Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla být dosažena už během letošního roku, tvrdí šéf OpenAI Sam Altman. V sázce je ale víc než jen vývoj samotných algoritmů. V globálním závodě o budoucnost AI začíná rozhodovat hlavně dostupnost energie, v níž má Čína aktuálně výrazný náskok před Západem. Podle predikce české AI firmy Everbot tak nakonec rozhodující nemusí být technologická vyspělost, ale schopnost zajistit dostatek výkonu pro náročný trénink nových modelů.
Boj o AGI má podobu geopolitického závodu
Čína možná nebude mít na stole ten „nejchytřejší“ model, ale díky obrovským investicím do energetiky a technologické infrastruktury může být v závodě o AGI paradoxně v čele. Protože AGI nedostane ten, kdo má nejchytřejší prompt, ale nejvíc wattů. A v této disciplíně Čína aktuálně přeskakuje řadu konkurentů.
„Budoucnost vývoje umělé inteligence dnes určují tři hlavní faktory: dostatek výkonných čipů, kapacita transformační infrastruktury, a především výroba energie,“ komentuje Roman Berglowiec, expert na AI a CEO společnosti Everbot. „Modely a algoritmy sice získávají největší pozornost veřejnosti, ale bez stabilního přísunu elektřiny se vývoj nehne z místa,“ dodává.
Jak upozornil investor David Friedberg v podcastu All-In, Čína nyní disponuje přibližně třemi terawatty energetické kapacity, zatímco Spojené státy mají zatím k dispozici přibližně jeden, možná dva, a to až v delším horizontu. Boj o vývoj umělé inteligence se tak stává nejen technologickým závodem, ale i geopolitickou soutěží o to, kdo dokáže zajistit dostatek energie. Americké laboratoře už varují, že v roce 2026 může nastat zásadní problém: bez dostatku energie nebude možné dále trénovat nové modely ani provozovat výpočetně náročné aplikace. Až dojdou watty, nebudou žádné nové modely. Žádné inference. Žádná AGI.
Zásadní roli energie v budoucnosti technologií si velmi dobře uvědomuje i Elon Musk, jehož dřívější mediální výstřelky typu Dogecoin ustoupily do pozadí a dnes sází především na vývoj humanoidních robotů. Důvod je jednoduchý: produktivita. V situaci, kdy americký státní dluh přesahuje 36 bilionů dolarů, existují v podstatě jen dvě cesty – buď dramatický růst výkonu ekonomiky, nebo hrozba platební neschopnosti. Jak trefně poznamenal bývalý vysoký představitel ministerstva financí USA Scott Bessent: „Musíme se z toho vybojovat růstem.“ Jenže bez dostatku energie není růst možný. Bez elektřiny nemohou fungovat ani roboti, ani umělá inteligence.
Slunce jako energetický megazdroj
Z hlediska fyziky skýtá obrovský energetický potenciál Slunce. Už pouhá hodina slunečního svitu by stačila k pokrytí roční energetické spotřeby celé planety. Pokud by se podařilo využít, byť jen 1 % vhodných ploch k solární výrobě, mluvili bychom o zásadní proměně globální ekonomiky, a v případě USA by pokrytí pouhého půl procenta tamního území znamenalo energetickou kapacitu přesahující 1 terawatt. Jenže zatímco technické možnosti existují, Západ je zatím nevyužívá. Čína naopak jedná rychle. Staví nové elektrárny, přepojuje síť a masivně škáluje svou kapacitu bez dlouhých debat či regulatorních překážek.
Otázka tedy nezní, kdo má GPT, ale kdo má dost wattů?
Roman Berglowiec, CEO Everbot