Neoprávněné přelety dronů mohou být nebezpečné. Český AIRSEC před nimi chrání obyvatele a kritickou infrastrukturu bez zbytečné střelby

Praha 13. listopadu 2025 – Zajistit a případně zneškodnit neoprávněný dron ještě předtím, než způsobí problém, a to bez ohrožení populace a kritické infrastruktury – to je poslání českého startupu AIRSEC. Pomocí kombinace několika technologií a svého softwaru zajišťuje doposud nechráněný vzdušný perimetr, který není pokryt kamerami ani leteckými radary. Společnost využívá k detekci a zajištění dronů takzvané „tiché metody“, které nepředstavují nebezpečí pro své okolí a předcházejí škodám v řádech milionů korun.

V posledních letech narůstá riziko neoprávněného vniknutí dronů do vzdušného prostoru. Zatímco bezpečnost na zemi zajišťují opatření jako ploty, kamery, osobní skenery a letecký provoz chrání protivzdušná obrana armády, v prostoru mezi se nachází tzv. „nechráněný perimetr“, který je prakticky nekontrolovaný. Nakolik je nechráněný, ukazují současné incidenty s přelety nad kritickou infrastrukturou.

„Právě v této zóně se v posledních letech stále častěji pohybují drony, které mohou potenciálně způsobit zranění osob, značné škody na majetku, únik citlivých informací, vyvolávat paniku a podobně. V AIRSEC proto pracujeme na tom, abychom tento perimetr pomohli dostat pod kontrolu a v případě potřeby okamžitě a bezpečně umožnili adekvátně reagovat,“ vysvětluje Marek Šoltys, jednatel společnosti AIRSEC, která zabezpečuje vládní budovy, veřejné eventy a kritickou infrastrukturu.

Reagovat úměrně riziku

Společnost zdůrazňuje, že při neoprávněném vniknutí dronu je důležité především reagovat adekvátně a úměrně rozsahu nebezpečí – tedy mít co nejpřesnější data o tom, jaké riziko dron představuje. „Pro ukázkový příklad můžeme jít do nedalekého Dánska, Norska a Německa, kde drony před několika dny uzavřely letiště a zmobilizovaly ozbrojené složky. V těchto případech trvalo obnovení provozu čtyři hodiny a vyžádalo si masivní nasazení bezpečnostních složek. S přesnou detekcí by přitom bylo možné situaci vyřešit výrazně rychleji a s nižšími náklady,“ upozorňuje Šoltys.

Technologie AIRSEC se primárně soustředí na detekci a identifikaci dronů, jejich pilotů a vyhodnocování chování. Jeden ze systémů například analyzuje rádiovou komunikaci mezi dronem a ovladačem, odlišuje ji od běžné mobilní komunikace a dovede zaměřit pozici dronu i pilota. Další systémy využívají optickou a radarovou detekci, např. na drony řízené po optickém vlákně. Drony detekuje na vzdálenost několika kilometrů a rozlišuje běžný provoz od letů, které se nebezpečně blíží k vládním budovám, továrnám nebo jiným kritickým oblastem, kde riziko prudce stoupá.

Rychlost reakce má přitom zásadní vliv na ochranu kritické infrastruktury, jako jsou mezinárodní letiště, energetické uzly nebo datová centra. Zatímco současné postupy pozorování a čekání na zásah bezpečnostních složek prodlužují dobu ohrožení na dlouhé hodiny, moderní, plně automatizované systémy dokážou neoprávněný let dronu ukončit během několika vteřin nebo minut. „Například na velkém letišti, kde minuta provozu stojí desítky tisíc eur, se investice do těchto systémů obvykle vrátí během jedné až dvou hodin ušetřených ztrát,“ dodává Šoltys.

Obrana beze střelby

Společnost AIRSEC upozorňuje, že v evropském prostředí není možné po dronech střílet kvůli vysokému riziku vedlejších škod. „Ačkoli sestřelování dronů může pro laickou veřejnost působit populárně, takové řešení je v praxi krajně nebezpečné. Výrazně přesnější je dron pomocí přesných dat lokalizovat, popsat jeho chování a zareagovat tak, aby jeho eliminace ještě nestupňovala riziko,“ dodává Šoltys.

Jakmile dojde na nutnost dron eliminovat, využije systém „tiché metody“ jako zaměřování pozice pilota, selektivní rušení řídicí frekvence dronu (jamming) nebo kybernetické protiútoky, které převezmou nad dronem kontrolu a donutí jej přistát na konkrétním místě.

„Za 10 let svého působení v ochraně proti dronům už jsme viděli mnoho způsobů. Zatím námi nejpoužívanější je okamžitá detekce pilota ve spolupráci s bezpečnostními složkami státu. Stejně tak probíhala i úspěšná spolupráce s policií například na filmovém festivalu v Karlových Varech, dnech NATO nebo RedBull AirRace. Selektivní rušení a kybernetický útok jsou sice mnohem účinnější, avšak stále mají svá legislativní omezení a nelze je použít v každé situaci,“ komentuje Filip Švaříček, produktový ředitel AIRSEC.

Více o AIRSEC

AIRSEC je česká společnost založená v roce 2015, která se specializuje na detekci a neutralizaci neoprávněných dronů. Firma funguje jako systémový integrátor a staví řešení na zakázku kombinující několik detekčních metod a eliminačních prostředků. Za deset let působení poskytla služby na mnoha akcích a projektech v Česku i zahraničí. AIRSEC je součástí technologického hubu společnosti Riden Technologies.

Drony loni využívalo jen 6 procent farmářů. Zájem o ně však díky dotacím i tlaku na efektivitu roste

Ačkoli drony využívá ve své praxi prozatím jen malá část českých zemědělců, zájem o tuto technologii postupně narůstá. Vliv na daný trend mají i dotační tituly, díky kterým mohou farmáři ušetřit značnou část počátečních nákladů na investici. Například v rámci nového říjnového kola Strategického plánu společné zemědělské politiky může žadatel na pořízení dronu získat až 60% dotaci.

Od 14. října startuje nové, v pořadí 6. kolo Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP), v jehož rámci bude mezi zemědělce, lesníky a potravináře rozděleno přes 7 miliard korun. Program cílí mimo jiné na mladé začínající zemědělce, modernizaci výroby i inovace. Žádosti o dotace bude možné podávat až do 4. listopadu prostřednictvím Portálu farmáře.

„V letošním podzimním kole dotací na rozvoj venkova jsme se opět zaměřili na mladé zemědělce a menší zemědělské podniky. Mladí zemědělci mohou v tomto kole získat až 1,1 miliardy korun, navíc jsme jim usnadnili administrativu, takže si bez zbytečného papírování budou moci sami určit, na co dotaci nejlépe využijí,“ popisuje ministr zemědělství Marek Výborný.

Dotace na drony až 60 procent

Dotační výzva podporuje mimo jiné investice do moderních technologií, včetně monitorovacích a aplikačních dronů. Dotace pokrývá základně 40 procent způsobilých výdajů, s navýšením o 10 procent pro mladé začínající zemědělce a dalších 10 procent pro ekologicky hospodařící podniky.

Drony ve své běžné praxi využívalo podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací na začátku roku 2024 pouze 6 procent dotázaných českých farmářů. Podle Vítězslava Škody ze společnosti AgroScan, která se specializuje na precizní zemědělství včetně distribuce samotných dronů a školení práce s nimi, se však zájem o tuto technologii postupně zvyšuje.

„V rámci precizního zemědělství jsou drony s multispektrální kamerou nepostradatelným nástrojem, díky kterému farmář získává přesné informace o aktuálním stavu porostu,“ vysvětluje. AgroScan zároveň poskytuje i software, který umožňuje data z dronu jednoduše zpracovat a usnadňuje tak jejich využití v praxi.

Na základě nich pak může zemědělec přesně volit, cílit a plánovat jednotlivé agronomické zásahy s čímž je spojená úspora hnojiv, pesticidů a zejména navýšení výnosů. Vedle optimalizace nakládání s postřiky a hnojivy pomáhá monitoring rovněž včas odhalit a lokalizovat činnost škůdců.

Technologii brzdí legislativa

Vedle monitorovacích dronů mohou farmáři čerpat podporu i pro pořízení velkých aplikačních dronů. Ty jsou z technického hlediska schopné mimo jiné cíleně distribuovat hnojiva a pesticidy přímo do ohnisek problému. V praxi však jejich většímu uplatnění na poli brání aktuální legislativa. „Na drony je z pohledu aplikace pesticidů nahlíženo stejně jako na letadla či helikoptéry, ačkoli je přesnost jejich zásahu nesrovnatelně vyšší,“ nastiňuje Vítězslav Škoda a doplňuje:

„Letecká aplikace pesticidů je sice v našem zákonném rámci možná, ale váže se k ní množství administrativních náležitostí a také dlouhý schvalovací proces.“ Žádost je totiž v praxi nutné podat minimálně 10 dní předem, příslušné úřady pak mají na její vyřízení zpravidla dalších 5 dnů. „U polí se přitom jedná o značně dlouhou dobu, za kterou se konkrétní problém může výrazně zhoršit. Proto je klíčové provést aplikaci co nejdříve a při ideálních podmínkách, aby byla zajištěna maximální účinnost. V praxi je však složité aplikaci plánovat a současně čekat na schvalovací proces, což může vést k tomu, že následná aplikace již nebude dostatečně účinná,“ doplňuje odborník na precizní zemědělství.

Drony se stanou standardem

Podle odborníka bude tlak na ekonomickou i environmentální udržitelnost zemědělství v následujících letech dále sílit, a právě moderní technologie v čele s drony se tak stanou běžným nástrojem agronomické praxe. „Díky dotační politice, přijatelným cenám technologií a tlaku na efektivitu se drony v budoucnu stanou pro většinu agronomů standardem. Věřím rovněž, že se legislativa postupně upraví tak, aby nebrzdila technologický pokrok v zemědělství,“ uzavírá zástupce společnosti AgroScan.

Drony a specializované technologie HZS ČR podpořily zásahy u mimořádné série lesních požárů

Na začátku března 2025 zasáhla mimořádná série lesních požárů Bruntálsko, Opavsko a část Olomouckého kraje. Vyžádala si rozsáhlé nasazení hasičských jednotek, které díky rychlému zásahu zabránily nekontrolovanému šíření ohně. Významnou roli sehrála také skupina podpory řízení z Generálního ředitelství HZS ČR, konkrétně segment detekce požárů, který nasadil drony, termokamery a systém Jestřáb, integrační platformu pro řízení zásahů a přenos dat z terénu.

První vlna vypukla 2. března a zahrnovala několik menších ohnisek v okolí Bruntálu a Moravského Berouna. Druhá, výrazně rozsáhlejší vlna následovala o devět dní později a zasáhla území Bruntálska, Opavska i sousedního Olomouckého kraje. Oheň se objevil na více než deseti místech, přičemž největší požár měl rozlohu 200 × 150 metrů.

Vzhledem k rozsahu a četnosti požárů a velkému nasazení jednotek na případech konkrétně v oblasti Bruntálu, k nimž postupně vyjelo 48 JPO, byla kontaktována skupina GŘ HZS skupina podpory řízení a zejména nasazen segment detekce požárů. Akce trvala po dobu 22 dní a vystřídalo se na ní 50 příslušníků z 9 krajů.

Hasiči k detekci a monitoringu využili zejména bezpilotní prostředky, stacionární kamery a systém Jestřáb, které umožňují dlouhodobý letecký i pozemní dohled nad exponovaným územím. Nasazené prostředky segmentu detekce podpořily rychlejší lokalizaci ohnisek požáru a přispěly ke koordinaci zásahů v těžko přístupném terénu.

Vzhledem k tomu, že panovalo podezření na žháře, probíhala technologická podpora segmentu detekce v úzké součinnosti s Policií ČR. Na základě této spolupráce došlo k prohloubení operativních vazeb mezi HZS ČR a Policií České republiky, které umožnily efektivní koordinaci nasazení v náročném terénu. O okolnostech a průběhu případu informovala Policie ČR ve své tiskové zprávě, která je dostupná na tomto odkazu.

Hasičský záchranný sbor České republiky považuje tuto operaci za jeden z důležitých milníků v oblasti nasazení dronových technologií pro detekci požárů a prevenci jejich dalšího šíření. Zkušenosti získané v terénu budou dále využity při nastavování taktických postupů pro řešení mimořádných událostí v lesních a těžko přístupných oblastech.

Drony a AI hlídají výkonnost solárních elektráren. Jsou rychlejší a přesnější. Zkontrolovat elektrárnu si už dokáže každý provozovatel

Fotovoltaické elektrárny musí ze zákona procházet pravidelnými revizemi. Jde nejen o bezpečnost, ale také o v průměru 3% ztráty, které způsobuje neoptimální výkon jednotlivých panelů. Zásadní změnu do dosud fyzicky prováděných inspekcí přináší využití dronů, jejichž záznamy dále vyhodnocuje umělá inteligence a přesně mapuje každou elektrárnu. Inspekce tak zabere jen zlomek času, odhalí až 8x více anomálií než fyzická kontrola a má přesnost cca 95 %. Od letošního jara může unikátní software zlínské společnosti Dronetech využívat každý provozovatel elektrárny, který si prostřednictvím dronu nabere záznamy panelů, jež pomocí webové aplikace nechá specializovaný software a AI vyhodnotit.

Aby solární panely fungovaly efektivně a měly co nejdelší životnost, musí se průběžně kontrolovat. Pravidelná údržba pomůže maximalizovat výkon panelů a prodloužit jejich životnost, která bývá více než 25 let.

Tradiční manuální inspekce fotovoltaických elektráren (FVE) technikem jsou časově náročné a mohou trvat několik dní až týdnů v závislosti na velikosti elektrárny. Nejenže to zvyšuje náklady na pracovní sílu, ale také prodlužuje dobu, po kterou mohou závady ovlivňovat výkon elektrárny.

„Použití dronů vybavených termokamerami a následné vyhodnocení naším softwarem a AI umožňuje provést detailní inspekci ve zlomku tohoto času, u středně velké FVE za pouhé 2 hodiny. Díky tomu se podaří snížit provozní náklady, minimalizovat výpadky a maximalizovat výkon systému,“ vysvětluje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech provozující službu FVEnaMax.

Software díky 95% citlivosti odhalí nejmenší anomálie

Nejen čas a náklady hovoří v neprospěch stávajících inspekcí. Pouhým okem nebo měřením je totiž vidět jen cca osmina anomálií. Ty často nemají bezprostřední vliv na bezpečnost, tedy nevylučují kladný výsledek inspekce, ale zásadně ovlivňují ekonomiku provozu.

Manuální inspekce jsou navíc náchylné k lidským chybám a mohou přehlédnout skryté nebo začínající závady. Dalším problémem může být kontrola obtížně přístupných částí.

„Dokážeme identifikovat i nejmenší závady a anomálie ještě dříve, než začnou představovat reálný problém. To umožňuje plánovat údržbu proaktivně, minimalizovat neplánované odstávky a prodloužit životnost svých zařízení,“ popisuje odborník.

Software byl navržen tak, aby na základě termálních a vizuálních dat rozlišil mezi normálním provozním stavem a abnormalitami různých kategorií – od drobných odchylek až po kritická poškození, která vyžadují okamžitou intervenci.

Ekologické výhody softwaru

Identifikace a případná oprava vadných panelů nebo komponent znatelně zvýší celkovou účinnost FVE. Zdánlivě malé zvýšení účinnosti o 3 % může znamenat dodatečnou výrobu energie, která by mohla napájet desítky domácností ročně, příp. snížit emise CO₂ ekvivalentní spálení několika tun uhlí.

„Když bychom si ukázali konkrétní příklad, FVE o výkonu 1 MWp může mít roční ztrátu zhruba 30 000 kWh. Pokud bychom šli ve srovnání dál, při průměrné spotřebě elektromobilu 15 kWh na 100 km se to rovná najetým 200 000 km, což by stačilo 5x na objetí zeměkoule. Takhle vysoká je ovšem i spotřeba veřejného osvětlení v Praze za 1 den,“ demonstruje na příkladech odborník možné roční ztráty vinou anomálií FVE.

Software je kompatibilní s různými systémy

Inspekce pomocí dronů prozatím není vhodná pro malé FVE a ani pro rodinné domy, protože cena by byla pro domácnosti příliš vysoká. Nicméně software je navržen tak, aby byl kompatibilní s různými typy fotovoltaických systémů včetně pozemních či střešních instalací na průmyslových halách. Jeho flexibilita umožňuje efektivní analýzu a správu bez ohledu na velikost či konfiguraci systému.

„Aby bylo dosaženo optimálních výsledků inspekce pomocí dronů, měla by se provádět během slunečních dnů s minimem oblačnosti. Pro termální inspekce je nutný dostatečný sluneční osvit a teplotní rozdíl mezi panely a okolím, aby byly závady dobře detekovatelné,“ doporučuje Ing. Ondřej Staněk.

Kompletní služba, nebo zapůjčení?

Drony je možné využít coby komplexní službu, kdy vše obstarají technici ze společnosti Dronetech. Další variantou je, že si klient vše podle udaných parametrů nafotí sám a firma mu to jen vyhodnotí.

„Nově nabízíme firmám i jednotlivcům také zapůjčení dronů, což sníží jejich počáteční náklady. Pokud následně provedou dostatek inspekcí a využijí náš software pro jejich analýzu, vrátíme jim plnou cenu půjčovného,“ dodává Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech provozující službu FVEnaMax.

Délka letu dronu v závislosti na velikosti FVE:

Malé FVE do 300 kWp – do 30 minut.

Střední 300 kWp – 2 000 kWp – do 90 minut.

Velké 2 000 kWp – 5 000 kWp – do 120 minut.

Exit mobile version