Štítek: digitalizaci

Přináší klíčové výhody, ale také rizika, a jako taková je opředena řadou mýtů. Digitalizace. Jaké nejčastější omyly a předsudky musejí experti uvádět na pravou míru?

Vedle zvýšené efektivity, snížení nákladů či lepší komunikace se zákazníky přináší digitalizace také dlouhodobé benefity v podobě přesnější analýzy dat, vyšší bezpečnosti a lepší ekologie provozů. I přes to se zvláště menší firmy potýkají s řadou nepravdivých mýtů, které proces digitalizace brzdí.

Digitalizace je drahá a nedostupná pro malé firmy

Často opakované tvrzení. Panují zbytečné obavy, že zavádění digitálních nástrojů bude příliš složité a časově náročné, pro malé a střední firmy navíc nevhodné. Mimo to ještě firmám znemožní soustředit se na svůj každodenní byznys. „Na digitalizaci je důležité se dívat jako na investici, která se může už v řádu jednotek týdnů či měsíců vrátit. Nemluvě o sekundárních efektech, jako je zrychlení zpracování zakázek, zvýšení efektivity práce nebo zlepšení komunikace se zákazníky,“ vysvětluje Adam Bárta ze společnosti DigiApp, která malým a středním firmám pomáhá se zaváděním digitalizace.

Přechod trvá roky

Další značně rozšířený mýtus mezi firmami je, že digitalizace prý trvá roky, během nichž bude provoz firmy zatížen „nadbytečnými“ úkony. „U menších firem se pohybujeme v řádu jednotek měsíců. Důležité je zaměřit se na klíčové procesy, kde digitalizace a automatizace přinese kýžený efekt za přijatelných cenových nákladů. Není smyslem digitalizovat hned všechno, vždy je důležité sledovat poměr cena/výkon,“ přibližuje Adam Bárta. Podle něj navíc běžný chod firem bývá dotčen minimálně.

Automatizace procesů je jen pro velké a bohaté

Třetím rozšířeným mýtem je přesvědčení, že digitalizace je jen pro velké firmy. Digitalizace je přitom pro každého, a to i pro začínající nebo malé a střední podniky. Je sice pravda, že u nás jsou větší firmy a korporáty v digitalizaci dál, to ale neznamená, že menším nepřináší klíčové výhody. „Konečné ceny mohou v případě menších a středních firem začínat na nižších desítkách tisíc, maximálně se dostanou na nižší statisíce, takže návratnost investice vidí velice rychle,“ upřesňuje expert.

Pořídíme nástroj a máme vyřešeno

Předposledním mýtem je přesvědčení, že pořízením digitálního nástroje, softwaru a podobně, proces digitalizace končí. Spolu s implementací technologie je však nutné změnit smýšlení lidí ve firmě. „Důležité je věnovat čas mapování aktuálního stavu firmy a diskutovat o budoucnosti byznysu, plánech a vizích. Někdy se totiž ukáže, že firma očekává, že nástroj vyřeší jejich problémy, ale někdy jen stačí optimalizovat procesy. Pokud to situace vyžaduje, nasazení nástroje může být vhodnou podporou pro dané procesy. Nicméně digitální transformace firem je hlavně o změně mindsetu, kde firma musí chápat, že jde o kontinuální a nikdy nekončící proces,“ doplňuje Adam Bárta.

Cílem digitalizace je nahradit lidi

Pátým mýtem je přesvědčení, že cílem digitalizace je nahradit lidi. Ve skutečnosti je digitalizace zaměřena na zlepšení efektivity a produktivity, nikoli na úplné nahrazení lidské síly. Technologie mohou automatizovat opakující se a rutinní úkoly, což lidem umožní zaměřit se na komplexnější a kreativnější činnosti. „Digitalizace také přináší změnu kompetencí lidí – s nástupem digitálních technologií je potřeba, aby se lidé přizpůsobili a osvojili si nové dovednosti,“ uzavírá Adam Bárta.

Digitalizaci nejčastěji zpomalují obavy majitelů z finanční a časové náročnosti. Sedm z deseti firem v posledním roce sice implementovalo nové technologie, u společností s obratem nad sto milionů je to téměř devět z deseti, ale menší hráči se digitalizace obávají. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR), ze zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ) i ze zkušeností expertů. Firmy nejčastěji nakupují služby cloudů a příslušné doplňky. Podle aktuálního průzkumu ICT Unie a Svazu průmyslu a dopravy víc než polovina firem v Česku zatím s umělou inteligencí ve svém podnikání nepracuje.

