Počet podvodů v kyberprostoru rok od roku roste, DLA Piper je součástí celonárodní edukativní kampaně

Za uplynulý rok banky evidovaly 69 685 napadaných klientů v kybernetickém prostoru, představující celkovou výši škody 1,35 miliardy Kč, která v průměru činí 19 357 Kč na poškozeného. Pražská DLA Piper se zapojila do edukativní kampaně České bankovní asociace, která má dalším kyberpodvodům předcházet. Kybertest, jak nenaletět podvodníkům, si již vyzkoušelo přes 315 000 lidí.

Advokátní kancelář DLA Piper dlouhodobě radí svým klientům, především mezinárodním i lokálním společnostem, v každé fázi kybernetického životního cyklu i při odpovídající reakci v případě výskytu kybernetických incidentů – od povinností týkajících se oznamování událostí regulačním orgánům, ochrany před poškozením dobrého jména až po pomoc s případným trestním nebo občanskoprávním vyšetřováním. „V dnešním propojeném světě jsou téměř všechny společnosti (včetně těch malých a středních), jejich dodavatelé a i koncoví zákazníci vyhledávaným cílem kybernetických útoků, dávalo nám tak smysl se do celorepublikové kampaně #nePINdej! společně s dalšími významnými partnery zapojit a upozornit tak na problematiku spojenou s prevencí těchto útoků v kybernetickém prostoru,“ říká Tomáš Ščerba, partner pražské DLA Piper a expert na kybernetickou bezpečnost a AI.

Podle dat Policie ČR totiž počet nahlášených skutků spáchaných v kyberprostoru rok od roku roste. Zatímco v roce 2018 to bylo 6 815 nahlášených skutků, v loňském roce již 19 592, což je o 1 038 případů více než ukazují statistiky za rok 2022. V průměru se tedy v České republice stane 54 trestných činů v kyberprostoru denně.

Každý rok čelí fyzické osoby ale i společnosti stále větším počtům kybernetických hrozeb, a proto je velmi důležité, aby byly na tyto hrozby včas a řádně připraveni, a to zajištěním vhodných organizačních, technických a procesních opatření pro řízení kybernetických rizik, měli připravenou strategii reakce na kybernetický incident a zmírnili nebo přímo zabránili tak riziku poškození pověsti nebo ztrátě finančních prostředků,“ dodává Ščerba.

#nePINdej! – celonárodní vzdělávací kampaň v oblasti kyberbezpečnosti

Česká bankovní asociace v loňském roce pokračovala již druhým ročníkem rozsáhlé vzdělávací kampaně #nePINdej!, která upozorňuje na sílící nebezpečí podvodů na internetu. Formou hravého testu na www.kybertest.cz se zájemci mohou rychle a snadno naučit, jak rozpoznat kybernetické útoky a jak jim nenaletět. Kampaň se zaměřuje na širokou veřejnost – mladistvé od 12 let, dospělé i seniory.

Loňská kampaň byla velmi úspěšná, Kybertest si k dnešnímu dni vyzkoušelo přes 315 tisíc lidí, přičemž průměrné skóre bylo 74 %. Nejnižší skóre měli mladiství ve věku 12 – 17 let, a to 71 % , a lidé nad 56 let, kteří dosáhli stejného skóre, tedy 71 %,“ říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace. „Každý rok se objevují nové metody e-šmejdů a je třeba na ně veřejnost upozornit. Proto v kampani budeme určitě pokračovat i letos. Naším primárním cílem je naučit co nejvíce lidí, jak se bezpečně v kyberprostoru pohybovat a jak e-šmejdům nenaletět. Náš Kybertest si může vyzkoušet ale každý kdykoliv, bez ohledu na to, zda probíhá kampaň nebo ne. Otázky v něm neustále aktualizujeme, aby odrážely nejnovější metody e-šmejdů a veřejnost se s nimi tak mohla seznámit a naučit se je rozpoznat,“ dodává Monika Zahálková.

