V restauraci, nebo z krabičky? Na oběd v práci je hlavní si udělat čas, říká odborník

Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred[1] zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v květnu činil necelých 14 %. Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.

Výrazné zdražování se během posledního roku dotklo téměř všech oblastí, znatelně se podepsalo i na cenách obědů. Podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zdražila ve srovnání s loňským rokem naprostá většina podniků, stejné ceny jako před rokem zachovalo jen 5,9 % restaurací. Nárůst cen obědů potvrzuje i Edenred Restaurant Index mapující ceny obědů na základě plateb majitelů benefitních karet Edenred. Oproti loňskému květnu meziročně vzrostly ceny obědového menu o 13,7 %, nyní za něj Češi průměrně zaplatí 181,1 koruny.

„Ceny obědů jsou jedním z faktorů, které stojí za tím, že lidé začali mnohem častěji zvažovat, kde a jak se najedí. V posledních měsících totiž pozorujeme nejen snahu šetřit, ale také zachovat si určitý stravovací standard. Zaměstnavatelé by tak neměli přemýšlet jen nad hodnotou jídelních benefitů, ale i tím, jak motivovat zaměstnance ke zdravější stravovacím návykům v rámci firemní kultury,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Rostoucí ceny obědů ovlivňují i to, jak se Češi stravují v práci. Z průzkumu vyplývá, že už téměř polovina z nich pravidelně neobědvá v jídelnách či restauracích. Jedním z hlavních důsledků zdražování je nárůst počtu lidí, kteří si oběd raději připraví v předstihu. V otázce týkající se způsobu stravování v době oběda, kde mohli respondenti zvolit více možností najednou, uvedlo hned 57,8 % zaměstnanců, tedy téměř tři pětiny, že si uvařené jídlo často nosí z domova „v krabičce“. Jejich počet tak oproti rokům 2022 (53,7 %) a 2021 (49,5 %) výrazně stoupl.

„Určitě se nedá konstatovat, že by tento druh stravování byl vyloženě špatný. Pokud si lidé oběd připravují sami, mohou si vytvořit vyvážený jídelníček přesně podle svých představ, a ještě i něco ušetřit. Základní podmínkou ovšem je, aby při přípravě využívali výživově hodnotné suroviny, což bývá častým kamenem úrazu,“ upozorňuje PaedDr. Tomáš Ulč, nutriční terapeut z Kliniky EUC v Plzni a pokračuje: „Rozhodně tento způsob stravování nemohu doporučit v případech, kdy lidé namísto kvalitních surovin volí nutričně chudé ingredience, nebo dokonce průmyslově zpracované polotovary. V tu chvíli pozbývá domácí příprava většiny svých výhod, a naopak se proměňuje v něco, co může tělu z dlouhodobého hlediska spíše škodit.“ 

Bez jídelních benefitů do restaurace jen výjimečně

Na teplé jídlo do restaurace pravidelně chodí necelá pětina zaměstnanců (19,3 %). Podnikovou kantýnu pak navštěvuje 26,8 % pracovníků, což je ve srovnání s lety 2022 (31,5 %) a 2021 (35,1 %) výrazný propad. Data zároveň ukazují, že na ochotu zaměstnanců obědvat v restauracích má zásadní vliv to, zda jim jejich zaměstnavatel přispívá na stravování. Se stravenkami či benefitními kartami do restaurací obvykle chodí přibližně třetina lidí, bez nich jen necelá šestina. U zaměstnanců, kteří nedostávají stravenky, zároveň stoupá pravděpodobnost, že oběd úplně vynechají. Zatímco uživatelé stravenek a benefitních karet jídlo během pracovní doby pravidelně vynechávají jen ve zhruba 3 % případů, u nebenefitní skupiny je to až 12,7 %.

„Mít pravidelný obědový rituál, během kterého se zaměstnanci v klidu najedí, není důležité jen z pohledu zdraví. Oběd by nemělo být pouze jídlo, které do sebe zaměstnanec během krátké pauzy bezmyšlenkovitě nahází a hned zase pokračuje v práci. Obědová přestávka poskytuje lidem příležitost si od práce na chvíli odpočinout a umožňuje jim se vzájemně socializovat s kolegy, což výrazně zvyšuje jejich spokojenost i pracovní nasazení, ať už obědvají v jídelně, v restauraci, nebo v kanceláři,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

O společnosti Edenred CZ

Edenred ČR pečuje o 700 000 každodenních uživatelů z řad zaměstnanců, kterým poskytuje služby v síti 57 000 partnerských provozoven. V oblasti digitalizace patří k lídrům na českém trhu. Stravenky a volnočasové benefity jsou k dispozici na jedné platební kartě Edenred Card. Karta umožňuje platbu mobilními aplikacemi Apple Pay a Google Pay. Čerpání benefitů je možné online díky platformě Edenred Benefity Café.

Edenred je přední digitální platforma pro služby a platby – a také každodenní společník pracujících, spojující přes 60 milionů uživatelů a 2 miliony partnerských provozoven ve 45 zemích prostřednictvím přibližně 1 milionu firemních klientů.

Edenred nabízí specifická platební řešení pro konkrétní použití zaměřená na stravování (stravenky), motivaci (dárkové karty, platformy pro zapojení zaměstnanců), mobilitu (čerpací stanice, údržba, mýtné či parkovné) a firemní platby (virtuální karty).

V souladu se záměrem skupiny „Enrich connections. For good“ umožňují tato řešení zlepšovat pohodu a kupní sílu uživatelů. Zlepšují i atraktivitu a efektivitu společností, oživují trh práce a místní ekonomiku. Rovněž podporují přístup ke zdravějším potravinám, produktům šetrnějším k životnímu prostředí a ekologičtější dopravě.

12 000 zaměstnanců společnosti Edenred usiluje o to, aby se svět práce stal propojeným ekosystémem, který je bezpečnější, efektivnější a zodpovědnější.

V roce 2022 skupina díky svým globálním technologickým aktivům spravovala obchodní objem téměř 38 miliard EUR, a to především prostřednictvím mobilních aplikací, online platforem a karet.

Edenred je zapsán na burze cenných papírů Euronext v Paříži a je součástí indexů CAC 40, CAC 40 ESG, CAC Next 20, CAC Large 60, Euronext 100, Euronext Tech Leaders, FTSE4Good a MSCI Europe. 

Značky a loga uvedená a použitá v této tiskové zprávě jsou ochrannými známkami registrovanými společností EDENRED S.E., jejími dceřinými společnostmi nebo třetími stranami. Bez písemného souhlasu jejich vlastníka je nelze použít ke komerčním účelům.

Skupina EUC

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2022 investovala 1 304 mil. korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. Ve 25 zdravotnických zařízeních napříč ČR, 13 mamocentrech, 24 kamenných lékárnách, lékárenském e-shopu a 11 laboratořích zaměstnává 2 300 zdravotníků, kteří provedou 3,6 mil. vyšetření ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun. V létě roku 2022 byla tato emise úspěšně přefinancována v hodnotě 1,5 miliardy korun. Více na www.euc.cz

Tři čtvrtiny Čechů si práci vybírají podle nabídky benefitů. Pro generaci Z budou zásadní

Při výběru nové práce se Češi stále častěji rozhodují podle nabídky benefitů. Průzkum společnosti Edenred ukázal, že pro 75 % zaměstnanců je důležité, aby při změně pracovního místa jejich nový zaměstnavatel nabízel volnočasové benefity. U příslušníků generace Z je to dokonce 82 %. Nejpopulárnějším benefitem je dovolená navíc, dále následuje třináctý plat, příspěvek na stravování a příspěvek na volnočasové aktivity. Ten si v posledních letech nachází místo ve stálé nabídce benefitů velké části firem, za samozřejmost jej považuje už téměř polovina zaměstnanců.

Zaměstnanecké benefity se stávají důležitým kritériem, podle kterého se Češi rozhodují, kam poslat svůj životopis. Z průzkumu společnosti Edenred provedeného na vzorku více než 5200 zaměstnanců vyplývá, že nabídku volnočasových benefitů při výběru zaměstnavatele či změně pracovního místa vnímá jako důležitou až 75 % z nich. Až 30 % respondentů je dokonce označilo za velmi důležité.

Nejpečlivěji studují seznamy benefitů příslušníci generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012. Ve věkové skupině 18-26 let označilo volnočasové benefity jako důležitý faktor při rozhodování o svém budoucím zaměstnání celkem 82 % respondentů.

„Zaměstnanci se o nabídku volnočasových benefitů zajímají víc než kdy dříve a co je nejdůležitější, stále častěji se podle ní při výběru firem, kde se plánují o místo ucházet, řídí. Za vůbec nejatraktivnější považují benefity uplatnitelné v lékárnách či v oblastech kultury, wellness a cestování, které jsou zvláště oblíbené mezi nejmladší věkovou skupinou zaměstnanců. U ní se do popředí navíc dostávají i sportovní aktivity a zábava,“ doplňuje Gabriela Šimšová, personální ředitelka společnosti Edenred.

S hodnotami mladých se v současnosti setkávají především manažeři spadající do generace, která práci a výkonnost dlouho vnímala jako prioritu. To pro generaci Z již neplatí. „Pro mladé už není pojem work-life balance jen líbivým HR sloganem, ale kategorickým požadavkem. Očekávají respektování individuálních potřeb, neformální otevřenou atmosféru a smysluplnost práce namísto drilu. Od zaměstnavatele vyžadují osobní přistup, který se projevuje nejen širokou nabídkou benefitů, včetně možnosti alespoň občas pracovat z domova, ale třeba i možností přivést si psa do kanceláře. Na pracovních pohovorech je generace Z sebevědomější. A není divu – pomáhá jí v tom vyšší úroveň vzdělání i situace na trhu práce,“ vysvětluje Marek Hlavica, ředitel asociace PR agentur (APRA). Právě v oborech jako je marketing či public relations tvoří příslušníci generace Z významnou část zaměstnanců již dnes.

Lákadlo na kvalifikované zaměstnance

Příspěvky na volnočasové aktivity se v posledních letech proměnily z okrajové záležitosti na jeden z nejžádanějších benefitů. Jako důležité je označilo 85 % zaměstnanců, což je řadí na čtvrtou příčku v pomyslném žebříčku popularity za dovolenou navíc (96 %), třináctým platem (94 %) a příspěvkem na stravování (93 %). Za samozřejmost volnočasové benefity považuje téměř polovina (47 %) zaměstnanců. Jako zbytečné je naopak označila pouze 4 % dotázaných.

„Při současné nízké nezaměstnanosti musí personalisté často bojovat o každého zaměstnance. Nedostatek kvalifikované pracovní síly firmy tlačí k rozšiřování nabídky benefitů, které jim pomáhají rovněž udržet si stávající zaměstnance. V pracovních nabídkách firem díky tomu přibývají benefity, o kterých by se zaměstnancům ještě před několika málo lety ani nesnilo,“ komentuje současný stav Gabriela Šimšová. „To je ovšem jen jedna z příčin rozmachu benefitů. Zaměstnavatelé si například mnohem častěji uvědomují, že spokojení a angažovaní zaměstnanci jsou klíčem k vytvoření silné firemní kultury. Zavedení či zdokonalení nabídky zaměstnaneckých výhod tak mohou vnímat i jako investici, která se jim vrátí ve formě vyšší produktivity,“ dodává.

Její slova potvrzuje i průzkum. Hned 61 % respondentů v něm uvedlo, že je příspěvky na volnočasové aktivity motivují k větší investici do vlastní duševní a fyzické pohody. Kromě podpory well-beingu pomáhají zaměstnanců zajistit si finanční stabilitu. „Až třem z pěti zaměstnanců umožňují benefity věnovat se jinak nedostupným aktivitám. Myslím, že se s tím občas setká každý. Něco nás láká, ale výdaj si nedokážeme v rámci domácího rozpočtu plně obhájit. Díky těmto benefitům si mohou zaměstnanci užít zážitky nebo pracovat na svém osobním rozvoji bez nutnosti strachovat se o finance,“ vysvětluje Gabriela Šimšová.

O společnosti Edenred CZ

Edenred ČR pečuje o 700 000 každodenních uživatelů z řad zaměstnanců, kterým poskytuje služby v síti 57 000 partnerských provozoven. V oblasti digitalizace patří k lídrům na českém trhu. Stravenky a volnočasové benefity jsou k dispozici na jedné platební kartě Edenred Card. Karta umožňuje platbu mobilními aplikacemi Apple Pay a Google Pay. Čerpání benefitů je možné online díky platformě Edenred Benefity Café.

Edenred je přední digitální platforma pro služby a platby – a také každodenní společník pracujících, spojující přes 60 milionů uživatelů a 2 miliony partnerských provozoven ve 45 zemích prostřednictvím přibližně 1 milionu firemních klientů.

Edenred nabízí specifická platební řešení pro konkrétní použití zaměřená na stravování (stravenky), motivaci (dárkové karty, platformy pro zapojení zaměstnanců), mobilitu (čerpací stanice, údržba, mýtné či parkovné) a firemní platby (virtuální karty).

V souladu se záměrem skupiny „Enrich connections. For good“ umožňují tato řešení zlepšovat pohodu a kupní sílu uživatelů. Zlepšují i atraktivitu a efektivitu společností, oživují trh práce a místní ekonomiku. Rovněž podporují přístup ke zdravějším potravinám, produktům šetrnějším k životnímu prostředí a ekologičtější dopravě.

12 000 zaměstnanců společnosti Edenred usiluje o to, aby se svět práce stal propojeným ekosystémem, který je bezpečnější, efektivnější a zodpovědnější.

V roce 2022 skupina díky svým globálním technologickým aktivům spravovala obchodní objem téměř 38 miliard EUR, a to především prostřednictvím mobilních aplikací, online platforem a karet.

Edenred je zapsán na burze cenných papírů Euronext v Paříži a je součástí indexů CAC 40, CAC 40 ESG, CAC Next 20, CAC Large 60, Euronext 100, Euronext Tech Leaders, FTSE4Good a MSCI Europe.

Značky a loga uvedená a použitá v této tiskové zprávě jsou ochrannými známkami registrovanými společností EDENRED S.E., jejími dceřinými společnostmi nebo třetími stranami. Bez písemného souhlasu jejich vlastníka je nelze použít ke komerčním účelům.

Obědy už nezdražují. Přesto lidem spolknou až desetinu výplaty

Počet obědů, které si lidé mohou za měsíční plat dovolit, se snížil. Jejich ceny přitom v květnu rostly jen minimálně. Podle Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet stálo v uplynulém měsíci obědové menu průměrně 181,1 korun. V poměru k průměrné výši mezd vynaloží největší část příjmů za polední stravování lidé v Českých Budějovicích a Liberci, nejmenší v Praze.

Ceny obědů v restauracích zůstávají stabilní. V květnu Češi za obědové menu průměrně zaplatili 181,1 koruny, tedy jen o 80 haléřů více než v dubnu. Pokračuje tak trend trvající od počátku roku, kdy ceny obědů ve většině měsíčních srovnání rostou jen v minimálním rozsahu. Od ledna se zvýšily o pouhých 1,9 %. V meziročním srovnání činí nárůst 13,7 %, což je stále více než květnová míra inflace, která klesla na 11,1 %.[1]

Podíl 20 obědů z průměrné mzdy
Kraj Únor Květen
Praha 7,7 % 7,8 %
Jihočeský kraj 9,2 % 10,3 %
Plzeňský kraj 9,1 % 9,9 %
Karlovarský kraj 9,0 % 9,9 %
Ústecký kraj 8,0 % 8,8 %
Liberecký kraj 9,3 % 10,3 %
Královéhradecký kraj 8,6 % 9,6 %
Pardubický kraj 9,3 % 10,1 %
Vysočina 8,1 % 8,7 %
Jihomoravský kraj 8,9 % 9,6 %
Zlínský kraj 8,2 % 8,9 %
Olomoucký kraj 8,3 % 9,0 %
Moravskoslezský kraj 8,8 % 9,5 %
Česká republika 8,2 % 8,8 %

Nejvíce za jeden oběd v květnu již tradičně zaplatili Pražané, polední menu v hlavním městě průměrně stálo 204,8 korun. Nad hranicí 200 korun se zde ceny drží už od začátku roku. Nejlevněji se naopak najedli lidé v Olomouci a ve Zlíně, kde se průměrná cena oběda pohybovala lehce pod 164 korunami. „Čísla z posledních měsíců naznačují, že zdražování v restauracích narazilo na svůj strop – na rozdíl od loňského roku, kdy meziměsíční nárůsty dosahovaly i 6 korun. Z části je zpomalení způsobeno i tím, že restauratéři už nemají kam ceny zvedat. Pokud by totiž dále zdražovali, riskují, že jejich zákazníci začnou volit alternativní způsoby stravování, a o to méně budou utrácet v restauracích,“ komentuje situaci Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Na obědy padne i více než desetina mzdy

Právě dopad stravování v restauracích na peněženky zaměstnanců se v jednotlivých regionech výrazně liší, proti únoru se navíc napříč republikou zvýšil. Ze srovnání cen obědů s výší průměrných mezd v krajích podle dat Českého statistického úřadu[2] vyplývá, že největší část svých příjmů musí na stravování vynaložit obyvatelé Libereckého a Jihočeského kraje. Za 20 obědů by zaměstnanci v těchto regionech utratili více než desetinu své mzdy. Na opačném konci spektra se překvapivě nachází Praha, kde lidé za polední stravování navzdory nejvyšším cenám vydají nejmenší část svých příjmů. „Musíme brát v potaz i to, že na průměrnou mzdu většina zaměstnanců ani zdaleka nedosáhne. Na rozdíly mezi regiony budou lidé narážet i během letních měsíců, kdy se rozjedou na dovolené. Návštěvníkům hlavního města se stravování prodraží, zatímco pražané cestující do regionů za něj poměrně výrazně ušetří,“ vysvětluje Aneta Martišková.

Město V.20 V.21 V.22 I.23 II.23 III.23 IV.23 V.23 nárůst cen 2020/2023 nárůst cen 2021/2023 nárůst cen 2022/2023 nárůst cen leden–květen 2023  
Praha 148,5 164,5 178,6 201,2 202 203 203,9 204,8 37,90 % 24,50 % 14,70 % 1,80 %
České Budějovice 133 140,6 161,4 184,5 185,4 187,5 190,1 191,9 44,30 % 36,50 % 18,90 % 4,00 %
Plzeň 132,4 150,3 164,6 189,6 189,7 188,8 189,9 191,9 44,90 % 27,70 % 16,60 % 1,20 %
Karlovy Vary 125,4 135,7 147,2 170,8 171,8 172,5 171,6 173,5 38,40 % 27,90 % 17,90 % 1,60 %
Ústí nad Labem 123,2 135,8 146,5 162,6 162,8 164,3 166 166,2 34,90 % 22,40 % 13,40 % 2,20 %
Liberec 128,5 142,9 159,5 184,1 184,2 187,2 186,6 188,2 46,50 % 31,70 % 18,00 % 2,20 %
Hradec Králové 127,9 139,3 156,9 177,3 177,5 178,3 178,1 179,4 40,30 % 28,80 % 14,30 % 1,20 %
Pardubice 127,4 138,6 158,3 181,9 182 182,1 182,4 183,8 44,30 % 32,60 % 16,10 % 1,00 %
Jihlava 118,9 134,5 142,7 160,7 162,8 163,9 164,4 164,1 38,00 % 22,00 % 15,00 % 2,10 %
Brno 138,2 153,2 169,2 190,1 191,1 192,7 193,3 193,7 40,20 % 26,40 % 14,50 % 1,90 %
Zlín 124 130,6 147 161,5 161,9 163,2 163,4 163,8 32,10 % 25,40 % 11,40 % 1,40 %
Olomouc 119,3 127,9 141,8 163,6 163,7 163,8 162,7 163,7 36,60 % 27,40 % 15,00 % 0,10 %
Ostrava 120,2 133,1 153,1 173,7 173,8 173,6 175,6 176,6 46,90 % 32,70 % 15,30 % 1,70 %
Česká republika 130,8 143,3 159,3 177,8 178,3 179,4 180,3 181,1 38,50 % 26,40 % 13,70 % 1,90 %

Edenred ČR pečuje o 700 000 každodenních uživatelů z řad zaměstnanců, kterým poskytuje služby v síti 57 000 partnerských provozoven. V oblasti digitalizace patří k lídrům na českém trhu. Stravenky a volnočasové benefity jsou k dispozici na jedné platební kartě Edenred Card. Karta umožňuje platbu mobilními aplikacemi Apple Pay a Google Pay. Čerpání benefitů je možné online díky platformě Edenred Benefity Café.

Edenred je každodenní společník zaměstnanců a poskytovatel přední digitální platformy pro služby a platby spojující přes 52 milionů uživatelů a 2 miliony partnerských provozoven ve 45 zemích prostřednictvím přibližně 1 milionu firemních klientů.

Edenred nabízí specifická platební řešení pro konkrétní použití zaměřená na stravování (stravenky), motivaci (dárkové karty, platformy pro zapojení zaměstnanců), mobilitu (čerpací stanice, údržba, mýtné či parkovné) a firemní platby (virtuální karty).

V souladu se sloganem skupiny „Enrich connections. For good“ umožňují tato řešení zlepšovat pohodu a kupní sílu uživatelů. Posilují i atraktivitu a efektivitu společností, oživují trh práce a místní ekonomiku. Rovněž podporují přístup ke zdravějším potravinám, produktům šetrnějším k životnímu prostředí a ekologičtější dopravě.

10 000 zaměstnanců společnosti Edenred usiluje o to, aby se svět práce stal propojeným ekosystémem, který se každým dnem stává bezpečnějším, efektivnějším a zodpovědnějším.

V roce 2022 skupina díky svým globálním technologickým aktivům spravovala obchodní objem téměř 38 miliard EUR, zejména prostřednictvím mobilních aplikací, online platforem a karet.

Edenred je zapsán na burze cenných papírů Euronext v Paříži a je součástí indexů CAC Next 20, CAC Large 60, Euronext 100, FTSE4Good a MSCI Europe.

Značky a loga uvedená a použitá v této tiskové zprávě jsou ochrannými známkami registrovanými společností EDENRED S.E., jejími dceřinými společnostmi nebo třetími stranami. Bez písemného souhlasu jejich vlastníka je nelze použít ke komerčním účelům.

  • [1] Zdroj: Indexy spotřebitelských cen – inflace – květen 2023, Český statistický úřad, dostupné zde.
  • [2] Zdroj: Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 2023, Český statistický úřad, dostupné zde.
Exit mobile version