Tisíce domů letos přichází o průkaz energetické náročnosti. Jeho obnova často vede k celkové rekonstrukci budovy

Desetiletá platnost průkazů energetické náročnosti budov (PENB) letos masově končí. Průkaz se přitom stává klíčovým dokumentem pro majitele nemovitostí. Je povinný při výstavbě nových budov, prodeji, pronájmu či rekonstrukcích, u nichž dojde k úpravě více než 25 procent obvodového pláště budovy. Neobejdou se bez nich ani společenství vlastníků jednotek, kterých se letos dotkly i změny při vyúčtování tepla. Majitelé bytových domů proto při obnově průkazu často volí rozsáhlé rekonstrukce, které snižují energetickou náročnost objektu.

Povinnost vlastnit průkaz energetické náročnosti budovy přišla už v roce 2013, úřady ji vlastníkům budovy udělují s platností deset let. Rozšíření nového nařízení ale bylo v Česku pozvolné, některým domům proto končí lhůta pro výměnu později než v původně stanoveném roce 2023. Přesný počet letos propadlých průkazů podle ministerstva průmyslu a obchodu nelze určit. Resort je totiž eviduje až od poloviny roku 2016.

Nejstarší průkazy v databázi mají stáří devět let, což se navíc netýká případů, kdy v budově byly provedeny velké změny či změny ve způsobu vytápění, chlazení nebo přípravě teplé vody,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva. Plnění povinnosti kontroluje Státní energetická inspekce, chybějící průkaz PENB může pro majitele bytových domů či společenství vlastníků jednotek (SVJ) znamenat pokutu až 200 tisíc korun.

Průkaz není pouze formalita, ale nástroj

Energetický štítek poskytuje přehled o tom, kolik energie spotřebuje budova při běžném provozu a jak efektivně s ní nakládá. Obsahuje také doporučení pro úsporné investice. Energetický poradce Jan Truxa ze společnosti EkoWatt připomíná, že jednotlivá opatření mají reálný dopad. „Příkladem může být starý dům bez zateplení, s původními okny a se starým zdrojem vytápění, který spadá do třídy G. Po komplexním zateplení, výměně oken a výměně zdroje tepla může být dům až ve třídě B. Zlepšení se ale dosahuje zejména instalací obnovitelného zdroje energie, například přechodem z fosilního zdroje tepla na tepelné čerpadlo, nebo doplněním fotovoltaické elektrárny,“ vysvětluje.

Majitelé i SVJ tak často při obnově průkazu zvažují rekonstrukce, které mohou energetickou náročnost výrazně snížit. „Například výměna oken u rodinného domu může znamenat úsporu cca 15 %, záleží ale na velikosti a stáří oken v domě. Správně zvolené prvky jako jsou dále dveře nebo stínicí technika mohou významně přispět ke snížení energetické náročnosti, zvýšení komfortu bydlení a splnění legislativních povinností,“ doplňuje Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti Lomax.

Státní podpora se navíc v současnosti zaměřuje primárně na podporu komplexních rekonstrukcí, všechny dotace jsou zájemcům vypláceny zálohově. „V takových případech je důležité zamyslet se nad celou domácností a řešit energetickou situaci domu komplexně. Fond starších domů, které vyžadují větší rekonstrukci, je v Česku skutečně obrovský. Ještě před rokem platilo, že rozsáhlé opravy potřebuje 75 procent rodinných domů, většina z nich navíc byla postavena ještě před rokem 1980,“ popisuje Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů společnosti Enbra.

Platný štítek navíc zvyšuje hodnotu nemovitostí, byť jeho vliv bývá v některých případech nadhodnocený. „U novějších rezidenčních projektů je průkaz běžnou součástí prodeje a kupující se o energetickou náročnost aktivně zajímají. U starších nemovitostí, zejména určených k rekonstrukci, nemá PENB na cenu či úspěšnost prodeje prakticky žádný vliv,“ uvádí Michaela Koudelová z realitní kanceláře Svoboda & Williams s tím, že štítek lze vždy dodatečně zajistit. Cena se pohybuje od 7 do 10 tisíc korun včetně DPH. „U větších a komplexnějších domů, například s bazénem, může cena vystoupat i k 15 tisícům korun,“ dodává Truxa.