Kampaň #nePINdej! zcela jistě patří k nejrozsáhlejším kampaním v oblasti kyberbezpečnosti, které byly doposud realizovány. Unikátní je i to, že se do ní zapojily jak orgány státní správy, které se kyberbezpečností zabývají, tak klíčové firmy českého byznysu, jichž samotných nebo jejichž klientů se podvodné útoky také týkají. Kromě České bankovní asociace, která je realizátorem projektu, byly do kampaně zapojeny Policie České republiky, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), itego, a.s., Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, VISA, Skupina ČEZ, Balíkovna, O2, České dráhy a DLA Piper. Mediálními partnery byly Česká televize, Seznam Zprávy, Deník a Cinestar.

O DLA Piper

DLA Piper je globální advokátní kancelář s advokáty ve více než 40 zemích v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a v Asii a Tichomoří, což jí umožňuje poskytovat klientům právní pomoc kdekoli ve světě. Pražská kancelář DLA Piper působí na českém trhu již téměř 20 let a poskytuje komplexní právní poradenství. Další informace o organizaci a službách advokátní kanceláře lze nalézt na webových stránkách: www.dlapiper.com.

Správa umělé inteligence představuje pro firmy největší výzvu, ukazuje report DLA Piper

Globální advokátní kancelář DLA Piper zveřejnila detailní studii AI Governance: Balancing Policy, Compliance, and Commercial Value. Komplexní report založený na nezávislém průzkumu se zabývá kritickým průnikem umělé inteligence, správy umělé inteligence a řízení rizik. Zkoumá, jak společnosti zavádějí programy umělé inteligence v praxi a s jakými problémy se přitom potýkají, a sdílí poznatky globální pracovní skupiny DLA Piper pro umělou inteligenci o tom, jak lze AI zavést odpovědně, eticky a současně s rozumnými komerčními očekáváními.

Ačkoli se zdá, že disruptivní potenciál umělé inteligence je takřka neomezený, implementace umělé inteligence představuje také některá vážná rizika. AI report DLA Piper ukazuje, jak důležité je správné řízení při využívání umělé inteligence v situacích, kdy jsou pravidla a předpisy celkově značně složitá a mnohdy nekonzistentní. Je obecně známo, že obavy týkající se potenciálně neodpovědného využívání AI prudce vzrostly spolu s aktuálně jejím masivním zaváděním, což přimělo vybrané globální tvůrce politik a regulační orgány k formalizaci pravidel, která by uspokojivým způsobem řešila momentální i dlouhodobé společenské, technické a obchodní výzvy.

Klíčová zjištění z reportu

Nasazení umělé inteligence:

  • 96 % respondentů zavádí umělou inteligenci, přičemž 72 % využívá nástroje a řešení od dodavatelů třetích stran.
  • V současné době se umělá inteligence nejčastěji využívá v oblasti zákaznických služeb (59 %) a výzkumu a vývoje/vývoje produktů (57 %).
  • 45 % respondentů považuje umělou inteligenci za klíčovou pro to, jak jejich organizace vytváří hodnotu, a 41 % předpokládá, že pokud ji nepřijmou, jejich hlavní činnost se stane nadbytečnou.

Výzvy a rizika v oblasti umělé inteligence:

  • Zavedení a implementace řádné governance je hlavní výzvou při zavádění umělé inteligence – 99 % respondentů ji uvedlo mezi svými pěti největšími výzvami.
  • 96 % respondentů uvedlo jako klíčovou výzvu zajištění toho, aby AI fungovala v souladu s regulačními pravidly.
  • Téměř polovina respondentů (43 %) se setkala s přerušením, pozastavením nebo zrušením projektů umělé inteligence, přičemž jako časté důvody uvádějí problémy s ochranou osobních údajů (48 %) a nedostatečný rámec správy a řízení (37 %).

