Česká republika vstupuje do roku 2026 s rekordními investicemi do digitálních inovací a AI

Praha, 27. listopadu 2025 – Přestože v roce 2025 byly firmy v investicích do nových technologií spíše opatrné, nyní mají díky rekordní státní podpoře šanci dosáhnout až na 272 mld. Kč, což představuje 11 % celkového státního rozpočtu.

Vláda České republiky schválila pro rok 2026 rozpočet s bezprecedentní alokací zdrojů do oblasti digitálních technologií, vědy a výzkumu. Investice přesahují 272 miliard korun. Významná část těchto prostředků směřuje právě do podpory malých a středních podniků při jejich digitální transformaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo dotační programy v objemu jedné miliardy korun zaměřené na automatizaci procesů a implementaci AI řešení.

Geopolitické napětí, inflace i nejistota na trzích přiměly mnoho firem odložit letos své investiční záměry. Investiční pobídky, stejně jako umělá inteligence, se stávají hlavními katalyzátory změn napříč sektory. Investice do inovací už nejsou vnímány jako volitelný nadstandard, ale jako zásadní podmínka přežití na globálním trhu.

Poptávka po výkonném cloudu a nástrojích pro práci s daty rychle roste

Firmy hledají způsoby, jak efektivněji analyzovat data, automatizovat rutinní operace a získávat konkurenční výhody prostřednictvím prediktivních modelů. Paralelně s tím roste poptávka po výkonné cloudové infrastruktuře, robustních bezpečnostních systémech a škálovatelných řešeních pro práci s big data.

Vshosting, přední český poskytovatel cloudové a serverové infrastruktury, potvrzuje rostoucí zájem firem o specializované GPU servery pro trénování modelů umělé inteligence, datovou analytiku a automatizaci. Díky vlastnímu datacentru a škálovatelné infrastruktuře nabízí vshosting podnikům možnost realizovat náročné AI projekty bez nutnosti vysokých počátečních investic do hardwaru a zároveň s minimální technickou zátěží na jejich straně.

„GPU od vshosting poskytují přesně ten výkon, který potřebujeme pro naše machine learning úlohy. Obzvláště oceňujeme, že nejnovější hardware je vždy k dispozici na našem trhu,“ reaguje na dostupnost Daniel Muffler, Co-Founder & CTO společnosti OriginStamp.

Dostupnost moderních výpočetních zdrojů prostřednictvím cloudových služeb výrazně snižuje bariéry pro využití pokročilých technologií. Firmy tak mohou pracovat s AI, automatizací či pokročilou analytikou bez nutnosti pořizovat nákladný hardware a provozovat vlastní infrastrukturu. Cloud navíc umožňuje pružně upravovat výkon, a tak i náklady podle aktuálního vytížení.

Regulační prostředí se otevírá inovacím a digitalizaci

Legislativní rámec České republiky postupně vytváří příznivé prostředí pro digitální transformaci. Strategické dokumenty, jako je Cesta k Evropské digitální dekádě, definují jasnou vizi digitalizace českého hospodářství do roku 2030. V kombinaci s evropskými iniciativami a národními dotačními programy vzniká ekosystém podporující inovace na všech úrovních ekonomiky.

Rok 2026 představuje klíčový moment. Firmy, které dokážou využít dostupné finanční podpory a promyšleně investovat do digitálních technologií, získají výraznou konkurenční výhodu. Rozhodující bude jejich schopnost rychle nasazovat AI řešení, efektivita práce s daty a posilování bezpečnosti IT systémů v době rostoucích kybernetických rizik.

„Firmy dnes řeší hlavně to, jak rychle zvládnout nasadit AI a jak nepřetížit vlastní IT týmy. Naše GPU infrastruktura jim umožňuje začít okamžitě – bez čekání, bez vysokých vstupních nákladů a s podporou specialistů, kteří technologiím opravdu rozumí,“ říká Marián Holý, CCO vshosting.

České firmy stojí před největší inovační příležitostí posledních let

České firmy tak mají jedinečnou příležitost. Rekordní státní investice, dostupné dotační programy a vyspělé technologické služby vytvářejí podmínky pro zásadní inovační posun. Otázkou už není, zda investovat do digitalizace a AI, ale jak efektivně a rychle tuto příležitost využít a vshosting je připraven být partnerem firem na jejich cestě k digitální transformaci.

O společnosti vshosting: vshosting je přední poskytovatel cloudových a serverových řešení, specializující se pokročilé technologie Kubernetes, AWS, nebo GPU infrastrukturu pro AI aplikace. Společnost se zaměřuje na poskytování škálovatelných, bezpečných a environmentálně odpovědných IT řešení s vysokou dostupností pro firmy všech velikostí.

 

Komentář: Boom následovaný krachy. Trh s bateriovými úložišti vykazuje řadu stejných znaků jako fotovoltaika

Lákavá investice s rychlou návratností, do které se chce pouštět řada firem s nulovými zkušenostmi. Tento scénář dobře známý z trhu s fotovoltaikou je nyní na spadnutí i u bateriových úložišť. Ta aktuálně zažívají i díky účinnosti novely Lex OZE III velký boom, značný problém však může nastat za zhruba 4 roky, až budou do provozu zapojena úložiště s kapacitou ve stovkách megawatt. Rychlému přesycení trhu by paradoxně mohly zabránit složitější povolovací procesy, které jsou s bateriemi spojené, přibližuje ve svém komentáři obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.