Změny se netýkají jen aktualizace štítků

Společenství vlastníků jednotek při letošním lednovém vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu navíc pocítila i první dopady změn, které se týkají základní a spotřební složky nákladů v bytech. Ty vešly v platnost minulý rok, energetický štítek s nimi poměrně úzce souvisí nově závisí výše základní složky na tom, jak energeticky úsporný je dům podle průkazu. Zatímco základní složka se rozpočítává podle podlahové plochy bytů a pokrývá náklady spojené s tepelnými ztrátami budovy, spotřební část se určuje podle individuálně naměřené spotřeby tepla v bytě.

V rámci propagace renovací nyní ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s resortem životního prostředí pracuje také na zavedení takzvaného renovačního pasu budovy. Dokument nebude povinný, avšak může vlastníkovi nabídnout přehled možných kroků rekonstrukce, jejich pořadí, odhadované náklady a očekávané úspory. „Renovační pas nenahrazuje technický PENB, ale poskytne široce přístupnější informace o budově jejím uživatelům,“ říká Trefancová.

Tady je zásilka, obal si vezmu! Přes nEKOnečné boxy už Vodafone doručil tisíce balíčků a snižuje tak jejich uhlíkovou stopu

Mobilní telefony nebo třeba chytré hodinky Vodafone posílá lidem už i ve vratných obalech, takzvaném nEKOnečném boxu. Použít ho lze s jistotou alespoň padesátkrát a už po šestém použití je jeho uhlíková stopa neutrální v porovnání s jednorázovým obalem. Vedle toho se místo bublinkové fólie v zásilkách od Vodafonu používají rozložitelné obaly vytvořené s pomocí houbového mycelia – podhoubí.

Ve spolupráci se společností PJ EXPEDIS doručil Vodafone svým zákazníkům od září 2024 do dneška zhruba 20 tisíc zásilek ve vratných obalech. Nesou název nEKOnečný BOX a jsou vyrobeny z materiálu Akylux. Životnost takových obalů je několik let.

Jak to funguje v praxi? „Zásilka je zabalena a opatřena speciální páskou, která zaručuje neporušenost zásilky. Při předání si zákazník ověří, jestli je zásilka kompletní a v pořádku. Zboží si pak přebírá v originálním balení. Kurýr vrací box zpátky do skladu, kde je obal dezinfikován, očištěn a připraven k opětovnému použití,“ popisuje Tomáš Ryšavý, ředitel strategie a obchodního rozvoje společnosti PJ EXPEDIS.

Uvnitř BOXu je speciální fixace, není tak potřeba přidávat další výplň a tím se eliminuje zbytečný odpad. Po skončení životního cyklu se krabice plně recyklují a z materiálu se vyrobí nové. Zásilky jsou doručovány v obalech třech velikostí – střední na mobily a drobná zařízení (M), větší třeba na tablety (L) a malé (S) obálky na SIM karty a dokumenty.

„V pilotním projektu se nám nEKOnečný BOX velmi osvědčil, navíc je možné ho použít nejméně padesátkrát, takže s ohledem na průměrné trasy je už po šestém použití jeho uhlíková stopa neutrální v porovnání s jednorázovým obalem,“ říká Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelnosti Vodafonu.

Bublinkové fólie nahradilo houbové mycelium

Vodafone zavedl i několik dalších ekologických inovací ve svých zásilkách. Jde například o odstranění bublinkové folie, která se často používá pro ochranu produktů během přepravy, ale je problematická z hlediska recyklace. Vodafone ji nahradil buď řezaným kartonem z vlastních zdrojů, který tak má místo likvidace další využití, nebo ekologickou výplní z materiálů vytvořených s pomocí houbového mycelia – podhoubí. Díky tomu nejsou potřeba ani bublinkové obálky v případě, že zboží není v kartonové krabičce.

