Proč se počítačové chybě říká bug? Žargon ajťáků může laika zaskočit

IT obor má svůj vlastní jazyk, který se stále vyvíjí a přizpůsobuje novým technologiím. Výrazy jako kliknout nebo spam už v Česku zlidověly, ale víte třeba, co je to větev nebo bug? Ajťáci si mezi sebou rozumí, ale když s nimi potřebuje mluvit běžný smrtelník, může narazit. Vstupte do světa IT slangu a pochopte význam ajťáckých výrazů, které mohou být laické veřejnosti utajeny.

Některé IT výrazy natolik zdomácněly, že se staly běžnou součástí našich každodenních rozhovorů i psaných textů. Asi nikdo nepoužije místo e-mailu výraz elektronická komunikace, místo spamu nevyžádaná pošta nebo jen těžko řekne „naboural se mi do počítače“, když lze jednoduše použít slovo hacknout.

„Kromě slova počítač lze často slýchat také výraz komp, který se přizpůsobil češtině i pravopisně, tedy s písmenem k na začátku. U slova hacker zatím zůstává původní anglický pravopis, zakončení tvaru množného čísla je již přizpůsobeno češtině – hackeři. Lze se také setkat se slovy jako kliknout, zalogovat se, callnout, resetovat, forwardovat, tweetovat, mailovat a dalšími,“ vysvětluje Lucie Jílková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Proč ajťáci mluví jinak?

IT specialisté při své práci potřebují rychle a efektivně komunikovat, a proto si postupem času vytvořili svůj vlastní IT slang. Ten spočívá především v zařazení specifických a odborných výrazů do běžné mluvy a vychází z angličtiny, která je ve světě informačních technologií univerzální.

„Používání IT slangu může být pro začátečníky v oblasti ICT nezvyklé. Není ale těžké si na nové pojmy zvyknout, zvlášť když je bude člověk používat v každodenní praxi. Spousta pojmů vychází z angličtiny, takže pokud nemáte s tímto jazykem problém, rychle pochopíte i původ a souvislosti IT žargonu,“ komentuje Marian Hurta, CEO a spoluzakladatel společnosti Engeto specializující se na IT kurzy.

Pullnout větev

„Na který seš větvi? Pullnu si ji k sobě a budu pracovat s tebou.“ I takto může vypadat jednoduchá komunikace mezi dvěma vývojáři. Větví se myslí dílčí část kódu, na němž pracuje tým vývojářů. A výraz pullnout znamená získat verzi kódu na svůj lokální počítač.

Také další části počítače mají svá zkrácená označení, která mohou být pro laika oříškem. Třeba označení „hadr“ vzniklo zkrácením a přesmyčkou anglického výrazu hard disk, tedy pevný disk. V současnosti se už spíše používá „cípíúčko“, což vzniklo z anglické zkratky CPU pro pojem central processing unit. Ramka je zase paměť počítače, která umožňuje přístup k datům v náhodném pořadí (RAM, random access memory). Pokud má počítač problém a přestane fungovat, může se stát, že „zamrzne“, „klekne“ nebo se na obrazovce objeví „modrá smrt“.

Specifická označení se používají i pro rozlišování různých profesí v IT oboru. Do rodiny ajťáků patří třeba webař, což je tvůrce internetových stránek, které se zase často označují výrazem sajty. Takzvaný body shopper je vývojář pracující na volné noze, jehož si mohou firmy najímat podle potřeby. Dá se označit i výrazem freelancer. Síťař je odborník na tvorbu počítačových sítí, které pak spravuje admin. Datař má na starosti analýzu dat.

Anglické výrazy součástí spisovného jazyka

Některé výrazy z angličtiny sice mohou znít jako žargon, ale jde o oficiální označení a patří do spisovného jazyka. Příkladem je třeba výraz backend, což je svět programovacího jazyka, který vidí jen programátor, a pomocí něhož určuje vlastnosti aplikace. Jeho protipólem je frontend, tedy uživatelské prostředí – konkrétně třeba to, jak vypadá náš profil na Facebooku, jakou barvu má e-mailový klient nebo zda si na čtečce knih přepneme tmavý režim.

Někteří ajťáci nevnímají IT slang jako něco specifického. „Osobně si myslím, že se při práci používá pouze odborné názvosloví. Ale že by se při práci mluvilo jako v Partičce IT, to tak úplně pravda není,“ říká Viktor Košč, IT konzultant.

Příběh chyby

Jedním z prvních slangových výrazů, který se každý ajťák-začátečník naučí, je bug neboli počítačová chyba. Mnohem zajímavější ale je, že výraz bug (anglicky „hmyz“) ve spojení s počítačovou chybou vznikl už v roce 1947. Tehdy IT pracovníci firmy Harvad Mark II, mezi nimiž byla i slavná programátorka Grace Hooper, objevili v hardwaru hmyz, který narušil elektroniku počítače. Věta „First actual case of bug being found“ zapsaná v IT deníku se stala základem IT slangu.

IT vzdělání od základů. Kurzy Engeto již úspěšně absolvovalo více než dvanáct a půl tisíce studentů

Když projekt Engeto v roce 2013 vznikal, jeho zakladatelé chtěli vybudovat platformu, na níž budou klientům nabízet online kurzy angličtiny. Postupem času se záměr změnil a v roce 2016 se z Engeta, díky díře na IT trhu, stala etablovaná společnost s meziročním růstem až 30 procent, u které získalo potřebné IT vzdělání již více než dvanáct a půl tisíce lidí. A to vše bez jakékoliv investice.

Co stojí za úspěchem firmy, jejíž studenti dnes díky vzdělávacím kurzům pracují na lukrativních IT pozicích ve společnostech jako Škoda auto, KBC, Apple, Porsche nebo ČEZ? „Povedlo se nám trefit díru na trhu. Jako jediní v České republice máme vlastní výukovou platformu. Vyvíjíme ji interně, je v češtině a člověk si nemusí nic instalovat, aby se mohl učit IT. Studenti si vše zkoušejí přímo v rozhraní portálu pomocí automatizovaných testů a okamžitě vědí, jestli mají kód správně nebo ne. To je oproti konkurenci obrovská výhoda,“ přibližuje Marian Hurta, jeden ze dvou zakladatelů společnosti Engeto a v současnosti její CEO.

Druhým partnerem, který se na vzniku Engeta podílel, je Filip Holec, v současnosti CTO společnosti. Oba původem Slováci dříve pracovali v IT prostředí. Hurta ve společnosti IBM jako recruiter, Holec v Red Hatu jako programátor. „Tehdy jsme vlastně spojili zkušenosti z naší praxe. Zjistili jsme, že v drtivé většině firem je akutní nedostatek pracovníků s alespoň elementární znalostí IT. Proto jsme postupně začali měnit koncept a z Engeta se stala firma nabízející IT vzdělání, tolik potřebné takřka pro každou větší firmu,“ říká Holec.

Pravidelný nárůst obratu bez počátečních investic

Engeto od svého vzniku v roce 2016 pravidelně navyšuje obrat, a to meziročně o 20 až 30 procent. V řeči celých čísel to v roce 2022 znamenalo obrat přes jedenáct milionů korun. Pro rok 2023 firma počítá s obratem vyšším patnácti milionů korun. „A to vše bez jakékoliv externí investice nebo dotace. Investici v nejbližší budoucnosti se ale nebráníme, chceme totiž expandovat do zahraničí a vyvíjíme nový produkt, který bude dobře škálovatelný,“ doplňuje Hurta.

Dlouhodobě nejpopulárnějším IT kurzem je Python Akademie. V roce 2022 otevřelo Engeto také Front-end Developer Akademii (JavaScript, HTML, CSS), kde jsou počty přihlášených studentů rovněž velmi vysoké. Cena této akademie je 21 990 korun, studenti studují 200 a více hodin a celý kurz trvá tři až šest měsíců. Studenti si kromě akademií mohou zvolit i jednoměsíční školení za 7 590 korun, s časovou náročností 40 a více hodin. Všechny Akademie jsou zakončeny certifikací a závěrečným praktickým projektem, jímž se mohou studenti následně prezentovat u potenciálního zaměstnavatele. Zájemcům je rovněž k dispozici zmíněná e-learningová platforma, která slouží jako podpora pro studenty kurzů s lektorem, ale i samostatně pro samouky formou předplatného. Roční předplatné stojí 5 990 korun, tříměsíční výuka vyjde na 2 490 korun.

Uplatnění po dokončení kurzů je velmi rozmanité. „Naši absolventi, kteří dříve působili v oborech, kde se k IT ani nepřiblížili, dnes pracují ve specializovaných IT firmách, v marketingu nebo například ve státní sféře. Jde o pozice od juniorních programátorů a testerů přes datové analytiky až po linuxové administrátory,“ uvádí Holec.

S výukou může začít úplně každý

A jak samotná výuka probíhá? S Engetem v současnosti spolupracuje více než padesát lektorů. „Vzhledem k tomu, že rosteme, stále se snažíme hledat lektory nové. Není to totiž jen o výuce, ale i o opravování projektů, komunikaci se studenty, konzultacích a dalších činnostech. Navíc i přesto, že je více než osmdesát procent našich studentů ze segmentu B2C, pětinu našeho času věnujeme i firmám, přičemž péče o ně je kapacitně náročnější,“ popisuje Hurta a přidává podrobnosti k výuce: „Soustředíme se na to, aby s našimi kurzy mohl začít od nuly naprosto každý. Potřeba je jen notebook a pořádná chuť se učit. Studenty čeká dvanáct online webinářů s lektorem po třech hodinách.“

Počet zájemců o studium meziročně roste o dvacet až třicet procent

Na každé hodině lektoři z Engeta nejdříve představí nový koncept a teorii. Nasbírané informace si poté studenti procvičí v připraveném prostředí – vše online, z pohodlí domova. Pokud si chce student z kurzu odnést maximum, samostudium mu průměrně zabere ještě asi deset hodin týdně navíc.

„Naším hlavním cílem je vytvářet kurzy, které budou dostupné pro širokou veřejnost. Zároveň ale účastníci očekávají vysoký standard a my se musíme kvalitou odlišit od kurzů, jež jsou zdarma nebo za pár stovek. Proto máme vlastní vývojový i designérský tým. Ten je sice nákladný, avšak zaručuje tu nejvyšší kvalitu,“ uzavírá Hurta s tím, že počet zájemců o studium meziročně roste zhruba o stejný počet procentních bodů jako obrat celé společnosti, tedy o dvacet až třicet procent.

Exit mobile version