy splnit zákonnou povinnost a zároveň efektivně spravovat vlastní mapové projekty.

Změny v odpadovém hospodářství

Novinky letos na samosprávy čekají i v oblasti nakládání s odpady. Od 1. ledna by měl být v každé obci umístěn kontejner na textil. Podle Ministerstva životního prostředí v současnosti separátní sběr textilu zajišťuje 63 procent měst a vesnic, většinou však prostřednictvím charitativních kontejnerů, což spadá do režimu prevence vzniku odpadu, nikoliv do systému odpadového hospodářství. Nemohou je tedy vykázat jako třídicí složku.

Vedle textilního odpadu se obce budou nadále vypořádávat i s problematikou elektroodpadu, jehož množství neustále roste. Povinnost odděleného sběru vysloužilých zařízení již platí, avšak v praxi naráží na řadu problémů. „Jednou z výzev je pro obce zajištění dostatečné informovanosti občanů o možnostech a výhodách recyklace. Další výzvou je zajištění sběrné sítě, která musí být dostupná a pohodlná pro všechny občany, včetně těch v menších obcích či odlehlejších regionech. Obce se rovněž musejí vypořádat s administrativními požadavky,“ upozorňuje Vítězslav Páral, manažer regionálních zastoupení společnosti REMA Systém, která sběr odpadních elektrozařízení zajišťuje.

Kroky k energetickým úsporám

Kromě náročných povinností se však před obcemi otevírají i nové příležitosti. Loni schválená novela energetického zákona Lex OZE II jim například poskytla snadnější cestu k výrobě a sdílení elektřiny v rámci energetických komunit. „Radnice tak mohou efektivněji nakládat s přebytky vyprodukované energie a využít je například k pokrytí spotřeby ve svých dalších odběrných místech nebo je sdílet s členy komunity. První signály nám ukazují, že sdílení elektřiny zatím funguje velmi dobře, počet energetických komunit by tak měl dále narůstat,“ říká Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.

Nejpopulárnějším řešením pro výrobu vlastní energie zůstávají fotovoltaické panely. Na rozdíl od soukromníků, jejichž zájem o soláry v poslední době klesá, se poptávka obcí po daném řešení drží na vysoké úrovni. Dokládá to například počet žádostí samospráv o dotace na fotovoltaiku, který v loňském roce podle Státního fondu životního prostředí předčil očekávání.

Obce mají zároveň dobré předpoklady stát se lídry v komunitní energetice, a to především díky svému rozsáhlému majetku a infrastruktuře. Spravují totiž řadu větších budov, jako jsou školy, úřady či kulturní domy, jejichž střechy nabízejí ideální prostor pro instalaci solárních panelů. „Ne každá střecha je však kvůli orientaci nebo zastínění pro fotovoltaiku vhodná. Dobrým podkladem pro realizaci konkrétních projektů může být analýza oslunění z leteckých snímků, která ideální plochy přehledně identifikuje,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis.