Drony a specializované technologie HZS ČR podpořily zásahy u mimořádné série lesních požárů

Na začátku března 2025 zasáhla mimořádná série lesních požárů Bruntálsko, Opavsko a část Olomouckého kraje. Vyžádala si rozsáhlé nasazení hasičských jednotek, které díky rychlému zásahu zabránily nekontrolovanému šíření ohně. Významnou roli sehrála také skupina podpory řízení z Generálního ředitelství HZS ČR, konkrétně segment detekce požárů, který nasadil drony, termokamery a systém Jestřáb, integrační platformu pro řízení zásahů a přenos dat z terénu.

První vlna vypukla 2. března a zahrnovala několik menších ohnisek v okolí Bruntálu a Moravského Berouna. Druhá, výrazně rozsáhlejší vlna následovala o devět dní později a zasáhla území Bruntálska, Opavska i sousedního Olomouckého kraje. Oheň se objevil na více než deseti místech, přičemž největší požár měl rozlohu 200 × 150 metrů.

Vzhledem k rozsahu a četnosti požárů a velkému nasazení jednotek na případech konkrétně v oblasti Bruntálu, k nimž postupně vyjelo 48 JPO, byla kontaktována skupina GŘ HZS skupina podpory řízení a zejména nasazen segment detekce požárů. Akce trvala po dobu 22 dní a vystřídalo se na ní 50 příslušníků z 9 krajů.

Hasiči k detekci a monitoringu využili zejména bezpilotní prostředky, stacionární kamery a systém Jestřáb, které umožňují dlouhodobý letecký i pozemní dohled nad exponovaným územím. Nasazené prostředky segmentu detekce podpořily rychlejší lokalizaci ohnisek požáru a přispěly ke koordinaci zásahů v těžko přístupném terénu.

Vzhledem k tomu, že panovalo podezření na žháře, probíhala technologická podpora segmentu detekce v úzké součinnosti s Policií ČR. Na základě této spolupráce došlo k prohloubení operativních vazeb mezi HZS ČR a Policií České republiky, které umožnily efektivní koordinaci nasazení v náročném terénu. O okolnostech a průběhu případu informovala Policie ČR ve své tiskové zprávě, která je dostupná na tomto odkazu.

Hasičský záchranný sbor České republiky považuje tuto operaci za jeden z důležitých milníků v oblasti nasazení dronových technologií pro detekci požárů a prevenci jejich dalšího šíření. Zkušenosti získané v terénu budou dále využity při nastavování taktických postupů pro řešení mimořádných událostí v lesních a těžko přístupných oblastech.

Drony a AI hlídají výkonnost solárních elektráren. Jsou rychlejší a přesnější. Zkontrolovat elektrárnu si už dokáže každý provozovatel

Fotovoltaické elektrárny musí ze zákona procházet pravidelnými revizemi. Jde nejen o bezpečnost, ale také o v průměru 3% ztráty, které způsobuje neoptimální výkon jednotlivých panelů. Zásadní změnu do dosud fyzicky prováděných inspekcí přináší využití dronů, jejichž záznamy dále vyhodnocuje umělá inteligence a přesně mapuje každou elektrárnu. Inspekce tak zabere jen zlomek času, odhalí až 8x více anomálií než fyzická kontrola a má přesnost cca 95 %. Od letošního jara může unikátní software zlínské společnosti Dronetech využívat každý provozovatel elektrárny, který si prostřednictvím dronu nabere záznamy panelů, jež pomocí webové aplikace nechá specializovaný software a AI vyhodnotit.

Aby solární panely fungovaly efektivně a měly co nejdelší životnost, musí se průběžně kontrolovat. Pravidelná údržba pomůže maximalizovat výkon panelů a prodloužit jejich životnost, která bývá více než 25 let.

Tradiční manuální inspekce fotovoltaických elektráren (FVE) technikem jsou časově náročné a mohou trvat několik dní až týdnů v závislosti na velikosti elektrárny. Nejenže to zvyšuje náklady na pracovní sílu, ale také prodlužuje dobu, po kterou mohou závady ovlivňovat výkon elektrárny.

„Použití dronů vybavených termokamerami a následné vyhodnocení naším softwarem a AI umožňuje provést detailní inspekci ve zlomku tohoto času, u středně velké FVE za pouhé 2 hodiny. Díky tomu se podaří snížit provozní náklady, minimalizovat výpadky a maximalizovat výkon systému,“ vysvětluje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech provozující službu FVEnaMax.

Software díky 95% citlivosti odhalí nejmenší anomálie

Nejen čas a náklady hovoří v neprospěch stávajících inspekcí. Pouhým okem nebo měřením je totiž vidět jen cca osmina anomálií. Ty často nemají bezprostřední vliv na bezpečnost, tedy nevylučují kladný výsledek inspekce, ale zásadně ovlivňují ekonomiku provozu.

Manuální inspekce jsou navíc náchylné k lidským chybám a mohou přehlédnout skryté nebo začínající závady. Dalším problémem může být kontrola obtížně přístupných částí.

„Dokážeme identifikovat i nejmenší závady a anomálie ještě dříve, než začnou představovat reálný problém. To umožňuje plánovat údržbu proaktivně, minimalizovat neplánované odstávky a prodloužit životnost svých zařízení,“ popisuje odborník.

Software byl navržen tak, aby na základě termálních a vizuálních dat rozlišil mezi normálním provozním stavem a abnormalitami různých kategorií – od drobných odchylek až po kritická poškození, která vyžadují okamžitou intervenci.

Ekologické výhody softwaru

Identifikace a případná oprava vadných panelů nebo komponent znatelně zvýší celkovou účinnost FVE. Zdánlivě malé zvýšení účinnosti o 3 % může znamenat dodatečnou výrobu energie, která by mohla napájet desítky domácností ročně, příp. snížit emise CO₂ ekvivalentní spálení několika tun uhlí.

„Když bychom si ukázali konkrétní příklad, FVE o výkonu 1 MWp může mít roční ztrátu zhruba 30 000 kWh. Pokud bychom šli ve srovnání dál, při průměrné spotřebě elektromobilu 15 kWh na 100 km se to rovná najetým 200 000 km, což by stačilo 5x na objetí zeměkoule. Takhle vysoká je ovšem i spotřeba veřejného osvětlení v Praze za 1 den,“ demonstruje na příkladech odborník možné roční ztráty vinou anomálií FVE.

Software je kompatibilní s různými systémy

Inspekce pomocí dronů prozatím není vhodná pro malé FVE a ani pro rodinné domy, protože cena by byla pro domácnosti příliš vysoká. Nicméně software je navržen tak, aby byl kompatibilní s různými typy fotovoltaických systémů včetně pozemních či střešních instalací na průmyslových halách. Jeho flexibilita umožňuje efektivní analýzu a správu bez ohledu na velikost či konfiguraci systému.

„Aby bylo dosaženo optimálních výsledků inspekce pomocí dronů, měla by se provádět během slunečních dnů s minimem oblačnosti. Pro termální inspekce je nutný dostatečný sluneční osvit a teplotní rozdíl mezi panely a okolím, aby byly závady dobře detekovatelné,“ doporučuje Ing. Ondřej Staněk.

Kompletní služba, nebo zapůjčení?

Drony je možné využít coby komplexní službu, kdy vše obstarají technici ze společnosti Dronetech. Další variantou je, že si klient vše podle udaných parametrů nafotí sám a firma mu to jen vyhodnotí.

„Nově nabízíme firmám i jednotlivcům také zapůjčení dronů, což sníží jejich počáteční náklady. Pokud následně provedou dostatek inspekcí a využijí náš software pro jejich analýzu, vrátíme jim plnou cenu půjčovného,“ dodává Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech provozující službu FVEnaMax.

Délka letu dronu v závislosti na velikosti FVE:

Malé FVE do 300 kWp – do 30 minut.

Střední 300 kWp – 2 000 kWp – do 90 minut.

Velké 2 000 kWp – 5 000 kWp – do 120 minut.

Exit mobile version