„Do pilin nebo třeba starého papíru se přidají malé části houby, tedy mycelium. To začne růst a spojuje odpadové materiály dohromady, a tak vytváří pevnou hmotu, která je jako lehký, ale pevný obalový materiál. Tento materiál je podobný pěnovému obalovému materiálu, ale je mnohem šetrnější k životnímu prostředí, protože v kompostu nebo v přírodě se samovolně rozloží,“ vysvětluje Zuzana Holá.

Ve své logistice Vodafone navíc využívá i další ekologické materiály, například strečovou folii – tam, kde je opravdu nutně potřeba – pouze z recyklátu. A po Praze jde třeba o služby kurýrů s elektroauty. Ostatně i SIM karty Vodafonu jsou od roku 2022 z recyklovaného plastu a stále více zákazníků používá digitální eSIM, která se pouze nahraje do telefonu a je vůbec nejekologičtější variantou SIM karty.

Ekologicky šetrné telefony pomáhá najít Eco Rating

Vodafonu na životním prostředí záleží, proto hodnotí telefony už roky takzvaným Eco Ratingem. Jde o jednotný bodovací systém (výsledky pro jednotlivé telefony jsou tady), který sleduje vliv mobilních telefonů na životní prostředí. Hodnotí jejich dopady a udržitelnost už od získávání materiálů přes výrobu, přepravu, používání až po likvidaci a recyklaci. Od 20. června 2025 bude štítek Eco Rating nahrazen EU Energetickými štítkem, který bude viditelný na všech telefonech a tabletech, prodávaných na prodejních místech Vodafonu.

Vodafone také dává druhý život telefonům iPhone. To znamená, že použitá certifikovaná zařízení vrací do oběhu s dvouletou zárukou a tím šetří planetu i peněženky zákazníků a zákaznic.

O společnosti Vodafone

Vodafone je telekomunikačním lídrem v Evropě a Africe. Naším cílem je „spojovat pro lepší budoucnost“ a naše odborné znalosti a rozsah působení nám dávají jedinečnou příležitost dosáhnout pozitivní změny pro společnost. Naše sítě udržují rodiny, přátele, firmy i vlády ve spojení a hrajeme zásadní roli při udržování chodu ekonomik a kritických odvětví, jako je vzdělávání a zdravotní péče. Vodafone je největším operátorem mobilních a pevných sítí v Evropě a Africe. Poskytujeme mobilní a pevné služby více než 300 milionům zákazníků v 15 zemích a v dalších téměř 50 zemích spolupracujeme v oblasti mobilních sítí s partnery. Máme jednu z největších platforem internetu věcí na světě. V Africe obsluhují naše finanční technologické nástroje 80 milionů zákazníků v sedmi zemích – spravují tak více transakcí než kterýkoli jiný poskytovatel.

V České republice poskytuje Vodafone služby více než 4,5 milionu zákazníků – zhruba 4 miliony připadají na mobilní služby, dalších přibližně 700 tisíc na fixní služby, kde Vodafone posílil svou pozici po integraci společnosti UPC Česká republika. Vodafone měl v roce 2024 nejlepší mobilní datovou síť v ČR, a to podle měření nezávislé německé společnosti umlaut.

Podporujeme diverzitu a inkluzi prostřednictvím našich politik v oblasti mateřské a rodičovské dovolené, celosvětově s pomocí internetového připojení posilujeme postavení žen a obecně zlepšujeme přístup ke vzdělání a digitálním dovednostem. Respektujeme všechny jednotlivce bez ohledu na rasu, etnickou příslušnost, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci, genderovou identitu, kulturu nebo náboženství.

Vodafone rovněž dělá významné kroky ke snížení dopadu svého podnikání na planetu. Jde například o nákup 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů ve všech evropských zemích i o opětovné použití, další prodej nebo recyklaci 100 % našeho nadbytečného síťového vybavení. Firma také postupně snižuje emise skleníkových plynů z provozu i z dodavatelského řetězce. Díky těmto krokům chce Vodafone dosáhnout nejpozději v roce 2040 uhlíkové neutrality. Více informací na www.vodafone.cz.

Exit mobile version