Digitalizace v ČR sice pomalu nabírá na tempu, stále však nedosahuje úrovně vyspělých zemí, jako je Německo, Finsko či země Beneluxu. Podle Adama Bárty ze společnosti DigiApp je nejčastější překážkou v rychlejší digitalizaci malých firem obava z finanční náročnosti, případně i nedostatku časových a personálních kapacit. Podle něj je třeba změnit celkové vnímání digitalizace. „Firmy mají obavy digitalizovat, protože nemají informace o tom, co daný proces znamená. Častokrát během jednoho dvou informačních pohovorů dokážeme tyto nepřesné představy zcela rozptýlit. Zároveň ukazujeme, že digitalizace je více než cokoli jiného investicí, která se velmi brzy vrátí. V některých případech už během pár týdnů, běžně za několik málo měsíců,“ doplňuje Bárta. Nízká informovanost mezi menšími firmami je podle něj způsobená často ne úplně srozumitelně komunikovanými výhodami digitalizace ze strany státu i velkých hráčů na trhu.

Firmy nejčastěji přecházejí do cloudu

Když firmy digitalizují, snaží se nejčastěji využít moderní technologie ke zlepšení své efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti. Mezi nejčastěji implementované digitální nástroje patří například cloudové technologie, digitální marketing, automatizace procesů, big data analytika, méně pak například i umělá inteligence. „Obliba používání placených cloudových služeb podniky se postupně zvyšuje. Nejnovější data ukazují, že tyto služby nakupuje již téměř polovina firem v Česku, tedy dvakrát více než v roce 2017,“ upřesňuje Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nejčastěji nakupovanou cloudovou službou jsou dlouhodobě e-mailové adresy na vlastní firemní doméně, datová úložiště a kancelářské programy.

AI zatím moc neláká

Technologie umělé inteligence (AI) zatím u nás naopak příliš rozšířené nejsou, využívají je především velké firmy s více než 250 zaměstnanci (28 % v roce 2023). Celkový údaj za podniky s 10 a více zaměstnanci (6 %) je u nás ovlivněn významným zastoupením malých firem, které technologie AI používají málo (4 %). Nejčastěji je používána AI umožňující pokročilou práci s texty nebo lidskou řečí, případně technologie strojového učení. Víc než polovina firem v Česku zatím s umělou inteligencí ve svém podnikání vůbec nepracuje. Většina podniků, která AI využívá, pak s tímto nástrojem nepracuje strategicky. AI je tak pro ně nevyužitá příležitost. Vyplývá to z průzkumu ICT Unie, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, mezi 190 podniky. „AI je příležitost, kterou české firmy bohužel nevyužívají, a my se jim snažíme vysvětlit, že její přítomnost v byznysu již není o výhodách a pomoci, je to o přežití na trhu. Konkurence je velká a je potřeba rychle jednat. Za byznys jsme připraveni pomoci firmám s AI začít i jejich možné obavy z využití této technologie rozptýlit,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.  Podle Adama Bárty mají firmy navíc o AI často zkreslenou představu. „Umělou inteligenci sice chtějí využívat, ale nemají žádnou technologii, kde by pro její zapojení dávalo smysl,“ uzavírá s tím, že dané firmy musí nejdříve řešit digitalizaci svých stávající procesů, a až následně je možné je automatizovat a eventuálně přemýšlet o zapojení AI.

Autor: Václav Kodým

Ve spolupráci s Digi App a údaji z webu amsp.cz a czso.cz

Odkaz na aktuální průzkum využití AI:

https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/16762-s-umelou-inteligenci-firmy-zatim-prilis-nepracuji-ukazal-pruzkum

Česká republika je v úrovni digitalizace a kvalitě infrastruktury 10. nejvyspělejší zemí Evropské unie. Meziročně si tak podle aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví polepšila o dvě příčky. Česko v žebříčku vyniká vysokými investicemi do dopravy, nejhustší sítí železnic a postupnou digitalizací státní správy. Zaostává naopak v kvalitě silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem. Srovnání států vedou země Beneluxu, žebříček uzavírají státy z Balkánského poloostrova.

Česko se v pilíři Digitalizace a infrastruktura umístilo na 10. příčce EU. Ačkoliv se v řadě indikátorů zlepšuje, k postupné digitalizaci souběžně dochází i v ostatních unijních státech, což způsobuje jen malé meziroční změny v pořadí zemí. Meziročně si proto Česká republika polepšila pouze o dvě příčky.

Nejhůře opět dopadlo Rumunsko a o moc lepších výsledků nedosáhly ani další balkánské státy. Na špičce srovnání naopak zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem.

