České firmy se stále více zajímají o svůj vliv na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení. Část z nich však v problematice ESG nadále tápe. Na tom, že aktivní přístup k této problematice bude pro firmy životně důležitý, se na debatě pořádané platformou CSRD.cz shodli zástupci subjektů ze soukromého i veřejného sektoru. S příchodem evropské směrnice CSRD vnímá velká část firem udržitelnost jen jako povinnost. Ukazuje se však, že podniky, které se ESG aktivně věnují, si před svou konkurencí vytváří náskok, který bude velmi obtížné dotahovat.
ESG. Pro řadu firem stále neznámé slovo. Situace se však pomalu zlepšuje. O tom, jak si témata odpovědnosti a udržitelnosti české firmy postupně osvojují a na jaké překážky při tom naráží, na debatě pořádané Asociací udržitelného podnikání (AUP) a informační platformou CSRD.cz diskutovali zástupci firem a subjektů z veřejného sektoru. Debata se konala u příležitosti prvního výročí od založení AUP. Zakladatelé asociace Marie Zemanová, Edita Šilhánová a Tomáš Jindříšek věří, že firmy mají být udržitelné nejen samy pro sebe, ale mají kultivovat prostředí a být aktivní součástí občanské společnosti.
„Před deseti lety, kdy jsem se udržitelnosti začala věnovat, to bylo téma nadšenců a neziskového sektoru. Dnes je nutností a upíná se k němu pozornost jednotlivců, ale především firem, které jsou hybateli změny. Právě pro ně vznikl portál CSRD.cz, který je dnes nejvýznamnější a nejkomplexnější informační projekt o ESG,“ říká Kateřina Novotná, šéfredaktorka CSRD.cz.
Jednou z hlavních příčin rostoucího významu témat ESG jsou výzvy, kterým v současné době celý svět čelí zejména v environmentální oblasti. „Klimatická změna a s ní spojená degradace životního prostředí prostě přijdou. Pokud se zachová současný status quo a systém financování, budou dopady dramatické,“ varuje Martin Špolc z generálního ředitelství pro finanční služby Evropské komise. Upozorňuje však na to, že otěže transformace evropského hospodářství směrem k udržitelnějšímu modelu nemohou evropské veřejné instituce svírat věčně. „Je třeba mobilizovat privátní sektor, aby se ujal řešení problému udržitelnosti, veřejné rozpočty na to nebudou stačit.“
Dobrá zpráva je, že si čím dál tím více firem začíná tuto realitu uvědomovat a v současné době díky tomu již existuje velmi silná poptávka po zelených investicích a zelených produktech, které mají firmám na cestě k udržitelnosti pomoci. Velká část z nich však k otázce ESG a s ní svázané evropské směrnici CSRD stanovující podnikům povinnost nefinančního reportingu stále přistupuje spíše laxně.
„Nefinanční reporting je vyšší dívčí, tohle není GDPR. Mnoho firem má pocit, že požadavky nefinančního reportingu na poslední chvíli ‚zbastlí‘ pár týdnů před vykázáním. To však mnohdy není v lidských silách,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Jeho pohled potvrzuje i Marie Zemanová, spoluzakladatelka AUP. „Až polovina firem, kterých se nefinanční reporting týká, na něj ještě není připravená a spoléhá se na to, že řešení najde na poslední chvíli.“
K zelené transformaci evropského hospodářství je ovšem podle Špicara nutné přistupovat s rozvahou. Zejména blízkovýchodní ropné velmoci totiž v evropském honu za udržitelností vidí velkou příležitost, jak rozšířit svůj vliv na celosvětových trzích. „Dekarbonizace je důležitá, ale nedělejme to tak, abychom přicházeli o investice ve prospěch Kataru nebo Saúdské Arábie,“ říká Špicar.
O transpozici evropské směrnice CSRD do českého právního řádu se stará Ministerstvo financí, které ji rozdělilo na dvě samostatné fáze. První proběhla v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Jeho součástí byla novela zákona o účetnictví, novela zákona o auditorech a novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Transpozice se zde dotýká první skupiny firem: obchodních společností, které jsou velkou účetní jednotkou, která je subjektem veřejného zájmu s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500. Tyto společnosti budou připravovat zprávu o udržitelnosti v roce 2025 za účetní období 2024. Tyto podniky již mají povinnost reportovat nefinanční informace.
