28. režim: Evropská konzultace startuje. Je to příležitost pro startupy, kterou si Česko nesmí nechat ujít

Praha 9. července 2025 – Evropská komise spouští veřejnou konzultaci k tzv. 28. režimu – novému právnímu rámci, který má startupům a rychle rostoucím firmám umožnit podnikat napříč EU podle jednotných pravidel. Do konzultací se mohou zapojit jednotlivé členské státy, firmy, jednotlivci, i profesní organizace. Cílem je odstranit překážky způsobené roztříštěností národních legislativ a posílit konkurenceschopnost evropských rychle rostoucích firem. Legislativní proces má být zahájen v prvním čtvrtletí roku 2026, a pokud má mít režim reálný dopad ještě do konce mandátu současné Evropské komise, je potřeba jednat rychle. Česká republika už první krok k podpoře takových firem udělala – před začátkem prázdnin schválila zákon o zaměstnaneckých akciích (ESOP), který startupům pomáhá udržet klíčové talenty.

„Pro startupy a další firmy, které chtějí od počátku růst mezinárodně, by 28. režim mohl znamenat zjednodušení právních postupů, snížení administrativní náročnosti a lepší přístup na různé trhy EU. Ačkoliv není režim určen výhradně pro startupy, jeho přínosy pro rychle rostoucí a inovacemi poháněné podniky by mohly být zásadní,” komentuje Arthur Jordão, výkonný ředitel European Startup Nations Alliance (ESNA).

Právní roztříštěnost brzdí růst evropských startupů

Startupy se potýkají s právní nejistotou, vysokými náklady na zakládání a správu firem v různých členských státech a s omezenou mobilitou kapitálu i talentu. Právě právní roztříštěnost je jedním z hlavních důvodů, proč evropské startupy nedosahují globálního měřítka – shodli se na tom zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Czech Founders, CzechInvest, České startupové asociace, Evropské komise a ESNA při debatě, která se koncem června uskutečnila v Praze.

Cílem 28. režimu je vytvořit volitelný evropský právní rámec, který bude fungovat paralelně s národními právními systémy a startupům nabídne digitální a srozumitelnou infrastrukturu. Podle návrhu iniciativy EU Inc, kterou podepsalo více než 16 tisíc lidí napříč evropskými startupovými ekosystémy, by měl režim zahrnovat jednotná pravidla pro zakládání a správu firem, digitální obchodní rejstřík, standardizované právní dokumenty i flexibilní rámec pro zaměstnanecké akciové programy.

„Teď mají jednotlivé členské státy včetně Česka možnost přímo se podílet na utváření konkrétní podoby 28. režimu. Nesmírně mě těší, že Česká republika v tom sehrává aktivní roli. 28. režim by mohl být pro evropské startupy zlomovým bodem. Místo řešení 27 různých právních systémů by podnikatelé mohli využít jeden jednotný volitelný rámec, který umožní rychlejší růst a expanzi napříč EU a také získávání investic od investorů mimo EU. Pro české startupy je to příležitost rozvinout křídla na evropském trhu bez zbytečné byrokracie a právních překážek,“ říká Barbora Werdmölder, ředitelka Czech Founders.

Zdanění až po prodeji a výjimka z odvodů

Nový právní rámec pro zaměstnanecké akcie je významný krok, který Česká republika směrem k podpoře startupů učinila. Umožní firmám motivovat zaměstnance podílem na firmě – nástrojem, který je pro startupy často klíčový, protože v počátečních fázích nemohou platově konkurovat zavedeným firmám. Možnost nabídnout podíl na firmě tak významně posiluje jejich šanci získat a udržet špičkové odborníky.

Zaměstnanci budou nově odvádět daň z příjmu až při prodeji svého podílu. Při splnění zákonných podmínek zároveň nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Režim je dobrovolný a firmy se do něj přihlašují prostřednictvím Finanční správy.Zkušenost se zaváděním zákona o zaměstnaneckých akciích ukázala, že i v Česku umíme připravit moderní legislativu, která startupům reálně pomáhá. Právě tyto zkušenosti chceme vnést i do evropské debaty,” říká Markéta Přenosilová, startup ambasador v CzechInvest, členka správní rady Czech Founders a dřívější předsedkyně představenstva ESNA.

Startupy z Evropy mizí do USA

Nedostatečně sjednocené podmínky napříč členskými státy jsou důvodem, proč je vytvoření 28. režimu tak naléhavé. Evropa je sice silná ve vzniku inovací, ale opakovaně selhává v jejich škálování. Až 30 procent evropských scaleupů se za posledních 15 let přesunulo mimo EU – nejčastěji do Spojených států, které nabízejí jednodušší právní prostředí, vyšší dostupnost kapitálu a otevřenější přístup k riziku.

Zahraniční investoři často nevstupují do českých firem ne kvůli kvalitě produktů nebo technologií, ale kvůli nákladům a nejistotě spojené s právním prostředím. Rozdílné národní režimy v oblastech jako je insolvence, korporátní struktura nebo akcionářská práva zvyšují transakční náklady natolik, že investoři raději volí firmy ze známějších jurisdikcí.

Výsledkem je, že i české firmy kvůli zahraničnímu kapitálu – ale i jednodušší legislativní infrastruktuře – často relokují do Lucemburska, Nizozemska nebo USA. To byl i případ společnosti Draslovka, která při snaze získat investici ve výši 800 milionů dolarů narážela u investorů opakovaně na obavu z českého sídla. Přes 25 procent oslovených investorů odmítlo vstup právě kvůli české jurisdikci. Firma nakonec vytvořila investiční strukturu v Lucembursku – nikoliv kvůli zásadním rozdílům v právu, ale kvůli jeho vyšší důvěryhodnosti.