Hustá dopravní síť neznamená kvalitu

Prvenství Česku letos patří ve dvou indikátorech, kterými jsou hustota železniční sítě a nízká cena jízdenky pro veřejnou dopravu. „Za zmínku stojí i druhé nejvyšší investice do dopravy, které se vyšplhaly až na 3,9 % HDP či relativně hustá silniční síť, jejíž kvalitu však Češi ohodnotili jako pátou nejhorší v EU,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit, což zdůrazňuje i Vlastimil Bříza, majitel Koh-i-noor Hardtmuth: „Považuji za neuvěřitelné, že v roce 2023 stále neexistuje dálniční spojení do Českých Budějovic, největšího města Jihočeského kraje. Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické. Za minulého režimu se státníci vymlouvali na složité geologické podmínky, kvůli kterým nebyla výstavba tak rychlá, ale přitom na Západě byli schopni postavit dálniční sítě skrz hory, údolí a často neprostupný terén za výrazně kratší čas. Současná stavba dálnice z Prahy do Písku probíhá až překvapivě rychle díky projektu PPP, ale bohužel do Českých Budějovic zatím nepovede. Z druhé strany přes Tábor zase chybí desítky kilometrů dálnice napojující se na D1. Je to pro nás, jako výrobní firmu, velká komplikace a stejně jako pro všechny průmyslové podniky v regionu,“ říká podnikatel a signatář Druhé ekonomické transformace.

Kvalita silnic spadá do dvou oblastí, ve kterých máme největší rezervy. Tou další je přístup k internetu. Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k tomu vysokorychlostnímu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 % území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU. Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom složitější, než by se mohlo zdát.

„I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost – liší se přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.

I proto někteří čeští operátoři spojili své síly a v pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují. „Letos v červnu jsme v českých domácnostech zdvojnásobili počet internetových přípojek, které umožňují stahování dat rychlostí až 1 Gb/s. Nejrychlejší připojení tak nabízíme více než milionu českých domácností. Rychlý nárůst počtu přípojek umožnila jak výstavba vlastní infrastruktury optických kabelů až do domů jednotlivých zákazníků, tak loni uzavřená dohoda se společností Vodafone o vzájemném zpřístupnění infrastruktury,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.

Podrobnější informace o dostupnosti internetu v domácnostech členských států EU naleznete zde.

Celá EU digitalizuje

Na rozvoji digitalizace pracují nejen banky a další soukromé subjekty, ale stále častěji se do něj zapojuje i stát. Digitalizace české státní správy se podle srovnání DESI sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Zatímco vloni jsme byli v tomto srovnání dvacátí, letos jsme se posunuli na 17. místo. Díky tomu se nám podařilo překonat například Německo nebo Itálii, které byly ještě vloni před námi.

„Přesto ale Česká republika v rámci srovnání s dalšími zeměmi EU vychází mírně podprůměrně ve všech sledovaných kritériích posledního eGovernment Benchmarku. Konkrétně se jedná o počet služeb poskytovaných online, uživatelskou přívětivost, přeshraniční služby, elektronickou identitu, možnost využívání elektronických dokumentů a podobně,“ vysvětluje Marek Vaculík Senior Project Manager ve společnosti enovation, která je tuzemským lídrem v oblasti dotačního poradenství.

S rozvojem eGovernmentu roste pozvolna i počet jeho uživatelů. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.

Nabíječky elektroaut se množí po celé Evropě

V České republice se zlepšuje také situace v oblasti elektromobility. Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanic na 100 km, což je téměř 78% nárůst. Hustota dobíjecích stanic pro elektromobily však stoupá po celé Evropě, a tak jsme si v tomto indikátoru meziročně polepšili jen o jediné místo a nyní je Česko na 17. příčce.

V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je však český výsledek o poznání lepší. „Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 %, v Evropě je to přitom 10 %,“ říká Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ.

Internetové bankovnictví v Česku vzkvétá

Rozšiřovat se daří i využívání digitálního bankovnictví, které oproti minulým 70 % české populace podle nejnovějších dostupných dat využívá už 77 % Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však také dochází napříč celou Evropou, takže i v tomto ohledu zůstáváme na deváté příčce.

S digitalizací se velmi úzce pojí i možnost platit bezhotovostně, kde se Česko podle loňských dat drží na 11. příčce v EU. Na tisíc Čechů připadá bezmála 27 platebních terminálů. V oblasti platebních terminálů bychom se mohli inspirovat v Řecku, kde tento poměr činí bezmála 72 terminálů na tisíc obyvatel.

„Rostoucí trend bezhotovostních plateb, které stále více probíhají pomocí mobilního telefonu místo plastové karty, vidíme také na našich celkových údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 % všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50% podíl. Aktuálně již bezhotovostně probíhá 60 % kartových transakcí klientů Spořitelny. Za pozornost určitě stojí i fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 % dotázaných. Pouze 2,4 % dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Podrobnější informace o umístění států v jednotlivých indikátorech naleznete zde.