Druhá fáze transpozice pak probíhá prostřednictvím nového zákona o účetnictví a týká se všech ostatních účetních jednotek, tedy ostatních velkých, malých a středních kótovaných účetních jednotek a podniků ze třetích zemí. Tyto společnosti budou reportovat nejdříve v roce 2026. „Podniková udržitelnost je komplexní průřezové téma, na které státní správa České republiky zatím bohužel není připravena. Celá řada stávajících iniciativ ve veřejném sektoru se však tento stav snaží napravit. Co nejdříve musíme z úvodní osvětové fáze překročit do té koncepční a strategické,“ vyzývá Ota Melcher z Ministerstva financí ČR.
Povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD by však ani zdaleka neměly být jediným důvodem, proč by se měly české podniky o svůj vliv na životní prostředí a společnost zajímat. Jak říká Tomáš Jindříšek, ředitel agentury DFMG a člen představenstva AUP, firmy by měly být udržitelné nejen samy pro sebe.
Stále je co dohánět
Jednou z překážek, se kterými se musí firmy popasovat, je, že zatímco u nás se témata ESG začala více otevírat až v posledních letech, mnohé zahraniční firmy se jim věnují už dlouhé roky. Tomu pak odpovídá rozsah jejich aktivit. I navzdory tomu je však podle Alice Machové z poradenské společnosti EY obdivuhodné, do jaké míry se s tímto znevýhodněním mnohé české podniky už dokázaly popasovat. „Česko je velmi adaptabilní. Rozhodně musím tuzemské firmy pochválit za to, jak rychle do procesů, se kterými ostatní začali mnohem dříve, dokáží naskočit,“ povzbuzuje.
Rozsáhlé zkušenosti s implementací standardů ESG do všech aspektů fungování společnosti má ČSOB, která maximální míru udržitelnosti vyžaduje nejen u sebe, ale i od svých dodavatelů. To s sebou však v dnešní době stále přináší řadu obtíží. V případě mnoha firem je totiž nezbytná zásadní změna byznys modelů i celého tržního rámce. V rámci tohoto procesu se tak může stát, že některé sektory úplně zaniknou. Je proto důležité, aby se české podniky na změny dostatečně připravily. „Firma si musí v první řadě namodelovat svoji strategii, a teprve potom to reflektovat v ESG reportingu,“ popisuje Blanka Beranová z ČSOB.
Ukazuje se však, že i v konzervativnějších segmentech tuzemského trhu jsou to zejména firmy, které jdou ESG naproti, kterým se daří získat konkurenční výhodu. „Z ESG mohou vznikat skvělé hodnoty. Bude ale hodně záležet na firmách a na finančním sektoru. Stále více platí, že kdo se stará, ten vyhrává,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.
S obtížemi se potýkají zejména menší regionální firmy, které si s ESG často nevědí rady. Jejich situaci dlouhodobě sleduje Edita Šilhánová, spoluzakladatelka AUP, která svou firmu COM.SE Consulting založila společně s Marií Zemanovou právě v reakci na téma ESG. „Ne všude je situace skvělá, řada firem v ESG tápe, ale já osobně zůstávám optimistická. Nejlepším ESG lídrem byl koneckonců sedlák, co se v souladu s přírodu staral o svůj grunt,“ uzavírá.
CSRD.cz
Cílem projektu CSRD.cz je vytvořit srozumitelný obsah o CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), ESG a spřízněných tématech na jednom místě. Vzhledem k tomu, o jak komplexní problematiku se jedná, a jak je pro mnohé firmy těžko uchopitelná, chceme pomoci všem zainteresovaným se v ní zorientovat, dokud je čas a ukázat, že nefinanční reportování je smysluplné a opravdu užitečné. A to jak pro životní prostředí, tak i pro byznys.
Více se dozvíte na csrd.cz.