Český energetický trh s bateriemi naplňuje hned několik předpokladů pro to, aby prošel podobně překotným vývojem jako tomu bylo v případě fotovoltaik. Tedy že po obrovském boomu bude následovat přesycení a v důsledku toho i konec řady klidně i větších výrobců či dodavatelů této technologie. Výrazně tomu dopomůže i říjnové nabytí novely s označením Lex OZE III, která umožní stavbu samostatně stojících baterií. Tato legislativa prakticky odšpuntuje možnosti pro celou řadu firem, které čekají, až se do těchto projektů budou moci oficiálně pustit.

Investory totiž aktuálně láká finanční zajímavost investice do baterií. Opakovaně jsme se v posledních měsících setkali s tvrzením, že úložiště je za aktuálních podmínek možné realizovat i jen s minimálním dotačním příspěvkem, případně úplně bez něj. Návratnost takového projektu je rychlá, řada investorů se proto rozhodla o dotaci s ohledem na extrémní administrativu nakonec ani nežádat. Podle parametrů dotačního programu by stejně dosáhli jen na jednotky procent celkové plánované investice.

I z tohoto důvodu se tak aktuálně na trhu s bateriemi začínají objevovat firmy, které tvrdí, že budou baterie dodávat a instalovat, aniž by s tímto odvětvím měly jakékoliv zkušenosti. Samy přitom tvrdí opak. Jedná se tedy v bledě modrém o stejný scénář jako v případě fotovoltaiky – na první pohled lákavá investice, kterou si chce zkusit každý. Výsledky na trhu s FVE přitom cítíme dodnes – řada i velkých subjektů musela kvůli finančním problémům skončit, nad dalšími hrozba krachu stále visí.

Zkušenosti z ostrovů

Nemusíme chodit příliš daleko, abychom viděli, že podobný scénář u baterií opravdu není sci-fi. Příkladem je Velká Británie v období okolo roku 2020. Tehdy se na trh nahrnula celá řada investorů, kterým bateriová úložiště díky možnosti vyrovnávání sítě výrazně vydělávala. Jakmile však baterií začalo rychle přibývat, ceny za vyrovnávání sítě začaly prudce klesat a řada projektů se dostala do finančních potíží.

Ceny za služby výkonové rovnováhy přitom pomalu klesají i v Česku a dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že tomu tak bude i nadále. Jakmile totiž bateriových úložišť začne přibývat, bude to znamenat vyšší konkurenci, a tím pádem i pokles cen.

V první fázi by mělo jít zejména o velké množství baterií o nízké kapacitě v jednotkách megawatt. Zároveň už ale nyní víme o plánovaných projektech s kapacitou 200 – 500 megawatt, které se do plného provozu dostanou v horizontu zhruba 4 let. Jakmile se tak stane, bude to pro malé baterie velmi pravděpodobně znamenat zásadní problém. Provozovatel přenosové soustavy totiž bude mít pro vyrovnávání sítě primárně zájem využívat velká úložiště a malá ztratí na významu.

Možná záchrana? Paradox složité administrativy

Určitou nadějí pro to, aby trh s bateriovými úložišti nesměřoval ve stejných kolejích jako fotovoltaika, jsou složitější povolovací procesy. Zatímco menší FVE bylo možné postavit poměrně lehce a velmi zjednodušeně ji člověk mohl dát prakticky na každou střechu, u baterií může nastat hned několik překážek.

Pro řadu projektů totiž bude nutné získat stavební povolení. Aby ho investor získal, bude potřebovat vyjádření všech dotčených orgánů, distributora či správců sítí. Daný subjekt musí také mít licenci na podnikání v energetice, kterou vydává Energetický regulační úřad. A v neposlední řadě pak bude konkrétní investor potřebovat i volnou kapacitu pro připojení zařízení. Právě ta bývá v řadě oblastí v Česku zásadním problémem, neboť prostě není k dispozici. A v takovém případě má potenciální projekt stopku.

Je tedy možné, že pro určitou část investorů budou zmíněné překážky dostatečně silné na to, aby bateriových úložišť v Česku nepřibývalo skokově. Scénáře, kterých jsme byli svědky u fotovoltaiky, by se tak nemusely vyloženě opakovat, aktuálních rizikových faktorů s ohledem na přesycení trhu a následné krachy je však v případě baterií v Česku stále víc než dost.

Autor komentáře: Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie

O společnosti MJEnergie

Společnost MJEnergie (Myjsmeenergie s.r.o.) je objemově největším externím prodejcem energií pro firmy v České republice. Vznikla v říjnu 2020, za první rok existence přitom prodala 1,8 TWh energie. Kromě elektřiny a plynu se zaměřuje také řešení osvětlení, fotovoltaiku, rekuperace či topení a klimatizace. Mezi její klíčové partnery patří E.ON, Energetický a průmyslový holding či Pražská plynárenská. Ve společnosti aktuálně působí dvacetičlenný tým s třicetiletými zkušenostmi v oboru energetiky.

Exit mobile version