Správa a řízení umělé inteligence:

  • Polovina respondentů (49 %) chce implementovat AI v souladu s hodnotami své společnosti a 65 % respondentů dokonce aktivně ukončilo smlouvy s dodavateli AI kvůli etickým obavám.
  • Více než polovina respondentů odpovědělo, že vylučuje z rozhodovacího procesu o zavedení umělé inteligence právní a compliance týmy.
  • Více než třetina (36 %) respondentů si není jistá, že dodržuje současné právní předpisy v oblasti umělé inteligence, a 39 % nemá jasno v tom, jak se regulace vyvíjí.

Paul Allen, partner a globální spolupředseda praxe duševního vlastnictví a technologií ve společnosti DLA Piper, říká: „V době, kdy se kolem umělé inteligence vedou velké diskuse, odhaluje naše zpráva zásadní zjištění, výzvy a příležitosti, které utvářejí prostředí umělé inteligence. AI pronikla do všech odvětví byznysu a slibuje téměř neomezenou konkurenční výhodu. Uprostřed tohoto rozruchu však zkoumáme obchodní rizika a stupňující se obavy ohledně zodpovědného a s pravidly souladného využívání AI.“

Tomáš Ščerba, partner a expert na právo technologií a duševního vlastnictví pražské DLA Piper, dodává: „Aby firmy mohly využít potenciál umělé inteligence, musí umět rozlišit skutečné obavy (předsudky) od zdánlivých rizik. Naše studie zdůrazňuje klíčovou roli dobrého řízení a profesionální právní navigace při orientaci v prostředí AI, ošetření rizik a maximalizaci výhod ze zavedení AI do jednotlivých organizací. Umělá inteligence není technologický či právní strašák 21. století, ale příležitost k dlouhodobému zefektivnění procesů organizace a udržení tolik potřebného kroku s konkurencí.“

Studie sdílí kontext, vhled a strategická a rámcová doporučení partnerů z globálního týmu DLA Piper, kteří se zabývají obvyklými problémy v oblasti umělé inteligence, od duševního vlastnictví a zaměstnanosti až po globální regulační rozdíly. Dále se studie zaměřuje na zjištění specifická pro jednotlivá odvětví byznysu v oblastech médií, sportu a zábavy, technologií, věd o živé přírodě, pojišťovnictví, finančních služeb, průmyslu a spotřebního zboží, potravin a maloobchodu.

Podrobnější informace naleznete na webu: https://www.dlapiper.com/en/insights/publications/2023/09/ai-governance-balancing-policy-compliance-and-commercial-value

O DLA Piper

DLA Piper je globální advokátní kancelář s advokáty ve více než 40 zemích v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a v Asii a Tichomoří, což jí umožňuje poskytovat klientům právní pomoc kdekoli ve světě. Pražská kancelář DLA Piper působí na českém trhu již téměř 20 let a poskytuje komplexní právní poradenství. Další informace o organizaci a službách firmy lze nalézt na webových stránkách: www.dlapiper.com.

O reportu

V červnu 2023 pověřila DLA Piper společnost Coleman Parkes Research provedením nezávislého průzkumu mezi osobami s rozhodovací pravomocí a poradci v oblasti umělé inteligence ve velkých a středně velkých společnostech. Bylo provedeno 600 rozhovorů s generálními řediteli, generálními manažery, vedoucími IT a datových oddělení, podnikovými právníky a vedoucími oddělení právního a compliance ve společnostech s průměrným ročním obratem 900 milionů USD. Organizace zastupují následující odvětví: pojišťovnictví; spotřební zboží, potraviny a maloobchod; technologie (s výjimkou dodavatelů AI); finanční služby; média, sport a zábava; průmyslové podniky; a vědy o živé přírodě (life sciences).