Abychom situaci s odchody a prodeji startupů do USA zlepšili, potřebujeme si doma i na úrovni Evropy odpracovat hodně úkolů. ESOPy jsou jen první krok. Pro zjednodušení života startupů dává smysl zavést po vzoru Španělska startupový zákon. Pro rozmnožení kapitálu na počáteční investice schválit model na bázi britského EIS, který vytvoří lepší podmínky pro andělské investory. V celé Evropě musíme celkově posílit kapitálové trhy, abychom měli po ruce i ty opravdu velké peníze pro investice do scale-upů a firem, které už bojují na globálních trzích,“ zdůrazňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Evropa se musí naučit riskovat a firmám uvolnit ruce už na startu

Evropské startupy často ztrácejí tempo už při samotném zakládání firmy. Zdlouhavé procesy, vysoká administrativní zátěž a právní nejistota kontrastují s prostředím v USA, kde lze podnik spustit během několika kliknutí a kde se podnikatelské selhání bere jako přirozená součást růstu. Evropa nejenže potřebuje zjednodušit formality, ale také změnit přístup – podpořit podnikavost, ambice a chuť riskovat.

Veřejná konzultace k tzv. 28. režimu právě probíhá a potrvá až do 30. září 2025. Stačí vyplnit elektronický formulář na portálu Evropské komise. „Chceme, aby se do konzultací zapojila co nejširší škála aktérů – od startupů a investorů po profesní asociace či veřejnou správu. Každý relevantní názor může pomoci lépe nastavit pravidla, která budou funkční napříč celou unií. Všechny připomínky důkladně zanalyzujeme a zohledníme při přípravě finální podoby návrhu,“ uzavírá Josef Schwarz, ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice.

O Czech Founders

Czech Founders je nezisková organizace, která od roku 2019 sjednocuje komunitu více než 1 000 českých zakladatelek a zakladatelů startupů s globálními ambicemi. Technologické podnikatele propojuje prostřednictvím meetupů, networkingových akcí a edukativních programů, podílí se současně i na řadě iniciativ, které rozvíjejí podnikavost. Tým Czech Founders přináší například komunitní Slack pro foundery #Forum; pravidelně pořádá Founders’ Breakfast, kde se startupisté mohou inspirovat příběhy ostatních a v tomto roce bude pilotovat Czech Founders Week pro střední školy. Czech Founders dlouhodobě mapuje český startupový ekosystém skrze otevřená data a výzkumy. České startupy také reprezentuje při jednáních se státní správou a politickou reprezentací, jak na půdě Evropské komise, tak na mezinárodních akcích i v médiích.

Komentář: Evropská pravidla pro baterie se mění. Nová klasifikace přináší větší bezpečnost

Evropská komise udělala důležitý krok směrem k bezpečnějšímu a efektivnějšímu nakládání s bateriemi. Nové rozhodnutí 2025/934 zásadně mění způsob klasifikace odpadních baterií v Evropské unii. Rozhodnutí vstoupí v platnost 9. června 2025, ale do praxe se začne promítat až od 9. listopadu 2026. Podle Tomáše Peška z kolektivního systému REMA Battery dává přechodné období všem aktérům dostatek času na zavedení potřebných změn.

Nejvýraznější novinkou rozhodnutí Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/934 je přehodnocení míry rizika některých baterií, zejména těch s obsahem lithia. Ty budou nově klasifikovány jako nebezpečný odpad. Důvodem je jejich rostoucí zastoupení na trhu a zvýšené riziko požárů při nesprávném zacházení. Rozhodnutí tak reaguje na reálné problémy z praxe a posiluje bezpečnost při sběru, přepravě i recyklaci.

Nové kódy a přesnější třídění odpadu

Zároveň dochází k zásadní revizi kódového systému pro bateriový odpad. Nově budou mít vlastní kódy nejen různé typy baterií podle chemického složení (například lithium, sodík, zinek), ale i materiály vznikající při výrobě a recyklaci – například elektrolyt, směsi elektrod nebo recyklační strusky. Některé starší kódy zcela mizí, jiné se výrazně zpřesňují. Výsledkem je mnohem detailnější a přehlednější klasifikace, která umožní lepší řízení celého životního cyklu baterií.

Rozhodnutí zároveň sjednocuje terminologii s nařízením o bateriích (EU) 2023/1542. Pro praxi to znamená konzistentní jazyk napříč legislativou, přesnější vykazování dat i lepší vymahatelnost pravidel. Významně se zlepší kvalita statistických výstupů, která bude nově přesněji odrážet skutečný stav na trhu a zpětného odběru odpadních baterií.

Od legislativy k reálné implementaci

Z pohledu kolektivního systému hodnotíme tuto změnu jako zásadní posun k cirkulární ekonomice. Zavádí systém, který odpovídá současným technologiím, vývoji trhu i požadavkům na udržitelnost. Věříme, že přispěje nejen k vyšší bezpečnosti, ale i k efektivnější recyklaci a opětovnému využití cenných surovin. Na změnu se již připravujeme a našim partnerům budeme poskytovat podporu po celé přechodné období.

Plné znění rozhodnutí 2025/934 je k dispozici na tomto odkazu.

Autor komentáře: Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, s.r.o., která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Svým klientům REMA Battery nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pak pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými přenosnými bateriemi. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Battery působí od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií.

Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.

 

Exit mobile version