elektroodpad Archivy

Jedna planeta, tři druhy odpadu. Jakou daň platíme za neudržitelný způsob života?

Elektroodpad, textilie a plasty. Množství odpadu roste rekordním tempem a recyklace sama o sobě nestačí. Ke Dni životního prostředí, který každoročně připadá na 5. června, přinášíme přehled zajímavých dat o největších ekologických hrozbách. Nabízíme konkrétní tipy, jak s nimi bojovat. Zásadou je opětovné využití, odpovědná spotřeba a efektivní recyklace.

Elektroodpad: tichá hrozba s rekordním růstem

Elektroodpad se stal nejrychleji rostoucím druhem odpadu na světě. V roce 2023 dosáhlo jeho celosvětové množství 57,4 milionu tun, což je o 2 miliony více než o rok dříve (Global E-waste Monitor 2023). Pouze 17,4 % tohoto odpadu bylo řádně recyklováno. Většina zařízení tak končí na skládkách, kde se uvolňují toxické látky ohrožující půdu, vodu i ovzduší.

Jedinou cestou, jak s množstvím elektroodpadu bojovat, je zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení a jejich efektivní recyklace. Například díky 100 kg recyklovaného elektroodpadu je možné ušetřit průměrně 92 kWh elektrické energie, 74 kg primárních surovin, 21 m³ vody a navíc snížit emise CO₂ o 294 kg. „Zpětný odběr odpadních elektrozařízení a jejich následná recyklace navíc omezuje těžbu vzácných materiálů, protože suroviny jsou opět využívány. Díky recyklaci sta kilogramů elektroodpadu je možné zamezit vzniku 452 kg odpadu,“ popisuje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Společnost REMA Systém se dlouhodobě snaží motivovat ke správnému nakládání s elektroodpadem, a proto připravila soutěžní iniciativu RecykloMise 2025: Natoč a inspiruj. Školní kolektivy napříč Českou republikou v ní tvořily krátká videa na téma třídění elektroodpadu, přičemž pro ta nejlepší může veřejnost hlasovat až do 13. června.

Textilní odpad: Rychlá móda, pomalý rozklad

Vedle elektroodpadu se rychle stává hrozbou i textilní odpad. Textilní průmysl ročně generuje přibližně 92 milionů tun odpadu (Ellen MacArthur Foundation, 2022). Za tímto objemem stojí zejména koncept „fast fashion“, tedy rychlé a levné výroby oblečení, které se stále obměňuje dle nových a nových módních trendů. Jeden kus oblečení je podle Greenpeace průměrně nošen méně než 10krát, než skončí v koši. Odpad potom míří na skládky a do spaloven. Přitom až 95 % textilního odpadu by bylo možné znovu využít nebo recyklovat. Kvůli tomu je textilní průmysl druhým největším znečišťovatelem vody a významným producentem emisí CO₂.

Řešením je prodlužování životnosti oblečení, podpora reuse platforem, výměnných tržišť a second handů. Významnou roli zde hraje také spotřebitelská odpovědnost – nákup kvalitnějšího a udržitelnějšího oblečení se stává ekologickým rozhodnutím, nikoliv jen otázkou módy. Čím déle zůstane oblečení v oběhu, tím méně zatěžuje životní prostředí.

Plasty: Hlavní viník znečištění oceánů

Podobně varující je situace s plastem. Plastový odpad dosáhl v roce 2023 celosvětového objemu kolem 400 milionů tun, přičemž recyklováno bylo jen 9 % (UNEP, 2023). Zbytek plastů se hromadí na skládkách, ve volné přírodě nebo v oceánech, kde tvoří nebezpečné mikroplasty. Tím ohrožuje mořské organismy a nejen ty: mikroplasty byly nově detekovány i v lidské krvi, plicích a dokonce v placentách (Environmental International, 2022).

„Plasty, podobně jako elektroodpad, obsahují škodlivé chemikálie, které se v přírodě uvolňují po stovky let a ohrožují zdraví lidí i ekosystémy. Spalování plastů bez potřebné technologie navíc produkuje toxické dioxiny s karcinogenními účinky. Řešením je využívání recyklovatelných obalů, podpora zálohovacích systémů a především snížení spotřeby plastových výrobků,“ připomíná Denisa Krumlová.

Každý z nás může přispět ke změně – tříděním, odpovědnými nákupy i snížením spotřeby. Nestačí jen recyklovat, je třeba méně vytvářet odpad. Den životního prostředí připomíná, že naše rozhodnutí formují budoucnost planety.

KVÍZ: Četl jsi pozorně? Otestuj své znalosti

1. Kolik procent elektroodpadu bylo v roce 2023 celosvětově řádně recyklováno?

a) 17,4 %

b) 27,9 %

c) 34,2 %

2. Jak často je průměrně nošen jeden kus oblečení, než skončí v odpadu?

a) Přibližně 5krát

b) Méně než 10krát

c) Více než 20krát

3. Kolik plastového odpadu bylo celosvětově vyprodukováno v roce 2023?

a) 290 milionů tun

b) 400 milionů tun

c) 510 milionů tun

Správné odpovědi: 1) a; 2) b; 3) b

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení jako například pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje.

Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pak pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či odpadními elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

Elektronický odpad láme rekordy. Může být řešením repasovaná technika?

Každý rok vznikne na světě více než 60 milionů tun elektroodpadu, což odpovídá váze téměř 5 000 Eiffelových věží. Pouze zlomek tohoto odpadu je recyklován, zatímco většina končí na skládkách nebo ve spalovnách, kde zatěžuje životní prostředí. Přitom existuje řešení, které může pomoci snížit tento neudržitelný trend – repasovaná elektronika.

Starý problém, nové řešení

Pořizujeme-li si nový telefon, málokdy přemýšlíme o tom, co všechno jeho výroba obnáší. K získání potřebných surovin se musí vytěžit desítky kilogramů nerostů, spotřebovat stovky litrů vody během celém procesu vzniká značné množství emisí CO₂. Přesto průměrný uživatel vymění svůj telefon za nový zhruba každé dva až tři roky.

Věděli jste, že

… na výrobu mobilních telefonů je nutné použít více než 60 různých materiálů?

Ty je potřeba vytěžit, zpracovat a následně z nich vyrobit jednotlivé komponenty, které se spojí do finálního zařízení.

Marketplace refurbed, specializující se na repasování elektroniky, aktivně přispívá k udržitelnosti tím, že podporuje odpovědnější spotřebu prostřednictvím repasované elektroniky. Proces renovace dává druhou šanci již používaným produktům, které po repasi fungují a vypadají jako nová zařízení. V roce 2024 se marketplacu podařilo ušetřit více než 91 milionů kilogramů CO₂, což odpovídá emisím produkovaným 20 000 osobními automobily za rok. Repasovaný smartphone například přispívá k snížení uhlíkové stopy o 83 % oproti novému zařízení, což představuje úsporu až 63,6 kg CO₂ na jeden telefon.

Proč není repasovaná elektronika běžnější volbou?

Jedním z důvodů, proč spotřebitelé stále preferují nová zařízení, je obava o kvalitu. Ta je však zbytečná. Produkty procházejí až 40 kontrolními a testovacími kroky, aby odpovídaly standardům nových zařízení. Zákazníci tak získají spolehlivou techniku se zárukou, a to za cenu až o 40 % nižší, než u nových modelů. Každý výrobek navíc prochází pečlivým testováním, aby byla zajištěna jeho kvalita a plná funkčnost. Pokud máte jakékoliv dotazy nebo obavy, tým zákaznické podpory je vždy připraven pomoci a zodpovědět otázky.

Cirkulární ekonomika, tedy systém, který prodlužuje životnost výrobků a snižuje zbytečný odpad, začíná být i v oblasti elektroniky klíčovým tématem. V Česku se tímto směrem vydávají nejen spotřebitelé, ale i firmy, které stále častěji hledají udržitelnější alternativy.

Den Země jako impuls ke změně?

Den Země každoročně otevírá otázky udržitelnosti, ale skutečná změna vychází z našich každodenních rozhodnutí. Pokud by se repasovaná elektronika stala běžnou volbou, mohlo by to významně zpomalit růst elektroodpadu, který je dnes jedním z nejrychleji rostoucích kategorií odpadu na světě. I zdánlivě malé rozhodnutí, jako volba repasovaného zařízení místo nového, tak může mít reálný dopad na životní prostředí.

Budoucnost elektroniky nespočívá v neustálé výrobě novějších modelů, ale v efektivnějším využívání těch, které již máme. Jedná se o správnou údržbu, zamyšlení se nad tím, zda skutečně potřebujeme nový model, v nahrazování stávajících zařízení repasovanými a v recyklaci těch, které již nelze opravit.

Více na www.refurbed.cz

O refurbed:

refurbed je nejrychleji rostoucí online tržiště s repasovanými produkty ve střední Evropě. Společnost byla založena v roce 2017 ve Vídni Peterem Windischhoferem, Kilianem Kaminským a Jürgenem Riedlem a aktuálně zaměstnává přibližně 250 lidí. refurbed nabízí profesionálně repasované produkty s minimálně dvanáctiměsíční zárukou. Portfolio tržiště zahrnuje více než 18 000 produktů, včetně chytrých telefonů, notebooků, tabletů a dalších. V současné době refurbed působí v 12 zemích, včetně Německa, Rakouska, Švédska, Itálie, Irska, Nizozemska, Dánska, Belgie, Finska, Portugalska, České republiky a Švýcarska. Společnost klade důraz na udržitelnou a vědomou spotřebu a propaguje znovuvyužití produktů až do konce jejich životního cyklu v rámci principů cirkulární ekonomiky.

Jarní úklid pro naši planetu: 5 tipů, jak ekologicky naložit s elektronikou

Den Země, který každoročně připadá na 22. dubna, je ideální příležitostí k zamyšlení nad tím, co doma (ne)potřebujeme a jaký dopad mají naše věci na životní prostředí. A zatímco se většina z nás pustí do klasického jarního úklidu, málokdo si uvědomí, že mezi prachem na poličkách a přeplněnou skříní číhá skrytý ekologický nepřítel – elektroodpad. Jak s ním zatočit udržitelně a efektivně? Přinášíme pět praktických tipů, jak proměnit jarní úklid v zelený čin.

1. Neviditelný problém v zásuvkách: Kabely či nabíječky

Mnoho domácností skladuje desítky nepotřebných kabelů, starých myší, sluchátek nebo adaptérů. Tyto drobnosti často končí v běžném odpadu, přitom obsahují cenné materiály jako měď, hliník a v některých případech i zlato. Přitom tyto vzácné suroviny se dají znovu využít a mohou dál sloužit. Například recyklací jedné tuny starého elektra lze ušetřit až 615 kg primárních surovin a snížit emise CO₂ o 1 752 kg. Odevzdat nepotřebné elektro k recyklaci je v současnosti velmi snadné. Kromě sběrných dvorů a speciálních nádob nově existuje bezplatná služba Rebalík, kdy stačí drobnou elektroniku zabalit a poslat přes Balíkovnu k recyklaci. Jednoduchý postup pro odeslání starého elektra je na webu www.rebalik.cz.

2. Elektrospotřebiče: Druhý život místo skládky

V dnešní době je běžné, že se zbavujeme stále funkčních přístrojů a vyměňujeme je za nové modely kvůli modernějšímu designu nebo novým funkcím. Před tím, než starý mixér nebo televize skončí ve sběrném dvoře, je dobré zvážit jeho novou cestu. Stále funkční spotřebiče mohou najít nové využití například v charitativních organizacích, můžeme je nabídnout na sociálních sítích za odvoz nebo vyměnit v rámci sousedské burzy. A i když už nefungují, některé organizace je dokážou opravit a znovu uvést do oběhu. Udržitelnost jarního úklidu začíná rozhodnutím nevytvářet zbytečný odpad.

3. Velké a překážející: Kam s ledničkou či pračkou?

Velké spotřebiče jako lednice, pračky nebo myčky jsou často tak těžké a neskladné, že jejich likvidaci odkládáme. Běžně je necháváme stát na chodbách nebo ve sklepích. Přitom se jich můžeme zbavit snadno a bez zbytečné námahy díky projektu Buď líný. Na webu www.rema.cloud stačí bezplatně objednat odvoz nepotřebných elektrospotřebičů přímo z domácnosti. Kurýr si pak do několika dnů přijede pro starou lednici nebo třeba sušičku.

4. Malé, ale nebezpečné: Baterie nepatří do koše

Při velkém úklidu často končí drobné předměty ve směsném odpadu, protože je jednoduše hodíme do koše, i když tam nepatří. Největší ekologické riziko představují obyčejné baterie. Obsahují totiž nebezpečné látky, jako je olovo nebo kadmium, které mohou při nesprávné likvidaci kontaminovat půdu i vodu. Proto je nutné baterie odevzdávat do speciálních sběrných boxů, které najdete například v obchodech s elektronikou nebo na obecních úřadech.

5. Úklid s jasným výsledkem: Praktické kroky pro celou rodinu

Jarní úklid může být překvapivě jednoduchý, když se na něj jde systematicky. Připravte si krabice: jednu na malé elektrospotřebiče (například staré mobily, fén, nabíječky) a druhou na baterie, vyčleňte i místo na větší elektro. Při třídění zapojte i ostatní členy domácnosti – děti mohou prohledat šuplíky, rodiče zase připraví věci na odvoz. „Vytvořte si doma jednoduchý koutek, kam budete dlouhodobě odkládat elektroodpad. Jednou za čas ho pak celý šetrně zlikvidujete. Zkuste jít příkladem i svému okolí – sdílejte výsledek na sociálních sítích, popovídejte si se sousedy, doporučte jim sběrné místo nebo třeba službu Rebalík,“ radí na závěr Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

KVÍZ: Četl jsi pozorně? Otestuj své znalosti

1. Co obsahují běžné kabely nebo nabíječky, kvůli čemu je důležitá jejich recyklace?

a) Plast a sklo

b) Měď, hliník a někdy i zlato

c) Uhlík a vápník

2. Kolik kilogramů emisí CO₂ se může ušetřit recyklací jedné tuny starého elektra?

a) 250 kg

b) 980 kg

c) 1 752 kg

3. Jak se jmenuje bezplatná služba, která zajistí odvoz velkých spotřebičů z domácnosti?

a) Čistá linka

b) Odvez to

c) Buď líný

4. Proč jsou baterie nebezpečné, pokud je vyhodíme do běžného odpadu?

a) Obsahují toxické látky, které mohou na skládce kontaminovat půdu a vodu

b) Zpomalují proces rozkladu ostatního odpadu na skládce

c) Zabírají příliš mnoho místa na skládkách

5. Co je vhodné udělat se stále funkčním spotřebičem, který už doma nepotřebujete?

a) Rozbít ho a dát do odpadu

b) Nabídnout ho k darování nebo vyměnit

c) Zabalit ho a uložit do sklepa pro případ nouze

Správné odpovědi: 1) b; 2) c; 3) c; 4) a; 5) b

O společnosti REMA Systém

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

RecykloMise 2025: REMA Battery vyzývá školy k tvořivosti a ekologické osvětě

Kreativita, týmová práce a péče o životní prostředí. Právě tyto hodnoty propojuje nová výzva RecykloMise 2025: Natoč a inspiruj, kterou pořádá společnost REMA Battery ve spolupráci s REMA Systém. Soutěž oslovuje školní kolektivy napříč Českou republikou – od těch nejmenších ve školkách až po studenty středních a vyšších odborných škol.

Úkolem nové výzvy RecykloMise 2025 je natočit krátké video, které hravou formou ukáže, proč je recyklace starých přenosných baterií i odpadního elektra důležitá a jak ji může ovlivnit každý z nás. Žáci mohou ukázat správné třídění elektroodpadu díky sběrným nádobám REMA Battery a REMA Systém, nebo mohou využít pro tvorbu videí materiály z edukativního programu Odpad není k zahození.

Školní týmy musí mít minimálně pět členů a video by mělo trvat od jedné do tří minut. Přihlášky a videa je možné posílat od 7. dubna do 19. května 2025, všechny informace a kompletní pravidla jsou k dispozici na webu www.chytrarecyklace.cz.

A jak se vybírá vítěz? Tentokrát to nemá v rukou porota, ale veřejnost. Od 23. května do 13. června 2025 se bude hlasovat na Facebookové stránce REMA Systém a vyhraje video s nejvyšším počtem „lajků“. Nejlepší tým se může těšit na skvělé ceny – kromě elektroniky od společnosti Vodafone Czech Republic je čeká i zážitkový recyklační workshop od Praktik systém přímo ve škole.

RecykloMise je víc než jen soutěž – je to způsob, jak propojit výuku s reálnými tématy dnešní doby. Děti a studenti si díky této výzvě nejen osvojí základy odpovědného nakládání s vysloužilými přenosnými bateriemi a starými elektrozařízeními, ale také si vyzkouší spolupráci, rozvinou digitální dovednosti a zapojí svou kreativitu naplno.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Svým klientům REMA Battery nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pak pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými přenosnými bateriemi. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Battery působí od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií.

Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.

Startuje nový ročník sběrové soutěže pro Zelené firmy. Loni podniky odevzdaly rekordních 773 tun elektroodpadu

Společnost REMA Systém 1. dubna zahajuje nový ročník sběrové soutěže v rámci projektu Zelená firma. Cílem akce je podpora českých podniků v oblasti ekologického nakládání s elektroodpadem. Soutěž motivuje zaměstnance zapojených firem k odevzdávání vysloužilých elektrospotřebičů a přispívá tak k šíření principů udržitelnosti na pracovištích. Loni české firmy v rámci soutěže vysbíraly rekordních 773 tun odpadních elektrozařízení.

V roce 2025 probíhá sběrová soutěž v termínu od 1. dubna do 15. října. Zapojit se mohou všechny organizace registrované v projektu Zelená firma, který podporuje ESG aktivity podniků. Každá zapojená firma ve spolupráci se zaměstnanci během soutěže sbírá vysloužilá elektrozařízení. Sebraný elektroodpad následně bezplatně odveze kolektivní systém REMA Systém. Ten zajišťuje ekologicky šetrnou likvidaci a odbornou recyklaci, včetně maximálního využití důležitých druhotných surovin.

Rok 2024 přinesl rekordní účast i výsledky. Do sběrové soutěže se zapojilo více než 150 firem z celé České republiky a společně odevzdaly celkem 773 528 kilogramů elektroodpadu. „Dlouhodobě sledujeme rostoucí zájem firem o odpovědné nakládání s elektrozařízeními. Projekt Zelená firma a právě odstartovaná sběrová soutěž nabízejí českým podnikům efektivní způsob, jak recyklaci integrovat do každodenního provozu a motivovat zaměstnance k ekologicky odpovědnému chování. Rekordní výsledek z loňského roku ukazuje, že firmy mají zájem o udržitelný přístup a určitě také rády soutěží,“ říká Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Aby se mohly do soutěže zapojit firmy všech velikostí, jsou účastníci hodnoceni ve čtyřech kategoriích dle počtu zaměstnanců. Soutěží se v kategorii do 50 zaměstnanců, do 250 zaměstnanců, do 1 000 zaměstnanců a v kategorii nad 1 000 zaměstnanců. Tento systém zajišťuje větší konkurenceschopnost mezi firmami a poskytuje reálnou motivaci i pro malé a střední podniky. Vítěz v každé kategorii získá věcné ceny v hodnotě 30 000 Kč.

Celkovým vítězem loňského ročníku se stala společnost Alza.cz, která k recyklaci odevzdala více než 500 tun vysloužilých elektrospotřebičů. Úspěch v soutěži společnost povzbudil k zapojení se i do letošní sběrové akce. „Z prvního místa jsme nadšení a těšíme se na další ročníky. Soutěž pro Zelené firmy nám poskytla skvělou příležitost

navázat na naše ekologické cíle a aktivně přispět ke sběru a recyklaci odpadních elektrozařízení. Navíc věříme, že tímto způsobem můžeme inspirovat naše partnery i naše zákazníky k odpovědnému přístupu k udržitelnosti,“ zdůrazňuje Eliška Čeřovská, PR manažerka internetového prodejce Alza.cz.

Silné výsledky zaznamenaly i menší firmy. V kategorii do 50 zaměstnanců zvítězila společnost VDC kancelářská technika, která odevzdala téměř 20 tun elektroodpadu. „Jsme pyšní na to, že jsme se díky zapojení našich zaměstnanců a zákazníků stali tento rok vítězi kategorie do 50 zaměstnanců a odevzdali téměř 20 tun vysloužilých elektrozařízení. Úspěšně jsme tak navázali na druhé místo z roku 2023. Dlouhodobě bereme odpovědné nakládání s elektroodpadem vážně. Spolupráce s REMA Systém nám nejen usnadňuje efektivní recyklaci, ale také pomáhá šířit myšlenku udržitelnosti mezi naše zaměstnance i zákazníky,“ uvádí Martin Škoda, zástupce společnosti VDC kancelářská technika.

Soutěž ve sběru odpadních elektrozařízení v rámci projektu Zelená firma představuje konkrétní nástroj, jak podporovat firemní udržitelnost a odpovědné chování v oblasti nakládání s odpadem. Výsledky soutěže vyhodnotí společnost REMA Systém po ukončení sběru v říjnu a vítězové jednotlivých kategorií budou odměněni v závěru roku 2025.

O společnosti REMA Systém

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

REMA Systém slaví 20 let na trhu. Nabízí unikátní přístup ke sběru elektroodpadu

Za dvě dekády se stala jedním z hlavních hráčů na poli recyklace elektroodpadu. Společnost REMA Systém jen v loňském roce pomohla vysbírat přes 30 tisíc tun vysloužilých elektrozařízení po celém Česku. I díky tomu u veřejnosti stále roste povědomí o udržitelnosti a odpovědném nakládání s odpadními elektrozařízeními. Na otázky o aktuálních výzvách na trhu či budoucnosti tohoto oboru odpovídá Ing. David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém.

Jak hodnotíte vývoj společnosti REMA Systém za uplynulých 20 let?

Hodnocení je veskrze pozitivní, REMA Systém totiž pořád roste, a to jak v oblasti sběrů, tak v počtu výrobců, kteří díky nám plní své povinnosti. Již 20 let nabízíme zcela komplexní služby, a to ve všech šesti skupinách elektrozařízení stanovených v zákoně o výrobcích s ukončenou životností. Téměř všechny naše partnerské spolupráce se časem vyvinou v dlouhodobá partnerství, která jsou založena na důvěře, doporučení a individuálním nastavení spolupráce.

S jakými největšími výzvami či změnami jste se museli během dvou dekád vypořádat?

Oblast zpětného odběru výrobků prošla významnou proměnou, postupně se objevovaly další a další limity, které musely kolektivní systémy splnit. Poslední roky se nesly na vlně výrazného nárůstu sběru elektroodpadu a nám se vždy podařilo naše závazky splnit. V průběhu let navíc přicházely legislativní změny, které poměrně významně změnily náš obor. Díky našemu přístupu jsme přispěli k zachování soutěžního prostředí, jež je z našeho pohledu klíčové pro dobré fungování jakéhokoliv segmentu. REMA Systém je pro své partnery stabilním a spolehlivým spojencem. Navíc je naším dlouhodobým cílem rovnoměrné pokrytí celého Česka v oblasti zpracování elektrozařízení. Dlouhodobým cílem bylo také zkracování logistických tras a, pokud možno, lokální zpracovávání v jednotlivých krajích. Ze všech kolektivních systémů v zemi právě REMA Systém dlouhodobě spolupracuje s největším počtem certifikovaných zpracovatelů, což významně přispívá ke snižování emisí z logistických procesů.

Jaké inovace jste za posledních 20 let implementovali do procesů sběru a recyklace elektroodpadu?

Neustále rozšiřujeme síť našich sběrných míst a pokračujeme v dalších inovacích služeb. Například v loňském roce jsme spustili projekt Rebalík, který představuje šetrný způsob, jak předat drobné odpadní elektrospotřebiče k ekologické likvidaci. Veřejnost může tuto službu zdarma využít na pobočkách Balíkovny po celé České republice a odeslat starý, nepoužívaný spotřebič. Zajímavou příležitostí pro české firmy je také naše soutěž ve sběru elektroodpadu v projektu Zelená firma. Díky ní se podařilo vysbírat přes 770 tun vysloužilých spotřebičů. Důležitou inovací je určitě i digitalizace našich procesů, včetně reportingu. Pyšní jsme rovněž na rychlost svozů odpadních elektrozařízení. V průměru svoz proběhne do pěti dnů od objednání těchto služeb.

Jak se od založení společnosti změnil přístup veřejnosti k recyklaci elektrozařízení?

V posledních letech posilujeme povědomí veřejnosti o zpětném odběru výrobků, výsledkem je neustále rostoucí sběr elektroodpadu. Druhým aspektem je ekonomická stránka věci – firmy, ale i občané mají proces recyklace předplacený a hojněji využívají námi nabízené služby. A třetím je komfort a přívětivost našeho systému. Od roku 2011 totiž nabízíme v projektu Buď líný svoz přímo z domácností, díky čemuž se lidé mohou elektroodpadu efektivně zbavit. Navíc poskytujeme individuální přístup ve sběru odpadních elektrozařízení, a to díky našim zeleným projektům Zelená firma, Zelená obec a Zelená škola. Pod hlavičkou posledního jmenovaného vznikl i vzdělávací projekt Odpad není k zahození, který je zdarma ke stažení na webu rema.cloud. Podpůrné materiály jsou však k dispozici pro každý ze jmenovaných projektů, takže zapojené subjekty mohou snadno šířit osvětu v oblasti nakládání s elektroodpadem.

Jaké hlavní výhody přináší spolupráce s REMA Systém výrobcům a dovozcům elektrozařízení?

Svozy elektroodpadu jsou u nás možné už od jednoho sta kilogramů, což je naprosto unikátní postup, který u konkurence není běžný. S ohledem na sledování legislativních změn poskytujeme výrobcům pravidelný informační servis snadno aplikovatelný do jejich praxe. Na tohle téma navíc pravidelně pořádáme školení a semináře, na nichž vysvětlujeme aktuální problematiku. Naši kolegové navíc aktivně pomáhají se specifikací a zatříděním výrobků do legislativních skupin, kdykoliv je potřeba. Díky spolupráci získají zákazníci přehledná data, která mohou využít například pro ISO certifikaci. A v neposlední řadě jsme celé dvě dekády neúčtovali výrobcům žádné administrativní poplatky.

Jak hodnotíte sběr odpadních elektrozařízení v ČR?

Nejaktuálnější data hovoří o tom, že množství nasbíraného elektroodpadu na našem území roste, což potvrzují i rekordní statistiky. Češi nám v roce 2023 odevzdali bezmála 30 tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů, tedy zhruba o 10 % více než v předchozím roce. REMA Systém si vedl úspěšně i v předcházejících letech, ne každý kolektivní systém v Česku totiž splnil limity sběru, které stanovuje legislativa. Valná většina států EU neplní požadované cíle dodnes.

Aktuálním trendem je ESG reporting. Zohledňujete ho také v procesech REMA Systém?

Principy ESG ctíme dlouhodobě, protože environmentálně udržitelný přístup je pro nás zásadní. Vzhledem k oblasti našeho podnikání, jímž je šetrná recyklace a likvidace odpadních elektrozařízení, se snažíme jít našim partnerům a klientům příkladem. I proto jsme od loňského roku zavedli procesy ESG přímo do firemní strategie. Primárně řešíme, zda má daný projekt přínos pro společnost a ochranu životního prostředí. V tomto duchu rozvíjíme všechny naše projekty, například Zelenou obec, Zelenou školu a také Buď líný. Díky vlastním zkušenostem ukazujeme našim partnerům a klientům, že důsledná implementace ESG principů a zejména transparentní reportování mohou přinést dlouhodobé zisky a konkurenční výhodu.

Jaké jsou vaše plány a cíle pro následující roky?

Chceme nadále podporovat tržní procesy a principy hospodářské soutěže v našem odvětví. Rádi bychom zavedli nové, netradiční cíle sběru a pokračovali v posilování povědomí o recyklaci elektroodpadu. Další výzvou je samozřejmě technologická inovace v podobě sílící digitalizace a využití umělé inteligence. Přesto se stále zaměřujeme na osobní přístup a poskytujeme poradenství šité na míru. Kolektivní systémy by měly v následujících letech mnohem více propojovat výrobce a zpracovatele, to bude zásadním leitmotivem budoucnosti v oboru.

O společnosti REMA Systém

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

20 let Elektrowinu: Výstava o recyklaci elektroodpadu a šance vyhrát domácí spotřebič!

Praha, 10. března – „20 let ELEKTROWINU – Recyklujeme pro budoucnost“ je putovní výstava k výročí založení společnosti ELEKTROWIN a.s. Největší provozovatel kolektivního systému pro zpětný odběr a recyklaci elektroodpadu v České republice za dobu své existence zajistil recyklaci více než 42 milionů vyřazených elektrospotřebičů o celkové hmotnosti přesahující 730 000 tun. Výstava o cestě elektroodpadu a významu recyklace zavítá na náměstí ve 13 krajských městech. Vstup na akci je zdarma a návštěvníci se mohou zapojit do soutěže o hodnotné domácí spotřebiče.

Výstava, která provede návštěvníka celým procesem recyklace elektrospotřebičů, odstartuje 12. března v Brně a během následujících měsíců zavítá do dalších 12 krajských měst. V každém se zdrží vždy po dobu dvou týdnů. Poslední zastávkou putovní expozice budou Pardubice, kde výstava 18. září 2025 oficiálně končí. Přesné termíny a místa konání jsou k dispozici na webových stránkách www.elektrowin.cz. Akce se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka a vstup na výstavu je zdarma.

„Letos slavíme 20 let systému zpětného odběru elektrozařízení v Česku. Jsem hrdý na to, co se nám s kolegy podařilo – vybudovali jsme funkční systém, který patří k nejlépe fungujícím v EU. Velké poděkování patří všem lidem, kteří elektrospotřebiče odevzdávají tam, kam mají. Právě díky nim můžeme efektivně recyklovat a šetřit cenné suroviny,“ říká Roman Tvrzník, předseda představenstva ELEKTROWIN a.s. Putovní výstava ukáže, proč má smysl staré spotřebiče správně odevzdávat – jak se dál zpracovávají, co všechno lze recyklací získat a jaký dopad to má na úsporu surovin i energií. Návštěvníci nahlédnou do historie domácích elektrospotřebičů, jejich vývoje i nejnovějších technologií. „Motivací navštívit naši výstavu pod širým nebem může být kromě nabytí nových vědomostí také možnost vyhrát některý z domácích spotřebičů, které do soutěže věnovali naši partneři,“ upozorňuje Roman Tvrzník. Pro zapojení do soutěže stačí přijít na výstavu, naskenovat QR kód, odpovědět na několik otázek a zařadit se tak do slosování o hodnotné ceny, jako jsou mikrovlnné trouby, vysavače nebo kuchyňské roboty.

O společnosti

Společnost ELEKTROWIN a.s. byla založena v roce 2005 výrobci velkých a malých domácích spotřebičů jako provozovatel kolektivního systému pro zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení. Od svého vzniku společnost zrecyklovala více než 42 milionů vyřazených elektrospotřebičů o celkové hmotnosti přesahující 730 000 tun. Sběrná síť zahrnuje téměř 12 000 míst po celé České republice.

Platy nepedagogů, DTM i odpadové hospodářství. Co budou obce řešit v roce 2025?

Před českými obcemi leží v letošním roce řada náročných úkolů. Na jejich bedra přejde například financování platů nepedagogických pracovníků, což může ovlivnit plánované rozpočtové priority. Výzvou zůstává i splnění legislativních povinností v souvislosti s projektem digitálních technických map. Samosprávy se budou muset vypořádat také s novinkou v podobě nutnosti třídění textilu.

Financování nepedagogických pracovníků

Od září 2025 dojde ke změně financování nepedagogických pracovníků ve školách. Mzdy školníků, kuchařů či účetních již nebudou dále hrazeny přímo ze státního rozpočtu, ale prostředky na jejich financování přejdou na zřizovatele škol – tedy obce a kraje. „Navrhované změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému školství,“ uvedl Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Daný krok však vyvolává mezi starosty obavy, zda budou mít dostatek prostředků na pokrytí těchto výdajů, aniž by ohrozili jiné obecní rozpočtové priority. O konkrétní podobě a dopadech změny se tak bude ještě dále jednat.

Digitální technické mapy

Jednou z hlavních výzev, kterým letos budou obce čelit, je splnění povinností spojených s digitálními technickými mapami (DTM). Tento projekt má za cíl sjednotit a digitalizovat údaje o dopravní a technické infrastruktuře obcí a krajů. Jeho účelem je zpřesnit informace o sítích a polohopisu, usnadnit stavební řízení a zefektivnit správu území.

Zákon obcím od července loňského roku nařizuje aktualizovat do krajských DTM data o své dopravní a technické infrastruktuře (DTI). V praxi to znamená, že pokud se radnice rozhodne například pro stavbu nebo rekonstrukci chodníku, kanalizace či veřejného osvětlení, musí od stavebníka nebo zeměměřického inženýra převzít detaily o novém stavu polohopisné a výškopisné situace včetně dalších relevantních informací. Ty je pak nutné vložit v jednotném výměnném formátu (JVF) do digitální technické mapy.

„Pro obce může být pravidelná aktualizace a správa těchto dat organizačně i technicky náročná. Často proto využívají služeb externích dodavatelů, většinou stávajících partnerů pro poskytování geoinformačních služeb,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. Ta pro obce provozuje mapovou aplikaci GisOnline, pomocí níž mohou samosprávy splnit zákonnou povinnost a zároveň efektivně spravovat vlastní mapové projekty.

Změny v odpadovém hospodářství

Novinky letos na samosprávy čekají i v oblasti nakládání s odpady. Od 1. ledna by měl být v každé obci umístěn kontejner na textil. Podle Ministerstva životního prostředí v současnosti separátní sběr textilu zajišťuje 63 procent měst a vesnic, většinou však prostřednictvím charitativních kontejnerů, což spadá do režimu prevence vzniku odpadu, nikoliv do systému odpadového hospodářství. Nemohou je tedy vykázat jako třídicí složku.

Vedle textilního odpadu se obce budou nadále vypořádávat i s problematikou elektroodpadu, jehož množství neustále roste. Povinnost odděleného sběru vysloužilých zařízení již platí, avšak v praxi naráží na řadu problémů. „Jednou z výzev je pro obce zajištění dostatečné informovanosti občanů o možnostech a výhodách recyklace. Další výzvou je zajištění sběrné sítě, která musí být dostupná a pohodlná pro všechny občany, včetně těch v menších obcích či odlehlejších regionech. Obce se rovněž musejí vypořádat s administrativními požadavky,“ upozorňuje Vítězslav Páral, manažer regionálních zastoupení společnosti REMA Systém, která sběr odpadních elektrozařízení zajišťuje.

Kroky k energetickým úsporám

Kromě náročných povinností se však před obcemi otevírají i nové příležitosti. Loni schválená novela energetického zákona Lex OZE II jim například poskytla snadnější cestu k výrobě a sdílení elektřiny v rámci energetických komunit. „Radnice tak mohou efektivněji nakládat s přebytky vyprodukované energie a využít je například k pokrytí spotřeby ve svých dalších odběrných místech nebo je sdílet s členy komunity. První signály nám ukazují, že sdílení elektřiny zatím funguje velmi dobře, počet energetických komunit by tak měl dále narůstat,“ říká Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.

Nejpopulárnějším řešením pro výrobu vlastní energie zůstávají fotovoltaické panely. Na rozdíl od soukromníků, jejichž zájem o soláry v poslední době klesá, se poptávka obcí po daném řešení drží na vysoké úrovni. Dokládá to například počet žádostí samospráv o dotace na fotovoltaiku, který v loňském roce podle Státního fondu životního prostředí předčil očekávání.

Obce mají zároveň dobré předpoklady stát se lídry v komunitní energetice, a to především díky svému rozsáhlému majetku a infrastruktuře. Spravují totiž řadu větších budov, jako jsou školy, úřady či kulturní domy, jejichž střechy nabízejí ideální prostor pro instalaci solárních panelů. „Ne každá střecha je však kvůli orientaci nebo zastínění pro fotovoltaiku vhodná. Dobrým podkladem pro realizaci konkrétních projektů může být analýza oslunění z leteckých snímků, která ideální plochy přehledně identifikuje,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis.

Komentář: Recyklace lithiových baterií v ČR zaostává. Chybí kapacity i financování

Vlivem rostoucího počtu lithiových baterií se Česká republika potýká s nedostatečnými kapacitami pro jejich recyklaci. Náklady na zpracování jsou vysoké a legislativa od výrobců dosud nevyžadovala dostatečné příspěvky na zpracování, což představuje významnou finanční zátěž pro budoucnost. Situaci v oblasti recyklace lithiových elektrických článků komentuje Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

Množství lithiových baterií uvedených na tuzemský trh neustále stoupá. Je to způsobeno rozvojem nových technologií, a to jak u elektrických článků obecně, tak například elektromobility. V České republice se ročně prodá více než sto tisíc elektrokol, elektroskútrů či elektrokoloběžek, které jsou vybaveny lithiovými bateriemi. Závažným problémem je fakt, že v současné době není v ČR dostatek zařízení, která by se na ekologické zpracování lithiových baterií specializovala. Z toho důvodu je značná část odpadních elektrických článků odvážena ke zpracování do zahraničí. To zvyšuje nejen logistickou náročnost celého procesu, ale také finanční náklady na recyklaci.

Finanční náročnost recyklace a legislativní nedostatky

Zpracování lithiových baterií je výrazně dražší než recyklace jiných typů baterií, například olověných. U klasických typů olověných baterií je cena za recyklaci pozitivní. To znamená, že zpracovatelé tyto baterie vykupují, zatímco u těch lithiových je situace zcela opačná. Náklady na jejich recyklaci se pohybují v řádu desítek korun za kilogram, přičemž neexistuje jednotný model financování této recyklace. Až do roku 2020 výrobci a dovozci průmyslových elektrických článků nemuseli odvádět žádné recyklační poplatky, protože legislativa jim tuto povinnost neukládala. To znamená, že baterie, které byly uvedeny na trh v posledních deseti letech, představují obrovskou ekonomickou zátěž do budoucna.

Budoucí výzvy a potřeba systémového řešení

Očekává se, že s dalším rozvojem elektromobility a obnovitelných zdrojů energie se počet lithiových baterií uváděných na trh v ČR výrazně zvýší. Proto je nutné rozšířit kapacity pro jejich recyklaci a vytvořit jasná pravidla pro financování zpětného odběru a recyklace. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, která by měla zajistit spravedlivější rozložení nákladů na recyklaci a zavést povinné příspěvky od výrobců a dovozců.

Tyto změny by mohly významně pomoci s rozvojem recyklační infrastruktury v ČR a snížit objem odpadních baterií vyvážených do zahraničí. Novela však bude řešit pouze nově vyrobené a dovezené elektrické články. Oproti tomu baterie, které již na českém trhu jsou, stále představují významnou budoucí finanční zátěž a v tuto chvíli chybí účinné a systémové řešení tohoto problému.

Autor komentáře: Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, s.r.o., která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie působících v České republice.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.

Světový den recyklace: Cirkulární ekonomika přináší firmám řešení problémů s drahou energií a inflací

Cirkulární ekonomika už není jen teoretický koncept, ale reálný nástroj, podle něhož čím dál více firem a měst hospodaří. Hlavní snahou je snižovat množství vyprodukovaného odpadu v oběhu a ten zbylý recyklovat. Význam tohoto principu připomíná Světový den recyklace, který připadá na 18. března. Přechod na oběhové hospodářství pro firmy znamená nejen zelenější přístup, ale také ekonomický zisk. Díky efektivnějšímu využívání zdrojů a prodlužování životního cyklu produktů mohou firmy snižovat náklady, což pro řadu společností v době inflace a drahých energií představuje zásadní strategický cíl. Letos se prosazují i nové cirkulární business modely.

Cirkulární hospodářství klade důraz na výrobu kvalitních výrobků z udržitelných zdrojů, které disponují dlouhým životním cyklem, po jehož skončení mohou být opětovně využity prostřednictvím recyklace. Podle posledních průzkumů Eurostatu přibližně jen desetina materiálů použitých při výrobě v Evropské unii pocházela z recyklovaných odpadních materiálů. Přechod firem na tento způsob hospodaření je tedy zatím velice pozvolný. Převážně se soustředí na vhodné nakládání s odpady, přitom je ideální cirkulární ekonomiku zapojit do celého procesu výroby.

„Firmy se nyní potýkají se složitou ekonomickou situací – inflace, drahé energie, nedostatek pracovních sil, proto se snaží šetřit a řešením je i cirkulární ekonomika. Všechny investice do úspor musejí dávat ekonomický smysl, zvláště v současné době velmi nelehkého podnikatelského prostředí. Největšími překážkami zavádění cirkulární ekonomiky je dle názoru některých nedostatek pracovních sil, informací a zkušeností,“ popisuje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR). Jak vyplývá z průzkumu asociace, téměř tři čtvrtiny malých a středních podniků buď již principy cirkulární ekonomiky mají ve své strategii implementovány, nebo to plánují.

S přechodem na cirkulární hospodaření pomáhá i společnost REMA Systém v rámci projektu Zelená firma či Zelená škola. Zapojeným partnerům nabízí vedle bezplatného zpětného odběru elektrozařízení i poradenství a odbornou podporu v oblastech nakládání s odpadním elektrozařízením a platné legislativy. „V loňském roce jsme začali jako první organizovat sérii seminářů, které mají firmy motivovat ke zvýšení zavádění aktivit spadajících do oběhového hospodářství. Největší výhodou tohoto konceptu je sdílení informací a zkušeností mezi podniky. Navíc jsme inovovali náš edukační program pro děti od mateřských škol až po deváté třídy. Právě vzdělávání mladé generace v oblasti recyklace a správného nakládání s elektroodpadem je cesta, jak situaci zlepšit,“ vysvětluje Lydia Stanková ze společnosti REMA Systém. Ta uvádí cirkulární ekonomiku do chodu a díky sběru vysloužilých elektrozařízení a jejich šetrné recyklaci významně přispívá k ochraně přírody a opětovnému využití drahých materiálů.

Nákup spotřebičů nahrazují například pronájmy

Místo lineárního modelu „vyrobit, použít, vyhodit“ oběhové hospodářství vyzývá k modelu „vyrobit, použít, opravit, znovu použít a teprve pak recyklovat“. Zaměření firem na cirkulární ekonomiku není pouze etickou povinností, ale také strategickým krokem směrem k udržitelnější budoucnosti. Soustředit se pouze na třídění nestačí. Letošní rok přináší nové strategie, které mohou výrazně změnit například právě množství vyřazeného elektra.

Společnosti mohou například místo prodeje elektroniku spotřebitelům za poplatek pronajímat. Jakmile zařízení dosáhne své maximální životnosti, výrobce zařízení odevzdá k recyklaci kolektivnímu systému. „Tyto nové cirkulární business modely, ve kterých se nejedná jen o nákup elektrospotřebiče, ale také pronájem nebo sdílení, jsou významným pomocníkem v této situaci. Dokážou totiž zajistit větší návratnosti vzácných kovů a materiálů používaných technologií. Souvisí s tím i využití digitálních pasů, které udávají informace o opravitelnosti či správném nakládaní s materiály při likvidaci,“ říká Michaela Kloudová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Čím dál více je kladen důraz i na takzvaný ekodesign, kdy se už při samotném vývoji produktu přemýšlí nad jeho dopadem na životní prostředí. Výrobky jsou jednak navrhovány s minimálním množstvím surovin a energií potřebných k jejich výrobě, jednak tak, aby bylo možné je snadno demontovat, prodloužit jejich životnost a recyklovat jejich součástky.

Největší hrozbou je právě elektroodpad

Elektroodpad patří mezi nejrychleji rostoucí odpad na světě. A není se čemu divit, poptávka po nových elektrozařízeních neustále roste. Ke zvýšené spotřebě přispívají zejména firmy. Ročně se ho přitom ve světě vytřídí jen necelá pětina.

„Například u mobilních telefonů dochází k jejich obměně podle statistik jednou za dva až tři roky, a to nejen kvůli opotřebení, ale i z důvodu rychlého vývoje technologií. Naprostou většinu materiálů z mobilních telefonů lze sice velmi úspěšně recyklovat, problém je však v chování spotřebitelů, kteří již nepoužívané telefony netřídí, ale ponechávají si je doma pro případ, že by je někdy v budoucnu mohli využít,“ říká Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelného podnikání společnosti Vodafone Czech Republic.

Odběr a recyklace elektroodpadu jsou klíčové jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak udržitelného využití cenných surovin, které se při výrobě elektroniky používají. „Abychom dosáhli skutečného pokroku v této oblasti, je nezbytné správně zpracovávat odpad a rovněž mapovat vstupní zdroje. To nám umožní identifikovat potenciál pro úspory surovin již na začátku životního cyklu produktu. Jedině pak je recyklace plně efektivní,“ doplňuje ke Světovému dni recyklace David Chytil ze společnosti REMA Systém.