  • 83 % společností se domnívá, že jejich přístup k řízení AI je účinný nebo do jisté míry účinný. Více než třetina (36 %) si však není jistá, že dodržuje současné právní předpisy, a 39 % nemá jasno v tom, jak se regulace AI vyvíjí.
  • Více než polovina (52 %) respondentů odpovědělo, že záměrně vylučuje z rozhodovacího procesu o zavedení umělé inteligence právní a compliance týmy.
  • 99 % respondentů považuje governance za zásadní výzvu v oblasti AI.
  • 67 % respondentů považuje vlastní využívání umělé inteligence za největší interní riziko.
  • Třetina (32 %) respondentů považuje za největší externí riziko využívání umělé inteligence partnery, dodavateli a prodejci.
  • 47 % respondentů hodnotí dodržování právních předpisů ze strany dodavatelů umělé inteligence jako průměrné nebo špatné, 34 % tak hodnotí postupy dodavatelů v oblasti ochrany osobních údajů a 34 % pak rizikově hodnotí transparentnost vlastnictví a tvorby duševního vlastnictví.
  • 40 % respondentů se vyjádřilo neutrálně nebo nedůvěřovalo tomu, že jejich dodavatelé zpracovávají informace v souladu se smluvními podmínkami a 35 % se vyjádřilo, že jejich dodavatelé nakládají s informacemi v souladu se zákonem.
  • Téměř polovina (43 %) respondentů byla nucena pozastavit, vrátit nebo zrušit projekty umělé inteligence: 48 % z nich se odvolává na problémy s ochranou osobních údajů, 37 % na nedostatek řídicích pravidel, 37 % na problémy s vlastnictvím dat, 35 % na obavy zákazníků, 33 % na dostupnost lepších technologií a 29 % na obavy zaměstnanců.
  • Třetina (32 %) respondentů byla v souvislosti s umělou inteligencí pokutována nebo vyšetřována regulačními orgány, přičemž v 71 % případů je klíčovým faktorem ochrana osobních údajů, v 56 % hospodářská soutěž, ve 49 % bezpečnost výrobků a v 39 % otázky zaměstnanosti.
  • 96 % respondentů zavádí umělou inteligenci v nějaké formě, přičemž 72 % se spoléhá na externí dodavatele, 22 % kombinuje nakoupený a vytvořený přístup.
  • 57 % respondentů využívá umělou inteligenci k vývoji nových produktových nabídek a 52 % respondentů využívá umělou inteligenci k získávání nových zákazníků prostřednictvím personalizovanějšího a cílenějšího marketingu a reklamy.
  • Na otázku týkající se současného využití umělé inteligence odpovědělo 59 % respondentů, že v současné době využívají umělou inteligenci pro zákaznický servis (např. chatboty); 57 % pro výzkum a vývoj produktů; 54 % pro provoz nebo dodavatelský řetězec; 52 % pro marketing a reklamu.
  • Na otázku ohledně budoucího využití AI odpovědělo 82 % respondentů, že plánují využití AI v marketingu a reklamě, 79 % v provozu a dodavatelském řetězci, 75 % v zákaznických službách a 70 % ve výzkumu a vývoji produktů.
  • 55 % respondentů považuje umělou inteligenci za zdroj konkurenční výhody a 45 % respondentů považuje umělou inteligenci za klíčovou pro to, jak jejich organizace vytváří hodnotu pro zákazníky, akcionáře a zaměstnance.
  • 41 % respondentů předpokládá, že pokud nebude umělá inteligence přijata, bude jejich hlavní obchodní činnost zastaralá a nekonkurenceschopná.
  • Mezi nejčastější výzvy v oblasti umělé inteligence respondenti zařadili odpovídající governance (99 %), pochopení toho, jaké duševní vlastnictví bude vytvořeno a jak ho chránit (97 %), dohled nad projekty umělé inteligence v rámci regulačních pravidel (96 %), získání souhlasu příslušných zúčastněných stran (96 %), řízení očekávání (95 %) a překonání obav z porušení předpisů nebo vystavení se riziku (95 %).
Exit mobile version